(období: 3. 12. 2019 – 9. 1. 2020)
Aktuality
Vyhlášené předpisy
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 321/2019 Sb. dne 6. 12. 2019
Vláda s účinností od začátku roku 2020 schválila nařízení vlády, které valorizuje o 5,2 % a o 151 Kč průměrné výdělky, které jsou rozhodné pro výpočet náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a pro výpočet náhrad nákladů na výživu pozůstalých příslušející pozůstalým podle zákoníku práce.
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2019 pro účely zákona o zaměstnanosti
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 346/2019 Sb. dne 20. 12. 2019
Ministerstvo práce a sociálních věcí každý rok vyhlašuje výši průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku pro účely zákona o zaměstnanosti. Oproti roku 2018, kdy takto vyhlášená průměrná mzda činila 31 225 Kč, se v období 1. až 3. čtvrtletí roku 2019 zvýšila na 33 429 Kč.
Takto stanovená výše průměrné mzdy je pro oblast pracovního práva a zaměstnanosti klíčová, neboť právě z ní se následně vypočítává zejména maximální výše podpory v nezaměstnanosti, podpora při rekvalifikaci či příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 347/2019 Sb. dne 20. 12. 2019
V průběhu prosince 2019 vláda schválila zvýšené minimální mzdy, a to z 13 350 Kč na 14 600 Kč, což je v přepočtu na hodinovou mzdu nárůst z původních 79,80 Kč na 87,30 Kč.
Nárůst se nicméně netýká pouze minimální mzdy, ale i minimální úrovně zaručené mzdy pro jednotlivé kategorie prací podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se vyplácí v osmi stupních, přičemž nejnižší odpovídá minimální mzdě a nejvyšší potom jejímu dvojnásobku.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy účinné od 1. 1. 2020 se mění následovně:
|
Skupina prací |
Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč |
|
|
za hodinu |
za měsíc |
|
|
1. |
87,30 |
14 600 |
|
2. |
96,30 |
16 100 |
|
3. |
106,40 |
17 800 |
|
4. |
117,40 |
19 600 |
|
5. |
129,70 |
21 700 |
|
6. |
143,20 |
24 000 |
|
7. |
158,10 |
26 500 |
|
8. |
174,60 |
29 200 |
Vedle úpravy samotných hodinových a měsíčních sazeb zaručené mzdy bude mít zvýšení minimální mzdy vliv i na jiné oblasti. Předně je třeba upozornit, že se zvýšením minimální mzdy dojde také ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění, jehož výše odpovídá minimální mzdě.
Dále pak má výše minimální mzdy vliv na výši příspěvku na zapracování, který může zaměstnavatel získat od Úřadu práce, pokud přijme uchazeče, kterému Úřad práce ČR věnuje zvýšenou péči, a jehož maximální výše činí 1/2 minimální mzdy. Polovina minimální mzdy je navíc částka, kterou si může uchazeč o zaměstnání přivydělat, aniž by byl vyškrtnut ze seznamu uchazečů (nárok na podporu však ani při takto nízkém výdělku nenáleží).
Nařízení, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2020 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 349/2019 Sb. dne 20. 12. 2019
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 352/2019 Sb. dne 20. 12. 2019
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 357/2019 Sb. dne 31. 12. 2019
Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 358/2019 Sb. dne 31. 12. 2019
Vláda dále schválila novelu vyhlášky o stanovení sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, výši stravného v podnikatelské a nepodnikatelské sféře pro rok 2020 a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.
Sazba základní náhrady za použití jednostopých vozidel a tříkolek i nadále činí 1,10 Kč za kilometr a za použití osobních silničních motorových vozidel nově činí 4,20 Kč za kilometr (v roce 2019 4,10 Kč).
Větší vzestup se koná v oblasti stravného, jež je oproti předchozímu roku v závislosti na délce pracovní cesty navýšeno až o 11 Kč. Při pracovní cestě, která trvá 5 až 12 hodin, se toto stravné zvyšuje na 87 Kč (v roce 2019 82 Kč), při pracovní cestě nad 12 hodin na 131 Kč (v roce 2019 124 Kč) a nad 18 hodin na 206 Kč (v roce 2019 195 Kč) za každý kalendářní den pracovní cesty.
Vyhláška rovněž mění stanovenou průměrnou cenu pohonných hmot, která se ve srovnání s rokem 2019 mírně sníží, a to na:
- 32,00 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
- 36,00 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
- 31,80 Kč u motorové nafty
za 1 litr pohonné hmoty. Nově daná vyhláška počítá také s elektromobily, kdy průměrná cena 1 kilowatthodiny elektřiny činí 4,80 Kč.
Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 363/2019 Sb. dne 31. 12. 2019
O plánované novelizaci zákona o státní sociální podpoře jsme vás informovali již několikrát. I přesto, že Senát daný návrh vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacím návrhem, který měl přiznat nárok na vyšší příspěvek i rodičům dětí do 4 let, kteří danou dávku již vyčerpali, Poslanecká sněmovna se usnesla na jí schváleném návrhu.
Z tohoto důvodu se dané navýšení rodičovského příspěvku z 220 000 Kč na 300 000 Kč (u 2 a více současné narozených dětí z 300 000 na 450 000 Kč) týká pouze těch současných příjemců, kteří k 1. 1. 2020 nevyčerpali původní celkovou sumu rodičovského příspěvku.
Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 365/2019 Sb. dne 31. 12. 2019
Ve Sbírce zákonů vyšla také novela zákona o zaměstnanosti, která přináší zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Tento příspěvek odpovídající 75 % prostředků měsíčně skutečně vynaložených na mzdy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, je od 1. 1. 2020 nově možné vyplácet až do výše 12 800 Kč (dříve 12 000 Kč).
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 366/2019 Sb. dne 31. 12. 2019
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivních smluv vyššího stupně
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 2/2020 Sb. dne 3. 1. 2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím svého sdělení informovalo o uložení kolektivních smluv vyššího stupně. Dané smlouvy se týkají zejména oblasti silničního a vodního hospodářství.
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)
Sněmovní tisk: 159
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců)
Sněmovní tisk: 162
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 182
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)
Sněmovní tisk: 212
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)
Sněmovní tisk: 224
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)
Sněmovní tisk: 246
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení superhrubé mzdy)
Sněmovní tisk: 254
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. následujícího roku po vydání ve Sbírce zákonů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (prodloužení délky základní výměry dovolené)
Sněmovní tisk: 317
Stav projednávání: 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost:: 1. 1. 2020
V Poslanecké sněmovně se i nadále nachází návrh novely zákoníku práce, který má za cíl prodloužit délku základní výměry dovolené ze současných 4 týdnů v kalendářním roce na 5. Tento návrh již úspěšně prošel 1. čtením a bude projednáván poslaneckými výbory. O vývoji tohoto pro zaměstnance jistě vítaného a pro mnohé zaměstnavatele nechtěného návrhu vás budeme v budoucnu informovat.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 352
Stav projednávání: 3. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 424
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 439
Stav projednávání: Návrh zamítnut
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Poslanecký návrh novely zákona o důchodovém pojištění, který se snažil zavést možnost pro oba rodiče současně uplatnit vyloučenou dobu až do 10 let věku nejmladšího dítěte, o které rodiče pečují, započítání studia na vysoké škole jako náhradní doby pojištění i po 31. prosinci 1995 či zvýhodnit zkrácené úvazky nebo práci s nižším příjmem u osob v předdůchodovém věku, byl v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou zamítnut, čímž je jeho legislativní cesta neúspěšně u konce.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 457
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 503
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2020 (s výjimkami)
Návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních)
Sněmovní tisk: 535
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Sněmovní tisk: 545
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 18. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona o lobbování
Sněmovní tisk: 565
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování
Sněmovní tisk: 566
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2022
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 640
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
O návrhu novely zákoníku práce, která má za cíl usnadnit výkon práce při rodičovské dovolené či zvýšit flexibilitu pečujících rodičů ohledně případné změny jejich pracovní doby, jsme vás informovali v minulém vydání časopisu Práce a mzda. Vláda k tomuto návrhu zaujala nesouhlasné stanovisko, které odůvodnila tím, že:
- úprava rodičovské je již dostatečně flexibilní a není nutná jakákoliv změna;
- při umožnění souběžného výkonu práce jedním zaměstnancem pro stejného zaměstnavatele by mohlo docházet k obcházení zákona (např. obcházení zaručené mzdy).
I přes toto nesouhlasné stanovisko vlády může být návrh Poslaneckou sněmovnou schválen. Nesouhlas vlády představuje totiž jen pouhé doporučení.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony
Sněmovní tisk: 689
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2020 (s výjimkami)
Vláda dne 16. 12. 2019 schválila návrh novely zákoníku práce, který má jak transponovat nové směrnice EU v oblasti vysílání zaměstnanců, tak upravovat některé stávající i nové instituty (např. sdílené pracovní místo, přechod práv a povinností, celkovou koncepci dovolené či problematiku doručování). Vláda dále tento návrh, o kterém jsme vás již informovali, doplnila např. o nové ustanovení týkající se jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance, a to zejména z důvodu, aby odpadnul nedůvodný rozdíl mezi výší náhrad podle občanskoprávní a pracovněprávní úpravy.
Tento velice významný návrh bude nyní projednáván Parlamentem. O jeho dalším legislativním vývoji vás budeme i nadále informovat v některém z dalších čísel časopisu Práce a mzda.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2019 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona o sociálním podniku
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona o hromadných žalobách
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 12. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadných žalobách
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 12. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení (s výjimkami)
Návrh nařízení vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima
Stav projednávání: v připomínkovém řízení
Předpokládaná účinnost: 1. 3. 2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh nařízení vlády na zvýšení částek životního a existenčního minima, které jsou určující pro výpočet některých dávek hmotné nouze a státní sociální podpory či výpočet nezabavitelné částky v exekuci.
Ministerstvo navrhuje, aby životní minimum jednotlivce nově činilo 3 860 Kč (v současnosti 3 410 Kč) a existenční minimum 2 490 Kč (v současnosti 2 200 Kč). MPSV daný návrh odůvodňuje tím, že od poslední uskutečněné valorizace (v roce 2012) reálná hodnota životního a existenčního minima oproti původní hodnotě výrazně poklesla (podle statistik Českého statistického úřadu dokonce o 13,2 % od poslední valorizace).
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: v připomínkovém řízení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákona o zaměstnanosti, která se dotýká oblasti (i) zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky, (ii) aktivní politiky zaměstnanosti a (iii) postihování nelegální práce.
Co se týče zprostředkování zaměstnání, MPSV brojí proti případům, kdy uchazeč o zaměstnání neoprávněně omlouvá neplnění svých povinností vůči Úřadu práce svým zdravotním stavem. Z tohoto důvodu se navrhuje zakotvení povinnosti uchazeče o zaměstnání podrobit se na žádost krajské pobočky Úřadu práce České republiky vyšetření u smluvního poskytovatele zdravotních služeb určeného krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky, pokud mu v plnění povinnosti nebo v nástupu na rekvalifikaci brání zdravotní důvody, a to i v případě, kdy Úřadu práce České republiky doložil potvrzení o dočasné neschopnosti, kterým zdravotní důvody prokazuje. V této oblasti se dále navrhuje, aby při opakovaném závažném nesplnění povinností vůči Úřadu práce byl uchazeč o zaměstnání na základě nové žádosti o zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky opětovně do evidence uchazečů o zaměstnání zařazen teprve po uplynutí doby 9 měsíců. S touto problematikou také souvisí návrh na zakotvení nového kontrolního oprávnění Úřadu práce spočívajícího v kontrole nelegální práce uchazečů o zaměstnání, protože právě Úřad práce může mít na základě vlastní činnosti relevantní poznatky o možném výkonu nelegální práce uchazečů o zaměstnání. Nadto má dojít také k větší specifikaci tzv. individuálních akčních plánů a větší profilaci osob na trhu práce.
V oblasti aktivní politiky zaměstnanosti MPSV navrhuje zakotvení nového nástroje, kterým bude pracovní místo pro osobu mimořádně znevýhodněnou s možností poskytnutí příspěvku. Toto pracovní místo by mělo představovat určitou nadstavbu ve vztahu k veřejně prospěšným pracím. Zaměstnavatel bude moci pracovní místo pro osobu mimořádně znevýhodněnou vytvořit na základě dohody s Úřadem práce České republiky až na 3 roky.
V oblasti postihování nelegální práce cizinců MPSV zdůrazňuje potřebu zpřísnit dosavadní spodní hranici pokuty, a to s cílem, aby bylo dosaženo dostatečně odrazujících účinků pro právnické a podnikající fyzické osoby, které nelegální práci cizinců na území České republiky umožní. Proto se navrhuje zpřísnění sankčního postihu, a to zvýšením minimální výše pokuty z dosavadních 50 000 Kč na 100 000 Kč.
Mezinárodní smlouvy
Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři
Sněmovní tisk: 177
Stav projednávání: Doručeno prezidentovi k podpisu
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem
Sněmovní tisk: 511
Stav projednávání: 1. čtení
Úřad práce ČR
Nezaměstnanost zůstala v listopadu na 2,6 %
Úřad práce dne 9. 12. 2019 zveřejnil na svých webových stránkách aktuální statistiku ohledně vývoje měsíční nezaměstnanosti. K 30. 11. 2019 evidoval Úřad práce ČR celkem 197 289 uchazečů o zaměstnání. To je o 771 více než v říjnu a o 17 721 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší listopadovou hodnotu od roku 1996, kdy bylo bez práce 175 842 lidí.
Zaměstnavatelé nabízeli v listopadu prostřednictvím ÚP ČR 338 670 volných pracovních míst. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za říjen 2019) i nadále nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Celý text tiskové zprávy naleznete na adrese www.uradprace.cz v sekci Pro média – Tiskové zprávy 2019.