zajištění bozp

Může být odmítnutí podepsání interní směrnice chápáno jako porušení pracovní kázně? Tato interní směrnice se týká pravidel zaměstnanců ve výrobě. Jsou v ní uvedena např. základní pravidla BOZP při obsluze strojů, úpravy účesů, zákaz dlouhých šperků, nehtů apod. Pravidla se většinou týkají ochrany před úrazem při obsluze strojů. Dále tam jsou uvedena pravidla ohledně stravování, že na výrobní halu nelze nosit jídlo, nesmí se kouřit, mimo stanovený prostor a čas apod. Všichni zaměstnanci musí podepsat, že směrnici četli. Někteří ji ale podepsat odmítli. Údajně je příliš omezuje. Stačí, při nějakém případném sporu, uvést místo podpisu, že byli seznámen, ale odmítli podepsat? Je toto odmítnutí zároveň porušením pracovní kázně? Můžeme dát zaměstnanci za toto napomenutí, že odmítl příkaz nadřízeného pracovníka (tím, že odmítl podepsat)?

Dle článku 35 nařízení REACH „Zaměstnavatelé musí umožnit pracovníkům a jejich zástupcům přístup k informacím uvedených v bezpečnostních listech (BL) látek nebo směsí, které pracovníci používají nebo jejichž účinkům mohou být během své práce vystaveni.“ V jaké formě budou BL přístupné (tištěná nebo elektronická verze) je na uvážení zaměstnavatele. Dle zmíněného nařízení REACH je dodavatel v případě změny v BL povinen zaslat aktualizovaný BL všem příjemcům, kterým byly látka nebo směs dodány během předchozích 12 měsíců. Existuje pro dodavatele chemické látky nebo směsi interval pro povinnou aktualizaci BL? A jak postupovat, aby si byl zaměstnavatel jistý aktuálností BL, pro případ, že by dodavatel látky zaměstnavatele z nějakého důvodu o aktualizaci BL neinformoval? Měl by si zaměstnavatel sám hlídat aktuálnost BL? Předpokládám, že pokud ano, interval takové kontroly si určí sám svým interním předpisem - např. 1 × rok. V praxi v chemických provozech může být poměrně složité udržet celou databázi aktuální. 

Porušuje tzv. další dohodnutá práce přesčas ve zdravotnictví zavedená novelou do zákoníku práce s účinností od 1. října 2023 skutečně evropské právo, tak jak se snaží určité zainteresované skupiny ve zdravotnictví tvrdit? A je uvažovaná 24hodinová „směna“ souladná s požadavky evropské směrnice o pracovní době a dalších mezinárodních standardů, kterými je Česká republika vázána, anebo by jejím zavedením do českého právního řádu již byly mnohdy tenké ledy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z evropských a mezinárodních standardů prolomeny?

Z dotazů čtenářů vyplývá, že v praxi stále přetrvávají nejasnosti v přístupu k přestávkám v práci, přiměřené době na jídlo a oddech a bezpečnostním přestávkám. Zároveň jsou opomíjeny situace, kdy je třeba mít i tyto přestávky podchyceny v evidenci.

Jednoznačný pohled na BOZP (bezpečnost a ochranu zdraví při práci), respektive podstatu BOZP, představuje v současnosti vysoce aktuální problém. Vyslovené názory Luboše Poka ale vyvolávají celou řadu vedlejších otázek a také vzbuzují vážná podezření.

V letošním roce došlo po dvou letech k novelizaci mezinárodních předpisů pro přepravu nebezpečných věcí, konkrétně Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID). Dohoda ADR byla zveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv jako předpis č. 15/2023 Sb.m.s, zatímco Řád RID jako předpis č. 14/2023 Sb.m.s.

Podle § 104 odst. 5 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. , musí zaměstnavatel poskytovat ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště. Jde o vnitřní předpis (vnitrofiremní opatření), který musí vydávat každý zaměstnavatel, i kdyby zaměstnával třeba jen jednoho zaměstnance; v seznamu musí přihlédnout nejen ke konkrétním podmínkám pracoviště, ale i k vlastnostem jednotlivých OOPP.

Digitalizace mění svět práce a vyžaduje nová řešení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Agentura EU-OSHA realizuje výzkumný program, který poskytne spolehlivé informace o potenciálních dopadech digitalizace...

I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u manipulačních vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Považujeme tedy za vhodné a účelné, z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP, uvést například instruktorům, školitelům atd. vybrané příčiny pracovních úrazů u manipulačních vozíků a také i prezentovat vybrané příklady pracovních úrazů a sdělit i několik informací, které s danou problematikou velmi úzce souvisí.

Tento článek navazuje na svého prosincového předchůdce, kde byla pozornost věnována komerční dálkové silniční dopravě. Pro připomenutí je vhodné uvést, že dálková doprava je definována jako taková, kdy je ujetá vzdálenost delší než 50 km.

Obsahem příspěvku je upozornit provozovatele, dále také i odborníky v oblasti zdvihacích zařízení na některé nové změny požadavků na zajištění bezpečnosti, a to v návaznosti na zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o VTZ) a nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti (nařízení vlády), které nabylo účinnosti dne 1. 7. 2022. V příspěvku také i uvedeme vybrané otázky a odpovědí, které k dané problematice obdržel Státní úřad inspekce práce (SÚIP).

Končí rok 2022. Rok, ve kterém v noci z 30. června na 1. července došlo k převratu v právních předpisech pro vyhrazená technická zařízení (VTZ). V jednom okamžiku přestala platit řada tradičních předpisů a v platnost vstoupily předpisy nové. Účastníci systému BOZP se ráno 1. 7. 2022 probudili do jiného světa, celí rozlámaní z vysilujícího vyhlížení oné přelomové noci. A ještě nyní, před koncem roku 2022, jim stále velmi pomalu dochází, k čemu vlastně v létě došlo. Proč? Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem VTZ, a navazující soubor nařízení vlády nelze chápat jen jako pouhé učesání právní úpravy do nové struktury. Zkusím s koncem roku trochu bilancovat své zkušenosti z praxe. Neubráním se rozmrzelosti, ale ani výzvě pro budoucnost zlepšit celý systém BOZP.

Dne 11. října 2022 zaujalo pozornost široké veřejnosti nové nařízení vlády, které upravuje teplotu na pracovišti. Jedná se o nařízení vlády č. 303/2022 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jeho účinnost je dělená, část nabyla účinnosti hned následující den, tedy 12. října 2022 a část nabude účinnosti 1. července 2024.

Bezpečnost a ochrana zdraví ve školství je velmi důležitá součást vzdělávání a životních dovedností žáků. Současná vzdělávací soustava počítá s navyšováním osvojení této problematiky pro žáky již od prvního ročníku základní školy a dále zejména pro žáky středních škol s vizí jejich budoucího povolání.

Mezi nejčastější návrhy na soudní rozhodnutí patří spory ohledně náhrady škody za pracovní úrazy. Advokáti se často musí vypořádat s námitkami zaměstnavatelů, kteří uvádějí, že jim povinnost k náhradě škody nevznikla. Naproti tomu i zaměstnanci požadují poskytnutí náhrady škody, která jim v důsledku zproštění povinnosti zaměstnavatele nepřísluší. Jaká je právní úprava a jak se projevuje v praxi zaměstnavatelů?

Uvedená problematika je druhou částí článku, který byl zveřejněn v dubnovém čísle tohoto periodika. Zabývá se povinností zaměstnavatele vyhledávat a odstraňovat rizika na pracovišti a s tím související povinnosti vést o této činnosti dokumentaci, a to ve světle nedávného rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 488/2020–44, ze dne 1. 7. 2021, a rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ad 1/2019-73, ze dne 3. 12. 2020, jež mu předcházel, ve kterých byl posuzován rozsah povinnosti zaměstnavatele zpracovávat za účelem plnění prevence rizik zaměstnavatelé dokumentaci, ve které jsou veškerá nalezená rizika vyhodnocena s uvedením příslušných opatření. Právě tato dokumentace je východiskem pro zajišťování BOZP.

Podle zákona o ochraně veřejného zdraví musí být látky zařazené do kategorie nebezpečnosti akutní toxicita 1 a akutní toxicita 2 skladovány v uzamykatelných prostorách, nepřístupných nepovolaným osobám, pro zabránění jejich odcizení, záměny, společné reakce atd.  1) Jako uzamykatelný prostor stačí trezor, klec, nebo je potřeba mít tento např. trezor ještě v uzamykatelné místnosti?  2) Jak se k tomuto požadavku postavit v souvislosti s látkami přímo v provozu? Pokud mám např. výrobní linku, ve které je lázeň obsahující zmíněné chemické látky, má být tato lázeň také zabezpečena, zamknuta?

Mám otázku ohledně uložení tlakové nádoby CO2 u externího sodobaru, umístěného v prostoru jídelny výrobního podniku. Tato lahev je umístěna a zajištěna v uzavřené skříňce z dřevotřísky. Do skříňky jsou z boku vyvrtány otvory k odvětrávání, podle externího OZO PO to ale nestačí a toto umístění je nevhodné. Prosím, podle jakého pravidla či požadavku tomu tak je?

Předmětem článku jsou některé názory vyslovené Nejvyšším správním soudem v oblasti § 102 odst. 3 a 4 zákoníku práce 1), které se týkají prevence rizik, přičemž současně bude také upozorněno na problematiku institutu opatření k odstranění nedostatků, ke kterému přistupuje inspektor na základě § 7 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci práce 2). K náležitému zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též „BOZP“) patří povinnost zaměstnavatele vyhledávat a vyhodnocovat rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce zcela zásadní. Jedná se o zcela klíčovou činnost zaměstnavatele v rámci BOZP, od které se odvíjejí veškeré další aktivity a povinnosti na zaměstnavatele i dalších subjektů na úseku BOZP. Tato povinnost má i své zákonné zakotvení v § 101 3) a § 102 zákoníku práce.

Firmy si jsou v současné době velmi dobře vědomy významu zajištění bezpečnosti svých zaměstnanců. Žádná firma přece nechce, aby na pracovištích docházelo k pracovním úrazům, zejména ne při provozu strojních zařízení. Avšak, i přes toto pochopení se v různých firmách můžeme setkat se celou řadou důvodů, proč nelze aplikovat bezpečnostní prvky ke zvýšení ochrany zaměstnanců. Obtíže související s aplikací bezpečnostních prvků lze úspěšně překonat, má-li firma o toto řešení systémově zájem. Mezi způsoby, jak toho dosáhnout patří – vzdělávání zaměstnanců, hodnocení rizik a řešení, která jsou implementována tak, aby splňovaly konkrétní podmínky.