platy státních zaměstnanců
Počet vyhledaných dokumentů: 19
Řadit podle:
Počet vyhledaných dokumentů: 19
Řadit podle:
Od ledna vstoupí v účinnost institut nejnižší úrovně zaručeného platu. Zbývalo rozvrhnout práce do skupin podle kvalifikační náročnosti. Návrh Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Pro každou z navrhovaných 4 skupin prací je nejnižší úroveň zaručeného platu již stanovena, byly vyhlášeny sdělením MPSV č. 286/2024 Sb. Tento systém má zajistit ochranu zaměstnanců ve veřejné sféře a státní službě před nízkými výdělky.
10. – 24. 10. 2024
V tomto vydání týdeníku se zmíním o dalších změnách v oblasti srážek z mezd, zvýšení limitu pro osvobození benefitů, nejasnostech kolem DPP atd.
6. – 20. 6. 2024
V tomto vydání týdeníku se zmíním o snaze o vyšší zastoupení žen ve vedení firem, úpravě platů státních zaměstnanců, hlášení do registru zaměstnavatelů atd.
- Článek
Počty a platy takzvaných úředníků jsou často terčem veřejných proklamací politiků i výpadů účastníků více či méně odborných diskusí. Přinejmenším ti první by ovšem měli mít jasno v tom, kdo je vlastně úředník, jakou agendu vykonává a kolik jich je k naplnění této agendy třeba. Stejně tak by bylo dobré se zamyslet nad smysluplností výše „tarifů“ v platové sféře, jestliže se v některých případech ocitají pod nejnižší úrovní zaručené mzdy.
- Článek
S účinností od 1. 1. 2022 byla novelizována nařízení vlády, která upravují nebo významně ovlivňují platové poměry zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Nařízením vlády č. 531/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, se valorizují a v některých případech nově definují stupnice platových tarifů. Nařízením vlády č. 391/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, ve znění pozdějších předpisů, se doplňuje zařazení nových prací do platových tříd, některé práce se zařazují do vyšších platových tříd nebo se blíže a přesněji specifikuje vymezení těch prací, jejichž zařazení do platových tříd činilo v praxi problémy. Nařízením vlády č. 405/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, se stanoví nové sazby minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy.
Naše zaměstnankyně z úseku občanských průkazů a pasů přišly ze školení s dotazem, zda mají nově nárok na zvláštní příplatek za práci ve ztížených podmínkách mimo budovu úřadu (přesná citace ze školení). Podle nich z hygienických důvodů a z důvodu psychické náročnosti. Jezdí občas kvůli občanským průkazům k imobilním lidem domů, do nemocnic i psychiatrické léčebny. A nově se snímá do systému otisk prstů, který někteří sami nezvládnou na čtečku přiložit, takže jim musí pomoct. O ztížené pracovní prostředí podle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. se nejedná a ani v příloze č. 8 nařízení vlády č. 564/2006 Sb. jsem daný výkon nenalezla. Jsme odměňování platem, proto prosím o Váš názor, zda mají na zvláštní příplatek nárok.
- Článek
Je nesporné, že pokud jde o odměňování zaměstnanců za práci konanou v pracovním poměru, před soud se dostane spíše otázka týkající se mzdy než platu. Je to dáno tím, že pravidla pro odměňování zaměstnance platem jsou právními předpisy stanovena poměrně přísně a zaměstnavatel nemá v tomto ohledu příliš velký manévrovací prostor.
- Článek
Jak známo, v pracovním poměru může být zaměstnanci poskytována za práci buď mzda, nebo plat, to podle toho, u jakého zaměstnavatele je zaměstnán. Na poskytování obou těchto plnění dopadá přitom zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace, resp. stejné odměny za stejnou práci (za práci stejné hodnoty). Má odměňování platem nějaká specifika oproti odměňování mzdou?
- Článek
Nejeden představený řeší otázku, komu přidělit práci, která zbyde, pokud se vyhoví některému zaměstnanci a povolí se mu zkrácení služební doby. Řešením by měly být doplňkové úvazky, ale...
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce platový výměr, který musí být písemný. V platovém výměru je zaměstnavatel povinen uvést údaje o platové třídě a platovém stupni,...
- Článek
Nakládání s osobními příplatky v rozpočtové sféře je sice ošetřeno hned několika předpisy včetně prováděcí vyhlášky, avšak praktická aplikace příslušných ustanovení a především možnost jejich „výhodnějšího“ výkladu mnohdy vede k nehospodárnému využívání rozpočtových prostředků.
Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Jak je to s příplatkem za třídnictví. Kdy má být zrušen? Do kdy mají správně tento příplatek pobírat učitelé čtvrtých ročníků, jejichž žáci odmaturují již v květnu např. 2019. Má jim být příplatek za třídnictví odebrán již od měsíce června 2019? Jak je to s ostatními učiteli, má jim být odebrán každý rok příplatek za třídnictví v červenci a opět přiznán až v září? Nebo se jim tento příplatek může ponechat po celou dobu, protože stejně zpravidla čerpají dovolenou, a tudíž se jím tento příplatek proplácí v průměru, i když by jej neměli přiznán. Jde jen zpravidla o přípravný týden. Jak to má správně být? Je zdůvodněním např. i to, že kvůli např. 4 dnům přípravného týdně nebudeme měnit platový výměr? Prosím o sdělení správného postupu.
Jsme státní příspěvková organizace, odměňujeme zaměstnance platem. Jsme zařízení sociálních služeb. Zaměstnanci v přímé péči mají nepřetržitý pracovní režim a pracovní dobu nerovnoměrně rozvrženou. Směny jsou naplánovány v rámci vyrovnávacího období. Zaměstnankyně měla směnu naplánovánu mimo jiné i ve svátek v sobotu 6. 7. 2019. Požádala o čerpání dovolené od 28. 6. 2019 do 8. 7. 2019. V den svátku 6. 7. však čerpat dovolenou nemůže a budou jí v tento den chybět odpracované hodiny. Mohla by si v tento den vybrat náhradní volno za svátek (pracovala 8. 5.)? Dle nařízení zřizovatele naši zaměstnanci za práci ve svátek čerpají náhradní volno.
1) Ředitelka příspěvkové organizace, statutární orgán odpracuje přesčas:
a) ve všední den – neposkytne se jí plat za přesčasové hodiny ani příplatek (§ 127 odst. 3 zákoníku práce),
b) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25% (§ 126 zákoníku práce),
c) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce),
d) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125%.
2) Zaměstnanci, který pracuje na zkrácený úvazek a práce nepřevýší stanovenou pracovní dobu, bude-li pracovat:
a) v sobotu nebo v neděli, i když se jedná o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, bude jí poskytnut plat za odpracované hodiny plus pouze příplatek za práci v sobotu a neděli, tj. 25 % (§ 126 zákoníku práce),
b) ve svátek, který připadne na jinak pracovní den a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci ve svátek ve výši 100 % (§ 135 zákoníku práce),
c) ve svátek, který připadl na sobotu nebo neděli a nevybere si náhradní volno – poskytne se jí plat za odpracované hodiny plus příplatek za práci v sobotu 25 % plus 100 % za práci ve svátek, celkem 125 %.
Je tento postupu správný?
Vedoucí příspěvkové organizace je statutátním orgánem. Pobírá příplatek za vedení. To znamená, že přesčasy se sice evidují, ale plat se za ně neposkytuje, pouze příplatky v případech sobot a nedělí, svátků (§ 127 odst. 3 plus komentář poslední odstavec). Vedoucí dostává pololetní odměnu, takže pro výpočet průměrného výdělku použiji § 358 ZP. Nevím však, zda do výpočtu podle odpracovaných hodin zahrnout v tomto případě hodiny přesčasů.
Zaměstnanci jsou odměňováni osobním ohodnocením, prémiemi, na základě vnitřního předpisu, jak přesně mají tyto vnitřní předpisy vypadat, co mají obsahovat?
- Článek
Po přijetí zákona o státní službě, do kterého byl v podstatě převzat dosavadní systém odměňování zaměstnanců ve veřejné správě a službách, byla provedena analýza hlavních problémů, které v souvislosti s platnou právní úpravou poskytování platů v praxi správních úřadů vznikají.
K 1. 11. 2015 se navyšovala stupnice platových tarifů u pedagogických pracovníků. Ředitelce základní školy navrhuje plat obec- zřizovatel. Paní ředitelka, která je zařazená do 5. platového stupně, si v dubnu roku 2015 doplnila vzdělání a získala titul Bc. Vzhledem k tomu, že byla v nejvyšším platovém stupni, plat se jí neměnil. Letos v únoru 2016, jsem si všimla, že paní ředitelka má nárok na 6. platový stupeň a postup do něj měla mít zrovna v tom listopadu 2015, na základě doplněného vzdělání. Sdělila jsem tuto skutečnost zřizovateli v únoru 2016 a po projednání radou paní ředitelce byl schválen nový platový výměr s účinnosti od 10. 3. 2016, kde má zařazení v 6. platovém stupni. Může zřizovatel se zpětnou platností od 1. 11. 2015 navrhnout plat, který paní ředitelce od tohoto data náležel, nebo je v pořádku, že postup do vyššího platového stupně provedl až od 10. 3. 2016, bez přihlédnutí k dorovnání ušlého platu za dobu od listopadu 2015 do února 2016?
- Článek
Jen málokteré ustanovení upravující v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), oblast odměňování vzbuzuje v aplikační praxi tak časté výkladové i soudní spory jako § 131. Předmětné ustanovení upravuje osobní příplatek jako nenárokovou složku platu, tedy složku platu, kterou lze přiznat pouze zaměstnancům odměňovaným tzv. tabulkovým platem (zaměstnanci pracující u zaměstnavatelů tzv. rozpočtové a příspěvkové sféry, jejichž úplný výčet je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce).