pojištění zdravotní

Pokud má odměňovaný člen statutárního orgánu zároveň dohodu o pracovní činnosti, posuzují se jednotlivé příjmy za účelem stanovení odvodů zvlášť? Tedy pokud má měsíčně příjem např. 1.700 Kč z DPČ a 3.000 Kč jako odměnu člena výboru, pak se nebude odvádět sociální pojištění z příjmů a zdravotní pojištění z DPČ?

OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?

Jednou z důležitých povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je pravidelně platit zálohy na pojistné, není-li OSVČ od této povinnosti zákonem osvobozena. V rámci výkonu samostatné výdělečné činnosti představuje určité specifikum forma spolupráce. Jaké podmínky platí v případě takové spolupráce jednak z pohledu zákona o daních z příjmů , jednak v přímé návaznosti na postupy OSVČ ve zdravotním pojištění? Pro účely veřejného zdravotního pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou: 1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), 2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle ZDP rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Tato formulace vychází ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 ZDP .

Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. ze dne 13. prosince 2023 se od 1. 1. 2024 zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč. Jak je všeobecně známo, má tato hodnota významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně poměrná část tohoto minima.

Zaměstnavatelé jsou ve zdravotním pojištění plátci pojistného za sebe a za své zaměstnance. Aby mohli odvádět pojistné v souladu se zákonem, musí mít řádně vedenou evidenci o všech zaměstnancích u jednotlivých zdravotních pojišťoven. Tito zaměstnanci musejí být zaměstnavatelem u zdravotní pojišťovny v zákonné lhůtě řádně přihlášeni a při skončení zaměstnání pak odhlášeni.

Zaměstnávání osob v důchodovém věku není v dnešní době jevem nijak mimořádným. Pokud totiž takový důchodce splňuje podmínky na něj kladené, kdy může zaměstnavatel využít jak fyzický, tak duševní potenciál včetně dlouholetých zkušeností, má tato forma zaměstnávání ve zdravotním pojištění některé přednosti. Nezanedbatelnou výhodou je z finančního hlediska skutečnost, že jak zaměstnavatel, tak OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.

Pravidelnou změnou pro podnikatele k datu 1. 1. je zvýšení minimální zálohy. Jaká je od ledna 2024 minimální záloha osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)? Postupy OSVČ jsou právní úpravou nastaveny i v případě souběžných příjmů. Musí podnikající osoba platit zálohy v situaci, kdy je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů? Existuje určitá úleva či zvýhodnění, když se podnikatelsky nedaří? Lze například požádat o snížení měsíčně placené zálohy na pojistné? Které možnosti řešení pojistného vztahu přicházejí v úvahu, když OSVČ svoji činnost ukončí nebo přeruší? Na tyto a další dotazy naleznete odpověď v následujícím textu, kdy se zaměříme na podmínky platné od 1. ledna 2024.

Koordinační nařízení Evropské unie stojí na dvou základních principech, co se týče zdravotního pojištění – princip pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti a princip jednoho pojištění. Účast v českém systému zdravotního pojištění je tak vázána na pracovněprávní vztahy cizinců, přičemž se liší situace pracovníků z EU a z třetích zemí.

Platí limit 300 hodin u dohodářů, kteří se odvodují sociálním a zdravotním pojištěním? Zaměstnanec odpracoval na DPP 290 hodin a další měsíce již překročil částku 10 000 Kč. Aktuálně již odvodujeme a OSSZ tvrdí, že v těchto případech pro nás již neplatí limit 300 hodin, ale nemůžeme najít zdroj v zákoně.

Zaměstnanec se zaměstnavatelem se dohodli na ukončení pracovního poměru dohodou dle §4 9 zákoníku práce. V dohodě se dále smluvní strany dohodly, že bude zaměstnanci vyplaceno odchodné ve výši trojnásobku jeho průměrného hrubého výdělku. Jedná se o klasický pracovní poměr – pozice chůva. Budeme počítat odchodné obdobně jako odstupné? Jak se na odchodné pohlíží z hledisek daní? Bude se z odchodného platit zdravotní, sociální pojištění a daň z příjmu? 

Zcela běžně dochází u zaměstnavatelů k situacím, kdy zaměstnanec z určitého důvodu a po různě dlouhou dobu nepracuje. Takovou nepřítomností může být třeba dohodnuté neplacené volno, neomluvená absence nebo také nemoc zaměstnance. Rozhodným obdobím pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Na základě konkrétních dotazů z praxe se v právních podmínkách roku 2023 podíváme na postupy zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance v případech, kdy zaměstnanec nevykonává pracovní činnost po celý kalendářní měsíc nebo po jeho část.

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zdravotní pojišťovně musí zaměstnavatel vždy důsledně vyhodnotit, zda příjem zúčtovaný zaměstnanci podléhá povinnosti odvodu pojistného, či nikoli. Nesprávný postup zapříčiní v tomto směru vznik dluhu na pojistném včetně souvisejícího penále na straně jedné, anebo naopak přeplatek na pojistném na straně druhé. Aby byl zaměstnavatel povinen odvést pojistné na zdravotní pojištění z příjmu zúčtovaného zaměstnanci, musí být naplněna dikce ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je upraveno stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Při zaměstnávání na dohodu (dohody) o provedení práce platí ve zdravotním pojištění speciální podmínky, a to především v přímé návaznosti na rozhodnou částku příjmu 10 000 Kč a dále při plnění oznamovací povinnosti, tedy při přihlašování a odhlašování osoby jako zaměstnance. S ohledem na probíhající legislativní vývoj lze s velkou pravděpodobností očekávat u dohod o provedení práce změny tehdy, bude-li v navržené podobě přijat tzv. konsolidační neboli ozdravný balíček.

Poživatelé důchodu jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami.

Právní úprava zdravotního pojištění ukládá zaměstnavatelům spoustu povinností, kdy tou nejdůležitější je placení pojistného každý měsíc za sebe a za své zaměstnance. V této souvislosti zaměstnavatelé dle situace přihlížejí k tomu, zda se musejí (anebo naopak nemusejí) zabývat problematikou minimálního vyměřovacího základu.

Náš zaměstnanec, občan Slovenska, vyřizoval na Slovensku dokument A1, který určuje příslušnost k právním předpisům sociálního zabezpečení. Vzhledem k tomu, že jsme původně odváděli zdravotní i sociální pojištění na Slovensko a nyní bylo zpětně stanoveno, že se máme řídit českými předpisy, musíme od února 2022 přepočítat odvody sociálního pojištění. Týká se tento přepočet týká i odvodů zdravotního pojištění. 

Pohyb osob za účelem získání zaměstnání v jiném státě není v poslední době jevem nijak mimořádným. Vstupem České republiky do Evropské unie k datu 1. 5. 2004 se výrazně zlepšily podmínky našich občanů pro volný pohyb v rámci unie, jakož i států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Švýcarska a také Spojeného království. Pro všechny tyto státy, na jejichž občany a instituce se vztahuje režim dále uvedených koordinačních nařízení Evropské unie, budeme používat pojem „stát EU“. Našim občanům se tak s nezbytným minimem administrativních překážek otevřel prostor pro získání zkušeností včetně možnosti pracovního uplatnění v těchto státech.

Nejen v období letních prázdnin využívají zaměstnavatelé studenty k provedení určitých prací, kdy s těmito zaměstnanci sjednávají buď „klasické“ pracovní smlouvy, nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pro zaměstnavatele není rozhodující sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem, ale celkové mzdové náklady. V Česku odvádí zaměstnavatelé za zaměstnance vysoké povinné pojistné, proto jsou celkové mzdové náklady značně vyšší než sjednaná hrubá mzda se zaměstnancem.

Zaměstnankyně bude mít od června do srpna 2023 zkrácenou pracovní dobu 20 hod týdně a nedosáhne minimální mzdu 17 300 Kč. Má jedno dítě do 7 let. Kdy matka nedoplácí zdravotní pojištění z minimální mzdy? Na webových stránkách zdravotních pojišťoven jsou tiskopisy čestné prohlášení o řádné a celodenní péči o dítě. Kdy využije tento tiskopis, musí ho zaslat na svou zdravotní pojišťovnu? A zaměstnavatel nahlásit na zdravotní pojišťovnu s kódem L?