Rozdílný pohled žen a mužů na nejrůznější životní situace, pracovní i rodinné je ve své podstatě přirozeným a očekávaným standardem. Přináší tak nejen pestrost do našich životů, ale rovněž nabízí možnost vytěžit z této genderové spolupráce něco navíc. Mnozí odborníci se dlouhodobě zabývají otázkami o typicky ženském či mužském chování, jejich předvídání a vzájemném pochopení. V souvislosti s kvalitou pracovního života, pracovními podmínkami a dostupnými údaji z realizovaných reprezentativních šetření je možné blíže prozkoumat subjektivní postoje obou pohlaví na vybrané aspekty práce. Článek se nejprve zaměřuje na objektivní demografická data, na statistická zjištění o počtech zaměstnaných v jednotlivých odvětvích ekonomiky a ve třídách klasifikace zaměstnání podle pohlaví. Ve druhé části se detailněji věnuje subjektivním hodnotám důležitosti a spokojenosti vybraných aspektů vykonávané práce.
Rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů
Participace žen na trhu práce v Evropské unii se za poslední desetiletí zvýšila, v roce 2014 představovaly ženy téměř 46 % osob aktivních na trhu práce EU, jak uvádí zpráva nadace Eurofound z roku 2016, zabývající se hlavními rysy a vývojem genderových rozdílů v oblasti účasti na trhu práce, zaměstnanosti a ekonomického postavení. [1] Téměř ve všech členských státech je míra zapojení žen nadále nižší, než u mužů. Ve zmiňovaném roce byla podle šetření pracovních sil EU míra zaměstnanosti osob ve věku od 15 až 64 let 59,6 % u žen a 70,1 % u mužů.
Za zmínku stojí uvést v dokumentu publikované odhadované celkové náklady na nižší míru zaměstnanosti žen, které v roce 2013 činily přibližně 370 miliard EUR, což odpovídá 2,8 % HDP EU (ČR 4,5 % HDP s náklady 6,7 miliard EUR). Jedná se o shrnutí nákladů na zdroje, které představují ušlé zisky a nezaplacené příspěvky jednotlivců do systému sociálního zabezpečení a náklady veřejných financí zahrnující jednotlivé výplaty dávek a dávek sociálního zabezpečení. Náklady na vyloučení ženy ze zaměstnanosti se během jejího pracovního života odhadují na 1,2 až 2 miliony EUR v závislosti na výši dosaženého vzdělání. Tato čísla jsou odhadem potenciální návratnosti investic do politik zaměřených na širší zapojení žen na trhu práce.
Statistické údaje zachycené ve zprávě vycházejí z celoevropského šetření Labour Force Survey (LFS), které je v ČR realizováno Českým statistickým úřadem. Od roku 2002 byly obsah a forma dotazníku výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) plně harmonizovány se standardem Evropské unie. Dotazník je tak národní modifikací celoevropského šetření LFS. Obsah a organizace tohoto šetření LFS je podle rozhodnutí Rady (ES) 577/98 povinné pro všechny členské země EU. Od roku 2000 jsou každoročně prováděna v rámci VŠPS i povinná šetření na témata zadaná Eurostatem (tzv. ad hoc moduly). Výsledky šetření za standardní dotazník i za jednotlivé ad hoc moduly jsou proto přímo srovnatelné za všechny státy Evropské unie.
Rozdíly v míře zaměstnanosti žen a mužů jsou nejvyšší v Řecku, Itálii a na Maltě. Na opačné straně s nejnižšími rozdíly jsou severní státy, jako je Finsko, Lotyšsko, Litva a Švédsko. Výběr z výsledků zveřejněné zprávy nadace Eurofound s porovnáním České republiky a států EU-28 uvádí následující tabulka.
| ČR | EU-28 | |||
|---|---|---|---|---|
| Ukazatele | 2008 | 2014 | 2008 | 2014 |
| Míra aktivity žen (v %) | 61,0 | 65,6 | 63,7 | 66,5 |
| Procentuální rozdíly v míře aktivity mezi muži a ženami | 17,1 | 15,6 | 14,1 | 11,6 |
| Míra zaměstnanosti žen (v %) | 57,6 | 60,7 | 58,8 | 59,6 |
| Procentuální rozdíl v míře zaměstnanosti mezi muži a ženami | 17,8 | 16,3 | 13,8 | 10,5 |
| Zaměstnanost žen na částečný úvazek jako procentní podíl na celkové zaměstnanosti (v %) | 7,8 | 9,5 | 30,4 | 32,2 |
| Dočasné zaměstnání žen jako procento z celkové zaměstnanosti (v %) | 9,1 | 11,3 | 15,0 | 14,4 |
| Samostatná výdělečná činnost žen jako procento z celkové zaměstnanosti (v %) | 9,4 | 11,5 | 9,6 | 9,9 |
| Míra zaměstnanosti žen ve vzdělávání, sociálních a zdravotních službách (v %) | 22,2 | 24,5 | 27,9 | 30,4 |
| Rozdíly v procentních bodech v odměňování mezi muži a ženami | 22,5 | 16,7 | ||
Demografické údaje a zaměstnanost v ČR
Pro celkové dokreslení statistických údajů o aktuálním demografickém rozložení mužů a žen v České republice a situaci na trhu práce byla využita veřejná data Českého statistického úřadu (data z Veřejné databáze). Zahrnuty jsou údaje o složení obyvatelstva, ekonomickém postavení, počtu zaměstnaných podle odvětví ekonomických činností nebo podle tříd klasifikace zaměstnání.
| Muži | Ženy | |
|---|---|---|
| Počet obyvatel | 5 200 687 | 5 378 133 |
| v tom ve věku 15-64 let | 3 526 294 (67,8 %) | 3 416 329 (63,5 %) |
| k 31. 12. 2016 | ||
| Muži | Ženy | |
| Pracovní síla ekon. aktivní (v tis. osob) | 2 977,2 | 2 372,8 |
| Míra ekon. aktivity (v %) | 68,4 | 51,9 |
| Uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP (dosažitelní k 31. 12.) | 179 582 | 180 588 |
| Podíl nezaměstnaných osob (v %) | 5,09 | 5,28 |
Počet ekonomicky aktivních obyvatel je určující pro výpočet míry ekonomické aktivity, která stanovuje podíl pracovní síly (tj. zaměstnaných a nezaměstnaných) na celkovém počtu obyvatel starších než je uvažovaná hranice sledování. Dle mezinárodně uznávané definice ILO se jedná o podíl pracovní síly na počtu všech osob starších 15 let.
Evidované počty mužů a žen v zaměstnání podle klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), popř. podle tříd klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) v dalších tabulkách ukazují na významné procentní zastoupení:
- žen ve zpracovatelském průmyslu (21,5 %); velkoobchodu a maloobchodu (14,7 %); zdravotní a sociální péči (12,6 %) a vzdělávání (11,5 %);
- žen na pozicích pracovnic ve službách a prodeji (22,6 %); specialistek (18,7 %); technických a odborných pracovnic (17,4 %) a úřednic (16,7 %);
- mužů v odvětví zpracovatelského průmyslu (32,8 %); stavebnictví (12,3 %); velkoobchodu a maloobchodu, opravách a údržbách motorových vozidel (9,5 %) a dopravě a skladování (8,1 %);
- mužů na pozicích řemeslníků a opravářů (27 %); obsluhy strojů a zařízení, montérů (18 %) a technických a odborných pracovníků (17 %).
| Muži | Ženy | |||
|---|---|---|---|---|
| Zaměstnání celkem | 2876,7 | 2261,9 | ||
| z toho | v % | v % | ||
| A - Zemědělství, lesnictví, rybářství | 110,2 | 3,8 | 38,9 | 1,7 |
| B - Těžba a dobývání | 35,0 | 1,2 | 3,9 | 0,2 |
| C - Zpracovatelský průmysl | 942,9 | 32,8 | 485,8 | 21,5 |
| D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu | 41,1 | 1,4 | 11,6 | 0,5 |
| E - Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi | 37,9 | 1,3 | 11,6 | 0,5 |
| F - Stavebnictví | 353,1 | 12,3 | 33,2 | 1,5 |
| G - Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel | 273,9 | 9,5 | 331,9 | 14,7 |
| H - Doprava a skladování | 233,1 | 8,1 | 81,1 | 3,6 |
| I - Ubytování, stravování a pohostinství | 80,3 | 2,8 | 102,7 | 4,5 |
| J - Informační a komunikační činnosti | 112,4 | 3,9 | 35,1 | 1,6 |
| K - Peněžnictví a pojišťovnictví | 45,8 | 1,6 | 71,4 | 3,2 |
| L - Činnosti v oblasti nemovitostí | 19,7 | 0,7 | 19,3 | 0,9 |
| M - Profesní, vědecké a technické činnosti | 127,4 | 4,4 | 124,1 | 5,5 |
| N - Administrativní a podpůrné činnosti | 69,1 | 2,4 | 59,5 | 2,6 |
| O - Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení | 164,6 | 5,7 | 165,6 | 7,3 |
| P - Vzdělávání | 77,6 | 2,7 | 261,0 | 11,5 |
| Q - Zdravotní a sociální péče | 75,1 | 2,6 | 285,3 | 12,6 |
| R - Kulturní, zábavní a rekreační činnosti | 45,4 | 1,6 | 47,3 | 2,1 |
| S - Ostatní činnosti | 25,7 | 0,9 | 60,9 | 2,7 |
| Muži | Ženy | |||
|---|---|---|---|---|
| Zaměstnání celkem | 2876,7 | 2261,9 | ||
| z toho | v % | v % | ||
| Zákonodárci a řídící pracovníci | 200,8 | 7,0 | 68,3 | 3,0 |
| Specialisté | 364,0 | 12,7 | 422,5 | 18,7 |
| Techničtí a odborní pracovníci | 489,9 | 17,0 | 394,4 | 17,4 |
| Úředníci | 99,5 | 3,5 | 376,8 | 16,7 |
| Pracovníci ve službách a prodeji | 270,8 | 9,4 | 512,2 | 22,6 |
| Kvalifikovaní prac. v zemědělství, lesnictví a rybářství | 47,3 | 1,6 | 22,5 | 1,0 |
| Řemeslníci a opraváři | 774,7 | 26,9 | 93,7 | 4,1 |
| Obsluha strojů a zařízení, montéři | 517,6 | 18,0 | 184,0 | 8,1 |
| Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci | 98,6 | 3,4 | 185,7 | 8,2 |
| Zaměstnanci v ozbrojených silách | 12,9 | 0,4 | 1,6 | 0,1 |
Aspekty práce – důležitost a spokojenost mužů a žen
Výše uvedená objektivní data a statistiky lze pomocí indexu kvality pracovního života vhodně oživit o subjektivní rozměr spokojenosti a důležitosti s vybranými ukazateli pracovního života žen a mužů v ČR. Základní informace o projektu a vytvořeném nástroji pro monitorování a měření tohoto indexu kvality pracovního života (http://kvalitapracovnihozivota.vubp.cz) byly publikovány v dubnovém čísle časopisu BHP. [2] Koncept indexu je postaven na subjektivním hodnocení pracovního života samotnými respondenty (pracovníky). V opakujících se reprezentativních šetřeních ekonomicky aktivní populace je zjišťována míra důležitosti a spokojenosti u 18 aspektů pracovního života, kumulovaných při výpočtu indexů do 6 obecnějších domén (viz obrázek). Ve finále jsou pak vypočteny celkové indexy důležitosti a spokojenosti (hodnocení).
Příkladem dobré praxe dlouholetého monitoringu indexu kvality pracovního života je rakouský Arbeitsklimma Index a německý DGB –Index Gute Arbeit, kde dostupnost výsledků slouží široké odborné i laické veřejnosti. Zahraniční specialisté z obou zemí byli konzultanty při přípravě českého výzkumného nástroje „Indikátor subjektivní kvality pracovního života“ (SQWLi) a finalizaci Metodiky dlouhodobého monitorování subjektivní kvality pracovního života v České republice.
Z dostupných šetření realizovaných v roce 2014 a v roce 2016 jsou k dispozici data, která lze za pomoci webové aplikace dle vlastního výběru filtrovat a graficky porovnávat. Pro účely tohoto příspěvku byla zpracována data s přihlédnutím k pohlaví respondentů. Celkové indexy se u obou pohlaví příliš neliší. Stručně lze charakterizovat, že u žen je celkový index důležitosti (InD) o něco málo vyšší než u mužů. Ženy i muži jsou téměř stejně spokojeni, resp. nespokojeni s naplněním jednotlivých aspektů své práce. Celkový index hodnocení (InH) je u žen jen nepatrně kritičtější, nižší než u mužů. Při porovnání s výsledky roku 2014 byly oba indexy u mužů na stejných hodnotách, ženy vnímaly důležitost v souhrnném indexu intenzivněji než v roce 2016, s hodnotou 80,1, a byly ještě méně spokojené, celkové subjektivní ohodnocení dosáhlo hodnoty 67,8.
Při bližším pohledu na všech 18 aspektů, které detailněji porovnáme v rámci příslušných šesti domén, jsou již více patrná rozdílná hodnocení obou pohlaví. Na desetistupňové škále se výsledné hodnoty pohybují v rozpětí 6,56 až 8,79 u důležitosti a 5,50 až 8,25 u spokojenosti neboli hodnocení.
| Odměňování | Důležitost | Hodnocení | ||
|---|---|---|---|---|
| Muži | Ženy | Muži | Ženy | |
| Výše výdělku, platu | 8,58 | 8,31 | 6,43 | 5,85 |
| Spravedlivé odměňování | 8,79 | 8,70 | 6,41 | 5,97 |
| Nefinanční výhody | 7,10 | 6,84 | 5,95 | 5,50 |
Odměňování, které zahrnuje tři odpovídající hlediska – výši výdělku, spravedlivé odměňování a nefinanční výhody, je doménou mužů. Ti hodnotili důležitost i spokojenost s těmito aspekty vyšším bodovým hodnocením než ženy, i když spravedlivé odměňování je u žen téměř na stejné hodnotě. U této domény je třeba také zdůraznit, že vykazuje ze všech šesti domén nejvyšší rozdíly hodnot mezi důležitostí a hodnocením, a to pro muže i ženy, což koresponduje s častými otázkami o nespravedlivém odměňování mužů a žen a související tzv. gender pay gap. Rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů činí 21,6 %, což je jeden z nejvyšších rozdílů v EU. Hodnocení žen tak odráží jejich větší nespokojenost.
| Vztahy | Důležitost | Hodnocení | ||
|---|---|---|---|---|
| Muži | Ženy | Muži | Ženy | |
| Vztahy s kolegy | 8,09 | 8,40 | 7,87 | 7,77 |
| Chování nadřízených k podřízeným | 8,14 | 8,42 | 6,88 | 6,88 |
| Mezilidské vztahy | 8,36 | 8,56 | 7,38 | 7,32 |
Jak lze očekávat ve vazbě na potřebu komunikovat je vztahová doména důležitější pro ženy než pro muže. Pro ženy platí, že pokud by trávily nějaký čas pospolu a nemluvily by, svědčilo by to o sociálním konfliktu. Naopak nemluvnost většiny mužů dohání ženy k pláči. Muže i ženy trápí v rámci vztahů na pracovištích nejvíce chování nadřízených k podřízeným, rozdíl mezi hodnotami důležitosti a spokojeností je již významný. U žen se pak ještě objevuje ve větší míře nespokojenost s mezilidskými vztahy.
| Čas | Důležitost | Hodnocení | ||
|---|---|---|---|---|
| Muži | Ženy | Muži | Ženy | |
| Časová náročnost | 7,65 | 7,90 | 5,92 | 6,15 |
| Rozložení pracovní doby | 7,24 | 7,66 | 6,53 | 6,81 |
| Dostatek času na rodinu, na sebe | 7,81 | 8,36 | 6,42 | 6,56 |
Vhodné rozložení času mezi práci a rodinu je opět důležitější doménou pro ženy. Na druhé straně jsou to opět ženy, které všechny tři aspekty hodnotí lépe. Nemalá diskrepance mezi důležitostí a hodnocením časové náročnosti práce a dostatku času na rodinu a sebe je rovněž číselným potvrzením aktuálních trendů obtížnosti slučování rodinného a pracovního života.
| Seberealizace | Důležitost | Hodnocení | ||
|---|---|---|---|---|
| Muži | Ženy | Muži | Ženy | |
| Zajímavost práce | 7,82 | 7,78 | 7,06 | 6,96 |
| Další vzdělávání a osobní rozvoj | 6,56 | 6,84 | 5,88 | 5,92 |
| Samostatnost práce | 7,28 | 7,16 | 6,50 | 6,13 |
Seberealizace je oblast, po které jistě vnitřně touží každý z nás právě v rámci své pracovní činnosti. Nejdůležitější hledisko této domény je pro obě pohlaví zajímavost práce, kdy muži vnímají zajímavost spolu se samostatností o něco více důležité než ženy. Nízké ohodnocení důležitosti dalšího vzdělávání a osobního rozvoje (nejnižší hodnota ze všech aspektů u žen i mužů) není příliš dobrým ukazatelem pro nadcházející změny na trhu práce v kontextu nastupujících nových technologií, robotizace, digitalizace a změn charakteru práce. Výsledky posledního šetření z roku 2016 zpracované v tabulkách navíc korespondují i s výsledky předešlého šetření z roku 2014.
| Jistota | Důležitost | Hodnocení | ||
|---|---|---|---|---|
| Muži | Ženy | Muži | Ženy | |
| Charakter pracovního poměru | 7,65 | 7,73 | 7,86 | 7,79 |
| Jistota pracovního místa | 8,68 | 8,75 | 7,02 | 6,96 |
| Rozvíjení se pro další uplatnění | 7,86 | 7,85 | 7,05 | 6,73 |
Doména jistoty práce zahrnující charakter pracovního poměru, jistotu daného pracovního místa a pocit jistoty dalšího uplatnění ve vazbě na rozvíjení se jsou základem pro kvalitní pracovní život. Respondenti toto tvrzení dokládají vysokými hodnotami důležitosti především aspektu jistoty pracovního místa. Promítnutí aktuální situace na trhu práce do realizovaných šetření se u této domény odrazilo v hodnotách 9,15 za ženy a 8,91 za muže pro důležitost jistoty zaměstnání v předešlém šetření z roku 2014, tedy z období končící globální hospodářské krize. Přetrvávající nejistotu dokládá nemalý nesoulad důležitosti a hodnocení u aspektu jistoty pracovního místa u obou pohlaví. Charakter pracovního poměru je z celé sady aspektů jediným, který muži i ženy ohodnotili s kladnou bilancí v porovnání s důležitostí. Rozvíjení se pro další uplatnění kritičtěji hodnotily ženy.
| Podmínky | Důležitost | Hodnocení | ||
|---|---|---|---|---|
| Muži | Ženy | Muži | Ženy | |
| Bezpečnost práce a ochrana zdraví | 8,07 | 8,13 | 7,47 | 7,98 |
| Technické vybavení v zaměstnání | 8,04 | 7,61 | 7,82 | 7,88 |
| Čistota, pořádek a hygiena | 7,57 | 8,40 | 7,47 | 8,25 |
Mít dobré pracovní podmínky není stále ještě samozřejmostí. Respondenti však svým vysokým ohodnocením vyjádřili svůj postoj k aspektům jako je BOZP, úroveň technického vybavení a čistota, pořádek a hygiena v práci a jejich důležitosti při výkonu práce. Ženy, jak lze očekávat, ohodnotily důležitost čistoty, pořádku a hygieny jedním s nejvyšších bodování. Kladná a pozitivní jsou i hodnocení všech tří hledisek jak u žen, tak u mužů, s nejmenší diskrepancí při porovnání mezi všemi doménami.
Závěr
Kvalita života, ať už pracovního nebo osobního, je spojena s člověkem, prostorem a časem a vyžaduje holistický a interdisciplinární přístup. Snaha objektivně zkoumat existující skutečnosti a trendy napomáhá mapovat, analyzovat a predikovat dopady (pozitivní i negativní) na kvalitu pracovního i celkového života, identifikovat příležitosti a přinášet možnosti pro pozitivní změny ve společnosti. V této souvislosti je třeba nezapomínat na vzájemnou interakci objektivních podmínek, subjektivního vnímání, hodnotového systému a aspirací.
Článek se v úvodu krátce dotkl přetrvávajících genderových nerovností na trhu práce a podrobněji se věnoval subjektivnímu hodnocení žen a mužů na vybrané aspekty pracovních podmínek. Existující genderové nerovnosti se odrážejí ale i v dalších oblastech společenského života. Podle žebříčku EIGE hodnotícího úroveň rovnosti žen a mužů v členských státech EU je ČR v tomto ohledu s hodnotou 43,8 výrazně pod průměrem EU (52,9). Ve srovnání s průměrem EU zaostává ČR zejména v oblasti ekonomických nerovností, účasti na trhu práce a nízkého zastoupení žen v rozhodovacích a mocenských pozicích, konkrétně pak nízkého zastoupení žen ve vedení největších obchodních společností. Za posledních 10 let nedošlo k výraznějším změnám a zastoupení žen zůstává na těchto pozicích dlouhodobě nízké. Genderové rozdíly ve mzdách a výpadky z trhu práce z důvodu rodičovství a péče o osobu blízkou se v důchodovém věku projevují ve výrazných rozdílech výše penzí žen a mužů a výrazně vyšším rizikem ohrožení chudobou na straně žen.
S nástupem nových technologií jsou očekávány změny v charakteru práce, zánik pracovních míst, který se dotkne mužů i žen, stejně jako nově vznikající pracovní místa s novými nároky na znalosti, pracovní kompetence, úspěšné vykonávání nových rolí. Systém zpětných vazeb za pomoci kombinací objektivních a subjektivních zjištění je vhodným nástrojem pro dlouhodobé měření kvality pracovního života pracujících v České republice. Úroveň a kultivace komplexních pracovních podmínek při zajišťování zdrojů pro život a seberealizaci pracujících obyvatel v ČR by se měly stát dlouhodobými prioritami a předmětem skutečného zájmu tvůrců politik.
http://kvalitapracovnihozivota.vubp.cz/
Literatura
- Eurofound. The gender employment gap: challenges and solutions (online). Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2016 (cit. 2017-10-31). Dostupný z: https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publi cation/field_ef_document/ef1638cs1.pdf. ISBN 978-92-8971550-8.
- SVOBODOVÁ, Lenka; MLEZIVOVÁ, Iveta. Kvalita pracovního života: důležitost a spokojenost pracujících s vykonávanou prací v ČR. Bezpečnost a hygiena práce. 2017, roč. 67, č. 4. s. 12-14, 19-23. ISSN 0006-0453.
- Strategický rámec Česká republika 2030 (online). Praha: Úřad vlády ČR, 2017 (cit. 2017-10-31). Dostupný z: https://www.cr2030.cz/.
- Veřejná databáze (online). Praha: Český statistický úřad (cit. 2017-10-31). Dostupný z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/.
- VYSKOČIL, František. Rozdíl mezi mužem a ženou: 1. část: lovec a ochránkyně sídla. Vesmír (online). 2006, roč. 85, č. 7, s. 429-431 (cit. 2017-10-31). Dostupný z: http://casopis.vesmir.cz/clanek/rozdily-mezi-muzem-a-zenou.