platy státních zaměstnanců

10. – 24. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o dalších změnách v oblasti srážek z mezd, zvýšení limitu pro osvobození benefitů, nejasnostech kolem DPP atd.

6. – 20. 6. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o snaze o vyšší zastoupení žen ve vedení firem, úpravě platů státních zaměstnanců, hlášení do registru zaměstnavatelů atd.

Počty a platy takzvaných úředníků jsou často terčem veřejných proklamací politiků i výpadů účastníků více či méně odborných diskusí. Přinejmenším ti první by ovšem měli mít jasno v tom, kdo je vlastně úředník, jakou agendu vykonává a kolik jich je k naplnění této agendy třeba. Stejně tak by bylo dobré se zamyslet nad smysluplností výše „tarifů“ v platové sféře, jestliže se v některých případech ocitají pod nejnižší úrovní zaručené mzdy.

S účinností od 1. 1. 2022 byla novelizována nařízení vlády, která upravují nebo významně ovlivňují platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nařízením vlády č. 531/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, se valorizují a v některých případech nově definují stupnice platových tarifů. Nařízením vlády č. 391/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje zařazení nových prací do platových tříd, některé práce se zařazují do vyšších platových tříd nebo se blíže a přesněji specifikuje vymezení těch prací, jejichž zařazení do platových tříd činilo v praxi problémy. Nařízením vlády č. 405/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví nové sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy.

Naše zaměstnankyně z úseku občanských průkazů a pasů přišly ze školení s dotazem, zda mají nově nárok na zvláštní příplatek za práci ve ztížených podmínkách mimo budovu úřadu (přesná citace ze školení). Podle nich z hygienických důvodů a z důvodu psychické náročnosti. Jezdí občas kvůli občanským průkazům k imobilním lidem domů, do nemocnic i psychiatrické léčebny. A nově se snímá do systému otisk prstů, který někteří sami nezvládnou na čtečku přiložit, takže jim musí pomoct. O ztížené pracovní prostředí podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. se nejedná a ani v příloze č. 8 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. jsem daný výkon nenalezla. Jsme odměňování platem, proto prosím o Váš názor, zda mají na zvláštní příplatek nárok. 

Je nesporné, že pokud jde o odměňování zaměstnanců za práci konanou v pracovním poměru, před soud se dostane spíše otázka týkající se mzdy než platu. Je to dáno tím, že pravidla pro odměňování zaměstnance platem jsou právními předpisy stanovena poměrně přísně a zaměstnavatel nemá v tomto ohledu příliš velký manévrovací prostor.

Jak známo, v pracovním poměru může být zaměstnanci poskytována za práci buď mzda, nebo plat, to podle toho, u jakého zaměstnavatele je zaměstnán. Na poskytování obou těchto plnění dopadá přitom zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace, resp. stejné odměny za stejnou práci (za práci stejné hodnoty). Má odměňování platem nějaká specifika oproti odměňování mzdou?

Nejeden představený řeší otázku, komu přidělit práci, která zbyde, pokud se vyhoví některému zaměstnanci a povolí se mu zkrácení služební doby. Řešením by měly být doplňkové úvazky, ale...

Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce platový výměr, který musí být písemný. V platovém výměru je zaměstnavatel povinen uvést údaje o platové třídě a platovém stupni,...

Nakládání s osobními příplatky v rozpočtové sféře je sice ošetřeno hned několika předpisy včetně prováděcí vyhlášky, avšak praktická aplikace příslušných ustanovení a především možnost jejich „výhodnějšího“ výkladu mnohdy vede k nehospodárnému využívání rozpočtových prostředků.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jak je to s příplatkem za třídnictví. Kdy má být zrušen? Do kdy mají správně tento příplatek pobírat učitelé čtvrtých ročníků, jejichž žáci odmaturují již v květnu např. 2019. Má jim být příplatek za třídnictví odebrán již od měsíce června 2019? Jak je to s ostatními učiteli, má jim být odebrán každý rok příplatek za třídnictví v červenci a opět přiznán až v září? Nebo se jim tento příplatek může ponechat po celou dobu, protože stejně zpravidla čerpají dovolenou, a tudíž se jím tento příplatek proplácí v průměru, i když by jej neměli přiznán. Jde jen zpravidla o přípravný týden. Jak to má správně být? Je zdůvodněním např. i to, že kvůli např. 4 dnům přípravného týdně nebudeme měnit platový výměr? Prosím o sdělení správného postupu. 

Jsme státní příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem. Jsme zařízení sociálních služeb. Zaměstnanci v přímé péči mají nepřetržitý pracovní režim a pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou. Směny jsou naplánovány v rámci vyrovnávacího období. Zaměstnankyně měla směnu naplánovánu mimo jiné i ve svátek v sobotu 6. 7. 2019. Požádala o čerpání dovolené od 28. 6. 2019 do 8. 7. 2019. V den svátku 6. 7. však čerpat dovolenou nemůže a budou jí v tento den chybět odpracované hodiny. Mohla by si v tento den vybrat náhradní volno za svátek (pracovala 8. 5.)? Dle nařízení zřizovatele naši zaměstnanci za práci ve svátek čerpají náhradní volno.

1) Ředitelka příspěvkové organizace, statutární orgán odpracuje přesčas: a) ve všední den – neposkytne se jí plat za přesčasové hodiny ani příplatek (§ 127 odst. 3 zákoníku práce), b) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25% (§ 126 zákoníku práce), c) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce), d) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125%. 2) Zaměstnanci, který pracuje na zkrácený úvazek a práce nepřevýší stanovenou pracovní dobu, bude-li pracovat: a) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut plat za odpracované hodiny plus pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25 % (§ 126 zákoníku práce), b) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce), c) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125 %. Je tento postupu správný?

Vedoucí příspěvkové organizace je statutátním orgánem. Pobírá příplatek za vedení. To znamená, že přesčasy se sice evidují, ale plat se za ně neposkytuje, pouze příplatky v případech sobot a nedělí, svátků (§ 127 odst. 3 plus komentář poslední odstavec). Vedoucí dostává pololetní odměnu, takže pro výpočet průměrného výdělku použiji § 358 ZP. Nevím však, zda do výpočtu podle odpracovaných hodin zahrnout v tomto případě hodiny přesčasů.

Zaměstnanci jsou odměňováni osobním ohodnocením, prémiemi, na základě vnitřního předpisu, jak přesně mají tyto vnitřní předpisy vypadat, co mají obsahovat?

Po přijetí zákona o státní službě, do kterého byl v podstatě převzat dosavadní systém odměňování zaměstnanců ve veřejné správě a službách, byla provedena analýza hlavních problémů, které v souvislosti s platnou právní úpravou poskytování platů v praxi správních úřadů vznikají.

K 1. 11. 2015 se navyšovala stupnice platových tarifů u pedagogických pracovníků. Ředitelce základní školy navrhuje plat obec- zřizovatel. Paní ředitelka, která je zařazená do 5. platového stupně, si v dubnu roku 2015 doplnila vzdělání a získala titul Bc. Vzhledem k tomu, že byla v nejvyšším platovém stupni, plat se jí neměnil. Letos v únoru 2016, jsem si všimla, že paní ředitelka má nárok na 6. platový stupeň a postup do něj měla mít zrovna v tom listopadu 2015, na základě doplněného vzdělání. Sdělila jsem tuto skutečnost zřizovateli v únoru 2016 a po projednání radou paní ředitelce byl schválen nový platový výměr s účinnosti od 10. 3. 2016, kde má zařazení v 6. platovém stupni. Může zřizovatel se zpětnou platností od 1. 11. 2015 navrhnout plat, který paní ředitelce od tohoto data náležel, nebo je v pořádku, že postup do vyššího platového stupně provedl až od 10. 3. 2016, bez přihlédnutí k dorovnání ušlého platu za dobu od listopadu 2015 do února 2016?

Jen málokteré ustanovení upravující v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), oblast odměňování vzbuzuje v aplikační praxi tak časté výkladové i soudní spory jako § 131. Předmětné ustanovení upravuje osobní příplatek jako nenárokovou složku platu, tedy složku platu, kterou lze přiznat pouze zaměstnancům odměňovaným tzv. tabulkovým platem (zaměstnanci pracující u zaměstnavatelů tzv. rozpočtové a příspěvkové sféry, jejichž úplný výčet je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce).