Zamyšlení nad současnou ČSN 26 9030

Úvod

Úvodem samotného úvodu autor prosí čtenáře, aby celý obsah článku byl považován jen a jen za jeho soukromé názory a stanoviska.

K 1. lednu 2017 nabyla platnosti výše uvedená česká technická norma. Jedná se již tradičně o široce využívaný bezpečnostní předpis. V předmluvě k normě, specifikující změny oproti normě předchozí (1), je uvedeno, že zásady stohování manipulačních jednotek vytvořených na prostých paletách jsou uvedeny v ČSN EN ISO 86111,2,3. Pro získání představy o uvedených normách bude účelné tyto normy blíže představit:

1. ČSN EN ISO 8611-1 (26 9118) - Palety pro manipulaci s materiálem - Prosté palety - Část 1: Zkušební metody, prosinec 2012
2. ČSN EN ISO 8611-2 (26 9118) - Palety pro manipulaci s materiálem - Prosté palety - Část 2: Požadavky na provedení a volba zkoušek, prosinec 2012
3. ČSN EN ISO 8611-3 (26 9118) - Palety pro manipulaci s materiálem - Prosté palety - Část 3: Maximální pracovní břemena, prosinec 2012

Dále je v předmluvě k normě konstatováno, že pro parametry stohování ohradových palet byla již v průběhu doby vytvořena jednoznačná pravidla. Předmluva normy současně uvádí, že z tohoto důvodu byla odstraněna Příloha A z normy předcházející (1).

Zamyšlení nad okruhem působnosti současné normy

Každý předpis, nejen bezpečnostní, by měl být především jasně srozumitelný a také jednoznačný; měl by vedle používání přesných zcela jednoznačných, ale i jednotných pojmů současně vymezit okruh své působnosti. V této souvislosti je v oblasti technických norem vytvořen systém norem terminologických, názvoslovných.

Manipulační jednotka je specifikována v ČSN 26 9004 (2) jako materiál (balený i svazkovaný, ložený volně, nebo na přepravním prostředku) tvořící samostatně nebo s přepravním prostředkem celek, který je uzpůsoben pro manipulaci, přepravu a skladování, zachovávající svůj tvar při oběhu.

Pro tvorbu manipulačních jednotek byla původně zpracována samostatná, dnes již nahrazená norma (3), která vedle specifikace manipulačních jednotek, současně formulovala zásady (a to i bezpečnostní) pro jejich tvorbu. V úvodu normy je stanoven okruh její působnosti; vztahovala se na manipulační jednotky vytvářené jako:

• výrobky uzpůsobené k mechanizované manipulaci,
• přepravní svazky,
• jednotky přepravního balení,
• ložené přepravní plošiny,
• ložené přepravky,
• ložené ukládací bedny,
• paletové jednotky,
• kontejnerové jednotky.

Paletové jednotky vždy tvořily nejrozšířenější skupinu manipulačních jednotek, na které se současně kumulovalo nejvíce bezpečnostních problémů, jakož i nežádoucích událostí. Tato skutečnost si vynutila zpracování samostatné normy, která stanovila zásady bezpečné manipulace s paletami a nástavbami palet (4). Z uvedeného vyplývá, že paletové jednotky vždy byly (a stále i jsou) jednou ze skupin manipulačních jednotek. Do okruhu základních norem v dané oblasti dále patřila původní ČSN 26 9030, upravující zásady bezpečné manipulace při skladování (5). Při její revizi byly do revidovaného znění současně začleněny další dvě uvedené normy (3,4).

K 1.9.1998 nabyla platnosti revidovaná norma (1), která nahradila normy původní (3,4,5). Vzhledem k tomu že v dané době byly již pro kontejnery zpracovány samostatné normy a další předpisy- např. viz (6), nebyly kontejnerové jednotky, uvedené v původní 26 9040 (3), již zahrnuty do normy revidované (1). Oproti tomu, s ohledem na technologický pokrok, byly do normy začleněny také kluzné podložky. Revidovaná norma (1) zcela jednoznačně určila okruh své působnosti - v čl. 3.1 stanovila, že manipulační jednotky jsou vytvářeny jako:

1. přepravní svazky,
2. jednotky přepravního balení,
3. ložené přepravní plošiny,
4. ložené přepravky,
5. ložené ukládací bedny,
6. ložené kluzné podložky a
7. paletové jednotky.

Stávající norma, tím že bez náhrady vypustila čl. 3.1 z normy předcházející (1), již výčet normou dotčených manipulačních jednotek de facto nespecifikuje. Z toho vyplývá, že není ani stanoven okruh předmětů, pro komentovanou normu považovaných za manipulační jednotky, na které by se tato norma měla zcela jednoznačně vztahovat. Tuto skutečnost je nutno hodnotit jako závažný normalizační nedostatek, vyžadující urychleného odstranění. Autor článku pak tuto skutečnost vnímá dokonce jako normalizační zmetek.

Lze tedy shrnout, že zásady pro tvorbu manipulačních jednotek (včetně jejich specifikace) byly v dřívějším období jednoznačně stanoveny v ČSN 26 9040 (2). Po zrušení této normy byly její zásady, včetně specifikace normou dotčených manipulačních jednotek, začleněny právě do čl. 3.1 předešlé ČSN 26 9030 (1), který byl ale stávající normou bez náhrady zrušen.

Je nutné si uvědomit, že komentovaná norma, už ze svého názvu, si klade za cíl stanovit zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, a to všech manipulačních jednotek bez rozdílu, což nebylo ale akceptováno.

Zamyšlení nad úrovní bezpečnosti práce při skladování

Úvodem je třeba zdůraznit, že pracovní úrazovost, vykazovaná u nás při skladování dlouhodobě převyšuje celostátní hodnoty úrazovosti. V období první poloviny osmdesátých let minulého století uvedená úrazovost převyšovala dokonce o celou 1/3 celostátní hodnoty úrazovosti. Na počátku současného století pak úrazová četnost při skladování (průměrné procento pracovní neschopnosti) převyšovala celostátní hodnoty o cca 17% (7). Z toho vyplývá, že úrovni bezpečnosti práce při skladování je nutno věnovat zvýšenou pozornost a každé snaze o zvýšení této úrovně pak pozornost zcela mimořádnou.

Skladování obecně jakéhokoli materiálu, tudíž také manipulačních jednotek - a to bez rozdílu, lze provádět zejména formou (8):

1. volného skladování, kdy manipulační jednotky jsou volně ukládány na podlaze nebo na zemi,
2. stohového skladování, kdy manipulační jednotky jsou skladovány stohováním - ukládány vzájemně na sebe,
3. regálového skladování, kdy manipulační jednotky jsou skladovány v regálech.

Z uvedených způsobů pak stohové skladování představuje nejrizikovější způsob skladování vůbec, přičemž ztráta stability stohu tvoří základní příčinu rozhodujícího počtu nejzávažnějších nežádoucích událostí, vytvářejících tuto rizikovost.

Historický pohled na bezpečnost stohové skladování

Člověk původně skladoval všude tam, kde bylo „nějaké volné místo“, a to pouze omezené množství materiálů. Takto vzniklo, dle dnešní terminologie, volné skladování. Postupem času, někdy v období prvopočátků industrializace, kdy začal výrazně narůstat objem skladovaných předmětů, bylo nutno, také s ohledem na nedostatek skladových ploch, začít skladované předměty ukládat také na sebe. Takto byl položen základ ke stohovému skladování.

S vysokou pravděpodobností, hraničící až s jistotou, lze ale předpokládat, že již prvopočáteční stohy, často vytvářené na nejrůznějších i málo únosných a nerovných plochách, při vzájemném ukládání na sebe i nevhodně tvarovaných a labilních předmětů, se velice často zřítily se všemi z toho vyplývajícími negativními důsledky. Neměly potřebnou stabilitu.

Na tuto skutečnost zcela logicky byl nucen reagovat již historicky první bezpečnostní předpis (9). V Předlitavsku (Rakouské části Rakouska-Uherska) bylo v roce 1905 vydáno nařízení správce obchodního ministeria ve shodě ministrem vnitra č. 176, kterým byly vydány všeobecné předpisy na ochranu života a zdraví pomocných dělníků - viz dále uvedený výtah z tohoto bezpečnostního předpisu. V části VIII Místnosti skladní bod 90 pak ukládal:

Kde se materiál ve větším množství urovnává na sebe, budiž pečováno vhodnými opatřeními o to, aby se uložené věci nesesuly.

Z dosud uvedeného vyplývá, že prakticky „od samého prvopočátku naší právní paměti“ bylo požadováno zajištění stability vytvářených stohů a to k eliminaci mimořádně závažné úrazovosti, jakož i hospodářským škodám apod. Faktory zajišťující potřebnou úroveň stability stohu v dané době nebylo ale možno ještě stanovit.

V navazujícím vládním nařízení č. 41 z roku 1938 (10) byla stabilita stohu řešena v § 143 takto:

Hmoty a předměty musí býti tak ukládány, aby se při skládání, odebírání nebo braní zkoušek (vzorků) nemohly sesunouti.

Faktory zajišťující potřebnou úroveň stability stohu ještě ani v této době nebylo možno stanovit. Touto problematikou se autor zabýval v samostatném příspěvku (11).

Po zrušení vládního nařízení č. 41 z roku 1938 (nařízením vlády č. 47/1982 Sb.) byly vydány:

1. Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb. (12), která v § 232 odst. 4 stanovila: Materiál, popřípadě předměty, musí být skladovány tak, aby se při odebírání nebo při delším skladování nemohly sesunout a aby nevyvíjely tlak na příčky, podpěry, zdivo ani na jiné části budov... V části věnované stohování (§ 233) je již formulován obecný požadavek na technický stav ploch určených k vytváření stohů tohoto znění: Stohy se smějí zakládat jen na pevné, únosné, rovné a nekluzké vodorovné podlaze a smějí být do nich ukládány jen stejné předměty neměnného tvaru. Stohy musí být stabilní; hrozí-li nebezpečí jejich sesutí nebo zřícení, musí být bezpečně zajištěny nebo rozebrány.
2. Vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb. (13); tato v části páté, dílu třetím, který je věnován skladování hmot a materiálů, v § 106 odst. 6 stanoví: Skladovaný materiál musí být uložen tak, aby byla po celou dobu skladování zajištěna jeho stabilita.

Po zrušení osmého oddílu - Sklady a skladování - třinácté části vyhlášky č. 48/1982 Sb. (vyhláškou č. 192/2005 Sb.) bylo vydáno současné nařízení vlády č. 101/2005 Sb. (14), které v bodě 10. 2 své přílohy stanoví:

Manipulační jednotky, materiál a předměty musí být skladovány a stohovány tak, aby se i při ukládání, manipulaci nebo odebírání nemohly sesunout.

Současně je stanoveno, že trvale používané skladovací plochy musí být rovné, odvodněné, zpevněné a...

Z dosud uvedeného vyplývá, že požadavek na zajištění stability stohu je formulován průběžně již od legislativních prvopočátků až po dnešní dobu. V průběhu času byly postupně též určovány faktory zajišťující potřebnou úroveň stability stohu. Jedná se o:

1. odpovídající technický stav ploch určených ke stohování,
2. odpovídající technický stav a možnosti stohování přepravních prostředků určených ke tvorbě manipulačních jednotek, které mají být stohovány,
3. odpovídající technický stav vytvořených manipulačních jednotek, určených ke stohování,
4. odpovídající způsob tvorby a rozebírání stohů.

Jednotlivé faktory zajišťující stabilitu stohu jsou dnes stanoveny převážně v technických normách.

Lze očekávat, že při respektování všech výše naznačených faktorů budou již splněny potřebné předpoklady k vytvoření stabilního stohu. Posouzení dosažené úrovně stability stohu stále ale bylo ještě závislé na subjektivním názoru hodnotitele. Přitom zcela logicky vyplývá, že stoh např. nebezpečných materiálů by měl být stabilnější ve srovnání se stohem běžných, normálních materiálů, a to zejména při možnosti objektivního hodnocení. Při venkovním stohování svoji roli hrají též povětrnostní podmínky - zejména pak síla větru. Proto stabilita stohu vytvořeného na návětrném místě by měla být vyšší v porovnání se stejným stohem uvnitř uzavřeného objektu. Komentovaná norma sice, podobně jako norma předcházející, v čl. 4.4.10 stanoví, že při stohování na volném prostranství musí být brány v úvahu nepříznivé povětrnostní vlivy a účinky větru, ale tím, že znemožnila objektivní zhodnocení stability vytvářeného, resp. vytvořeného stohu, změnila uvedený požadavek na alibistický.

Objektivní posouzení dosažené úrovně stability stohu bylo od 1. září 1998 umožněno až v rámci dnes již nahrazené ČSN 26 9030 (1), a to pomocí výpočtu stability stohu, tvořícím přílohu A k této normě. Ještě lze doplnit, že úroveň stability stohu je chápána jako hodnota bezpečnosti proti ztrátě stability - překlopení stohu.

Zhodnocení současné normy

Komentovaná norma, tím že bez náhrady zrušila přílohu A normy předcházející (1), znemožňuje v současnosti objektivní posouzení stability stohů - a to jak stohů provozovaných, tak i připravovaných a vytvářených. V předmluvě ke komentované normě, citované české verze mezinárodních norem se vztahují pouze na prosté palety, a uvedené ohradové palety tvoří pouze část palet s horní konstrukcí. Navíc tyto normy stanovují pouze základní parametry, technické požadavky a zkoušení příslušných palet. Už ze svého názvu by se ale norma měla vztahovat na tvorbu manipulačních jednotek, vytvářených z libovolného přepravního prostředku, což, žel, neplní. V rámci zásad pro bezpečné skladování by měla též stanovit zásady pro posouzení stability libovolného stohu, což rovněž neplní.

V předmluvě k normě je uvedeno, že za vytvoření manipulační jednotky je zodpovědný její tvůrce. S tím lze jenom souhlasit, dokonce i s dovětkem „bezpečné manipulační jednotky“. Vezmeme-li v úvahu, že jsou stanoveny též poměrně podrobné zásady pro tvorbu bezpečné manipulační jednotky, je takovýto úkol celkem splnitelný. Podobně pak tvůrce stohu je zodpovědný za vytvoření bezpečného stohu, a to libovolných manipulačních jednotek. Naplnění tohoto požadavku je ale dnes již problematické, resp. objektivně nesplnitelné.

Ohradové, skříňové a sloupkové palety se vzdáleností klopných hran nad 700 mm, vyráběné podle ČSN 26 9120 (15), lze stohovat až do stohovací výšky 8 000 mm. V samostatném příspěvku autora, věnovanému výpočtům stability stohu (16), bylo ale prokázáno, že stoh ohradových prázdných (neložených) palet nemá potřebnou stabilitu - faktor stability, stanovený v normě předcházející (1). Stoh stejných palet, ložených již od jejich poloviční nosnosti do stejné stohovací výšky již ale dosahuje potřebnou hodnotu stability. Všeobecně pak platí důležitá zásada, formulovaná rovněž ve zrušené příloze A předcházející normy (1):

Stabilita stohu prázdných přepravních prostředků, popř. lehčích manipulačních jednotek, je menší oproti stabilitě stohu přepravních prostředků ložených, popř. manipulačních jednotek s větší hmotností.

Autor na základě celé řady prováděných školení a pořádaných seminářů může jenom konstatovat, že tato mimořádně závažná skutečnost, zásadním způsobem ovlivňující stabilitu stohu a tím i bezpečnost celého stohového skladování, není dostatečně známa ani v řadách odborné veřejnosti, a tím méně je i chápána. S politováním je nucen konstatovat, že stávající ČSN 26 9030 představuje výrazný skok vzad ve snaze o zajišťování bezpečnosti stohového skladování a tím i bezpečnosti celého skladového provozu. Pokud nebudou urychleně odstraněny naznačené hrubé nedostatky současné ČSN 26 9030, budeme se postupně vracet do minulosti, kdy až po zřícení stohu, se všemi z toho vyplývajícími důsledky, bude možno konstatovat, že příslušný stoh nebyl stabilní.

Tvůrce každého předpisu (a to nejen bezpečnostního) by se měl v prvé etapě své tvůrčí činnosti s pokorou zahledět do minulosti příslušného oboru, a hledat tam poučení pro svoji další činnost a tím i pro budoucnost daného oboru. To ale jenom dokazuje, že parafrázovaný výrok Ericha von D;nikena, uvedený jako motto tohoto článku, má všeobecnou platnost.

LITERATURA

1. ČSN 26 9030 - Manipulační jednotky - Zásady pro tvorbu, bezpečnou manipulaci a skladování, srpen 1998
2. ČSN 26 9004 - Manipulační jednotky. Názvosloví, účinnost od 1.7.1984
3. ČSN 26 9040 - Manipulační jednotky. Zásady pro tvorbu, účinnost od 1.6.1984
4. ČSN 29 9101 - Palety a nástavby palet. Zásady bezpečné manipulace, účinnost od 1.7.1978
5. ČSN 26 9030 - Skladování. Zásady bezpečné manipulace, prosinec 1993
6. ČSN ISO 3874 (26 9345) - Kontejnery řady 1 - Manipulace a fixace, září 1999
7. Dušátko, A. Skladování z pohledu pracovní úrazovosti. Bezpečnost a hygiena práce. č. 1/2014, s. 24 až 28
8. ČSN 26 9018 - Skladování. Technologické a technickoekonomické názvosloví, účinnost od 1.12.1988
9. Nařízení správce obchodního ministeria ve shodě s ministrem vnitra č. 176, ze dne 23. listopadu 1905, vydaného podle § 74 zákona říšského č. 22 z 8. března 1885, jímž se vydávají všeobecné předpisy na ochranu života a zdraví pomocných dělníků
10. Vládní nařízení č. 41 ze dne 10. února 1938, jímž se vydávají všeobecné předpisy na ochranu života a zdraví pomocných dělníků
11. Dušátko, A. Bezpečnost stohového skladování jako základní předpoklad bezpečnosti skladového provozu. Bezpečnost a hygiena práce. č. 7-8/2014, s. 23 až 27
12. Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů
13. Vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění pozdějších předpisů
14. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, ve znění pozdějších předpisů
15. ČSN 26 9120 - Palety ohradové, skříňové a sloupkové. Základní parametry, účinnost od 1.5.1992
16. Dušátko, A. Výpočty stability stohu. Bezpečnost a hygiena práce. č. 9/2016, s. 28 až 32