Asi každému je známá povinnost zaměstnance vyplývající z § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce, a sice nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Zaměstnavatel musí zajistit dodržování této povinnosti pod pokutou podle zákona o inspekci práce až do výše 300 000 Kč.
Nesmíme také zapomínat, že na pracovišti je zakázáno požívat alkoholické nápoje i mimo pracovní dobu. To se týká třeba oslav pořádaných na pracovišti po skončení pracovní doby, které řada vedoucích toleruje. Vedoucí pracovníci by ve svém vlastním zájmu měli pořádání oslav na pracovištích, kde je podáván alkohol, i po pracovní době zakázat a dodržování tohoto zákazu kontrolovat a vyžadovat.
Povinnost provádět kontroly na alkohol a jiné návykové látky
„Z výše uvedeného ustanovení zákoníku práce vyplývá, že povinnost provádět kontroly, zdali zaměstnanci nejsou pod vlivem alkoholu a návykových látek, je dána nepřímo,“ odpovídá Ing. Milan Moravec z Oblastního inspektorátu práce pro hl. m. Prahu na dotaz, zdali zaměstnavatel musí tyto kontroly provádět. A dodává, že postupy při zjišťování, zdali je zaměstnanec pod vlivem alkoholu, mohou být tyto - určená osoba provede orientační vyšetření zaměstnance například dechovou zkouškou, a když se prokáže požití alkoholu, zajistí odborné lékařské vyšetření u lékaře, nebo zavolá policii. Pokud testování není provedeno kalibrovaným přístrojem, není tvrzení, že je zaměstnavatel pod vlivem alkoholu, prokazatelné.
Měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu stanoví vyhláška č. 345/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Stížnosti na opilé zaměstnance občas bývají obsahem podnětů ke kontrole, které dostávají na oblastním inspektorátu práce, ale naštěstí to není často. V tomto smyslu jsou v Praze největšími hříšníky pracovníci na stavbách, následují zaměstnanci restaurací. Asi nejkurióznější stížnost, kterou v této souvislosti oblastní inspektorát práce obdržel, byla, že zástupci vedení firmy si dali skleničku se zástupci odborů, aby zapili uzavření kolektivní smlouvy.
Zaměstnanec je povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. V každé směně by měl být na pracovišti alespoň jeden vedoucí s tímto oprávněním. Vedoucí nemusí být určeni jmenovitě, stačí vymezením svých funkcí. Je také možné, že testování, zdali je pracovník pod vlivem alkoholu nebo návykové látky, neprovádí přímo vedoucí zaměstnanec, ale na jeho pokyn ho může provést i třetí osoba, například odborně způsobilá osoba v prevenci rizik nebo pracovník bezpečnostní agentury, se kterou má zaměstnavatel smlouvu.
O kontrolách na alkohol a návykové látky hovoří také zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Podle něj se orientačnímu vyšetření (dechová zkouška, vyšetření slin nebo stěru z kůže nebo sliznic, včetně jejich odběru) a odbornému lékařskému vyšetření (cílené klinické vyšetření lékařem, včetně odběru biologického materiálu) je povinna mimo jiné podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. V případě, že orientační vyšetření odmítne, provede se odborné lékařské vyšetření. Pokud i toto odmítne, hledí se na tuto osobu, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.
Náklady na vyšetření a dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení platí zaměstnavatel. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba mu náklady uhradí (v případě nezletilého jeho zákonný zástupce). Pokud bylo odborné lékařské vyšetření provedeno z důvodu odmítnutí orientačního vyšetření vyšetřovanou osobou, má vyšetřovaná osoba povinnost mu náklady, včetně nákladů na dopravu do zdravotnického zařízení, uhradit bez ohledu na výsledek vyšetření.
Kontroly na alkohol ve stavební společnosti
Jak probíhají kontroly na alkohol ve stavební společnosti Skanska, popisuje Eva Nykodymová, manažerka udržitelnosti a bezpečnosti: „Před vstupem na stavbu se kontroluje, jestli pracovník není pod vlivem alkoholu. Alkohol tester zkontroluje všechny pracovníky nebo může být nastaveno náhodné testování – podle nastavení například dýchá každý druhý nebo každý desátý člověk nebo v určitém časovém rozmezí. Předtím prochází skenerem obličeje. Pokud je zkouška negativní, systém ho pustí přes turniket dál. Pokud je pozitivní, turniket se zablokuje a systém okamžitě odešle e-mail s informací o nálezu vedení stavby.
Pracovník má před nástupem do práce možnost, pokud si není jistý tím, že nenadýchá, přijít bez obav za odborně způsobilou osobou v prevenci rizik nebo stavbyvedoucím a nechat se otestovat ručním alkoholtesterem, který je kalibrovaný. Pokud nadýchá, na stavbu nejde. Jde buď domů nebo do buňkoviště do té doby, než je plně na nule. V tomto případě je pracovník proaktivní, sám přišel, a tudíž není žádným způsobem postihován. Když nepřijde ráno za vedením, jde rovnou na stavbu a u vstupu nadýchá, systém mu neumožní vstup na stavbu a je to bráno tak, že na stavbu chtěl jít pod vlivem a má na stavbu Skanska „stopku“. Toto je situace, která není akceptovatelná a pracovník na stavbě končí.
Může se stát, že zaměstnanec nadýchá z odůvodnitelných důvodů, například po některých kapkách do nosu na bázi alkoholu, za to pak samozřejmě postih není. Tomu ale vždy odpovídá hladina alkoholu. Pracovník je následně proměřen ručním alkoholtesterem. Také pracovníky docela dobře známe, umíme je odhadnout.
Na tyto uvedené skutečnosti jsou zaměstnanci upozorňováni při vstupním školení BOZP.“
Jiné návykové látky
Návykovou látkou se podle § 2 zákona č. 65/2017 Sb. rozumí kromě alkoholu také tabák, omamné a psychotropní látky a jiné látky s psychoaktivními účinky, jejichž užívání může vést nebo se podílet na vzniku a rozvoji duševních poruch a poruch chování. Seznamy návykových látek jsou uvedeny v nařízení vlády č. 463/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Kontrola jiných návykových látek než alkoholu není u zaměstnavatelů zatím tak běžná. Může se stát, že u člověka, který ve svém osobním volnu užívá marihuanu, se prokáže i po delší době určitá hodnota THC v krvi (tetrahydrokanabinol - hlavní psychoaktivní látka nacházející se především v květenství konopí – zdroj: wikipedie). „Je takzvaně falešně pozitivní,“ říká Milan Moravec a doplňuje, že nízké hodnoty THC lze naměřit například i v případě užití konopných mastí, čajů apod. „Hodnota je velmi nízká, tím pádem povolená. Ale například policie již má k dispozici detektory, které ignorují minimální množství těchto látek a ukazují až vyšší koncentrace.“
Výjimky ze zákazu alkoholu
Zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno [§ 106 odst. 4 písm. e)]. Mohou to být například degustátoři, v malé míře manažeři při obchodním jednání nebo ceremoniáři při svatebních obřadech. „Do přílohy ke smlouvě svých zaměstnanců si dal majitel kasina, že pokud je pozve host, mají se s ním napít," vzpomíná Milan Moravec na další kuriózní případ ze své praxe. Do jaké míry má tento zaměstnanec pití povoleno, už ale nebylo dodáno. To zřejmě záleželo na uvážení a zodpovědnosti dotyčného zaměstnance.
Postih za užití návykových látek
Jestliže zaměstnanec bez vážných důvodů kontrolu odmítne, nebo pokud se prokáže, že byl na pracovišti pod vlivem návykové látky, může být upozorněn na možnost výpovědi nebo s ním zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr [§ 52 písm. g) zákoníku práce]. Záleží na zaměstnavateli, jak se k tomuto zjištění postaví. Pokud o zaměstnance nechce přijít a k situaci nedochází opakovaně, může mu dát dovolenou a vše vyřešit domluvou. V případě pracovního úrazu, kde byl jedinou příčinou škody alkohol, se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela [§ 270 zákoníku práce odst. 1 písm. b)].
Zaměstnavatelé by však měli zvážit okolnosti každého případu. Měřicí přístroje mohou mít určité odchylky. Z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4733/2015, kde se řešila platnost výpovědi daná zaměstnavatelem za požití malého množství alkoholu vedoucímu pracovníkovi v provozu ocelárny, vyplývá, že stav, kdy zaměstnanec ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce vstupuje na pracoviště zaměstnavatele pod vlivem alkoholického nápoje, nemusí být dán již pouhým požitím alkoholického nápoje, nýbrž k jeho požití musí dojít v takové míře, že má vliv na snížení duševních funkcí a celkové pohotovosti zaměstnance. Pozitivní zjištění neznamená vždy porušení povinností takové intenzity, aby je bylo možné kvalifikovat jako závažné porušení povinnosti ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce.
Použitá literatura:
- Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn.: 21 Cdo 4733/2015.
- Dandová, E (2011). Určení „kontrolorů“ alkoholu na pracovišti. Načteno z BOZPinfo.cz: https://www.bozpinfo.cz/urceni-kontroloru-alkoholu-na-pracovisti.