Rizika práce na dobu určitou a agenturního zaměstnávání

1. Úvod

Vlivem dynamických změn na trhu práce došlo v posledních letech v Evropské unii ke zvýšení zájmu o nové formy zaměstnávání. Důsledkem těchto změn je zvýšení využívání takových forem zaměstnávání, jako je práce na dobu určitou a dočasné přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (agenturní zaměstnávání).

Na jedné straně tato forma zaměstnávání přináší pro zaměstnavatele flexibilní pracovní sílu, na druhé straně ovšem i sebou přináší značná rizika z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví u této skupiny zaměstnanců.

2. Ohrožené skupiny zaměstnanců a jejich rizika

Hlavním dokumentem, který v současnosti určuje směr, kterým se Evropská unie ubírá, je Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst a podporující sociální začleňování. Strategie je založena na třech hlavních prioritách.

Jedná se o:

• inteligentní růst (ekonomika, která je založena na znalostech a inovacích),
• udržitelný růst (konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomika),
• růst podporující začlenění (ekonomika, která bude mít vysokou zaměstnanost a hospodářskou, územní a sociální soudržnost).

Ve strategii se dále hovoří o tom, že na úrovni EU bude Komise pracovat, a to v souladu se zásadou inteligentní regulace, na přizpůsobení legislativního rámce měnícím se formám práce (např. pracovní doba, vysílání pracovníků) a novým zdravotním a bezpečnostním rizikům na pracovišti.

Strategie klade vysoký důraz na zvyšování znalostí pracovní síly, čímž současně zvyšuje i bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců na pracovištích, jelikož s rostoucím povědomím zaměstnanců je nižší pravděpodobnost vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Význam zvyšování znalostí, například prostřednictvím školení a výcviku, stoupá zvláště u ohrožených skupin zaměstnanců.

Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví je především zapotřebí provádět hodnocení rizik a přijímat taková opatření, která zohledňují právě tato rizika u nejvíce ohrožených skupin zaměstnanců, jako jsou například ženy, starší a mladší zaměstnanci, osoby se zdravotním postižením, migrující pracovníci, zaměstnanci s nízkou kvalifikací a zvláště „dočasní zaměstnanci“.

U těchto skupin zaměstnanců nesmíme opominout i případná zdravotní rizika, u nichž vzhledem k často opožděným účinkům na zdraví zaměstnanců, jsou v praxi často zanedbávána. Právě u prací na dobu určitou a agenturního zaměstnávání, a to především z důvodu vysoké míry fluktuace zaměstnanců a omezené doby trvání zaměstnání, je toto zdravotní riziko poměrně vysoké.

Z provedené studie (Occupational health and safety risks for the most vulnerable workers, European Parliament, Directorate-General for Internal Policies, Brussels 2011) vyplývá, že mezi tyto „ohrožené skupiny“ patří:

• ženy (ženy jsou silně ohroženy muskuloskeletálními nemocemi, například v roce 2005 to bylo 85 % ze všech uznaných profesních onemocnění u žen, ve srovnání s 59 % u všech zaměstnanců),
• starší zaměstnanci (starší zaměstnanci hlásí více zdravotních problémů spojených s prací, jako jsou bolesti zad a svalů, a to konkrétně více než 70 % zaměstnanců nad 55 let a v případě únavy a stresu více než 50 % z této věkové skupiny),
• mladí zaměstnanci (všeobecně, mladí zaměstnanci mají o 40 % vyšší úroveň „nefatálních“ zranění, než je to u starších zaměstnanců; studie ukazují, že u zaměstnanců ve věku 15 až 24 let, došlo u více než 50 % ke zranění v prvních pěti měsících jejich práce),
• osoby se zdravotním postižením (například ve Švédsku, 5,1 % zaměstnanců se zdravotním postižením nebo sníženou schopností k práci hlásí, že se nemůže účastnit školení a výcviku, a to z důvodu jeho nepřizpůsobení se jejich postižením a 8,4 % hlásí týrání, šikanování nebo urážení),
• migrující pracovníci (národní a regionální studie naznačují, že u migrujících pracovníků je vyšší úrazovost, například regionální studie v Itálii zjistila, že míra úrazovosti ve stejném sektoru je u migrantů o 60 % vyšší, než je tomu u zaměstnanců, kteří se v této zemi narodili),
• zaměstnanci s nízkou kvalifikací (expozice vibracím, hluku, vysokým a nízkým teplotám, vdechování par a výparů, manipulace s nebezpečnými chemikáliemi je vyšší u zaměstnanců s nízkou kvalifikací; podle dat z roku 2005, pouze 13 % zaměstnanců s nízkou kvalifikací se zúčastnilo školení, poskytnutých zaměstnavatelem za posledních 12 měsíců),
• dočasní zaměstnanci – „temporary workers“ (například ve Finsku, 42 % zaměstnanců na dobu určitou pociťovalo, že je tato forma práce pro ně psychicky stresující a 56 % z těchto zaměstnanců uvádělo, že plánování budoucnosti je pro ně složité; regionální studie v Itálii odhalila, že u dočasných zaměstnanců pracujících ve stejném sektoru je pracovní úrazovost více než 2x vyšší, než je tomu u stálých zaměstnanců).

„Dočasní zaměstnanci“ jsou v průměru vystaveni náročnějším pracovním podmínkám, než je tomu u zaměstnanců na dobu neurčitou. Jedná se například o práci na směny, provádění rizikových činností a horší ergonomické podmínky, které často vedou k muskuloskeletálním poruchám. Rizika u dočasných zaměstnanců jsou zvláště zřetelná v sektoru stavebnictví a zemědělství. Dočasní zaměstnanci čelí i vyššímu riziku vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání, mají menší přístup k odborné přípravě nebo k výhodám, jako jsou prémie. Z psychosociálního hlediska tato nestabilita, spojená s těmito typy smluv, může být zdrojem stresu.

Všichni zaměstnanci nejsou tedy vystaveni stejnému riziku, jisté skupiny zaměstnanců jsou vystaveny zvýšenému riziku, které právě souvisí s délkou pracovněprávního vztahu. Je tak zapotřebí provést hodnocení rizik, které bere v úvahu rozmanitost pracovní síly.

Hovoříme-li o zaměstnancích vystavených „určitým rizikům, ohrožených rizikových skupinách nebo zaměstnancích, kteří jsou nejvíce zranitelní“, myslíme tím zaměstnance podléhající specifickým rizikům, z důvodu jejich věku, původu, pohlaví, fyzické kondice nebo postavení v podniku. Takové osoby můžou být více zranitelné jistými riziky a musí být k nim specifický přístup k zajištění ochrany jejich zdraví. Toto je případ „dočasných zaměstnanců“, kteří často střídají podniky a nejsou si tak dostatečně vědomi potencionálních rizik a pracovních procesů na konkrétním pracovišti, invalidní zaměstnanci, kteří potřebují úpravu pracoviště, starší zaměstnanci, kteří nejsou fyzicky schopni provádět stejnou práci jako dříve, zaměstnanci, kteří se vrátili do práce po dlouhé době nepřítomnosti, například z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, migranti, kteří nehovoří plynně rodným jazykem země, ve které pracují. U migrujících pracovníků můžou mít potíže spojené s neznalostí jazyka dané země negativní vliv na ně samotné a na ostatní zaměstnance na pracovišti.

Hodnocení rizik a přijatá opatření jsou většinou stavěna na „standardního zaměstnance“, tj. zaměstnance středního věku, střední postavy, tělesně schopného, znalostí jazyka dané země, dospělého může. Zařízení, nástroje nebo dispozice a vybavení pracoviště je rovněž přizpůsobeno tzv. standardnímu zaměstnanci nebo průměrnému muži či ženě. V praxi přibližně 10 % nesplňuje uvedené limity. Politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí zohlednit při vytváření hodnocení rizik všechny zaměstnance na pracovištích a přizpůsobit se zvláště těmto ohroženým skupinám.

3. Agenturní zaměstnanci a bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Rámcová směrnice 89/391/EHS, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, zdůrazňuje potřebu provést hodnocení rizik, kdy:

• zaměstnavatel musí zajistit hodnocení rizik pro bezpečnost a zdraví při práci, včetně těch, která se vztahují na zvlášť ohrožené skupiny zaměstnanců – článek 9.1(a) této směrnice,
• zvlášť ohrožené skupiny musí být chráněny proti nebezpečím, která je zvlášť ohrožují – článek 15 této směrnice (zvlášť ohrožená skupina však není blíže specifikována).

EU návod pro hodnocení rizik, „Guidance on risk assessment at work“, uvádí skupiny zaměstnanců, které mohou být vystaveny zvýšenému riziku. Jedná se o osoby se zdravotním postižením, mladší a starší, těhotné a kojící, neškolené a nezkušené (nové, sezónní a dočasné) zaměstnance, zaměstnance pracující v uzavřených a špatně větraných prostorech a zaměstnance provádějících údržbu.

Evropská unie se zabývala otázkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru prostřednictvím směrnice 91/383/EHS.

Cílem směrnice je zajistit, aby tyto skupiny zaměstnanců měly stejnou úroveň ochrany, jako ostatní zaměstnanci, zejména pokud jde o osobní ochranné pracovní prostředky, školení a poskytnutí informací o pracovních rizicích.

Směrnice se vztahuje na pracovní poměry upravené pracovní smlouvou na dobu určitou uzavřenou přímo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kde je skončení smlouvy určeno objektivními podmínkami, jako je dosažení určitého dne, dokončení určeného úkolu nebo vznik určité události a dočasné pracovní poměry mezi podnikem pro dočasnou práci, který je zaměstnavatelem, a zaměstnancem, který je přidělen k výkonu práce pro podnik nebo závod využívající služeb podniku pro dočasnou práci a který podléhá jejich kontrole.

Agenturní zaměstnávání upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP), a to v § 307 až § 309, v kterých se uvádí, že za závislou práci se považují také případy, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zvláštního právního předpisu („agentura práce“) dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u uživatele a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem.

Dále, že dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce musí, mimo jiné, obsahovat druh práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, včetně požadavků na odbornou, popřípadě zdravotní způsobilost nezbytnou pro tento druh práce, informace o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe („srovnatelný zaměstnanec“).

Agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele na základě písemného pokynu, který, mimo jiné, obsahuje zejména určení vedoucího zaměstnance uživatele oprávněného přidělovat zaměstnanci práci a kontrolovat ji, informaci o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele.

Jestliže agentura práce, která zaměstnance dočasně přidělila k výkonu práce u uživatele, uhradila zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním u uživatele, má právo na náhradu této škody vůči tomuto uživateli, pokud se s uživatelem nedohodne jinak.

Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Pokud jsou po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna na žádost dočasně přiděleného zaměstnance, popřípadě, pokud tuto skutečnost zjistí jinak, i bez žádosti, zajistit rovné zacházení; dočasně přidělený zaměstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení práv, která mu takto vznikla. Rozsah agenturního zaměstnávání je možné omezit jen v kolektivní smlouvě uzavřené u uživatele.

Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se například dále v § 103 odst. 1 písm. f) ZP se uvádí, že zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům, zejména zaměstnancům v pracovním poměru na dobu určitou, zaměstnancům agentury práce dočasně přiděleným k výkonu práce k jinému zaměstnavateli, mladistvým zaměstnancům, podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů (§ 37 zákona č. 258/2000 Sb. – kategorizace prací), zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště.

Dále v § 309 odst. 1 ZP se uvádí, že po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Uživatel však nesmí vůči zaměstnanci agentury práce právně jednat jménem agentury práce.

Oblast školení a poskytování OOPP agenturním zaměstnancům

V § 309 odst. 1 ZP se tedy uvádí, že bezpečnost a ochranu zdraví při práci po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce zajišťuje uživatel. Z uvedeného lze interpretovat, že školení o bezpečnosti a ochraně zdraví a osobní ochranné pracovní prostředky zajišťuje zaměstnavatel, u kterého agenturní zaměstnanec vykonává práci, pokud se uživatel nedohodne s agenturou na vzájemné spolupráci v této oblasti. Základní poučení o bezpečnosti a ochraně zdraví by měla zajistit agentura práce a s konkrétními podmínkami na pracovišti by měl seznamovat uživatel. Vzhledem k dočasnému charakteru práce agenturních zaměstnanců by mělo být školení právě této zranitelné skupiny prováděné dostatečným a srozumitelným způsobem.

Osobní ochranné pracovní prostředky poskytuje uživatel, není-li v uzavřené dohodě mezi uživatelem a agenturou stanoveno jinak. Srovnatelné pracovní podmínky musí mít všichni zaměstnanci, jak agenturní, tak kmenoví, což musí být respektováno i v případě poskytování osobních ochranných prostředků, čistících a dezinfekčních prostředků.

Vstupní lékařská prohlídka u agenturního zaměstnávání

I agentura práce musí mít uzavřenou smlouvu s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. Agentura práce si může smluvně stanovit, aby prohlídky agenturních zaměstnanců byly prováděny poskytovatelem pracovnělékařských služeb u uživatele (způsob by měl být upraven v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce).

U vstupní lékařské prohlídky, která je prováděna ještě před uzavřením pracovněprávního vztahu, ji musí zajistit zaměstnavatel, který uzavírá se zaměstnancem pracovněprávní vztah, což je v tomto případě agentura práce, a to u svého poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo při splnění zákonných podmínek, § 54 odst. 2 písm. b) zákona č. 373/2011 Sb., u registrujícího poskytovatele zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství.

K zajištění řádného vyplnění žádosti o provedení vstupní pracovnělékařské prohlídky a vydání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti uchazeče k práci, musí agentura práce u zaměstnavatele – uživatele požádat o všechny informace, týkající se předpokládaného pracovního zařazení, o rizikových faktorech a jejích míře vyjádřené kategorií práce, atd.

Je možné, aby vstupní lékařskou prohlídku provedl poskytovatel pracovnělékařských služeb uživatele, který je dobře seznámen s pracovními riziky a pracovními podmínkami budoucího pracoviště agenturního zaměstnance. Uvedený postup je možné zabezpečit na základě vzájemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi zaměstnavatelem – agenturou práce a zaměstnavatelem – uživatelem, a to v případě vzájemné dohody těchto smluvních stran.

V případě práce agenturních zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti, kteří nevykonávají práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy, zaměstnavatel nemusí lékařskou prohlídku vyžadovat (§ 59 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 373/2011 Sb. a § 11 odst. 5 vyhlášky č. 79/2013).

Pracovní úrazy agenturních zaměstnanců

V § 105 odst. 1 ZP se uvádí, že zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle věty první povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

Dále v § 2 odst. 2 NV č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů, se uvádí, že došlo-li k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, zaznamenají údaje podle odstavce 1 do knih úrazů zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatel, k němuž byl úrazem postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen.

[4], [5], [6], [7], [8]

4. Kontroly agenturního zaměstnávání

Výbor vrchních inspektorů práce (SLIC) zahajuje informační a kontrolní kampaň na podporu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců agentur práce a přeshraničních pracovníků. Kampaň s názvem „Bezpečná a zdravá práce pro dočasná pracovní místa“ bude probíhat od října 2017 do května 2019.

V posledním desetiletí se v Evropě rozšířilo zaměstnávání v agenturách práce, přičemž zaměstnanci agentur práce mohou být zvláště zranitelní. V agenturách práce i u společností, které využívají jejich služeb, budou provedeny inspekce. Součástí kampaně je informační činnost, činnosti pro zvyšování informovanosti a pilotní projekt týkající se kontrol zahrnujících přeshraniční pracovníky.

Kontroly agentur práce

Státní úřad inspekce práce provádí kontroly agentur práce již od roku 2007. Předmětem kontrol je rovněž i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Kontroly jsou zaměřeny na přijatá opatření na ochranu před působením rizik, školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a oblast odborné a zdravotní způsobilosti. Kontroly agenturního zaměstnávání v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví jsou prováděny v rámci hlavních úkolů Státního úřadu inspekce práce.

Kontroly probíhají u agentur práce a rovněž i u uživatelů. Předmětem kontrol u agentur práce a uživatelů je oblast odborné a zdravotní způsobilosti a přijetí opatření na ochranu před působením rizik, jako je například vybavení zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky. U agentur práce je to rovněž i zajištění základního školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a u uživatelů seznámení s riziky a výsledky vyhodnocení rizik a zajištění odborného školení na pracovišti a na konkrétním zařízení (například s návodem k obsluze stroje a zařízení).

Kontroly dodržování předpisů vztahujících se k bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci u agenturního zaměstnávání jsou prováděny převážně na provozech uživatelů.

V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví bylo nejčastěji zjišťovaným porušením neposkytnutí osobního ochranného pracovního prostředku, nevytváření bezpečného pracovního prostředí, nezajištění dostatečných a přiměřených informací a pokynů o bezpečnosti a ochraně zdraví, neprovádění pravidelné a řádné údržby, kontroly a revizí výrobních a pracovních prostředků a zařízení, nesplnění požadavků na bezpečnostní značky a značení a minimálních požadavků na bezpečný provoz a používání zařízení.

Při kontrolách jsou především zjišťovány porušení pracovněprávních předpisů v oblasti uzavírání, změn a skončení pracovního poměru a v oblasti pracovní doby, doby odpočinku a evidence odpracované pracovní doby. Jednalo se zejména o nezabezpečení srovnatelných pracovních a mzdových podmínek kmenových zaměstnanců uživatele a agenturního zaměstnance, přidělení agenturního zaměstnance k uživateli bez písemného pokynu nebo tento pokyn neobsahoval zákonem předepsané údaje, sepsání dohody agentury práce s uživatelem, která neobsahovala informaci o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele, dále agentury nevedly evidenci odpracované pracovní doby zaměstnance nebo zaměstnanci nevyplatily příplatek ke mzdě za práci v noci, za práci v sobotu a v neděli nebo za práci přesčas.

U agentur práce se dále se jednalo o nevedení evidence s vyznačením začátku a konce pracovní doby, práce přesčas a noční práce, nevyplacení příplatku za dobu noční práce, a za dobu práce v sobotu a neděli a u uživatelů se pak například jednalo o nezajištění prodloužení následujícího odpočinku mezi směnami při jeho předchozím zkrácení, nezajištění prodloužení následujícího odpočinku v týdnu při jeho předchozím zkrácení tak, aby celková doba odpočinku činila alespoň 70 hodin a nerozvržení pracovní doby tak, aby měl zaměstnanec nepřetržitý odpočinek mezi směnami alespoň 11 hodin.

DŮLEŽITÉ: Zjištěná porušení mohou mít rovněž i negativní vliv na pracovní úrazovost, jelikož vzhledem k jejich podstatě vytvářejí tlak na zaměstnance a neumožňují mu dostatečnou regeneraci jeho sil, a to jak fyzických, tak duševních.

[9], [10], [11], [12]

5. Závěr

Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou nebo zaměstnanci dočasně přiděleni agenturou práce k uživateli jsou skupinou, u které může docházet ke zvýšené pracovní úrazovosti, což rovněž prokazují i evropské statistiky. V rámci hodnocení rizik tak musí zaměstnavatelé vzít uvedené v úvahu, a nevztahovat toto hodnocení pouze na „standardního zaměstnance“.

POUŽITÁ LITERATURA

1. Evropa 2020 Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, Evropská Komise, Brusel 2010
2. Occupational health and safety risks for the most vulnerable workers, European Parliament, Directorate-General for Internal Policies, Brussels 2011
3. Workforce diversity and risk assessment: Ensuring everyone is covered, Working environment information, European Agency for Safety and Health at Work, 2009, ISBN 978-929191-267-4
4. Rámcová směrnice 89/391/EHS, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci
5. Guidance on risk assessment at work, Health and safety, European Commission, Brussels 1996, ISBN 92-827-4278-4
6. Směrnice 91/383/EHS, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru
7. Desatero agenturních zaměstnanců, dostupné z http://www.bozpinfo.cz/desatero-agenturnich-zamestnancu
8. Agentura práce a vstupní lékařská prohlídka, Časté otázky a odpovědi, Hygienická stanice hlavního města Prahy, dostupné z http://www.hygpraha.cz/dokumenty/agenturapracea-vstupni-lekarsk a-prohlidka
9. Dočasní pracovníci v centru pozornosti nové kampaně výboru vrchních inspektorů práce, https://osha.europa.eu/ cs/highlights/temporary-workers-spotlight- new-slic-campaign
10. Oblastní inspektoráty pokračují v kontrolách agentur práce, dostupné z http://www.bozpinfo.cz/oblastni-inspektoratypracepokracuji-v-ko ntrolach-agentur-prace
11. Poznatky z kontrol agentur práce, Konference „Agenturní zaměstnávání – právní úprava a praxe“, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR Praha, 22. květen 2013
12. Roční souhrnná zpráva o výsledcích kontrolních akcí provedených inspekcí práce za roky 2012-15