Stejně jako každý rok i letos připomínáme zaměstnavatelům povinnost vyhotovit a předložit evidenční list důchodového pojištění (dále jen „ELDP“), která vyplývá z ustanovení § 38 odst. 4 a § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 582/1991 Sb.“). ELDP je základním dokladem, jímž se pro účely důchodového pojištění prokazuje získaná doba důchodového pojištění, výše dosaženého vyměřovacího základu a dob vyloučených, tj. dob, které se pro účely zjištění průměrného výdělku vylučují.
Zaměstnavatel vede ELDP pro každou osobu účastnou důchodového pojištění vždy za jednotlivý kalendářní rok, případně jeho část, došlo-li k zahájení výdělečné činnosti zakládající účast na důchodovém pojištění nebo k jejímu ukončení v průběhu kalendářního roku. Do ELDP zapisuje údaje za každý kalendářní rok, po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. 12. daného kalendářního roku do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.
Zaměstnavatel je povinen vyhotovit dva stejnopisy evidenčního listu. Jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení.
V souvislosti s přijetím některých zákonů došlo od 1. 1. 2022 ke změnám, které mají dopad do oblasti vedení a předkládání evidenčních listů důchodového pojištění.
Přehled nejdůležitějších novel právních předpisů v agendě evidenčních listů důchodového pojištění účinných od 1. 1. 2022 je níže seřazen chronologicky.
Od 1. 1. 2022 došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 330/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 187/2006 Sb.“), a některé další zákony, k úpravě parametrů a podmínek nároku na ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné a otcovskou.
U ošetřovného se tak nově rozšiřuje okruh osob, u nichž se nevyžaduje soužití ošetřující a ošetřované osoby v domácnosti, o osoby blízké.
U dlouhodobého ošetřovného se zkracuje podmínka doby pobytu v zařízení lůžkové péče ze sedmi na čtyři kalendářní dny a ruší se podmínka hospitalizace v případě péče o osoby v inkurabilním stavu vyžadující paliativní péči. O vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče může být nově požádáno do 8 dnů po skončení hospitalizace.
U otcovské dochází k prodloužení podpůrčí doby z jednoho na dva týdny a rovněž se prodlužuje období, v němž lze na otcovskou nastoupit v situaci, kdy bylo dítě hospitalizováno v období prvních šesti týdnů.
Od 7. 2. 2022 je účinný zákon č. 26/2022 Sb., o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., dle kterého se mimořádné ředitelské volno a mimořádné vzdělávání distančním způsobem považuje pro účely vzniku nároku na ošetřovné za mimořádné opatření při epidemii, a to v rozsahu až 10 dnů ve školním roce. Mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem se vztahuje na základní školy, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Na mateřské školy se vztahuje mimořádné ředitelské volno.
Od 1. 12. 2022 došlo v souvislosti s přijetím zákona č. 358/2022 Sb. k rozšíření situací, ve kterých vzniká pojištěnci nárok na otcovské. Nově má pojištěnec, který je otcem dítěte, nárok na otcovské i v případech, kdy se dítě narodilo mrtvé, nebo zemřelo v období 6 týdnů ode dne narození.
Od 1. 1. 2023 vyhlásilo MPSV sdělením č. 320/2022 Sb., kterým se vyhlašuje zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, podle § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., rozhodnou částku pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění ve výši 4 000 Kč.
Příklady vyplňování ELDP
V článku jsou obsaženy příklady reagující na legislativní změny a příklady situací, na které se zaměstnavatelé nebo jejich mzdové účetní nejčastěji dotazují. Příklady vyplňování ELDP jsou zaměřeny zejména na správné vyplnění oddílu „2. Průběh pojištění v daném roce“. U každého příkladu je dále uveden údaj „za rok“, „Typ ELDP“, „Výdělečná činnost od“ a případně „Oprava ELDP ze dne“.
Při posuzování vzniku účasti na nemocenském a důchodovém pojištění je u okruhu osob, který je v zákoně č. 187/2006 Sb. vymezen v ustanovení § 5 písm. a) a v zákoně č.