(sledované období: 5. 11. 2019 – 2. 12. 2019)
Vyhlášené předpisy
Nařízení vlády o mimořádném pracovním vízu pro občany Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 291/2019 Sb. dne 12. 11. 2019
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení výše platové základny pro určení platu a některých náhrad výdajů soudců podle zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 295/2019 Sb. dne 14. 11. 2019
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 299/2019 Sb. dne 20. 11. 2019
Nařízení vlády reaguje na novelu zákona o investičních pobídkách a zákona o zaměstnanosti, která již v srpnu 2019 vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 210/2019 Sb. V návaznosti na to toto nařízení vlády specifikuje konkrétní parametry hmotné podpory poskytované Ministerstvem práce a sociálních věcí na vytváření nových pracovních míst se zaměřením na projekty s vyšší přidanou hodnotou.
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 300/2019 Sb. dne 20. 11. 2019
Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 310/2019 Sb. dne 26. 11. 2019
Ve Sbírce zákonů vyšla nová vyhláška, která stanoví novou výši základních sazeb zahraničního stravného pro následující kalendářní rok. K mírnému navýšení došlo u více než 20 zemí. Vyšší stravné bude náležet zaměstnancům, kteří budou vysláni na zahraniční pracovní cestu např. do Dánska, Irska, Itálie, Norska, Španělska, ale také Spojených států amerických či Singapuru.
Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 317/2019 Sb. dne 28. 11. 2019
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 85
Stav projednávání: Neschváleno
Původně navrhovaná účinnost: 1. 9. 2018
Poslanecká sněmovna neschválila tento návrh novely zákona o nemocenském pojištění, jehož cílem byla úprava vyplácení peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, kdy mělo dojít k úpravě výpočtu pro dávky peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství. Z tohoto důvodu se daná kalkulace nebude jakkoliv upravovat.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)
Sněmovní tisk: 159
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců)
Sněmovní tisk: 162
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 182
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)
Sněmovní tisk: 212
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)
Sněmovní tisk: 224
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)
Sněmovní tisk: 246
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení superhrubé mzdy)
Sněmovní tisk: 254
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. následujícího roku po vydání ve Sbírce zákonů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (prodloužení délky základní výměry dovolené)
Sněmovní tisk: 317
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (etapy zavedení elektronické neschopenky)
Sněmovní tisk: 333
Stav projednávání: 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 352
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 424
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 439
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 457
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 503
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2020 (s výjimkami)
Návrh zákona o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních)
Sněmovní tisk: 535
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Sněmovní tisk: 545
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 18. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona o lobbování
Sněmovní tisk: 565
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování
Sněmovní tisk: 566
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2022
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 640
Stav projednávání: zaslán vládě k vyjádření stanoviska
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Skupina poslanců připravila novelu zákoníku práce, která má za cíl usnadnit výkon práce při rodičovské dovolené. Podle současné úpravy zákoníku práce nesmí zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Daná novela má zavést výjimku pro zaměstnance na rodičovské dovolené, aby mohli vykonávat pro svého zaměstnavatele stejné práce na základě dohody o provedení práce.
Mimo to poslanci také navrhují, aby zaměstnavatel byl povinen vyhovět do 6 měsíců žádosti zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujícího o dítě mladší než 15 let, těhotné zaměstnankyně nebo zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na pomoci, o změnu rozsahu pracovní doby z kratší pracovní doby nebo o změnu rozvržení pracovní doby z jiné vhodné úpravy pracovní doby.
Poslanci daný návrh odůvodňují tím, že zákoník práce sice stanoví povinnost zaměstnavatele vyhovět žádosti těchto zaměstnanců o kratší pracovní dobu, ale již nestanoví povinnost zaměstnavatele o zpětné navrácení na stanovenou týdenní pracovní dobu. V praxi má daná úprava podle poslanců vést k vyšší flexibilitě a využívání zkrácených úvazků, kdy zaměstnanci se nebudou bát o danou úpravu požádat.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Senátní tisk: 152
Stav projednávání: schváleno Poslaneckou sněmovnou
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 6. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Senátní tisk: 156
Stav projednávání: schváleno Poslaneckou sněmovnou
Předpokládaná účinnost: 1. dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení
Poslanci ve snaze motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a za účelem zlepšení postavení a životní úrovně těchto osob schválili zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Tento příspěvek, který slouží k nahrazení skutečně vynaložených prostředků na mzdy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, má být nově možné vyplácet do výše 12 800 Kč (v současnosti 12 000 Kč).
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (zvýšení rodičovského příspěvku)
Senátní tisk: 151
Stav projednávání: schváleno Poslaneckou sněmovnou
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020 (s výjimkami)
O plánované novelizaci zákona o státní sociální podpoře jsme vás informovali již začátkem roku 2019. Po dlouhých debatách byl nakonec Poslaneckou sněmovnou schválen návrh, který přináší navýšení rodičovského příspěvku z důvodu péče o:
- nejmladší dítě v rodině na 300 000 Kč (v současné době 220 000 Kč); a
- u 2 a více dětí narozených současně na 1,5násobek částky 300 000 Kč, tzn. na 450 000 Kč (v současné době 330 000 Kč).
Toto opatření se má dotknout všech příjemců rodičovského příspěvku, kteří dosud nevyčerpali původní celkovou sumu této dávky. Navýšení se tedy oproti původnímu návrhu netýká příjemců, kteří již rodičovský příspěvek vyčerpali před dovršením 4 let věku dítěte.
O tom, jak Senát naloží s tímto návrhem schváleným dolní komorou, vás budeme informovat v některém z dalších vydání.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 7. 2019 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona o sociálním podniku
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona o hromadných žalobách
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 12. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadných žalobách
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 12. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2020 (s výjimkami)
V návaznosti na dohodu mezi vládní koalicí, odbory a zaměstnavateli ohledně novely zákoníku práce, o které jsme vás informovali v minulém vydání časopisu Práce a mzda, doplnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto novelu, jejíž původním účelem byla pouze transpozice nové směrnice EU v oblasti vysílání zaměstnanců (např. rozšíření taxativního výčtu pracovních podmínek, které mají být vyslaným zaměstnancům zajištěny), i o několik koncepčních pracovněprávních změn, na nichž panuje v rámci tripartity obecná shoda.
Za účelem lepšího sladění pracovního a rodinného života se navrhuje zavedení tzv. sdíleného pracovního místa, kdy dva nebo více zaměstnanců sdílí jedno pracovní místo s tím, že se v rozsahu svého pracovního úvazku střídají při výkonu práce tak, aby pracovní místo bylo v pracovní době obsazeno pouze jedním z nich, a to podle jejich osobních potřeb, aby každý z nich naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období.
Další podstatná úprava se má týkat přechodu práv a povinností, kdy se mají do zákoníku práce doplnit v souladu se směrnicí EU bližší podmínky, které musí být splněny, aby k přechodu práv a povinností došlo. Další změna se týká možnosti zaměstnance dát zaměstnavateli výpověď v souvislosti s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů za účelem zvýšení právní jistoty přejímajícího zaměstnavatele, kdy by zaměstnanec musel dát výpověď nejpozději do 15 dní ode dne, kdy byl o přechodu práv a povinností informován.
Praxí velice požadovaná změna se má týkat úpravy doručování písemností. Nově má být stanoveno, že pokud se zaměstnavateli nepodaří písemnosti doručit zaměstnanci přímo na pracovišti, může mu tuto písemnost doručit:
- kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,
- prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
- prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací anebo prostřednictvím datové schránky.
V praxi by tedy měla odpadnout velice nepraktická povinnost pokusit se zaměstnanci písemnost osobně doručit v jeho domově či jiném místě. Další úprava se týká např. doručování do datové schránky či snížení formálních požadavků při doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.
Možná největší novinku představuje úprava celkové koncepce dovolené, kdy stanovení práva na dovolenou a její délka má být kalkulována v závislosti na odpracované týdenní pracovní době. Tato změna má vést jednak ke spravedlivějším výpočtům dovolené, a jednak k zjednodušení. Dovolená se proto z hlediska typů má nově členit již jen na dovolenou za kalendářní rok, poměrnou část dovolené a dodatkovou dovolenou (ruší se dovolená za odpracované dny). I přesto, že výměra dovolené i nadále má zůstat v týdnech, jednotlivé výpočty budou vyjádřeny v hodinách, což usnadní výpočty zejména v případech, kdy dochází v průběhu roku ke změnám v délce týdenní pracovní doby. Novela má také zavést možnost vzít si dovolenou na den svátku, možnost převedení nevyčerpané dovolené nad rámec zákoníku práce do dalšího roku či upravit krácení dovolené za neomluveně zameškanou směnu.
Mezi další neméně důležité navrhované změny patří:
- nový způsob výpočtu náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem a jednorázového odškodnění pozůstalých v návaznosti na vývoj průměrné mzdy;
- nemožnost sjednat si odlišně od § 73 odst. 2 a 3 zákoníku práce možnost odvolání a vzdání se funkce i na jiné než uvedené pracovní místo či výslovné stanovení, že výkon práce na vedoucím pracovním místě končí dnem doručení odvolání/vzdání se takového pracovního místa;
- nahrazení třísměnného režimu vícesměnným pracovním režimem, který bude zahrnovat jak třísměnný režim, tak jakýkoliv jiný režim, kde se zaměstnanci střídají ve více jak 3 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích;
- úprava stavení lhůt, kdy již nemá docházet k prodloužení jejich délky na 6 měsíců (jak vyplývá z občanského zákoníku), ale bude zpravidla dobíhat pouze její část;
- zrušení povinnosti vydávat potvrzení o zaměstnání pro zaměstnance, kteří pracují na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr s výjimkou, kdy daný pracovněprávní vztah založí zaměstnanci účast na nemocenském pojištění anebo pokud byl z odměny prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy.
Návrh obsahuje i další změny, např. doplnění případů, kdy se neuplatní pružné rozvržení pracovní doby, zřízení příspěvku pro opatření v oblasti prevence rizik pro organizace zaměstnavatelů, zrušení některých již neaplikovatelných ustanovení, přeformulování překážky v práci z důvodu dlouhodobého ošetřovného či některé vyloženě legislativně technické změny.
Dne 28. 11. 2019 byla novela schválena Legislativní radou vlády a putuje tedy přímo do vlády. O další legislativní cestě a vývoji tohoto velice důležitého návrhu vás budeme informovat v některém z dalších vydání časopisu Práce a mzda.
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení (s výjimkami)
Návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Ministerstvo financí připravilo návrh novely vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb, která se vztahuje na zaměstnavatele, kteří daný fond vytváří. Cílem této novely je optimalizovat parametry hospodaření s fondem kulturních a sociálních potřeb tak, aby při respektování pravidel rozpočtového práva odpovídaly aktuálním požadavkům na trh práce a vedly k efektivnímu využívání fondu jak organizacemi, tak jejich zaměstnanci.
Návrh nařízení, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2020 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020 (v připomínkovém řízení)
Návrh nařízení vlády počítá od 1. ledna 2020 s úpravou částky normativních nákladů na bydlení. Oproti roku 2019 se má částka mírně zvýšit na 6 502 Kč (v současnosti činí 6 233 Kč). Tato částka je podkladem nejen pro příspěvek na bydlení, ale také pro výpočet srážek ze mzdy. Základní nezabavitelná částka se totiž dle nařízení vlády č. 595/2006 Sb. počítá právě z normativních nákladů na bydlení a ze životního minima.
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
V předkládaném návrhu nařízení vlády Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s meziročním navýšením minimální mzdy ve třech variantách. První varianta představuje navýšení současné minimální mzdy ze současných 13 350 Kč na 14 700 Kč. Druhá varianta počítá ještě s vyšším nárůstem, a to až na 15 000 Kč. A poslední varianta navrhuje růst minimální mzdy o 1 150 Kč na 14 500 Kč.
Nárůst se nicméně netýká pouze minimální mzdy, ale i minimální úrovně zaručené mzdy, která se vyplácí v osmi stupních, přičemž nejnižší odpovídá minimální mzdě a nejvyšší potom jejímu dvojnásobku.
Koncem listopadu nicméně koalice zveřejnila, že se dohodla na jiné výši minimální mzdy, a to na zvýšení o 1 250 Kč na 14 600 Kč. V tomto případě by nejnižší úroveň hodinové minimální mzdy činila 87,30 Kč (v současnosti 79,80 Kč).
O tom, jaká výše bude nakonec vládou schválena, vás budeme informovat v příštím vydání časopisu Práce a mzda.
Návrh vyhlášky o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Ministerstvo práce a sociálních věcí opět připravilo vyhlášku o stanovení sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, výši stravného v podnikatelské a nepodnikatelské sféře pro rok 2020 a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.
Sazba základní náhrady za použití jednostopých vozidel a tříkolek i nadále činí 1,10 Kč za kilometr a za použití osobních silničních motorových vozidel nově činí 4,20 Kč za kilometr (dosud 4,10 Kč).
Větší vzestup se navrhuje v oblasti stravného, jež oproti předchozímu roku v závislosti na délce pracovní cesty má být navýšeno až o 10 Kč. Při pracovní cestě, která trvá 5 až 12 hodin, se toto stravné navrhuje zvýšit na 86 Kč (v roce 2019 82 Kč), při pracovní cestě nad 12 hodin na 131 Kč (v roce 2019 124 Kč) a nad 18 hodin na 205 Kč (v roce 2019 195 Kč) za každý kalendářní den pracovní cesty.
Návrh vyhlášky rovněž mění stanovenou průměrnou cenu pohonných hmot, která se ve srovnání s rokem 2019 mírně sníží, a to na:
- 32,20 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
- 36,20 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
- 31,90 Kč u motorové nafty
za 1 litr pohonné hmoty.
Mezinárodní smlouvy
Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři
Sněmovní tisk: 177
Stav projednávání: Doručeno prezidentovi k podpisu
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Mongolskem
Sněmovní tisk: 511
Stav projednávání: 1. čtení