Dne 1. října 2023 (a částečně 1. ledna 2024) nabyl účinnosti zákon č. 281/2023 Sb. , kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tedy další novela zákoníku práce . Tento zákon povedl dosti zásadní změny v právní úpravě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Dokonce k datu 1. ledna 2024 přiznal zaměstnancům vykonávajícím práci na základě těchto dohod (dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti) i právo na dovolenou. To však nebylo vše. Další změny týkající se – již jen – dohody o provedení práce přinesl zákon č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Tento zákon měl zavést s účinností od 1. 7. 2024 novou právní úpravu, která podstatným způsobem měla změnit podmínky účasti zaměstnanců konajících práci na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění a změnit zavedený systém odvodů pojistného z dohod o provedení práce známý z ustanovení § 7a zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění.
Poznámka k dohodám o provedení práce
Vydáno:
38 minut čtení
Poznámka k dohodám o provedení práce
JUDr.
Eva
Dandová
Vzhledem k tomu, že nová právní úprava vyvolala velkou odbornou diskusi se zástupci zaměstnavatelů, kteří upozorňovali na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu a s tím souvisejícím zpožděním informace o vzniku účasti na pojištění., bylo MPSV nuceno provést změnu této úpravy.
Systém souhrnného limitu pro všechny dohody ve výši 40 % průměrné mzdy, který byl původně schválen v konsolidačním balíčku, byl nahrazen zcela novým systémem.
Dne 19. června byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Tento zákon obsahuje i novelu právní úpravy odvodů z dohod o provedení práce obsaženou v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. konsolidační balíček). Tato novela byla do zákona o investičních společnostech a investičních fondech vložena formou poslaneckého návrhu.
V našem článku se tedy seznámíme se vším, co mělo nastat i s čím, co k datu 1. července 2024 v souvislosti s dohodami o provedení práce, skutečně nastane.
Novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb.
Hlavní úkolem novely zákoníku práce č. 281/2023 Sb. bylo provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (tzv. „směrnice WLB“) a dále transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (tzv. „směrnice TPWC“).
Mezi základními cíli směrnice TPWC figuruje snaha o zamezení vzniku pracovněprávních vztahů vedoucích k nejistým pracovním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím zákazu zneužívání atypických pracovních smluv. Ve směrnici se uvádí, že některé formy zaměstnání se z hlediska předvídatelnosti výrazně liší od tradičních pracovněprávních vztahů a vytvářejí nejistotu, přičemž obzvlášť znevýhodněni jsou zaměstnanci pracující na základě smlouvy na zavolanou. Evropský zákonodárce je toho názoru, že v rámci těchto nestandardních forem zaměstnání by měla být zachována pouze rozumná míra flexibility a je tedy třeba zajistit zavedení účinných opatření, jež zabrání jejich zneužívání.
Mezi pro zaměstnance nepředvídatelné smlouvy na zavolanou je nutno zařadit i dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, které v původním znění negarantovaly zaměstnanci žádnou předvídatelnost práce a ten nemohl tak ani v hrubých obrysech plánovat rodinný a pracovní život. Z toho vyplývá, že zákoníkem práce nebyly naplněny nastavené unijní parametry právní úpravy této oblasti. Provedená novela si mimo jiné kladla za cíl zavést povinnost stanovit rozvrh pracovní doby a použitím s tím související úpravy tak zajistit, že dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nebudou nadále považovány za nepředvídatelné, čímž bude dosaženo vyšší ochrany těchto zaměstnanců.
Z toho důvodu bylo třeba u právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr zajistit garanci minimálních standardů vyplývajících ze směrnice o pracovní době. V této souvislosti tak bylo také nutné pro zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti zakotvit právo na dovolenou a z hlediska legislativního na ně vztáhnout ustanovení části čtvrté zákoníku práce upravující pracovní dobu a dobu odpočinku.
Právní úprava
Právní vztahy založené dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce podle § 3 ZP patří mezi základní pracovněprávní vztahy, v nichž je vykonávána závislá práce. Tyto pracovněprávní vztahy upravuje zejména část třetí zákoníku práce v