Ke změnám v sociálním pojištění u dohod o provedení práce

Na základě kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, měly od 1. 7. 2024 nastat též změny v sociálním pojištění u dohod o provedení práce, tj. měla platit nová pravidla účasti zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění (měly zejména platit různé hranice dosaženého příjmu pro účast na nemocenském pojištění v závislosti na tom, zda dohody byly konány jen u jednoho zaměstnavatele, kdy měla platit hranice příjmů z dohody nebo dohod ve výši 25 % průměrné mzdy, nebo u více zaměstnavatelů, kdy měla platit hranice příjmů z dohod ve výši 40 % průměrné mzdy) a dále měla platit nová pravidla ohledně stanovení vyměřovacího základu pro pojistné na sociální pojištění, pro sdělování údajů o vyměřovacích základech a pojistném u těchto zaměstnanců na předepsaných tiskopisech, pro odvod pojistného přímo zaměstnanci v některých případech a pro oznamovací povinnost ohledně dohod.

Vzhledem k tomu, že proti této úpravě podle zákona č. 349/2023 Sb. byla namítána její složitost, administrativní náročnost a obtížná realizovatelnost v praxi, bylo ještě před nabytím její účinnosti přikročeno k její modifikaci, a to ., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (v Poslanecké sněmovně byly k návrhu novely zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech připojeny mj. ještě novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a zákona č. 349/2023 Sb.). Tato původní úpravy podle zákona č. 349/2023 Sb. je přitom jak věcná, tak časová.

mají zaměstnavatelé . Tato nová povinnost je zakotvena v § 9a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „ZPSZ“), a týká se o provedení práce, tj. bez ohledu na to, zda dohoda o provedení práce zakládá účast na nemocenském pojištění nebo tuto účast nezakládá. Tato nová povinnost se týká i těch dohod o provedení práce, které byly uzavřeny před 1. 7. 2024, pokud dohoda trvá i po 30. 6. 2024. Do ZPSZ byl nový § 9a vložen zákonem č. 349/2023 Sb., přičemž jeho znění bylo modifikováno zákonem č. 163/2024 Sb. s účinností od 1. 7. 2024.

Podle § 9a ZPSZ je zaměstnavatel povinen do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, předložit příslušné územní správě sociálního zabezpečení na stanovené údaje o těchto zaměstnancích. Tímto novým tiskopisem je „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“ (dále jen „Výkaz“).

Údaji uváděnými na tomto tiskopisu jsou:

Zaměstnavatel plní tuto povinnost ohledně dohod o provedení práce stejným způsobem, jakým se plní povinnost předkládat přehled podle § 9 ZPSZ, tj. zasláním Výkazu v na elektronickou adresu určenou orgánem sociálního zabezpečení nebo do datové schránky určené orgánem sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatel tento nový tiskopis nepředkládá po 30. 6. 2024 v případě, že zaměstnání na základě dohody o provedení práce skončilo před 1. 7. 2024, avšak příjem z této dohody o provedení práce byl zaměstnanci zúčtován až po 30. 6. 2024 (pro tento případ není v zákoně č. 349/2023 Sb. ani v zákoně č. 163/2024 Sb. žádné přechodné ustanovení).

V návaznosti na zavedení uvedené nové oznamovací povinnosti ohledně dohod o provedení práce v ZPSZ dochází též do zaměstnání a dne skončení zaměstnání se zaměstnancem podle § 94 zákona o nemocenském pojištění (dále jen „ZNP“). Povinnost oznamovat územní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání a den skončení zaměstnání podle tohoto ustanovení ZNP se od 1. 7. 2024 již nevztahuje na zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce. Orgán sociálního zabezpečení se o dni nástupu do zaměstnání a dni skončení zaměstnání vykonávaného na základě dohody o provedení práce dozví z předložení nového tiskopisu předkládaného na základě § 9a ZPSZ.

Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, je povinen údaje jako o ostatních zaměstnancích. Rozsah těchto údajů je vymezen v § 95 odst. 1 ZNP. Tato evidenční povinnost se týká všech dohod o provedení práce, a to bez ohledu na to, zda dohoda o provedení práce zakládá nebo nezakládá účast na nemocenském pojištění.

V registrech pojištěnců, které vedou orgány nemocenského pojištění podle § 95 ZNP, se vedou také údaje o zaměstnancích činných na základě dohody o provedení práce, i když tito zaměstnanci nejsou účastni nemocenského pojištění, a to ve stejném rozsahu (vymezeném v § 95 odst. 3 ZNP), jako se vedou údaje o ostatních zaměstnancích.

Ohledně zaměstnávání zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce vzniká od 1. 7. 2024 též těm zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, která nezakládá účast na nemocenském pojištění.

Podle přechodného ustanovení (čl. LXXIII bod 2) zákona č. 349/2023 Sb. je zaměstnavatel, který zaměstnával zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce přede dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení (tj. před 1. 7. 2024), povinen, trvá-li toto zaměstnání na základě dohody o provedení práce i ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení (tj. v den 1. 7. 2024), přihlásit se do registru zaměstnavatelů podle § 93 ZNP nejpozději do 30 dnů od tohoto dne, pokud již není do registru zaměstnavatelů přihlášen. Tento zaměstnavatel, který zaměstnává jen zaměstnance činné na základě takové dohody o provedení práce, která nezakládá účast na nemocenském pojištění, je tedy povinen se přihlásit na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů do 31. 7. 2024.

Podle úpravy obsažené v zákoně č. 349/2024 Sb. měly nastat od 1. 7. 2024 zásadní změny v pravidlech účasti zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce měli být účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci po dobu trvání dohod o provedení práce, jestliže úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů ze všech dohod o provedení práce vykonávaných v jednom kalendářním měsíci činil za tento měsíc aspoň rozhodnou částku. Rozhodná částka činila:

Pokud by byl zaměstnanec v kalendářním měsíci zaměstnán na základě dohody o provedení práce nebo více těchto dohod jen u jednoho zaměstnavatele, měl být tento zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, do něhož mu byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z těchto dohod aspoň ve výši rozhodné částky stanovené jako 25 % průměrné mzdy. Pokud by byl zaměstnanec v kalendářním měsíci zaměstnán na základě dohody o provedení práce u více zaměstnavatelů, měl být tento zaměstnanec účasten nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, pokud úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň výše rozhodné částky stanovené jako 40 % průměrné mzdy; v tomto případě měl být zaměstnanec účasten nemocenského pojištění z výkonu každé dohody o provedení práce, a to bez zřetele na výši příjmu zúčtovaného z dohody.

Tato úprava obsažená v zákoně č. 349/2023 Sb., která měla nabýt účinnosti od 1. 7. 2024, však byla zákonem č. 163/2024 Sb. zrušena, takže nenabyla účinnosti, a .

To znamená, že až platí pravidla obsažená v § 7a ZNP, tj. zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten nemocenského pojištění, jestliže mu byl zúčtován příjem z dohody nebo z více dohod v

účasti zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce přinesl zákon č. 163/2024 Sb., avšak tato nová pravidla budou platit až . Od roku 2025 se bude rozlišovat, zda se jedná o dohodu o provedení práce, u níž zaměstnavatel , nebo zda se jedná o dohodu o provedení práce, u níž zaměstnavatel . Režim oznámené dohody je upraven v § 7a až § 7c ZNP.

bude zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce účasten nemocenského pojištění v tom kalendářním měsíci, do něhož mu byl zaměstnavatelem zúčtován započitatelný příjem aspoň ve výši rozhodné částky. Rozhodná částka činí (stanovené podle § 23b odst. 4 ZPSZ), a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Výši rozhodné částky bude vyhlašovat Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (vždy v říjnu kalendářního roku pro následující kalendářní rok, a to v návaznosti na stanovení parametrů důchodového pojištění, které stanoví podle zákona o důchodovém pojištění vláda nařízením do konce září). V případě více dohod o provedení práce u téhož zaměstnavatele se jedná o úhrn započitatelných příjmů ze všech dohod zúčtovaných do daného kalendářního měsíce.

Režim oznámené dohody uplatňuje zaměstnavatel tak, že před uplatněním tohoto režimu na předepsaném tiskopisu v elektronické podobě na určenou elektronickou adresu . Oznámením záměru uplatňovat režim oznámené dohody se rozumí okamžik doručení tohoto záměru České správě sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel může záměr uplatňovat režim oznámené dohody použít ve stanoveném časovém období, a to nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož zaměstnavatel hodlá režim oznámené dohody uplatňovat (ne však dříve než v den, kdy zaměstnavatel oznámil datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání), a nejpozději do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který režim oznámené dohody zaměstnavatel hodlá u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce uplatnit.

Zaměstnavatel bude také povinen oznamovat ukončení uplatňování režimu oznámené dohody, a to ve lhůtě do 20 dnů od skončení kalendářního měsíce, ve kterém uplatnil režim oznámené dohody u zaměstnance v režimu oznámené dohody naposledy; toto oznámení se bude provádět na předepsaném tiskopisu v elektronické podobě na určenou elektronickou adresu s uvedením kalendářního měsíce, v němž končí režim oznámené dohody. Režim oznámené dohody skončí vždy nejpozději v kalendářním měsíci, ve kterém skončí dohoda o provedení práce. Uzavřel-li zaměstnavatel se zaměstnancem více dohod o provedení práce, končí režim oznámené dohody nejpozději v tom kalendářním měsíci, v němž skončí poslední z těchto dohod.

Režim oznámené dohody lze v kalendářním měsíci uplatnit u téhož zaměstnance . Má-li záměr uplatňovat režim oznámené dohody u téhož zaměstnance více zaměstnavatelů, může režim oznámené dohody uplatňovat jen ten zaměstnavatel, který oznámil České správě sociálního zabezpečení tento záměr . Česká správa sociálního zabezpečení sděluje zaměstnavateli na žádost v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda je evidován záměr uplatňovat režim oznámené dohody u jednotlivého zaměstnance. Zjistí-li Česká správa sociálního zabezpečení, že již dříve záměr uplatňovat režim oznámené dohody u téhož zaměstnance uplatnil jako první jiný zaměstnavatel, elektronicky informuje o této skutečnosti neprodleně zaměstnavatele, který oznámil záměr uplatňovat režim oznámené dohody u zaměstnance jako další v pořadí.

Česká správa sociálního zabezpečení vede evidenci zaměstnavatelů, kteří ohlásili záměr uplatňovat režim oznámené dohody jako první, evidenci zaměstnavatelů, kteří uplatňují režim oznámené dohody, a evidenci zaměstnanců v režimu oznámené dohody.

Postup při uplatňování režimu oznámené dohody je obdobný, jako když zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném za zaměstnance podle § 7a a násl ZPSZ.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se platí pouze z toho započitatelného příjmu z dohody o provedení práce u zaměstnance v režimu oznámené dohody, který v kalendářním měsíci založil účast tohoto zaměstnance na nemocenském pojištění.

Pokud se budou platit . To znamená, že u tohoto zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce se bude uplatňovat pro účast na nemocenském pojištění hranice rozhodného příjmu platná pro zaměstnance v pracovním poměru a ostatní zaměstnance (v roce 2024 je rozhodným příjmem částka 4 000 Kč; pro rok 2025 může případně dojít ke zvýšení rozhodného příjmu na částku 4 500 Kč, pokud budou splněny podmínky stanovené v § 6 odst. 2 ZNP) a také pravidla pro zaměstnání malého rozsahu podle § 7 ZNP.

Pokud bude zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce u zároveň, bude se u tohoto zaměstnance uplatňovat režim oznámené dohody jen u jednoho zaměstnavatele s vyšší hranicí příjmu pro účast na nemocenském pojištění a u ostatních zaměstnavatelů se bude uplatňovat obecný režim účasti na nemocenském pojištění s obecnou (nižší) hranicí příjmu pro účast na nemocenském pojištění.