nemoc

Zcela běžně dochází u zaměstnavatelů k situacím, kdy zaměstnanec z určitého důvodu a po různě dlouhou dobu nepracuje. Takovou nepřítomností může být třeba dohodnuté neplacené volno, neomluvená absence nebo také nemoc zaměstnance. Rozhodným obdobím pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Na základě konkrétních dotazů z praxe se v právních podmínkách roku 2023 podíváme na postupy zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v případech, kdy zaměstnanec nevykonává pracovní činnost po celý kalendářní měsíc nebo po jeho část.

Zaměstnanec onemocněl 9. 3. 2022 do konce roku. Odpracoval 47 dní do nemoci. Pracuje 5 dní v týdnu 40 hodin. V roce má nárok na 20 dní dovolené. Nyní po přepočtu - 33 : 52 x 160, t.j. 102 hodin, cca 13 dní. Lze mu nevybranou dovolenou na konci roku proplatit? Přejde asi příští rok do invalidního důchodu. Pokud neodpracuje v roce 2023 ani jeden den, nebude mít nárok na žádnou dovolenou?

Nemoc neboli dočasná pracovní neschopnost, je poměrně častým důvodem mnohdy i dlouhodobější nepřítomnosti zaměstnance v práci. Délka trvání nemoci pak má vliv na odvod pojistného na zdravotní pojištění, případně jeho výši.

Zaměstnavatel dal zaměstnanci výpověď 24. 2. dle § 52 písm. g) - za závažné porušení povinností. Zaměstnanec 25. 2. nastoupil na pracovní neschopnost. Bude se zaměstnanci prodlužovat výpovědní doba o dobu nemoci?

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti (malý rozsah) na dobu neurčitou. V roce 2021 měl všechny příjmy bez odvodu pojištění. V lednu měl příjem přes 3 500 Kč. Posledního ledna, tj. 31.1. onemocněl a má zároveň izolaci. U zaměstnance nelze dopředu stanovit rozvrh pracovní doby. Jde o hasiče, který má hodiny dle počtu výjezdů k událostem (havárie, požáry ap.). Jak máme postupovat se stanovením rozvrhu pracovní doby pro nemoc?

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného. Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jaké podmínky platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2022?

Období nemoci mnohdy významně komplikuje situaci jak u zaměstnavatelů a zaměstnanců, tak i u osob samostatně výdělečně činných. V následujícím textu se zaměříme na specifické případy nemoci a jejich dopadu do placení pojistného na zdravotní pojištění jak zaměstnavatelem, tak osobou samostatně výdělečně činnou.

Zaměstnanec na HPP je nemocný a pobírá nemocenskou. Je možné, aby v době nemoci dál pracoval na DPP na jinou pozici než na HPP u stejného zaměstnavatele aniž by přišel o nemocenskou? Vím, že pokud zaměstnanec pobírá nemocenskou, ale má DPP u jiného zaměstnavatele, je v pořádku a nepřichází o podporu v nemoci. Jak je to správně?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců ve zdravotním pojištění platí pojistné formou záloh, je-li to povinností OSVČ, a případného doplatku pojistného. Pokud se však u OSVČ jedná o samostatnou výdělečnou činnost jako jediný (případně při souběhu se zaměstnáním hlavní) zdroj příjmů, pak musejí být pravidelně každý měsíc placeny alespoň minimální zálohy.

Pojmem „zaměstnání“ se v rámci dále uvedených nařízení Evropské unie rozumí každá činnost nebo obdobná situace, která je za takovou považována pro účely právních předpisů sociálního zabezpečení členského státu, v němž taková činnost nebo obdobná situace existuje.

Zaměstnankyně má 8 dnů dovolené z roku 2019. V lednu odpracovala 24 dnů + vyčerpala 2 dny dovolené a od 31. 1. 2020 je nemocná. Od října půjde na mateřskou dovolenou. Jaký bude mít nárok na dovolenou za rok 2020? Lze krátit dovolenou za dobu nemoci i z roku 2019? 

Statistické údaje potvrzují stálý růst netypických pracovních úrazů Mezi příčiny lze řadit nepříznivé pracovní podmínky, vysoké psychické a fyzické zatížení, zejména vedoucích pracovníků, zanedbávání prevence apod. Jaké jsou nejčastější druhy těchto úrazů a jak řešit jejich důsledky ve světle právních předpisů.

Pokud analyzujeme právní úpravu nemocenského a zdravotního pojištění, pak registrujeme jak společné znaky, tak určité odlišnosti. Budeme-li hledat ve zdravotním pojištění určitou návaznost na nemocenské pojištění, pak kromě výše příjmů (rozhodných částek) u dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, resp. u více těchto dohod u jednoho zaměstnavatele, nemůžeme pominout jednu z kategorií osob, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát.

Máme zaměstnance na DPČ. Smlouva vystavena na x hodin týdně, odměna x Kč/hod. Má každý měsíc jiný počet odpracovaných hodin, dle potřeby, ale není DPČ malého rozsahu. Má nárok na náhradu odměny z DPČ za nemoc, když má docházku nepravidelnou? Jak vypočítat?

Nastala nám v práci neobvyklá situace. Jeden náš zaměstnanec má nemocné zletilé studující dítě na VŠ (ze zdravotních důvodů studium přerušeno). Pro uplatnění daňového zvýhodnění si vyřídil u FÚ potvrzení dle § 38l odst. 3 písm. e) zákona o daních z příjmů. Platnost potvrzení končí k 31. 12. 2019. Jeho dítě u nás (tedy stejná firma, kde zaměstnán rodič) od 7. 10. 2019 nastoupilo na brigádu na DPP na dobu určitou do 31. 12. 2019. Můžu dále uplatňovat daňové zvýhodnění u rodiče? Soudím, že důležitá je věta v § 38l odst. 3 písm. e) zákona o daních z příjmů „nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.“ ….Soustavná výdělečná činnost dítěte je dále někde specifikovaná? V zákoně o daních z příjmů jsem nenašla. Je možné tedy, že bude hrát i roli § 10 zákona o státní sociální podpoře a záleží na tom, zda mzda z DPP přesáhne 10 000 Kč a bude se odvádět pojištění? Zákon o státní sociální podpoře § 10 Výdělečná činnost: (1) Výdělečnou činností se rozumí činnost a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění.

Nárok na dovolenou ve firmě máme 25 dní/rok. Bude mít zaměstnanec, který nastoupil dne 1. 10. 2018 (pracovní poměr bude trvat do konce roku a dále), nárok na dovolenou do konce roku ve výši 6 dní, i když byl v říjnu 10 dnů v pracovní neschopnosti (3. 10.-12. 10. 2018)? Program to automaticky krátí na 4 dny. 

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, hovoří v ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) o důležitých osobních překážkách v práci na straně zaměstnance jako o okolnosti snižující minimální vyměřovací základ na poměrnou část. Výčet těchto překážek je specifikován v ustanoveních § 191 až § 199 zákoníku práce. V této souvislosti se jedná například o dočasnou pracovní neschopnost zaměstnance (nemoc), ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti, mateřskou a rodičovskou dovolenou a další.

Právní věta Předpokladem odpovědnosti zaměstnavatele za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zaměstnance je poškození zdraví zaměstnance pracovním úrazem, ztráta na výdělku (škoda), která zaměstnanci vznikla v průběhu...