přestávky v práci

Je všeobecně známo, že evropská směrnice 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby hned v preambuli stanoví, že ustanovení směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci jsou i nadále plně použitelná pro oblasti, na něž se vztahuje tato směrnice, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení v ní obsažená. Tím je naznačena provázanost těchto dvou směrnic, rámcová směrnice o BOZP musí být vůdčí ideou pro právní úpravu pracovní doby.

Prosincovou novelou zákoníku práce byla uvedena v platnost novinka pro resort zdravotnictví. Počínaje dnem 28. prosince je umožněn výkon práce zdravotnických pracovníků v rozsahu až 24 hodin po sobě jdoucích.

Zaměstnavatel je zaměstnankyním, které se vrátí do práce před 15. měsícem věku dítěte, povinen na jejich žádost poskytovat přestávky ke kojení. Počet těchto přestávek na jednu směnu závisí na počtu dětí zaměstnankyně, jejich věku a pracovní době zaměstnankyně. Poskytují se pouze tehdy, pokud pracovní doba dosahuje alespoň poloviny stanovené týdenní pracovní doby. Délka přestávky je ve všech případech 30 minut.

Je možné proplácet zaměstnanci povinnou 30minutovou přestávku v práci, jako kdyby pracoval? Pokud ano, je nutné toto proplácení sepsat do vnitřního předpisu? A v případě proplácení – musíme evidovat tyto přestávky v docházce? 

Je u dohody o provedení práce povinnost přesně evidovat pracovní dobu např. od 8:00 do 12:00 nebo postačí např. evidovat, že 30. 10. zaměstnanec odpracoval 4 hodiny?

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 89 uvádí, že zaměstnanci mají právo na bezpečnostní přestávky v práci podle zvláštních právních předpisů. Započítávají se do pracovní doby. Mezi tyto právní předpisy patří nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , o ochraně zdraví při práci. Dne 18. října 2023 schválila vláda zásadní změny v tomto právním předpise. Jejich účinnost nastane 1. ledna 2024.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci bylo již několikrát novelizováno. Důvodem poslední aktualizace je potřeba řešení aktuálních otázek uváděných ve směrnicích Evropské unie, které se vztahují k podmínkám na pracovištích.  Proto vláda přistoupila k novelizaci tohoto nařízení a dne 18. října 2023 schválila s účinností od 1. ledna 2024 zásadní změny v tomto právním předpisu. V novele se zpřesňuje právní úprava přestávek během směn nebo pravidla pro zvedání břemen. I nadále nařízení vlády upravuje poskytování přestávek v práci např. při zrakové zátěži (práce s počítačem a se zobrazovací jednotkou), při práci s břemeny a při vnuceném a monotonním tempu.Řeší rovněž otázky spojené s pracovními podmínkami, jako je např. větrání, osvětlení pracovišť, poskytování ochranných nápojů apod.  Zaměstnavatelé by na novelizované nařízení vlády měli reagovat a učinit potřebná opatření např. v pracovním řádu, v kolektivních smlouvách, v předpise k vydávání ochranných pracovních prostředků atd.

Jsme vodohospodářská společnost, která řeší poruchy dispečinkem, kde jsou zaměstnanci na DPČ od 15.30 do 7.00 hod. V současné době to řešíme tak, že naši zaměstnanci na pracovní smlouvu (pozice technik vodohospodář) mají pracovní dobu od 7.00 do 15.30 hod. Od 15.30 do 7.00 mají DPČ na pozice Operátor dispečinku. Tyto služby jim vychází 1× týdně a v SO + NE mají 24 hod 1× za měsíc. Budeme muset po novele zákoníku práce od 1. 1. 2024 dodržovat přestávky v práci mezi různými pracovními vztahy? 

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na ranní směny na hlavní pracovní poměr, úvazek 40 h/týdně a má uzavřenu také dohodu o provedení práce, kdy po ukončení směny na HPP pracuje ještě na dohodu o provedení práce (s jiným druhem práce, než je sjednán na HPP). Směnu na HPP nastoupí v 5,00 ráno a pracuje do 14,30. Celkem odpracováno 9,5 hodiny, včetně přestávky, bez přestávky tedy 9 hodin, z toho 1 hodina je placená jako přesčas. Po ukončení práce na HPP ve 14,30 začíná práci na dohodu o provedení práce a pracuje do 18 h. Odpracováno má tedy 3,5 hodiny. Jak dlouhou má mít v tomto případě přestávku v práci? Posuzuje se zvlášť HPP a zvlášť dohoda? Nebo se doba strávená na pracovišti sčítá 5,00-18,00 (13 hodin) a přestávka musí být 0,5 hodiny u HPP a 0,5 hodiny u dohody o provedení práce? Pokud zaměstnanec další den ráno nastoupí na směnu v 5,00 je dodržena i podmínka nepřetržitého odpočinku v práci 11 hodin.

Z dotazů čtenářů vyplývá, že v praxi stále přetrvávají nejasnosti v přístupu k přestávkám v práci, přiměřené době na jídlo a oddech a bezpečnostním přestávkám. Zároveň jsou opomíjeny situace, kdy je třeba mít i tyto přestávky podchyceny v evidenci.

Základní informace Vedle přestávky v práci na jídlo a oddech a přiměřené doby na oddech a jídlo zná zákoník práce také bezpečnostní přestávku. Jak vyplývá z jejího názvu, má jinou povahu než obě dříve jmenované. Bezpečnostní přestávka se započítává do pracovní doby. To platí i v případě, že spadne vjedno s přestávkou v práci na jídlo a oddech.

Základní informace Přestávka v práci je osobní dobou odpočinku zaměstnance, kterou se přerušuje výkon práce. Zaměstnavatel má povinnost poskytnout ji zaměstnanci nejpozději po 6 hodinách nepřetržité práce (může tedy i dříve). Výjimkou je poskytnutí přestávky u mladistvého zaměstnance, kde k tomu musí dojít nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Přerušení výkonu práce neznamená, že v době přestávky v práci na jídlo a oddech nemůže dojít případně k pracovnímu úrazu zaměstnance. Některé úkony obvykle konané v době této přestávky v objektu zaměstnavatele mají dle ustanovení § 274 odst. 1 zákoníku práce přímou souvislost s plněním pracovních úkolů. viz situace Přiměřená doba na oddech a jídlo, Bezpečnostní přestávka

Základní informace Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci poskytnout přestávku v práci na jídlo a oddech, protože zaměstnanec vykonává práce, které nemohou být přerušeny, musí mu i bez přerušení provozu nebo práce zajistit přiměřenou dobu na oddech a jídlo. Poskytnutí přiměřené doby na oddech a jídlo nepřichází v úvahu u mladistvého zaměstnance. Tomu musí být za každých okolností poskytnuta přestávka v práci na jídlo a oddech. Na rozdíl od přestávky v práci se přiměřená doba na oddech a jídlo započítává do pracovní doby. viz situace Přestávka v práci na jídlo a oddech Příklad Pracovní doba zaměstnance podle předem stanoveného rozvrhu směn začíná v 18.00 hodin a končí v 6.00 hodin. Zaměstnanec vykonává práci, kterou nemůže přerušit a tedy ani opustit své pracoviště. Poskytnutí přestávky v práci na jídlo a oddech nepřichází v úvahu, a zaměstnanci proto zajistí zaměstnavatel přiměřenou dobu na oddech a jídlo. ,,Čistá“ pracovní doba zaměstnance bude činit 12 hodin včetně přiměřené doby na oddech a jídlo.

V oblasti pracovního práva se stává, že nejen zákoník práce sám o sobě, ale následně i konkrétní pracovněprávní judikatura vykazuje určitý nesoulad s právem Evropské unie a s judikaturou Soudního dvora EU. Z čerstvé právní analýzy vypracované Svazem průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s advokátní kanceláří Randl Partners vyplývají některé návrhy, nad nimiž by bylo vhodné se do budoucna vážně zamyslet.

Pokud zaměstnanec nastoupí na směnu v 6:00 hod, v 9:00 hod odejde k lékaři, vrátí se na pracoviště ve 12:00 hod, tak nemusí čerpat přestávku na jídlo a pracuje do 14:00 hod? A pokud ji nebude čerpat, tak má vlastně ještě přesčas 0,5 hod? Máme stanovenou přestávku na jídlo a oddech od 10:00 do 10:30 hod a týdenní pracovní dobu 37,5 hod. 

Zákoník práce patří do sféry soukromého práva, neboť upravuje vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Oblast pracovní doby však patří mezi ty, kde stát musí vztahy mezi smluvními stranami regulovat. Jedná se o úpravu odpočinku pop práci. Jedním z účelů právní úpravy odpočinku po práci je zabránit únavě a přepracovanosti zaměstnanců a odstranit tak i častou příčinu pracovních úrazů.

Zaměstnanci budou pracovat od 6 do 18 hod. Jak jim rozdělit přestávku a kolik hodin jim skutečně zaplatit? A kolik hodin tedy i platit příplatek za noční?

Soudní dvůr Evropské unie na základě předběžné otázky předložené Obvodním soudem pro Prahu 9 vynesl dne 9. září 2021 ve věci C-107/19 přelomový rozsudek odchylující se od dosavadní praxe českých soudů v otázce kvalifikace kritérií determinujících přestávku v práci a tzv. přiměřenou dobu na jídlo a oddech podle čl. 2 bod 1 a bod 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby. Rozhodnutí otevírá dotčeným zaměstnancům cestu k uplatnění mzdových či platových nároků za práci za období, která byla zaměstnavateli, resp. národními soudy až doposud posuzována jako doba odpočinku (přestávky v práci) bez práva na odměnu.

Pokud má zaměstnanec plánovanou směnu v pondělí od 6:00 do 14:00 hod., a pak nakonec z provozních důvodů pracuje přesčas až do 20:00 hod, pak následující den v úterý nastoupí normálně na plánovanou směnu od 6:00 hod. do 14:00 hod., takže by měl přestávku mezi směnami jen 10 hod., a musí mít tedy o tu hodinu delší přestávku z úterý na středu mezi směnami (už tedy nemůže v pracovat přesčas jako v pondělí, musel by mít v úterý přesčas maximálně do 18:00 hod.)? Nebo se počítá přestávka mezi směnami od ukončení plánované směny a ne od ukončení přesčasové práce? 

V tomto článku se zaměříme na otázku bezprostředně související s bezpečností a ochranou zdraví při práci, a to na přestávky v práci a na bezpečnostní přestávky.