Povinnosti při vzniku pracovního úrazu
Našemu zaměstnanci se stal pracovní úraz 2. 12. 2017. Nebyl hospitalizován. Je na neschopence. Doba léčení si vyžádá asi 3 týdny. Jaký je postup zaměstnavatele? Na které instituce musíme odeslat doklady a jaké doklady?
Odpověď: Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. Záznam o úrazu předá zaměstnavatel na závazném formuláři, který je přílohou nařízení vlády č. 201/2010 Sb., bez zbytečného odkladu:
- územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
- odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
- příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu, jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu.
Zaměstnavatel zašle pro účely likvidace pojistných událostí z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání záznam o úrazu i organizační jednotce pojišťovny, u které je pro tento účel pojištěn.
Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce
- územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
- příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
- zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.
S ohledem na popis případu, který je v dotazu uveden, se na Vás vztahují jen povinnosti ve shora uvedeném textu zvýrazněném tučným písmem.
Člen volební komise a náhrada mzdy
Jak je to s náhradou mzdy při poskytnutí volna na účast ve volební komisi u zaměstnance?
Odpověď: V souladu s ustanovením § 200 a § 206 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu.
Nároky členů okrskových volebních komisí upravují jednotlivé volební zákony, např. zákon č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky. Na základě těchto zákonů mají členové okrskových volebních komisí nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Člen okrskové volební komise, který je v pracovním poměru nebo služebním poměru, má nárok na pracovní nebo služební volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy, platu, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele. Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním poměru nebo služebním poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.
Zaměstnavatel, který svému zaměstnanci vykonávajícímu funkci člena okrskové volební komise poskytl pracovní (služební) volno a náhradu mzdy (platu, služebního příjmu, odměny) ve výši průměrného výdělku, se může následně obrátit na příslušný obecní (městský) úřad a požádat o refundaci náhrady mzdy (platu, služebního příjmu, odměny) a pojistného, které musel zaměstnavatel zaplatit sám za sebe.
Výši zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty a výši paušální náhrady ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise stanovuje Ministerstvo vnitra vyhláškou v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí. V prováděcích vyhláškách jednotlivých volebních zákonů je výše zvláštní odměny shodně upravena tak, že za výkon funkce v okrskové volební komisi náleží
- členovi okrskové volební komise zvláštní odměna ve výši 1 300 Kč,
- zapisovateli okrskové volební komise zvláštní odměna ve výši 1 500 Kč a
- předsedovi okrskové volební komise zvláštní odměna ve výši 1 600 Kč.
Zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise jsou naposledy v r. 2017 zdaňovány formou zálohy daně, a pokud má poplatník v daném měsíci ještě jiný příjem od jiného plátce zdaňovaný zálohovou daní, je povinen podat daňové přiznání. Právě v případě, kdy je zaměstnanec uvolněn pro výkon funkce člena okrskové volební komise, nastává v daném měsíci souběh příjmů zdaňovaných zálohovou daní, a proto zaměstnavatel nemůže takovému zaměstnanci provést roční zúčtování daně za rok 2017.
Od roku 2018 se v zákoně o daních z příjmů objevuje nový způsob zdanění nízkých příjmů do 2 500 Kč bez učiněného Prohlášení, kde plátce zdaní tento příjem srážkovou daní, nejedná-li se o příjem z dohody o provedení práce, kde se nadále uplatní srážková daň, pokud odměna z DPP za kalendářní měsíc nepřekročí částku 10 000 Kč a poplatník neučinil Prohlášení.
Odměny členů okrskových volebních komisí patří mezi příjmy, z nichž se zdravotní pojištění neodvádí. Z hlediska účasti na nemocenském pojištění patří do kategorie „zaměstnání malého rozsahu“, neboť stanovená odměna je menší než rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění (částka alespoň 2 500 Kč měsíčně), a proto se neodvede ani sociální pojištění. Daňový základ se bude rovnat zdanitelnému příjmu, a pokud poplatník neučiní Prohlášení, příjem se zdaní formou srážkové daně ve výši 15 %. Za rok 2018 pak bude poplatník oprávněn požádat zaměstnavatele, u něhož učinil Prohlášení, o provedení ročního zúčtování. Poplatník bude oprávněn v rámci daňového přiznání započítat na svou daňovou povinnost i příjmy, které byly podrobeny srážkové dani. Pro tyto účely bude plátce povinen vydat na žádost poplatníka potvrzení o zdanitelných příjmech do 2 500 Kč s uplatněnou srážkovou daní.