nárok na příplatek

Na základě nově přijatých změn, ale i z dlouhodobě zažité právní úpravy mohou vyplynout v praxi problémy při odměňování zaměstnanců platem. Nejistota panuje občas ohledně rozhodování zaměstnavatele o zařazení zaměstnance do odpovídají platové třídy a platového stupně. Zaměstnavatelé si často nejsou jistí ani v rozdílech při čerpání náhradního volna a proplácení práce přesčas či v zacházení s osobním příplatkem, novinkou je příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví.

Po dalším rozsudku z dílny Soudního dvora EU si budou muset čeští zákonodárci i soudy znovu položit otázku, zda je možno za práci přesčas u kratších úvazků považovat až práci vykonanou nad plný úvazek. Bude nutno dosavadní vnitrostátní náhled na věc přehodnotit a za práci přesčas u kratších úvazků nově považovat jakoukoliv práci vykonanou nad sjednaný kratší úvazek? Tlak „z Evropy`` na legitimitu dosavadního posuzování této problematiky v ČR, a tedy i na možnou změnu současné právní úpravy v zákoníku práce , zdá se totiž sílí.

Zaměstnanci odměňovaní hodinovou mzdou, pracující na odpolední a noční směny v potravinářské výrobě mají začátek pracovního týdne v neděli odpoledne/večer. V případě, že připadne státní svátek na pondělí, zaměstnanci mají volno v neděli (není je potřeba do výroby, protože máme v pondělí ve svátek zavřené obchody). V pondělí ve svátek pracují, ale i tak jim kvůli němu odpadla jedna směna. Jak jim správně nastavit náhrady? Náleží jim náhrada za svátek + náhradní volno za práci ve svátek v tu neděli? Může se stát, že v ten svátek odpracují víc, než 8 hodin své pracovní doby. V tom případě jim náleží náhrada za svátek + náhradní volno za práci ve svátek v rozsahu celé odpracované směny (například 10 hodin)?

Budeme provozovat pod obcí poštu a pracovnice bude na 40 hodin týdně, ale bude mít dělenou směnu. Bude v 7 třídě, platový stupeň 12. Plat 27.260 Kč, os. hodnocení 5 000 Kč. Jakým způsobem vypočítám výši příplatku za dělenou směnu? Bude mít otevřeno dopoledne a odpoledne, s přerušením 2 až 3 hodiny (ještě se bude domlouvat). Otevřeno bude pondělí až pátek. Jak vypočítám, jaký bude mít příplatek za dělenou směnu? A hlavně v prvním čtvrtletí ( nastoupí od 1. února 2023).

Jak se správně (počet hodin) podle zákoníku práce počítají příplatky za noční a zároveň nedělní směnu. Příklad: směna začíná ve 22 hodin v neděli a končí v 5.30 hodin v pondělí. Lze se odchýlit od zákoníku práce ve prospěch zaměstnance?

Jak je to s nárokem s příplatkem za svátek při třísměnném provozu (ranní, odpolední, noční) v následujících případech? a) Na 1. 5. připadá zaměstnanci ranní směna, zaměstnanec směnu odpracuje – náleží mu mzda za odpracovanou směnu + 100% příplatek za svátek (z průměrného hodinového výdělku.)? b) Dne 7. 5. má zaměstnanec má v rozpise napsanou noční směnu. Na směnu nastoupí a celou směnu odpracuje, jak to bude se svátkem? Nastudovala jsem si, že dle zákoníku práce § 91 odst. 6 mu příplatek za svátek nepřísluší. Bude mu náležet příplatek za přesčas? 

Ředitel příspěvkové organizace (statutární orgán), jejímž zřizovatelem je město, je zařazen do 11. platové třídy. Ředitel řídí práci vedoucích zaměstnanců, kteří řídí práci dalších podřízených zaměstnanců. Zřizovatel odmítá se zvýšením tarifu od nového roku 2020 doplatit řediteli příplatek za vedení v minimální výši 20 % z platového tarifu, s odůvodněním, že je ve 2.stupni řízení. Domníváme se však, že příplatek za vedení podle § 124 ZP, by měl být vypočítán dle 3. stupně řízení, tedy v rozsahu 20–50 % platového tarifu.

Zaměstnáváme prodavačky, které pracují i v sobotu. V pracovní smlouvě mají stanoven úvazek na 40 hod. týdně. Dne 28. září připadl svátek na sobotu. Všechny prodejny byly z důvodu státního svátku uzavřeny. Mají pracovnice nárok na příplatek za tento svátek - ve výši 100 % průměrného výdělku? Normálně by v sobotu pracovaly. 

Zaměstnankyně pracuje v pravidelném režimu (7,5 hod./den; PO-PÁ 6:00 - 14:00 hod.). V květnu byla první svátek doma a ve druhý svátek šla pracovat. Odpracovala celých 7,5 hod. od 6:00 do 14:00 hod. Dostala proplacený první svátek průměrem, protože byla doma. Za druhý svátek dostala mzdu za odpracované hodiny + 100% příplatek za svátek. Zaměstnankyně ale vyžaduje ještě proplacení svátku průměrem navíc. Domníváme se, že máme pravdu my a že zaměstnankyni náleží peníze za odpracované hodiny + 100% příplatek za práci ve svátek (žádná mzda jí v důsledku svátku neunikla). Na výplatním lístku vidí 1x proplacený svátek; 1x mzdu za odpracované hodiny, 1x příplatek za práci ve svátek 100%. Chybí jí ale ještě 1x proplacený svátek. Navíc si myslí, že jí vznikl přesčas, což si nemyslíme. Přesčas by vznikl v případě odpracování práce např. v sobotu (mimo harmonogram) - je to tak? Jak by to vypadalo při práci ve svátek, kdyby začala pracovat již ve 3:00 hod. ráno, anebo naopak až v 15:00 hod. odpoledne?

Základní informace Je-li zaměstnanec připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele na jeho pracovišti, spadá tato doba do pracovní doby. Pokud se však jeho připravenost k takovému výkonu odehrává na jiném místě, než jsou pracoviště zaměstnavatele, a v době mimo rozvrh jeho směn, jde o pracovní pohotovost, a tedy o dobu odpočinku. Samotné držení pracovní pohotovosti zaměstnancem tak nijak neovlivňuje délku nepřetržitého odpočinku, ať už mezi dvěma směnami, nebo v týdnu. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu („plný pracovní úvazek“) je prací přesčas. Pokud v době pracovní pohotovosti nedojde k výkonu práce, nemůže zaměstnanec počítat se mzdou či platem. Za tuto dobu mu přísluší odměna ve výši nejméně 10 % průměrného (hodinového) výdělku. Viz situace Směna a její maximální délka, Rozvrh pracovní doby, pracovní týden a povinnosti zaměstnavatele.

Jsme příspěvková organizace se zaměřením na sociální služby, terénní i pobytové, služby poskytujeme seniorům, v praxi s nejrůznějším omezením. Prvotně nejsme zaměřeni na uživatele s mentálním či fyzickým postižením, ale v péči takoví mohou být. Naši pracovníci v sociálních službách nejsou zdravotníky. Pobytové služby jsou v režimu nepřetržitého provozu se střídáním dvanáctihodinových směn od 6:00 do 18:00 hodin a od 18:00 do 6:00 hodin (střídají se čtyři lidé s nepravidelným režimem 3 dny práce, 3 dny volno) - rozvrh takových směn na 12 týdnů se pravidelně opakuje. Těmto zaměstnancům bude od 1.1.2019 náležet zvláštní příplatek za "směnnost" podle vyhlášky 341/2017, § 8 (zařazením dle přílohy č. 6 do skupiny II., 1.) a zároveň zvláštní příplatek podle bodu 5. skupiny II. za soustavnost poskytování obslužné péče v zařízeních sociálních služeb? Vyvozuji možnost souběhu zvláštních příplatků z odstavce 3 článku I výše uvedeného nařízení vlády, ale nejasný je pojem "soustavnost" a "obslužná péče" ve vazbě na nezdravotnické pracovníky. 

Máme zaměstnance, který je odměňován úkolovou mzdou. Pracuje od pondělí do soboty, s tím že v období pondělí až pátek má 7hodinovou pracovní dobu (což je 35 hodin) a v sobotu odpracuje 5 hodin. Tím splní normu odpracovaných hodin dle pracovní smlouvy (40 hodin týdně). Náleží tomuto zaměstnanci zákonný příplatek za práci v sobotu? 

Ve vnitřích předpisech ani v dohodě se zaměstnancem není sjednaná odměna za práci ve státní svátek. Ve vnitřních předpisech má zaměstnavatel stanovený příplatek za práci v sobotu ve výši 25 % průměrného výdělku pro náhrady. Běžná pracovní doba zaměstnance je od pondělí do pátku, 8h denně, 40 h týdně. Z důvodu dodržení termínu zákazníka šel zaměstnanec do práce nad rámec svojí běžné pracovní doby ještě v sobotu 28. 10. Protože se jedná o vedoucího pracovníka, není šance, že by si za práci přesčas a zároveň v sobotu a ve státní svátek vybral náhradní volno. Předpokládám správně, že zamtěstnanci za výše uvedených podmínek přísluší k běžné mzdě za práci v sobotu 28. 10. příplatek 1) za práci přesčas a 2) příplatek za práci v sobotu? Za práci ve státní svátek žádný příplatek zaměstnanci nepřísluší, jelikož není žádnou směrnicí ani dohodou stanovený příplatek za práci ve svátek? Rovněž žádná náhrada mzdy se zaměstnanci neposkytuje, když svátek připadl na sobotu, což není pro zaměstnance běžný pracovní den?

Náleží paní učitelce v přípravné třídě příplatek za třídnictví?

Zaměstnanec s nerovnoměrnou pracovní dobou, od 6 do 18 hod, ale sjednáno v pracovní smlouvě 37,5 hod týdně. Když mu vychází směna na sobotu a neděli náleží mu příplatek ve výši 10 %? Je možné ho sjednat i jinak? Když přijde do práce v sobotu ráno od 6 do 18 hod., tj. 12 hod. - 1 hodina je pauza, je tedy k proplacení 11 hodin příplatku za sobotu?

Odměňování výkonu práce v den, na který připadne státní svátek, patří ke stálým problémům mzdových účetních. A nedivme se, neboť v minulosti byl výkon práce ve svátek velmi často mylně posuzován jako práce přesčas. Přesto mohou nastat i případy, kdy výkon práce ve svátek je i prací přesčas, ovšem těchto případů není mnoho.

Jsme soukromá mateřská škola - s. r. o., jejímž zřizovatelem je fyzická osoba (nikoliv kraj, obec či stát). Jsme zapsáni v rejstříku škol a školských zařízení jako soukromá MŠ (pobíráme dotace z kraje). Zaměstnáváme učitelky, které mají v pracovní smlouvě uveden jako druh práce - pedagogický pracovník (splňují veškeré kvalifikační předpoklady pro tuto funkci). Zajímalo by mne: 1) Mají nárok na 8 týdnů dovolené dle § 213 nebo jen na 4 týdny? 2) Odměňujeme je dle ustanovení o zaručené mzdě § 112 a 113 (nikoliv dle § 122 a následujících). Je to správně? 3) Mají ze zákona nárok na některý z příplatků dle § 124 a následujících (příplatek za vedení, osobní příplatek, příplatek za přímou pedagogickou činnost)? Domnívám se, že ne. Zajímají mne předevšim ustanovení o mzdě za práci přesčas a práci v sobotu a v neděli. 

1.Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem, že v pátek nepůjde do práce a tento den si "nadělá" další den v sobotu, náleží mu příplatek za sobotu? 2. Zaměstnanec, který má pracovní dobu od 6:00 do 14:00, si udělal přesčas od 14:00 do 16:00, tzn. 2 hod přesčasu, tento přesčas si vybere formou náhradního volna, náleží mu příplatek za odpolední směnu?

Jen málokteré ustanovení upravující v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), oblast odměňování vzbuzuje v aplikační praxi tak časté výkladové i soudní spory jako § 131. Předmětné ustanovení upravuje osobní příplatek jako nenárokovou složku platu, tedy složku platu, kterou lze přiznat pouze zaměstnancům odměňovaným tzv. tabulkovým platem (zaměstnanci pracující u zaměstnavatelů tzv. rozpočtové a příspěvkové sféry, jejichž úplný výčet je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce).