valorizace

Dne 24. 6. proběhlo další setkání s odborníkem na příjmu, tentokrát na téma Připravované novely zákoníku práce. Mgr. Veronika Odrobinová odpovídala na dotazy k flexibilní novele zákoníku práce, tedy k chystaným změnám v pracovněprávních vztazích, i na dotazy k transpoziční novele, to znamená k valorizačnímu mechanizmu minimální mzdy, k novému vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely poskytování příplatku i k posílení kolektivního vyjednávání a pluralitě odborů.

Dne 20. 6.2024 pořádá společnost Wolters Kluwer již  13. ročník Konference k pracovnímu právu. V létě nás čekají další změny v zákoníku práce, proto jsou hlavními hosty konference pracovníci ministerstev,...

Dne 20. 3. 2024 vláda na svém jednání schválila návrh zákona1), kterým se, mimo jiné, do českého právního řádu zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy. Tento návrh následně předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, kde je v současnosti projednáván. Mimo zavedení samotného valorizačního mechanismu minimální mzdy je součástí tohoto návrhu, ve verzi schválené vládou, řada dalších opatření spočívajících např. ve změně právní úpravy zaručené mzdy, přijetí opatření na podporu rozšíření kolektivního vyjednávání a další. V tomto článku jsou popsány změny právní úpravy stanovování minimální mzdy spočívající především v zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy. Právní předpisy citované v článku (předpisy jsou vždy citovány ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak) * zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce

15. 3. – 21. 3. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o valorizaci minimální mzdy, zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání OZP, kontrolách SÚIP atd.

Je pravidlem koncem roku, že MPSV předkládá do připomínkového řízení návrh tzv. valorizačního nařízení vlády o úpravě náhrady. Jedná se o nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu je samozřejmě i letos.

Ministerstvo práce a sociálních věcí posílá do meziresortního připomínkového řízení novelu zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy. Zákon bude stanovovat jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Tu bude pro příslušný kalendářní rok MPSV vyhlašovat sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů. 

Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?

Zaměstnanec (dnes ve věku 62 let) měl 29. 2. 2018 pracovní úraz. Následně byl v pracovní neschopnosti od 1. 3. 2018 do 31. 1. 2019. Invalidní důchod mu přiznán nebyl. V 11/2022 si požádal starobní důchod, ale bez výplaty. Tento mu dosud přiznán nebyl. Je stále v pracovním poměru u stejného zaměstnavatele. Jeho měsíční tarifní mzda před úrazem i po úrazu činila 18 000 Kč, plus měl nárok na odměny v závislosti na měsíčním obratu prodeje firmy. Později byl měsíční tarif navýšen na 23 000 Kč a 26 000 Kč. Ke snížení měsíčního tarifu po pracovním úrazu tedy nedošlo. Odměny jsou každý měsíc jiné, tak jak je jiný prodej zboží firmou. 1) Je nutno sledovat, zda není nutné vyplatit mu náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 271b) zákoníku práce? Pakliže ano, jeho pravděpodobný výdělek( vzhledem k tomu, že ve 4. čtvrtletí roku 2018 neodpracoval alespoň 21 dní) je 146 Kč/ hod. Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hod/týdně. 2) Jaká je výše průměrného příjmu před vznikem škody, kterou porovnáváme s dosaženým příjmem za leden/2023? Je správný postup, že částku vypočtenou v roce 2019 ve výši 25.393 Kč (tj. 146 × 40 × 4,348) postupně neustále valorizujeme, v roce 2020 5,2 %, v roce 2021 7,1%, v r. 2022 1,3 % a v r. 2023 5,1 % a v roce 2023 se tak dostaneme k částce 30.462 Kč? 3) Tato náhrada za ztrátu na výdělku podléhá zdanění daní ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů a odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Dne 30. září 2022 bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 a nařízení vlády č. 291/2022 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2023. Obě nařízení vlády nabývají účinnosti dne 1. ledna 2023 a přinesou od toho data pravidelné zvýšení důchodů starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích a zvýšení příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální.

Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů, přičemž druhý jmenovaný byl novelizován s účinností od 31. 8. 2022.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

V našem dnešním článku si podrobně probereme jedno jediné ustanovení z celé části zákoníku práce týkající se náhrady majetkové a nemajetkové újmy vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to ustanovení § 271u ZP. V prvním odstavci tohoto ustanovení se stanoví, že změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady, může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností.

Koncem roku je pravidlem, že vychází ve Sbírce zákonů tzv. valorizační nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu bylo i letos.