zahraniční stravné

Zaměstananec byl vyslán na zahraniční pracovní cestu na Slovensko. Doba strávená na Slovensku činila 5 hodin-nárok na stavné vnikl ve výši EUR 11,66. Zaměstnavatel proplácí stravné v měně EUR. Může nárok na výplatu staravého zaokrouhlit na EUR 12 nebo musí proplatit částku přesně, tj. EUR 11,66? Je možné vyplatit EUR 11 v měně EUR a 0,66 EUR přepočíst kurzem ČNB platným v den nástupu na zahraniční pracovní cestu a 0,66 EUR po přepočtu na koruny vyplatit v korunách?

Zaměstnanec uskutečnil 2 pracovní cesty v jednom kalendářní dni: První pracovní cesta - zahraniční, na tuto nastoupil 14. 2. v 7 hod. v ČR, hranice Slovenska překročil v 8:20 hod. a pak zpět v 11:25 hod., v zahraničí tedy byl 3 hod. a 5 min. Pracovní cesta skončila ve 12:00 hod. v ČR. Druhá pracovní cesta tuzemská, na tuto nastoupil tentýž den v 18:30 hod. a trvala až do 16. 2. (vícedenní cesta). Na jaké cestovní náhrady - stravné - má zaměstnanec za den 14. 2. právo?

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „zákoník práce“ nebo „ZP“) v ust. § 151 ukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, a to v rozsahu a za podmínek stanovených v části sedmé zákoníku práce. Mezi tyto povinné výdaje patří také cestovní náhrady vzniklé zaměstnanci při cestách vymezených v ust. § 152 ZP (při pracovní cestě, při cestě mimo pravidelné pracoviště, při přeložení, při cestě do práce mimo rozvrh směn atd.). Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu za cestu, která není v ust. § 152 ZP vymezena, nejedná se o povinné cestovní náhrady dle ZP a hodnota plnění podléhá v plné výši dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a současně vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného.

Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?

OSVČ podnikající na základě ŽL s bydlištěm (sídlem) v ČR dlouhodobě pracuje v Německu (domů jezdí jen na víkend 2x měsíčně) a práce fakturuje německému zákazníkovi. Jsou daňově uznatelné výdaje na ubytování a zahraniční stravné s kapesným?

Zaměstnanec dostal zálohu 100 EUR 10. 1. 2021. Na pracovní cestu nastoupil 11. 1. a vrátil se 14. 1. Má nárok na 135 EUR za zahraniční stravné. Směrnicí jsme si stanovili jako den uskutečnění účetního případu den, kdy se vrátí ze služební cesty. Vyúčtování služební cesty tedy vyúčtuji kurzem ze dne 14. 1. 2021, tj. 26,19 * 135 = 3535,65 bude zaúčtováno na MD 512/D 333, ale jakým kurzem zúčtuji zálohu v účetnictví? Kurzem ze dne poskytnutí zálohy nebo kurzem vyúčtování? 

Společnost s. r. o. bude zavádět program pro zpracování cestovních příkazů. Zaměstnanci (obchodníci cestující velmi často po světě, mají minimálně 10 pracovních cest měsíčně) budou v průběhu měsíce vkládat do programu sami své pracovní cesty a účtenky z pracovních cest, každý zaměstnanec má firemní platební kartou s uvedením svého jména a zaměstnavatele, 90 % cestovních výdajů hradí touto firemní kartou, ale vždy jsou mu dopláceny diety přepočtené na CZK (nikdy se nevyplácí záloha, za vyplacenou zálohu se považuje poskytnutí platební karty, zároveň ale zaměstnanci nikdy přes platební kartou nevybírají hotovost). Jednou měsíčně výkaz uzavřou a měsíční výkaz bude automaticky zaúčtován do účetnictví a bude jim vyplacen doplatek, tj. náklady které nebyly hrazeny firemní platební kartou. Problémem programu je, že může být použit pouze jeden kurs pro všechno, tj. v tomto kursu bude výkaz účtován a ze stejného bude vznikat doplatek zaměstnanci. Program nabízí pevný kurs nebo denní kurs Čnb nebo ECB. Rozhodně nejde používat kurs ze dne zahájení cesty nebo vyplacení zálohy, není v silách zaměstnanců v množství cest a dokladů toto po nich požadovat. Je možné používat denní kurs? Myslím, že v rámci možností by to bylo nejlepší řešení. Tento program bude fungovat cca v 20 zemích, nikde s denním kursem nemají problém. 

Společnost bude pořádat školení o vedení účetnictví. Školení se bude konat v Rakousku. Účastníky školení budou čeští občané, kteří si uvedené školení u naší společnosti zakoupí. V ceně školení bude zahrnuta doprava, ubytování, stravování, školení, pojištění, výlety. Školení bude probíhat 4 hodiny denně. Co bude pro účastníky školení daňově uznatelným nákladem?

Prosím o objasnění otázky zaokrouhlování nároků zaměstnanců u zahraničního cestovného. Např. zaměstnanci vznikne nárok na 1/3 sazby stravného, které činí 35 EUR na den, 1/3 sazby činí 11,6666 EUR. Vyplatím mu tedy 11,67 EUR? V případě, že bude mít ještě třeba doklad na PHM čerpané do služebního automobilu na částku 80,02, obě tyto částky sečtu a vyplatím mu 91,69 EUR? 

Zaměstnanec jede v jednom kal. dni na pracovní cestu na Slovensko a zpět. ČR od 4:00 do 7:00, tedy 3 hodiny SK od 7:00 do 15:30, tedy 8,5 hod., poskytnut oběd ČR od 15:30 do 17:00. Zahraniční část je mi jasná, sazba pro 8,5 hodin trvání a zároveň pokrácení stravného o jedno jídlo. Tuzemská cast - sečtu časy 3 + 3,5 hodiny = 6,5 hodiny. Krátím tuzemskou část o oběd, který byl poskytnut v „zahraniční“ části této cesty, nebo tuzemské stravné nebudu krátit?

Podnikatel uskuteční pracovní cestu, kdy mu vznikne nárok na tuzemské stravné (cesta nad 12 hodin) a v zahraničí stráví 3 hodiny. Má nárok na zahraniční stravné 1/3 nebo musí 3 hodiny připočíst k tuzemským hodinám pracovní cesty? Pokud by mu nevznikl nárok na tuzemské stravné (cesta do 12hodin) a v zahraničí by strávil 3 hodiny, měl by nárok na 1/3 zahraničního stravného? Jak je to s limitem 12 hodin pracovní cesty v tomto případě?

Právní věta Zaměstnavatel je podle ustanovení § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně, bez souhlasu zaměstnance. Tato sazba však musí být stanovena...

Firma vyplácí zaměstnancům zahraniční stravné. Našla si výklad, že zaměstnavatel může před vysláním na pracovní cestu sjednat nižší hodnotu krácení, než je v zákoně o cestovních náhradách. Jedná se o krácení za poskytnuté jídlo, které je vidět na hotelovém účtu. Zatím firma nemá k tomuto vytvořené žádné směrnice, stravné krátíme dle zákona. Lze to nějak upravit a stravné nekrátit?  

Tak jako každý kalendářní rok, byly i pro rok 2018 uveřejněny v posledním čtvrtletí roku 2017 na základě zmocnění stanoveného v § 189 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve Sbírce zákonů dvě vyhlášky, kterými se změnila výše některých cestovních náhrad oproti výši platné v roce 2017.

Zaměstnanec jede na zahraniční pracovní cestu. Cesta z Prahy (místo pracoviště) na hranice trvá cca 1,5 hod. Např. vyrazí v 9:30 hod. z Prahy, hranice CZ/SRN překročí v 11:00 hod., dále pokračuje na místo určení. Vrací se následující den. V 16:30 hod. odjíždí z Dusseldorfu, v 00:15 h je na hranicích SRN/CZ a v 1:30 přijíždí do Prahy. Jak správně postupovat při výpočtu úhrady stravného? Hodiny, které zaměstnanec strávil na cestě na hranice v rámci ČR, se započítávají do hodin strávených v zahraničí? Nebo se vychází z tuzemských sazeb, a jelikož nepřekročila doba cesty v ČR 5 hod., tak nemá právo na nic? Jak přesně postupovat (v rámci výše uvedené cesty) při výpočtu stravného a přesné určení, kdy, proč a na co má zaměstnanec nárok?

S účinností od 1. ledna 2017 jsou zaměstnavatelé při poskytování cestovních náhrad povinni postupovat podle nových právních předpisů, které na základě zákonného zmocnění obsaženého v § 189 zákoníku práce vydávají formou vyhlášek Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí. Pro letošní rok byly uveřejněny pod č. 440/2016 Sb. a č. 366/2016 Sb. Tyto vyhlášky jsou veřejně dostupné na webových stránkách Ministerstva vnitra stejně jako ostatní právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů.

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též od 1. 1. 2017 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Vysílání zaměstnanců na zahraniční pracovní cesty a jejich realizace stále přináší množství problémů, nejasností a chyb obsažených v každodenních dotazech. Tento článek se pokusí mnohé objasnit.

Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného Dne 16. listopadu 2015 byla ve Sbírce zákonů pod č. 309/2015 Sb. publikována vyhláška o stanovení základních sazeb zahraničního stravného pro...