trestní odpovědnost

Zaměstnanec příspěvkové organizace, učitel, byl vzat od 13. 2. 2024 do 31. 7. 2024 do vazby. Dne 1. 8. 2024 ukončil pracovní poměr. Roční nárok na dovolenou je 8 týdnů, 40 dní. Jaký nárok na dovolenou bude mít za rok 2024? 

Jedním z opatření, které by významným způsobem mohlo přispívat ke snížení pracovní úrazovosti, je postih těch, kteří svou nedbalostí způsobili pracovní úraz a v důsledku toho ublížení na zdraví nebo dokonce i smrt.

Odsouzení zaměstnance pro trestný čin (ať již nedbalostní či úmyslný) nemusí mít na pracovněprávní vztah zásadní dopad a už vůbec nemusí znamenat jeho konec. Naopak, pracovní poměr pravomocně odsouzeného zaměstnance zaniká ze zákona spíše výjimečně. Daleko častější jsou případy, kdy skončení pracovního poměru vyžaduje aktivní jednání zaměstnavatele, a dále případy, kdy pravomocné odsouzení zaměstnance není vůbec důvodem ke skončení pracovního poměru.

Plátcům pojistného může vzniknout při chybném placení pojistného dluh u zdravotní pojišťovny. Informační systémy zdravotních pojišťoven, včetně případné spolupráce s dalšími institucemi, umožňují příslušnou pohledávku evidovat, následně uplatňovat a při jejím nezaplacení i vymáhat.

Podmínky úplného nebo částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz (úvahy nad rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3706/2019 ze dne 5. prosince 2019) – pohledem právníka i osoby odborně způsobilé v plnění úkolů prevence rizik v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

Znalci z oboru bezpečnosti práce se často setkávají s případy, kdy je v závěru vyšetřování pracovního úrazu nebo provozní nehody vyvozena trestní odpovědnost u konkrétní fyzické osoby. Do takového vyšetřování je v prvé fázi zapojena Policie ČR, následně je případ předán státnímu zastupitelství, které k místně příslušnému soudu podává žalobu. V případě, že je obžalovaný shledán vinným, může být potrestán i odnětím svobody, zákazem činnosti nebo peněžitým trestem, případě náhradou vzniklých škod.

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který bude předmětem naší pozornosti (zákon č. 418/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů), nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2012 a od tohoto data byl několikrát novelizován, naposledy se tak stalo zákonem č. 55/2017 Sb. [zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony], který nabyl účinnosti dnem 18. 3. 2017. Významná je však i novela, jak ji s účinností od 1. 12. 2016 přinesl zákon č. 183/2016 Sb.

Změny ve společenských a ekonomických poměrech přinášejí potřebu neustálého vývoje všech právních oblastí. Pro současný svět je typická rostoucí síla mezinárodních korporací s celosvětovým dosahem a se schopností způsobit dalekosáhlé škody. Angloamerický právní systém tuto situaci řeší zavedením principu kolektivní trestní odpovědnosti, kterou se následně inspirovaly i právní řády jednotlivých států Evropy a právnickým osobám přinesly nový a dosud neznámý druh odpovědnosti trestní.