úřad práce

Domácnosti zazažené povodněmi mohou žádat na úřadech práce o vyplacení mimořádné okamžité pomoci. ÚPČR již vyplatil žadatelům přes 50 milionů korun.

Zaměstnavatel je oprávněn, v některých případech však také povinen oznámit příslušné krajské pobočce úřadu práce volná pracovní místa a jejich charakteristiku. Volnými pracovními místy se přitom rozumí nově vytvořená nebo uvolněná pracovní místa, na která zaměstnavatel zamýšlí získat zaměstnance nebo je hodlá obsadit dočasně přidělenými zaměstnanci agentury práce. Krajská pobočka úřadu práce následně volná pracovní místa nabízí uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání a se souhlasem zaměstnavatele je zveřejňuje, včetně zveřejnění v elektronických médiích. V jakých případech a za jakých podmínek může takové zveřejnění odmítnout nebo je podmínit předložením dalších dokladů od zaměstnavatele?

Pojištěnec byl dlouhodobě po roce 1995 evidován na úřadu práce bez podpory v nezaměstnanosti. V roce 2021 mu byl přiznán starobní důchod a do něj bylo započteno období evidence na úřadu práce v maximální možné době, tj. v rozsahu 3 let evidence na ÚP bez podpory v letech 2018 - 2020. Pojištěnec doplatí dobrovolné důchodové pojištění za 366 dní v roce 2016, kdy byl rovněž evidován na úřadu práce a podporu nepobíral. Může účinně požadovat, aby mu v roce 2016 byla započtena vyloučená doba získaná z titulu evidence na úřadu práce před vyměřovacím základem z dobrovolného pojištění ve smyslu ust. § 16 odst. 7 zákona 155/1995 Sb.? Jinými slovy, je pojištěnec účasten důchodového pojištění podle § 5 odst. 2 písm a) ZDP z titulu evidence na úřadu práce bez podpory, i pokud se takové období kryje s jinou dobou příp. náhradní dobou důchodového pojištění?

Jsme malé s. r. o. zhruba o 20 zaměstnancích. Od 1/2021 do 4/2021 někteří naši zaměstnaci odpracovali již 230 hodin práci přesčas. Máme sepsanou smlouvu s každým zaměstnancem ze dne 5. 1. 2021, že celkový rozsah práce za 52 týdnů nepřekročí 416 hodin. Dle § 93 odst. 4 ZP je stanoveno, že toto delší období lze vymezit jen v kolektivní smlouvě. V našem s.r.o. však odbory nejsou. Tento velký počet přesčasových hodin od 1/21 do 4/21 vznikl z důvodu toho, že někteří zaměstnanci byli nemocní covid-19. Proto bylo nutné, aby ostatní zaměstnanci pracovali více přesčasových hodin. V rámci celého roku bychom si pohlídáli, aby 416 hodin nebylo překročeno. Nyní nám však při kontrole ÚP bylo vytknuto, že již za 4 měsíce byl překročen limit přesčasových hodin, který je stanoven za 26 týdnů (208 hodin). Můžeme se ještě nějak zákonně bránit?

Pobírám příspěvek na bydlení od úřadu práce. Dokladám výši čtvrtletního příjmu pro výpočet výše dávky (vystavuje zaměstnavatel). Nyní jsem dokládala příjmy za 1. čtvrtletí 2021, v únoru mi bylo provedeno vyúčtování daně z příjmu. Dodatečně jsem uplatnila slevy na děti, takže mi bylo vráceno cca 37 000 Kč. V potvrzení za únor je k čisté mzdě přičteno cca 12 680 Kč, což je asi část z těch vrácených daní. Je to tak správně? Myslela jsem, že se to do příjmů nezapočítává. 

Pokud zaměstnavatel propouští větší počet zaměstnanců – s ohledem na celkový počet jeho zaměstnanců - z organizačních důvodů v období 30 dnů, uplatní se na něj pravidla pro hromadné propouštění upravená v § 62 a 63 ZP. V souvislosti s hromadným propouštěním ukládá zákoník práce zaměstnavatelům několik důležitých povinností, a to jednak ve vztahu k zástupcům zaměstnanců nebo k zaměstnancům samotným – informování a projednání; jednak k Úřadu práce ČR – doručení úvodní písemné zprávy a závěrečné písemné zprávy. Doručení závěrečné zprávy má zásadní vliv na běh výpovědní doby - jak vyplývá z § 63 ZP, pracovní poměr hromadně propouštěného zaměstnance skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů od doručení této písemné zprávy, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá (to neplatí jen v případě, bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele).

Nastupuje k nám zaměstnanec na DPČ. V původním zaměstnání dostal výpověď, bylo mu vyplaceno odstupné, tudíž je nyní od 2. 10. 2020 veden na úřadu práce a nepobírá podporu. Od 19. 10. 2020 k nám nastoupí na DPČ. Odměna z této DPČ nepřesáhne měsíčně 7 300 Kč hrubého (1/2 min. mzdy). Znamená to tedy, že v případě, že mu bude měsíčně zúčtována částka v rozmezí 5 000 - 7 300 Kč hrubého, bude i nadále státním pojištěncem a já mu budu ze mzdy odvádět sociální i zdravotní pojištění pouze z dosaženého příjmu a nebudu muset doplácet zdravotní pojištění do částky minimálního vyměřovacího základu? Všude jsem se dočetla, že ÚP platí zdravotní pojištění za osoby, které:  a) pobírají podporu, b) nepobírají podporu (odstupné, vyčerpání doby podpory) a jsou nadále v evidenci ÚP, c) osoby v evidenci, které mají příjem na DPČ do 3000 Kč (hrubého) měsíčně. Jak je to v případě osoby, která nepobírá podporu, pracuje na DPČ s příjmem do 7 300 Kč za měsíc, nikde nemohu najít. Kolegyně účetní se přiklánějí spíš k názoru, že pro ZP musím provádět doplatek do minimálního vyměřovacího základu, já si spíš myslím, že pokud splňuje podmínku DPČ do 7 300 Kč, bude nadále registrován na ÚP, který jej bude zdravotní pojišťovně vykazovat jako státního pojištěnce, tudíž za něj budu odvádět pojistné jen z dosaženého příjmu, bez doplatku do minimálního vyměřovacího základu. Nerada bych se pletla, aby nám pak nebyla ZP doměřená dlužná částka, včetně penále. Jak bych případně pojišťovně pak doložila (jakými doklady), že se jedná o státního pojištěnce, tudíž jsem neodváděla ZP alespoň z částky minimálního vyměřovacího základu? Na ÚP se nelze dovolat, abych se přesvědčila, že se i nadále bude jednat o pojištěnce, za kterého je plátcem ZP stát. Inspektorát nezná odpověď a ZP bude postupovat podle toho, co jí nahlásí Úřad práce, který případné vyřazení zaměstnance z evidence provede až zpětně. Prosím o odpověď a zároveň případně i odkaz na §, ve kterém bych našla tento konkrétní případ. 

V souvislosti s pandemií koronaviru nemůžeme vyloučit případy, kdy bude docházet k hromadnému propouštění proto, že zaměstnavatelé nebudou mít pro zaměstnance práci nebo odbyt na vyrobenou produkci, anebo nebude zájem o jimi poskytované služby.

S účinností od 29. 7. 2017 byla v zákoně o zaměstnanosti ukotvena nová povinnost agentur práce, které mají povolení přidělovat své zaměstnance k uživateli, poskytnout na zvláštní účet Úřadu práce České republiky – generální ředitelství (dále jen „úřad práce“) kauci ve výši 500 000 Kč. Předmětem článku tedy bude shrnout danou problematiku včetně poskytnutí praktických informací pro stávající agentury práce a potenciální žadatele o povolení ke zprostředkování zaměstnávání.

Zaměstnáváme na DPP zaměstnance vedené v evidenci ÚP. Mám jako zaměstnavatel povinnost oznamovat ÚP, že mám tohoto zaměstnance, nebo to si mají hlídat sami ti, co jsou v evidenci ÚP?

Období registrace pojištěnce na Úřadě práce hraje (nejen) ve zdravotním pojištění významnou roli. Pokud je totiž pojištěnec evidován na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, stává se od data registrace osobou, za kterou platí pojistné na zdravotní pojištění stát, tudíž se na něho po celé období registrace nevztahuje povinnost placení pojistného. Jakmile je však uchazeč o zaměstnání z této evidence vyřazen, dostává se do situace, kdy si musí (od následujícího kalendářního měsíce) řešit ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah.

Česká firma zaměstnává na dohodu o provedení práce slovenské občany. Rovněž majitel firmy je občan Slovenské republiky. Je potřeba u hlavního pracovního poměru nebo u dohody o provedení práce podávat hlášení na úřad práce o těchto zaměstnancích?

Stále se nejen mezi zaměstnavateli objevují různé názory, týkající se výkladu pojmu nekolidujícího zaměstnání. Je pravdou, že se tato forma zaměstnání návazně projevuje i ve zdravotním pojištění, proto by měli zaměstnavatelé při řešení vzniklé si-tuace důsledně postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Nejvyšší správní soud v rozsudku, který se týkal vyřazení uchazečky o zaměstnání v návaznosti na velice častou argumentaci, posuzoval situaci, kdy došlo k nenastoupení do zprostředkovaného zaměstnání, neboť uchazečka o zaměstnání namítala jeho nevhodnost z důvodu dosažené kvalifikace, avšak vzhledem ke všem okolnostem neměla tato její argumentace v daném případě úspěch.

Zaměstnanec je evidován na úřadu práce a u nás pracuje na DPČ. V červenci 2019 dosáhla odměna z DPČ výše 5 700 Kč. Z této částky bylo odvedeno zdravotní pojištění. V září 2019 tento zaměstnanec doručil potvrzení o ukončení evidence na Úřadu práce ke dni 22. 7. 2019. Musí zaměstnavatel odvést zpětně zdravotní pojištění za období od 23. do 31. 7. 2019, nebo je pokrytý již celý měsíc červenec 2019?

Zaměstnanec měl Dohodu o provední práce uzavřenou od 18. 6. do 31. 12. 2019, rozsah práce dle potřeby max. 300 hod./1 rok. Odměna 100 Kč/1 hod., podepsané prohlášerní. Odpracoval však pouze 18. 6. a 19. 6. 2019, celkem 10 hodin, a ukončil dohodu. Nyní je na Úřadu práce a je potřeba mu spočítat průměrný čistý výdělek. Jaká bude metodika výpočtu v tomto případě? Neměl nijak stanoven rozsah práce, pracoval by podle aktuálních potřeb zaměstnavatele. Jaký by byl rozdíl ve výpočtu pokud by měl sjednánu Dohodu o provedení činnosti se stejnými podmínkami?

Cílem článku je na základě rozsudku Nejvyššího správního soudu upozornit na problematickou oblast zprostředkování vhodného zaměstnání vztahující se ke kritériu dopravní dostupnosti, když je vždy nutné ze strany úřadu práce, který dané zaměstnání posoudí jako vhodné, aby individuálně vyhodnotil podmínky dopravní dosažitelnosti zaměstnání s ohledem na objektivní a subjektivní okolnosti případu.