Pracovněprávní aktuality (10. 1. 2020 – 6. 2. 2020)

Vyhlášené předpisy

Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 2/2020 Sb. dne 3. 1. 2020

Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím svého sdělení informovalo o uložení kolektivních smluv vyššího stupně. Dané kolektivní smlouvy se týkají zejména oblasti:

• dřevozpracujícího odvětví, lesního a vodního hospodářství;
• dopravy a silničního hospodářství a autoopravárenství.

Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení dne, kdy vstupuje v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie

Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 27/2020 Sb. dne 3. 2. 2020

Ministerstvo vnitra podle § 30 odst. 3 zákona č. 74/2019 Sb., o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, vyhlásilo svým sdělením, že dne 1. února 2020 vstupuje v platnost dohoda o podmínkách vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie sjednaná podle čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

Přehled stavu projednávaných předpisů

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)

Sněmovní tisk: 159

Stav projednávání: 2. čtení

Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců)

Sněmovní tisk: 162

Stav projednávání: 1. čtení

Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019

Poslanecká sněmovna zamítla v prvním čtení návrh zákona, který měl za cíl zrušení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance pro účely pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Cílem zamítnutého návrhu byla dle předkladatelů podpora zkrácených úvazků na úkor dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 182

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)

Sněmovní tisk: 212

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)

Sněmovní tisk: 224

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)

Sněmovní tisk: 246

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení superhrubé mzdy)

Sněmovní tisk: 254

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 1. následujícího roku po vydání ve Sbírce zákonů

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (prodloužení délky základní výměry dovolené)

Sněmovní tisk: 317

Stav projednávání: 2. čtení

Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 352

Stav projednávání: 3. čtení

Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 424

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Sněmovní tisk: 457

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 503

Stav projednávání: 2. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2020 (s výjimkami)

Návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních)

Sněmovní tisk: 535

Stav projednávání: 2. čtení

Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Sněmovní tisk: 545

Stav projednávání: 2. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. dnem 18. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Návrh zákona o lobbování

Sněmovní tisk: 565

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování

Sněmovní tisk: 566

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2022

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 640

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: vyhlášením

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony

Sněmovní tisk: 689

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2020 (s výjimkami)

Novela zákoníku práce, která má za cíl transpozici nové směrnice EU o vysílání zaměstnanců či úpravu některých stávajících či nových institutů, o které jsme vás informovali v předchozích číslech časopisu Práce a mzda, již prošla prvním čtením a byla přikázána poslaneckým výborům k projednání.

O dalším postupu této významné novely vás budeme i nadále informovat v některém z dalších vydání.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Sněmovní tisk: 695

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2020

Skupina poslanců připravila novelu zákona o nemocenském pojištění, která má za cíl novelizovat tři dávky nemocenského pojištění, a to:

• dlouhodobé ošetřovné;
• ošetřovné;
• a dávky otcovské poporodní péče („otcovská“).

Navržená úprava má za cíl odstranit dlouhodobě přetrvávající bariéru ošetřování blízkých příbuzných spočívající v nutnosti ošetřující a ošetřované osoby společně sdílet domácnost.

V předkládané novele se navrhují zejména následující změny:

• u dlouhodobého ošetřovného zkrácení doby pobytu v zařízení lůžkové péče jako podmínky nároku na dávku ze sedmi na čtyři kalendářní dny;
• u ošetřovného rozšíření okruhu osob, u nichž se nevyžaduje soužití ošetřující a ošetřované osoby v domácnosti, o blízké příbuzné;
• u otcovské prodloužení období, v němž může být dávka poskytována, v případě, kdy bylo dítě hospitalizováno v období prvých šesti týdnů života.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 363/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 701

Stav projednávání: 1. dnem následujícím po jeho vyhlášení

Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2020

Poslanecký návrh zákona reaguje na již účinnou novelu, která s účinnosti od 1. 1. 2020 přinesla zvýšení rodičovského příspěvku z celkové výše 220 000 Kč na 300 000 Kč (resp. v případě péče o alespoň dvě děti mladší 4 let z 330 000 Kč na 450 000 Kč) pro všechny k 1. 1. 2020 aktivní příjemce.

Podle předkladatelů je přijatá úprava nespravedlivá a protiústavní, proto navrhují, aby toto navýšení náleželo i rodičům, kteří k 1. 1. 2020 daný příspěvek sice již vyčerpali, avšak v daném období nadále pečovali o dítě či děti ve věku do 4 let.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

Sněmovní tisk: 736

Stav projednávání: 1. čtení

Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2021

Návrh novely občanského soudního řádu má za cíl zrušit institut přísedících v pracovněprávních sporech. Důvodem daného návrhu je to, že účast laického prvku na rozhodování civilních (pracovněprávních) sporů se v současné době jeví jako nepřínosná a nehospodárná, kdy:

• o výkon funkce přísedících není dlouhodobě větší zájem;
• řada přísedících přistupuje k výkonu funkce liknavě, nedostavuje se bez omluvy a v řadě případů je z tohoto důvodu jednání nutné odročovat;
• účast přísedících u soudních jednání je v převážné míře pasivní a formální;
• přísedící nejsou zpravidla patřičně odborně vzděláni a nemají ani potřebné právní znalosti, kdy soudce musí své přísedící „neprávníky“ před samotným jednáním seznámit s právní úpravou a judikaturou týkající se konkrétní věci, což řízení zdržuje;
• soudce nemůže vydat žádné rozhodnutí, i když se nejedná o rozsudek ve věci samé, sám, ale vše musí rozhodovat v senátu, což opět může působit průtahy v řízení.

Nadto daná funkce přísedícího není ani náležitě finančně ohodnocena, protože za jeden den jednání přísluší přísedícímu paušální náhrada za výkon funkce ve výši 150 Kč, což mnoho potenciálních kvalitních zájemců o tuto funkci může odradit. Přesto však mohou dva přísedící přehlasovat předsedu senátu, protože mají dle zákona stejná procesní práva.

Postup tohoto velmi zajímavého návrhu a jeho legislativní cestu budeme podrobně sledovat a o všem důležitém vás budeme v této rubrice informovat.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Stav projednávání: vláda

Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2019 (s výjimkami)

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Stav projednávání: vláda

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů

Stav projednávání: vláda

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů

Stav projednávání: vláda

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Stav projednávání: vláda

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021

Návrh zákona o sociálním podniku

Stav projednávání: vláda

Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2020

Návrh zákona o hromadném řízení

Stav projednávání: vláda

Předpokládaná účinnost: 1. dnem 12. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

O návrhu zákona o hromadných žalobách jsme vás informovali již v minulém roce. Tento odbornou i širokou veřejností hojně diskutovaný návrh má za cíl zavést do českého právního řádu nový (leč v zahraničí hojně užívaný) institut, který umožňuje velké skupině osob s podobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom řízení, což v některých případech vede nejen ke snížení nákladů u žalobce (platí se pouze jeden soudní poplatek, sepisuje jeden znalecký posudek, najímá jeden advokát) či žalovaného (který nemusí hradit náklady řízení stovkám žalobců), ale také na straně státu, neboť řízení povede pouze jeden soudce a svědci nebudou muset být vyslýcháni opakovaně.

Institut hromadných žalob bude mít největší dopad v oblastech, ve kterých činnost jednoho subjektu ovlivňuje široký okruh osob. Dotkne se tedy především problematiky ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitele či ve sporech pracovněprávní povahy. V pracovněprávních vztazích by se mohly hromadné žaloby typicky využívat např. v případě hromadné diskriminace (např. jsou-li na pracovišti hromadně diskriminovány ženy, lidé v předdůchodovém věku, lidé s handicapem apod.) či v případě vymáhání nevyplacených mezd či jakýchkoliv příplatků.

V současné době byl návrh vládou přepracován, kdy má dojít k opuštění tzv. investorského principu, který spočíval v tom, že by za skupinu žalobců byla podána hromadná žaloba správcem dané skupiny. Podle přepracovaného návrhu tak bude muset učinit vždy někdo z poškozených či neziskové organizace. Dále došlo ke zpřísnění podmínek pro zahájení řízení v závislosti na typu řízení. V případě zahájení přihlašovacího řízení se vyžaduje písemný souhlas nejméně 10 poškozených a v případě odhlašovacího řízení je potřeba písemného souhlasu nejméně 100 poškozených. Toto kvorum má vést k zamezení zneužívání hromadných žalob. Mimo to došlo také ke změně názvu daného návrhu zákona – návrh zákona o hromadném řízení (původně návrh zákona o hromadných žalobách).

Podaří-li se připravovaný návrh schválit, bude mít veřejnost k dispozici nástroj, který jí usnadní uplatnění nároků, od jejichž vymáhání dříve jednotlivce odrazovaly příliš vysoké náklady řízení.

O vývoji tohoto návrhu a jeho postupu v legislativním procesu vás budeme informovat v některém z příštích vydání časopisu Práce a mzda.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadném řízení

Stav projednávání: vláda

Předpokládaná účinnost: 1. dnem 12. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Stav projednávání: vláda

Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení (s výjimkami)

Návrh nařízení vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima

Stav projednávání: v připomínkovém řízení

Předpokládaná účinnost: 1. 3. 2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Stav projednávání: připomínkové řízení ukončeno

Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2020

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

Stav projednávání: v připomínkovém řízení

Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021 (s výjimkami)

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo další novelu zákona o zaměstnanosti, která se dotýká oblasti (i) zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky, (ii) aktivní politiky zaměstnanosti, (iii) zaměstnávání osob se zdravotním postižením či (iv) agentur práce.

Co se týče zprostředkování zaměstnání, návrh má odstranit již překonanou praxi, kdy je žádost o zprostředkování zaměstnání podávána fyzickou osobou výhradně při fyzickém dostavení se na příslušné pracoviště krajské pobočky úřadu práce. Zároveň by mělo být nově možné podávat žádost nejen v místě trvalého bydliště, ale také v místě faktického bydliště. Další novinkou má být zvolnění oznamovací povinnosti uchazeče o zaměstnání týkající se potvrzení o dočasné neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu nebo vyšetření/ošetření ve zdravotnickém zařízení, kdy se navrhuje, aby uchazeč o této skutečnosti informoval do tří pracovních dnů (v současné době nutné informovat v den vydání příslušného potvrzení).

V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti se navrhuje zavedení nové podpory zaměřené na prevenci ztráty zaměstnání u některých skupin zaměstnanců v souvislosti s jejich specifickým znevýhodněním nebo v souvislosti se změnami, které s sebou přináší tzv. 4. průmyslová revoluce. Proto se navrhuje zakotvit do zákona o zaměstnanosti dva nové nástroje APZ, a to:

• příspěvek na řešení specifických znevýhodnění;
• příspěvek na zapracování a oborné vzdělávání zaměstnanců.

Zároveň je podle MPSV nezbytné přistoupit ke změně právní úpravy dosavadního systému rekvalifikací, který není v současné době dostatečně provázán s požadavky trhu práce. V tomto ohledu se má zajistit užší provázání daného zaměření rekvalifikace na aktuální vývoj na trhu práce a vytvořit zákonnou oporu pro umožnění rekvalifikace jazykové.

Co se týče problematiky zaměstnávání osob se zdravotním postižením, MPSV navrhuje změny v oblasti poskytování příspěvku na chráněném trhu práce, pokud jde o vymezení okruhu situací, kdy na zaměstnance tento příspěvek nebo jeho zvýšení nelze poskytnout, dále stanovení maximálních částek dalších nákladů, o které lze tento příspěvek zvýšit, jakož i dalšího snížení limitu náhradního plnění jako opatření k zamezení tzv. přefakturace. Pro zaměstnavatele významnou novinku představuje také oblast plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením – zde se navrhuje změna právní úpravy spočívající v zavedení diferenciace odvodu prostředků do státního rozpočtu v případě neplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Hlavním cílem dané úpravy je zejména zvýšení počtu zaměstnaných osob se zdravotním postižením na volném trhu práce (tzv. přímé zaměstnávání).

Další novinky MPSV chystá v souvislosti s agenturním zaměstnáváním, kdy má dojít k optimalizaci dozoru nad dodržováním právních předpisů agenturami práce, a to zejména prostřednictvím užší spolupráce dotčených správních orgánů (Úřad práce a Ministerstvo vnitra) či úpravou důvodů k odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání.

Vzhledem k tomu, že daný návrh je stále v připomínkovém řízení, je velice pravděpodobné, že v rámci jeho legislativní cesty může dojít k dalším změnám. O vývoji tohoto návrhu vás budeme informovat v některém z příštích vydání časopisu Práce a mzda.

Mezinárodní smlouvy

Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři

Sněmovní tisk: 177

Stav projednávání: Doručeno prezidentovi k podpisu

Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem

Sněmovní tisk: 511

Stav projednávání: 1. čtení

MPSV

Co se mění po odchodu Velké Británie z Evropské unie

Ministerstvo práce a sociálních věci zveřejnilo v tiskové zprávě informace o odchodu Velké Británie z EU, který proběhl na základě podmínek sjednaných ve Výstupové dohodě.

Tato dohoda zajišťuje, že až do konce přechodného období, tedy do 31. prosince 2020, se bude v oblasti přístupu na pracovní trh a v oblasti sociálního zabezpečení postupovat stejně, jako by Spojené království bylo nadále v EU. Občané Spojeného království, kteří v ČR nyní pracují nebo do ČR přijedou pracovat v období od 1. února do 31. prosince 2020, nebudou muset pro legální výkon práce získat žádné pracovní oprávnění.

Ministerstvo dále doporučuje občanům ČR, kteří budou chtít nadále žít ve Spojeném království, zaregistrovat se v „EU Settlement Scheme“. V případě kladného vyřízení žádosti získají „status usedlíka“ nebo „předběžný status usedlíka“.

Celý text tiskové zprávy MPSV naleznete na adrese www.mpsv.cz v sekci Média a veřejnost – Tiskové zprávy MPSV – Rok 2020.

Úřad práce ČR

Úřad práce ČR provedl loni více než 30 tis. kontrol dodržování režimu dočasné pracovní neschopnosti

Ke konci prosince 2019 evidoval Úřad práce ČR celkem 215 532 uchazečů o zaměstnání. S téměř 20 tis. z nich nemohl pracovat, protože nemuseli, na základě potvrzení, které jim vystavil lékař, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu. Aby ÚP ČR maximálně zamezil případům, kdy by mohlo jít ze strany některých klientů o účelové chování, zintenzivnil v tomto ohledu svou kontrolní činnost. Během loňského roku provedli jeho zaměstnanci v celé republice 31 282 kontrol, což je meziroční nárůst o více než 100 %. Kontroloři zjistili 8 161 porušení stanoveného režimu a zahájili více než 2 470 správních řízení.

Celý text tiskové zprávy Úřadu práce naleznete na adrese www.uradprace.cz v sekci Pro média – Tiskové zprávy 2020.

Ministerstvo spravedlnosti

Součinnost soudních exekutorů se zaměstnavateli jako plátci mzdy povinných

Ministerstvo spravedlnosti přijalo stanovisko, které řeší v praxi velice často diskutovanou problematiku – součinnost zaměstnavatelů s exekutory. Tato problematika není právními předpisy jasně vymezena a mnozí zaměstnavatelé jsou nadměrně zavaleni žádostmi exekutorů, kteří se snaží od nich zjistit co nejvíce informací o povinném (zaměstnanci). Z tohoto důvodu Ministerstvo spravedlnosti v daném stanovisku sděluje, že s ohledem na princip přiměřenosti by exekutoři měli žádat jen poměrně úzký okruh informací a ve lhůtách zpravidla ne kratších než 15 dní.

Podle tohoto stanoviska musí zaměstnavatelé sdělit exekutorovi zejména:

• zda je se zaměstnancem uzavřena pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce;
• informace o předpokládaném trvání pracovního poměru či dohody;
• výši čisté mzdy za období posledních nejvýše 6 měsíců;
• informace o srážkách, které jsou plátcem (zaměstnavatelem) již ze mzdy prováděny (výše srážky a subjekt, pro který je sráženo);
• výplatní termín mzdy/odměny;
• pořadí vymáhané pohledávky.

Naopak níže uvedené, v současné praxi velice často vyžadované, informace by exekutoři podle stanoviska již neměli po zaměstnavatelích vyžadovat, především:

• informace o rodinných poměrech povinného (například počet dětí);
• informace o majetkových poměrech povinného (například identifikaci motorového vozidla, kterým se povinný dopravuje do práce);
• číslo účtu, na který je povinnému zasílána mzda, či kód banky;
• telefonní číslo a e-mailovou adresu povinného;
• adresu povinného.

Celé stanovisko naleznete na webových stránkách exekuce.justice.cz v sekci Státní dohled nad soudními exekutory – Metodická činnost.