V současné době dochází k dynamickému rozvoji v oblasti digitálních technologií, a na pracovištích se tak často setkáváme s roboty, koboty, monitorovacími technologiemi, inteligentními osobními ochrannými pracovními prostředky, průmyslovými exoskeletony a virtuální a rozšířenou realitou, která je využívána pro školení zaměstnanců.
Charles Darwin (britský přírodovědec a zakladatel evoluční biologie, 1809-1882) řekl, že „Není to ten nejsilnější, kdo přežije, ani ten nejinteligentnější, ale ten, kdo se dokáže nejlépe přizpůsobit.“ Rovněž i lidstvo, v duchu tohoto výroku, se musí připravit a „přizpůsobit“ novým technologiím.
Na jedné straně tyto nové technologie můžou být člověku velice prospěšné, ovšem na druhé straně, můžou sebou přinášet i nová rizika pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Při zavádění těchto technologií tak bude záležet na způsobu jejich zavádění do praxe a vnímání rizik, která tyto technologie přináší.
1. Robotika a umělé inteligence
Robotika je věda o robotech, jejich designu, výrobě a aplikacích. Roboti jsou programovatelné stroje, které jsou obvykle schopny provádět řadu činností autonomně nebo semi-autonomně. Zavádění robotů, umělé inteligence (AI - Artificial Intelligence) a systémů založených na strojovém učení by pro organizace mohlo přinést mnoho výhod. Mezi tyto výhody patří zvýšená kvalita výrobků a služeb, vyšší objem výroby a zvýšená bezpečnost zaměstnanců.
Umělá inteligence je odvětví informatiky. Zahrnuje vývoj počítačových programů pro dokončení úkolů, které by jinak vyžadovaly lidskou inteligenci. Algoritmy umělé inteligence mohou řešit učení, vnímání, řešení problémů, jazykové porozumění a/nebo logické uvažování. Umělá inteligence se používá i k řízení robotů. Algoritmy umělé inteligence jsou pouze částí většího robotického systému.
S rozvojem používání robotů bude v budoucnosti zapotřebí méně zaměstnanců pro práce, které jsou rutinní povahy nebo mají jasně definovatelné úkoly. Tato technologická změna pravděpodobně povede k nárůstu poptávky po zaměstnancích s vysokoškolským vzděláním a snížení poptávky po zaměstnancích s nižším vzděláním, kteří převážně vykonávají práce sestávající z rutinních kognitivních a manuálních úkolů.
Největším přínosem využívání robotiky v oblasti BOZP je nahrazení lidí pracujících v nezdravých nebo nebezpečných podmínkách nebo prostředích. Autonomní roboty tak nahrazují zaměstnance při vykonávání špinavých, monotónních nebo nebezpečných úkolů, čímž zamezují vystavování těchto zaměstnanců působení nebezpečných látek a podmínek a snižují fyzická, ergonomická a psychosociální rizika.
V současnosti se roboty používají například na provádění opakovaných a monotónních úkolů, na manipulaci s radioaktivním materiálem nebo na práci ve výbušných prostředích. V budoucnosti budou roboty plnit řadu dalších často se opakujících a nebezpečných činností v různých odvětvích, jako je zemědělství, stavebnictví, doprava, zdravotnictví, protipožární ochrana nebo úklidové služby.
Robotika umožňuje rovněž i vývoj technologií pro „vylepšování člověka“, které neřeší jen zdravotní postižení, ale také zlepšují schopnosti zdravých lidí. Například tzv. exoskelety neboli „nositelné roboty“, zvyšují schopnost zaměstnanců nosit břemena, ale využívají se také jako rehabilitační nebo asistenční pomůcky, které lidem s postižením umožňují přístup nebo návrat do práce.
Zavádění těchto technologií přináší nové nároky na řízení ochrany zdraví a bezpečnosti z hlediska monitorování nových rizik, ale také nové právní a etické otázky.
Robot versus kobot (cobot)
Klasický průmyslový robot provádí práci na základě pevného programu, bez ohledu na zaměstnance, kteří kolem nich pracují. Pro zabránění nehod při kontaktu robota s člověkem jsou používány mechanická oplocení nebo optické závory, které při jakémkoli narušení zastaví pohyb robotu. Roboty mají velikou sílu, a proto podléhají velmi přísným bezpečnostním předpisům.
Zatímco konvenční průmyslové roboty jsou striktně izolovány od lidské obsluhy, koboty pracují na výrobních linkách přímo vedle člověka, přičemž pomáhají člověku s namáhavými rutinními pracemi, a obtížnými operacemi (šroubování na nepřístupných místech) nebo manipulací s těžkými nebo také s miniaturními součástkami.
Inteligentní (kognitivní) roboti
Inteligentní roboti jsou most mezi robotikou a umělou inteligencí. Jedná se o roboty, kteří jsou řízeni programy s algoritmy umělé inteligence. Až do nedávné doby mohly být všechny průmyslové roboty naprogramovány pouze pro opakující se pohyby. Opakující se pohyby nevyžadují umělou inteligenci. Algoritmy umělé inteligence jsou často nutné pro umožnění robotům vykonávat složitější úkoly.
Kolaborativní roboti (koboti, neboli angl. cobots)
Kolaborativní roboti (koboti) mohou pracovat společně se zaměstnanci ve výrobě a pomáhat jim s obtížnými činnostmi. Jejich využití je zejména v provozech s vysokým podílem rutinní nebo ergonomicky náročné práce a zároveň vyžadujících vysokou přesnost. Zaměstnanec a kobot jsou součástí dané pracovní operace, při které se vzájemně doplňují. Kobot je z důvodu bezpečnosti pomalejší než průmyslový robot.
Spolupracující neboli kolaborativní robot („Collaborative robot“) je navržen tak, aby spolupracoval s člověkem. Obvykle se vyznačují lehkou a kompaktní konstrukcí, kterou lze snadno přemístit a přeprogramovat k plnění nového úkolu. Kolaborativní robot je navržen tak, aby jeho konstrukce eliminovala ostré a střižné hrany. Části jsou vyrobeny z bezpečných materiálů, jako je například měkčená pryž, plasty a pěnové materiály, sloužící k pohlcení energie při kolizi s člověkem, nebo jsou těmito materiály jen pokryty.
Zásadní rozdíl oproti klasickým průmyslovým robotům je tedy v bezpečnosti. Klasický robot je ohraničen a zabezpečen pomocí mechanického oplocení a optickými závorami, rovněž je dále doplněn o řadu dalších příslušenství zajištující jeho pracovní prostor. Tento pracovní prostor průmyslového robota musí být zabezpečen tak, aby se zabránilo vstupu člověka do pracovního prostoru robota.
Na rozdíl od průmyslového robota má kolaborativní robot sdílený pracovní prostor s člověkem. Pomocí detekčních senzorů a dalších bezpečnostních funkcí dokáže detekovat pohyb člověka v pracovišti a adekvátně na tuto informaci zareagovat. Je rovněž vybaven senzory, které při zaznamenání vyššího odporu nebo vnější síly zastaví pohyb stroje.
I když jsou kolaborativní roboty relativně bezpečné a konstruované pro součinnost s člověkem, mohou člověku způsobit zranění. Příčinou zranění může být například jejich nesprávné použití v daných aplikacích a ignorování bezpečnostních předpisů.
[1], [2]
2. Nositelná zařízení, monitorovací technologie a inteligentní OOPP
Nositelná zařízení (Exoskeletony)
Zaměstnanci často zvedají těžká břemena, pracují s těžkými nástroji nebo jejich poloha při práci často namáhá svalstvo, čímž dochází ke zdravotním problémům. V posledních letech jsou na pracovištích zaváděna pomocná zařízení nošená na těle, tzv. exoskeletony. Jejich používání na pracovištích bude stále běžnější, jelikož jejich prototypy se osvědčily v odvětví zdravotnictví. Exoskeletony můžou být novým přístupem k řešení problému poruch pohybového aparátu souvisejících s prací. Exoskeletony jsou nositelná zařízení, která mohou podporovat pohybový aparát pomocí různých mechanických principů a můžou tak snížit svalové napětí v často postižených oblastech těla, jako je dolní část zad nebo ramena.
Při používání této nové technologie tak blízko lidského těla je však zapotřebí postupovat velmi opatrně. Při navrhování pracovišť je zapotřebí stále využívat možnosti technicko-organizačních opatření, dříve než budou zaměstnanci vybaveni exoskeletony. Všeobecně, používání exoskeletů ke zlepšení ergonomického designu pracovišť by mělo být vždy až tou poslední možností.
Zaměstnavatelé mají obecnou povinnost poskytovat bezpečné a zdravé pracovní prostředí a omezovat možná rizika při práci. Posouzení rizik na pracovišti, která zohledňují všechna možná pracovní rizika, jsou povinná a musí je provádět všichni zaměstnavatelé v Evropě. V případě zavádění nových technologií často budou i tato rizika nová, a zaměstnavatelé v rámci posuzování rizik se musí těmito riziky zabývat a přijat účinná opatření.
Průmyslové exoskeletony
V dnešní moderní době je stále více činností prováděno stroji. V některých oblastech však úplná automatizace není možná, a proto musí být tyto činnosti stále prováděny člověkem. Nejlepším příkladem je automobilový průmysl, ve kterém zaměstnanci pracují často s těžkými součástmi, které se musí instalovat na příslušné místo.
Pro manipulaci s těžkými břemeny slouží právě exoskeletony, které převážnou část váhy přebírají. Zaměstnanec se soustředí jen na přesné usazení daného dílu. Exoskeletony najdou své uplatnění rovněž i ve stavebnictví.
Průmyslové exoskeletony se dělí na:
- zádové (při zvedání těžkých břemen),
- ramenové (při práci, kdy jsou ruce nad hlavou; používají se také k fixaci používaného nástroje (brusky, vrtačky) v určité poloze),
- hýžďové (při práci v pokleku nebo dřepu, kdy jsou nejvíce namáhány stehenní a hýžďové svaly),
- celooblekové (jedná se o podporu celého těla; je to kombinace zádového, ramenového a hýžďového typu).
Zádové
Snižují zatížení ve spodní části zad. Své uplatnění najdou zejména na staveništích, v logistice, slévárnách, montážních linkách, místech pro manipulaci se zavazadly na letištích a dalších průmyslových odvětvích.
Ramenové
Ramenové exoskeletony snižují namáhání ramenových svalů a podstatně snižují riziko poranění ramen a zároveň zvyšují produktivitu na pracovišti. Jejich použití je převážně u zaměstnanců, kteří pracují s rukama nad hlavou.
Hýžďové
Tyto exoskeletony přinášejí úlevu kolennímu kloubu a čtyřhlavému stehennímu svalu. Výšku podpěry lze přizpůsobit potřebám a hmotnosti uživatele.
Celooblekové
Systém je navržen tak, aby poskytoval flexibilní řešení, které lze přizpůsobit různým pracovním úkolům. Jsou vhodné pro zaměstnance v mnoha průmyslových oblastí včetně výstavby, manipulace se zavazadly na letišti, logistiky, montážních linek, stavby lodí, skladů, kurýrních služeb, továren nebo sléváren.
Nositelná elektronika (neboli „wearables“)
Jedná se o miniaturizovaná elektronická zařízení, která jsou navržena tak, aby mohla být běžně nošena člověkem. „Nositelné technologie“ dnes využívají nejrůznější senzory, umožňují tak počítat statistiku faktorů jako je například pohyb, počet kroků nebo tep. Monitorovat je možné nejen subjektivní, ale také fyzickou pohodu. V mnoha případech však bude obtížné od sebe tyto dvě věci oddělit. Pokud se například používá biosenzor pro snímání elektrodermální aktvity, sleduje se vylučování potu. Potí se ale nějaký člověk proto, že má horečku, je ve stresu, nebo právě vyšel po schodech?
Na jatkách, při používání nožů, stále dochází k nehodám. Zaměstnanci často zapomínají, že mají nůž v ruce, když jdou na toaletu nebo když se zaberou do rozhovoru. Jednoduchý systém sledování polohy by přitom umožnil monitorovat, kde se nože nacházejí, a mohl by vydat signál, bude-li nůž vynesen mimo vyhrazený prostor.
Inteligentní osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP)
Mobilní miniaturizovaná sledovací zařízení integrovaná do osobních ochranných prostředků umožní sledování rizik v reálném čase a mohou být používána k poskytování včasných varování před škodlivou expozicí, stresem, zdravotními problémy a únavou.
OOPP doplněné vestavěnými inteligentními elektronickými zařízeními můžou přispět ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Inteligentní OOOP způsobí snížení počtu chyb, a tím i počtu a závažnosti pracovních úrazů a úrazů na pracovišti, což povede ke zvýšení produktivity, výkonu a efektivity a následným dlouhodobým úsporám nákladů.
Inteligentní OOOP dokáže identifikovat potenciální nebezpečí, která by mohla vést ke zranění nebo zvýšenému riziku, a je zvláště důležitá v nebezpečných pracovních prostředích, jako je automobilový průmysl a výroba.
[3] až [6]
3. Virtuální realita a rozšířená realita v BOZP
V současné době dochází k rychlému rozvoji světa technologií a průmyslu. Je zapotřebí, aby se zaměstnanci mohli připravit rychleji a efektivněji na tato nová zařízení a seznámit se s případnými riziky, která přináší. Organizace tak hledají nová řešeni pro seznámení zaměstnanců s těmito riziky.
Virtuální realita (VR, Virtual Reality) je založena na principu plného oddělení uživatele od okolního světa a jeho plného ponoření se do světa virtuálního. Virtuální realita v oblasti školení o bezpečnosti a ochraně zdraví umožní zaměstnancům vypořádat se s potenciálně život ohrožujícími scénáři, aniž by byli vystaveni jakémukoli nebezpečí. Je zde však riziko, že zobrazení rizik ve virtuálním světě může být vnímáno zaměstnanci jako hra, výsledkem čehož by bylo snížení efektivity takto prováděného školení.
Rozšířená realita (AR, Augmented Reality) je označení používané pro reálný obraz světa doplněný počítačem vytvořenými objekty. Jde vlastně o zobrazení reality (např. budovy nasnímané fotoaparátem v mobilním telefonu) a následném přidání digitálních prvků (například informací o daném objektu).
Rozšířená realita existuje v různých podobách. Neodděluje uživatele od okolního prostředí, ale promítá do jeho obrazu nebo zorného pole různé doplňující nebo interaktivní informace. Nejčastější a nejdostupnější jsou aplikace na mobilních zařízeních využívající vestavěnou kameru a promítající do obrazu snímaného v reálném čase další informace.
Druhou podobou rozšířené reality jsou speciální brýle promítající do zorného pole uživatele různé textové nebo obrazové instrukce a kontextuální informace v reálném čase. Profesionální řešení rozšířené reality jsou často kombinována s hlasovým rozhraním pro ovládání a interakci, aby ruce uživatele zůstaly volné, což je praktické například u servisního technika.
Dalším příkladem je využití 3D brýlí, které zaměstnancům promítají prostor výrobní haly a simulované nebezpečné situace, ke kterým může v provozu dojít. Pomocí speciálních ovladačů musejí sami kritické události vyřešit, například uhasit požár. Cílem je, aby se zaměstnanci naučili odhalit závady včas, vyřešit je a vyhnout se zranění.
Virtuální realita je umělé prostředí vytvořené speciálním softwarem. Uživateli je prezentována takovým způsobem, že ji vnímá jako reálné prostředí. Člověk přirozeně vnímá realitu prostřednictvím receptorů, což nám umožňuje orientaci v prostředí. Z tohoto důvodu se virtuální realita primárně zaměřuje na dva velmi důležité smysly, a to zrak a sluch. Pokročilejší systémy ovlivňují i další „senzory“ lidského těla, jako například smysl pro rovnováhu, čímž nám připadá, že je toto prostředí skutečné.
Školení bezpečnosti práce je zaměstnavatel povinen zajistit u každého nově nastoupeného zaměstnance. V řadě případů se jedná o formální záležitost, často spojenou s relativně jednoduchým testem. Virtuální realita může zásadně zvýšit účinnost vzdělávání, snížit náklady na opakovanou realizaci a v konečném důsledku i snížit počet pracovních úrazů.
Virtuální realita ve srovnání s klasickými metodami školení bezpečnosti práce a požární ochrany nebo BOZP online kurzům vykazuje zásadně vyšší úroveň „zapamatování“ a zapojuje do výuky interaktivně zaměstnance.
Přínosy virtuální reality v BOZP
Za pomocí virtuální reality si může zaměstnanec osvojit všechny nezbytné kroky před zahájením práce na „nebezpečném stroji“. Naučit se, kde nalezne a jaké všechny osobní ochranné pracovní prostředky bude ke své práci potřebovat. Natrénovat si krizové situace, například použití hasičského přístroje pří šířícím se požáru, nebo vyzkoušet si první pomoc na virtuální osobě.
Školení BOZP se musí týkat konkrétní vykonávané práce zaměstnance a vztahovat se ke konkrétním rizikům, se kterými se může zaměstnanec při výkonu práce setkat. Ve virtuální realitě můžeme vytvořit konkrétní situaci v dané firmě, s konkrétními riziky.
Virtuální realita přináší do bezpečnosti práce řadu dalších přínosů. Zapojuje všechny učební styly, jako jsou auditivní - poslech, vizuální - sledování modelů a animací, verbální - čtení textu a hlavně kinestetický - učení pohybem.
Organizace, které jako první začaly využívat rozšířenou a virtuální realitu ve výrobě, prokazují efektivitu těchto technologií při doplňování kvalifikace a ve změně způsobu školení a hodnocení zaměstnanců. Rozšířená a virtuální realita potvrzuje své opodstatnění také při zvyšování produktivity a bezpečnosti zaměstnanců.
Výrobce letecké a vojenské techniky se sídlem ve Spojeném království využil rozšířenou realitu k vybudování flexibilnější pracovní síly. Pomocí rozšířené reality tato společnost vytvořila za pár hodin pracovní naváděcí pokyny, a to za desetinu ceny, vyškolila nové pracovníky s efektivitou vyšší o 30 až 40 % a o polovinu zkrátila montážní dobu.
Rozvoj pracovní síly ve výrobě se obvykle provádí tradičními metodami, což je většinou kombinace tištěných příruček a školení u počítače. Jedná se o metody, které jsou časově náročné a přinášejí nejisté výsledky. Tištěné příručky může být těžké interpretovat, videa nejsou interaktivní a nelze je přizpůsobit individuálním potřebám zaměstnanců.
Rozšířená realita:
- zajišťuje vizuální, poslechový a kinestetický charakter výuky,
- poskytuje vizuální a ústní pokyny krok za krokem v reálném čase,
- pomáhá zaměstnancům efektivněji se orientovat při procházení prostor závodu a skladu,
- identifikuje náležité nástroje a díly potřebné pro daný úkon,
- poskytuje pokyny krok za krokem,
- během práce upozorňuje na chybné kroky a napravuje je, poskytuje zpětnou vazbu v reálném čase.
V případě, že technik dostane upozornění, že motor nefunguje, rozšířená realita může navést tohoto technika nebo mechanika k příslušnému náhradnímu dílu ve skladu, pomůže navést zaměstnance k umístění motoru v závodě, poskytne pokyny krok za krokem pro bezpečné provedení postupu uzamknutí/označení stroje (Lockout/Tagout – LOTO) a zobrazí naváděcí pokyny k demontáži starého motoru a instalaci nového. Po dokončení práce může rozšířená realita zobrazit, jak stroj bezpečně spustit.
Virtuální realita může pomoci předpovídat chování zaměstnanců v průběhu nouzových situací
Vědci z University of Nottingham, financovaní Institucí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (IOSH – Institution of Occupational Safety and Health), vyvinuli multisenzorické virtuální prostředí, aby zjistili, jak zaměstnanci reagují v průběhu nouzových situací a zda smyslové podněty, jako je čich a hmat, mohou pomoci zlepšit výsledky v oblasti bezpečnosti.
Jedním z vyvinutých scénářů, v rámci tohoto výzkumu, byl scénář požáru a evakuace budovy. Jakmile se účastníci používající software přiblížili k virtuálnímu ohni, cítili teplo ze tří ohřívačů a cítili kouř z difuzéru. Výzkum ukázal, že zaměstnanci se cítili více ponořeni do multisenzorického virtuálního prostředí, než zaměstnanci, ve srovnatelném audiovizuálním virtuálním prostředí.
Předchozí výzkum lidského chování v průběhu požáru v reálném světě ukázal, že nedostatek znalostí týkajících se šíření ohně často znamená, že lidé nejsou dostatečně připraveni na tyto nouzové situace, a že nesprávně posuzují vhodná opatření.
Nový výzkum tak naznačuje, že multisenzorická virtuální prostředí můžou poskytnout cenné poznatky o tom, jak zaměstnanci jednají během nouzových situací a kde mohou existovat mezery v jejich znalostech.
[7] až [10]
4. Bezpečné pracoviště a lidský faktor
Zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Pro zajištění této povinnosti zaměstnavatelé vyhledávají a hodnotí rizika na pracovištích a přijímají opatření k jejich odstranění nebo minimalizaci.
Dále jsou uvedeny příklady smrtelných a závažných úrazů zaměstnanců při práci se stroji a technickým zařízením, dopravě na pracovištích, práci ve výškách, práci v uzavřených prostorech a chůzi na pracovišti, kde monitorovací technologie, inteligentní osobní ochranné pracovní prostředky a využití virtuální a rozšířené reality může zvýšit ochranu životů a zdraví zaměstnanců.
Stroje a technická zařízení
Stroje a technická zařízení jsou poměrně častým zdrojem zranění zaměstnanců. Jednou z častých příčin zranění je nedostatečná nebo žádná ochrana rizikových míst zařízení.
Je-li zařízení vybaveno ochrannými prvky, jsou v praxi pak často svévolně vyřazovány z provozu. V mnohých případech se může jednat o tolerovaný způsob práce v organizaci. Rizikovými činnostmi jsou především údržba, oprava a čištění zařízení. K zajištění bezpečného provozu zařízení je zapotřebí zajistit pravidelnou kontrolu, údržbu a revize.
Dalším preventivním opatřením je správný výběr a poskytnutí vhodného zařízení pro danou činnost, správný způsob zabezpečení strojů a zařízení, jejich údržba a kontrola, pravidelné školení v jejich bezpečném používání a postup v případě poruch a jiných mimořádných událostí.
Nebezpečný prostor robotizovaného pracoviště
Zaměstnanec utrpěl smrtelné zranění při práci v nebezpečném prostoru robotizovaného pracoviště paletizačního stroje. Stroj, který nebyl izolován od zdrojů elektrické energie, se spustil neočekávaně.
Stroje musí být izolovány od zdrojů elektrické, hydraulické nebo pneumatické energie. Musí být zavedena opatření, která zajišťují bezpečnost zaměstnanců vstupujících do zařízení, například systémem LOTO.
Vtažen mezi pás a válec dopravníku
Ruka zaměstnance vtažena mezi pás a válec dopravníku. Ochranný kryt byl odstraněn, aniž byl dopravník izolován od zdrojů elektrické energie. Došlo ke ztrátě paže zaměstnance.
Systém LOTO se uplatňuje při opravách, seřízeních, servisu nebo kontrolách stojů nebo zařízení s cílem minimalizace pracovních rizik a zvýšení ochrany zdraví a životů zaměstnanců. Zaměstnanci pracující na strojích a zařízeních nebo provádějící jejich údržbu jsou ohroženi poškozením zdraví v případě nečekaného spuštění stroje nebo zařízení. Systém LOTO zahrnuje postupy pro bezpečné vypnutí nebo odstavení strojů a zařízení v případě provádění údržby nebo oprav těchto strojů a zařízení.
Doprava na pracovištích
Na pracovištích, na kterých se současně pohybují zaměstnanci a vozidla, je zvýšená pravděpodobnost poranění způsobená střetem vozidla s osobami. Jedním z principů ochrany pohybujících se zaměstnanců na pracovištích je jejich oddělení od příslušné provozující se dopravy. Uvedeného lze docílit vytvořením oddělených komunikací pro vozidla a pěší, a to jak uvnitř budov, tak na vstupech do těchto budov, dále řádným označením a osvětlením přechodů, instalací pevných bariér (kritická místa jsou vstupy a výstupy) a přijetím dalších preventivních opatření.
Nejefektivnějším způsobem ochrany pěších tak stále zůstává oddělení prostoru pro vozidla a pěší. Samozřejmě ne vždy je to na pracovištích možné.
Nezabrzdění, pád materiálu a střet s vozidlem
Řidič nezabrzdil nákladní vozidlo a došlo tak k jeho pohybu. Řidič se snažil vozidlo zastavit, přičemž byl smrtelně přitlačen svým vozidlem o další stojící vozidlo.
Pád palety s materiálem při vykládání vozidla vybavené hydraulickou rukou. Zachyceny nohy zaměstnance. O dva týdny později zaměstnanec umírá v nemocnici.
Zaměstnanec vybavený vestou s vysokou viditelností usmrcen při pohybu ve skladu. Střet zaměstnance s částí vozidla, které vjíždělo bočním vstupem, byl smrtelný.
Práce ve výškách
Pády z výšky patří mezi nejčastější smrtelná zranění, a to především v odvětví stavebnictví. Práce na střechách jsou obzvláště činností s vysokým rizikem. Rizika zahrnují pády z okrajů střech, propadnutí křehkou krytinou a střešními světlíky, vystavení nepříznivým venkovním podmínkám, které zvyšují jakékoliv riziko a práce osamoceně.
Křehké střešní světlíky
Zaměstnanec doprovázející externího zaměstnance provádějícího hubení škůdců na střeše, se posadil na světlík vyrobený z křehkého materiálu, přičemž došlo k jeho propadnutí a pádu z výšky 8 m na betonovou podlahu. Zaměstnanec přežil život ohrožující poranění hlavy a nohou, ale nikdy se již úplně nezotavil.
Práce v uzavřeném prostoru
Za uzavřený prostor se považuje každý prostor, který je dostatečně veliký pro vstup a práci zaměstnance v něm, má omezené možnosti vstupu, výstupu, případně evakuace v případě mimořádné události a za běžných provozních podmínek je do něho vstup zakázán nebo omezen a není stálým pracovištěm zaměstnanců.
Pokud zaměstnanci vykonávají činnosti v uzavřených prostorech je zapotřebí dbát zvýšené opatrnosti. Uvedené činnosti patří mezi práce se zvýšeným rizikem. Každoročně jsou zaměstnanci smrtelně zraněni v uzavřených prostorech a příčinou většinou je neprovedení nebo špatně provedené hodnocení rizik, na základě jehož musí být přijata adekvátní technicko-organizační opatření chránící zdraví a životy zaměstnanců. Rovněž často dochází i k úmrtím zaměstnanců provádějících jejich záchranu, kteří nejsou většinou vybaveni ani připraveni na jejich záchranu.
Některé plyny jsou toxické, těžší než vzduch, takže se nacházejí ve spodních částech uzavřených prostorů, některé vytěsňují kyslík a některé jsou bez zápachu a můžou být zjištěny pouze měřicím zařízením. Dříve než začnete práce se zvýšeným rizikem, zvažte, zda je není možné provést bezpečnějším způsobem.
Nedostatek kyslíku v uzavřeném prostoru
Zaměstnanec měl vyčistit zásobník pro skladování nápojů. Před vlastní prací v zásobníku byl použit plynný dusík. Zaměstnanec prolezl malým průlezem doprostřed zásobníku, a to z důvodu aplikace čisticího prostředku. Po přibližně 5 minutách byl nalezen v bezvědomí, životní funkce již nebyly obnoveny. Dusík jako inertní plyn vytěsnil kyslík uvnitř zásobníku. V zásobníku tak nebyl dostatek kyslíku k životu. Před vstupem do zásobníku nebylo provedeno měření obsahu kyslíku.
Některá nebezpečí není možné identifikovat lidskými smysly, jako je zrak nebo čich. Jedinou možností je na základě výsledků hodnocení rizik přijat příslušná opatření, v tomto případě měření obsahu kyslíku v ovzduší.
Toxické plyny při rozkladu organického materiálu
Odpadní jámy a stoky můžou představovat významné riziko pro bezpečnost a zdraví zaměstnanců. Při rozkladných procesech organického materiálu může vznikat sirovodík. Jedná se o toxický a hořlavý plyn s výrazným zápachem po hnijících vejcích.
Vytvoření postupů pro vstup do těchto prostorů, jejich zavedení a udržování, je jedním z organizačních opatření, které s průběžným monitorováním a nouzovými/záchrannými postupy můžou pozitivně ovlivnit bezpečnost na pracovištích.
Silná koroze ovlivnila obsah kyslíku
Dva zaměstnanci údržby měli provést kontrolu a opravu čerpadel ve starším ocelovém zásobníku s vodou. Vstup do uzavřeného prostoru byl prostřednictvím žebříku z vrchní části zásobníku. Zásobník byl vyprázdněn a izolován. V zásobníku zůstalo přibližně 8 cm vody, což vedlo k silné korozi, která ovlivnila obsah kyslíku v ovzduší. Obsah kyslíku měl být 20,9 %, ale ve skutečnosti byl jen 4 %.
Zaměstnanci před vstupem do zásobníku provedli kontrolu podmínek uvnitř zásobníku a na základě této kontroly zvolili a používali vhodné zařízení, které umožnilo provést opravu bezpečným způsobem. Správný postup při provádění této práce zabránil případnému fatálnímu zranění zaměstnanců.
Uklouznutí a zakopnutí
Uklouznutí a zakopnutí bývá častým pracovním úrazem zaměstnanců. Příčinou uklouznutí může být stav a materiál podlahy, její kontaminace, způsob čištění a údržby, ochranná obuv i samotní zaměstnanci. Příčinou zakopnutí většinou bývají překážky na komunikacích. Další častou příčinou zakopnutí je pak nerovný povrch.
Uklouznutí na mastném povrchu
Zaměstnankyně uklouznula na mastném povrchu poblíž fritézy. Při pádu vložila paži do horkého tuku fritézy, čímž došlo k popálení její paže a ruky. Tuk unikal z vadného ventilu. Ventil byl po úrazu vyměněn a systém kontroly pracovišť z hlediska znečištění podlahy a jejího úklidu nastaven.
Lidský faktor
K dosažení BOZP na pracovištích je nezbytný kvalitní výcvik všech zaměstnanců v organizaci. Lidský faktor je poměrně složitá oblast a organizace můžou považovat tento faktor za příliš komplexní a složitý k tomu, aby s tím něco dělali. Lidské chování a pracovní výkonnost musí být zahrnuta do systémového řízení BOZP na pracovištích, včetně v případě zavádění nových technologií.
Jednoduchý způsob pohledu na lidský faktor je zvážení následujících tří hledisek a jejich posouzení, jakým způsobem mohou ovlivnit jednání zaměstnanců vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví.
Hledisko:
- práce (úkol, pracovní zátěž, pracovní prostředí, postupy),
- jednotlivec (odborná způsobilost, dovednosti, osobnost, postoje, vnímání rizika),
- organizace (kultura, vedení, zdroje, komunikace).
Práce musí být navržena v souladu s ergonomickými principy. Přizpůsobení práce zaměstnanci zajistí jejich nepřetížení. Návrh pracoviště a pracovního prostředí a vnímání úkolů a rizik jsou dalším důležitým faktorem.
Nesoulad mezi požadavky na práci a lidskými schopnostmi poskytují potenciál pro lidskou chybu.
Lidé přinášejí do práce své osobní postoje, dovednosti, zvyky a osobnosti, které mohou být silnými nebo slabými místy, a to podle požadavků dané práce. Individuální charakteristiky ovlivňují chování, jejich vliv na výkonnost může být negativní.
Selhání lidského faktoru
Selhání lidského faktoru je příčinou mnoha pracovních úrazů nebo nehod. Chceme-li tak předcházet těmto úrazům a nehodám, musíme porozumět lidskému chování, tj. proč si vlastně zvolili nedodržet bezpečný pracovní postup, co bylo toho příčinou. Zavedená kultura bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích má většinou přímou souvislost právě se selháním lidského faktoru.
Lidské selhání je často nesprávně považováno za něco, co je mimo kontrolu vedoucích. Organizace si musí uvědomit, že je zapotřebí považovat lidský faktor za zřetelný prvek, který musí být identifikován, vyhodnocen a účinně řízen. Právě zvažování lidského faktoru je velice důležité pro řádné řízení rizik na pracovištích. U většiny pracovních úrazů nebo nehod není lidské selhání jen jedinou příčinou, ale jednou z mnoha.
Všichni děláme chyby nehledě jak moc školení a zkušeností máme, nebo jak jsme motivováni k provádění prací správným způsobem, přesto školení může podstatně snížit chybu lidského činitele.
[11]
5. Závěr
Digitalizace bude jistě stále více ovlivňovat každodenní život člověka, včetně toho pracovního. Nové technologie sebou určitě přinesou nové možnosti ochrany zdraví a zajištění bezpečnosti zaměstnanců, ale zároveň i nová rizika. Nové technologie nemůžou zcela zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, jsou to pouze nástroje k jejímu zvýšení a při jejich nesprávné aplikaci můžou naopak některá rizika zvýšit, a to například v oblasti psychosociálních rizik.
Použitá literatura
[1] Posouzení budoucnosti práce: Robotika, EU-OSHA, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/publications/future-work-robotics/view
[2] Robot nebo kobot? V čem se liší?, 5. 4. 2018, Dostupné z: https://www.talentica.cz/robotnebo-kobot/ https://www.talentica.cz/robot-nebo-kobot/
[3] Průmyslové exoskeletony pomáhají při práci, 29. 7. 2019, Dostupné na: https://automatizace.hw.cz/prumyslove-exoskeletony-pomahaji-pri-praci.html
[4] The impact of using exoskeletons on occupational safety and health, EU-OSHA, Dostupné na: https://osha.europa.eu/en/publications/impact-using-exoskeletons-occupational-safety-and-health/view
[5] Monitorovací technologie na pracovišti, 6. 7. 2017, EU-OSHA, Dostupné z: https://osha.europa.eu/cs/publications/monitoring-technology-workplace/view
[6] Smart PPE and wearable technology, 20. 7. 2018, http://www.hazardexonthenet.net/article/159568/Smart-PPE-and-wearable-technology.aspx
[7] Virtual Reality is not just a game when it comes to occupational safety, 23. 10. 2019, Dostupné na: https://www.pbctoday.co.uk/news/construction-technology-news/virtual-reality-occupational-safety/65845/
[8] Rozšířená a virtuální realita mění podobu školení ve výrobě, 19. 11. 2018, Dostupné na: https://www.vseoprumyslu.cz/digitalizace/virtualni-rozsirena-realita/rozsirena-a-virtualni-realita-meni-podobu-skoleni-ve-vyrobe.html
[9] Virtual reality can help predict workers’ behaviour during emergency evacuations, research shows, The Institution of Occupational Safety and Health (IOSH), 17. 9. 2019, Dostupné na: https://www.iosh.com/more/news-listing/virtual-reality-can-help-predict-workers-behaviour-during-emergency-evacuations-research-shows/
[10] 7 Možností vzdělávání firem ve virtuální realitě, VR Education 2020, Dostupné na: https://vreducation.cz/7-moznosti-vzdelavani-firem-ve-virtualni-realite/
[11] Reducing error and influencing behaviour, HSG48, published in 1990 by the Health and Safety Executive, ISBN 978-0-7176-2452-2