čestné prohlášení

Je nutné vyžadovat od zaměstnanců originál potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění, resp. čestného prohlášení (v případě, že druhý poplatník zaměstnavatele nemá) nebo stačí kopie? Zaměstnanci často zasílají potvrzení e-mailem a je pro ně problém do mzdové účtárny zasílat originály. 

Musí být k ročnímu zúčtování doloženo v originále potvrzení o zdanitelných příjmech, potvrzení druhého z poplatníků pro uplatnění daňového zvýhodnění, nebo je dostačující jen vytištěné potvrzení z emailu? 

Mzdovým účetním a dalším specialistům je všeobecně známo, že ve zdravotním pojištění musí být u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ tehdy, pokud pro zaměstnanou osobu (a jejího zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost platí. V tomto směru představují výjimku osoby nebo situace, taxativním výčtem vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy se například jedná o osoby, za které je současně plátcem pojistného i stát. Z dikce zákona také vyplývá, že zákonné minimum musí být dodrženo i tehdy, pokud má zaměstnanec současně více zaměstnání. V takových případech existuje více možných variant, v tomto článku si probereme řešení jedné z nich.

Vláda ČR přijala dne 16. října 2020 usnesení č. 1049, kterým se řeší mj. možnost ve stanovených případech nahradit provedení pracovnělékařské prohlídky čestným prohlášením dané fyzické osoby. Snahou tohoto příspěvku je jednak popsat jednotlivé možnosti použití čestného prohlášení, jednak upozornit na to, v kterých případech naopak pracovnělékařská prohlídka provedena být musí.

Může mzdová účetní odmítnout provést roční zúčtování zaměstnanci, který nebyl po část roku zaměstnán, nebyl v evidenci ÚP a tuto dobu chce "omluvit" čestným prohlášením, že byl osobou bez zdanitelných příjmů? Mzdová účetní chce, aby si zaměstnanec podal daňové přiznání sám, ale k přiznání by přece dokládal stejné četné prohlášení.

Pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 16leté dítě, které právě nastoupilo po základní škole na střední školu, potřebujeme kromě podepsaného prohlášení také potvrzení o studiu? Domnívám se, že do 18 let potvrzení nepotřebuji, jelikož dítě není zletilé.

Naše zaměstnankyně chce na nezletilou dceru, se kterou žije ve společné domácnosti, uplatňovat slevu na dani. S otcem dcery nežijí. Otec OSVČ odmítá podepsat čestné prohlášení a je přesvědčen, že si slevu uplatňovat bude on. Pomůže, aby si zaměstnankyně podala daňové přiznání a tam si dceru uplatnila s tím, že si FÚ zkontroluje, že si tatínek dceru neuplatnil? Nebo existuje nějaký způsob, jak se domoct práva na slevu na dítě?

Zaměstnankyně uplatňuje daňové zvýhodnění na syna (synovi je 15 let) – máme potvrzení od druhého z manželů, že neuplatňuje zvýhodnění, vše je tedy v pořádku. Syn zaměstnankyně je přemístěn do výchovného ústavu. Jako zaměstnavatel jsme byli vyzváni k potvrzení příjmu matky. Délka pobytu dítěte ve výchovném ústavu není zatím známa. Můžeme my jako zaměstnavatel matky nadále uplatňovat zaměstnankyni daňové zvýhodnění na syna, který je umístěn ve výchovném ústavu?

Při placení pojistného na zdravotní pojištění dochází k situacím, kdy je zapotřebí například prokázat kontrolnímu orgánu odůvodněnost postupu zaměstnavatele, tedy předložit potvrzení, na jehož základě například nemusí být u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, ale pojistné je odvedeno ze skutečné výše příjmu zaměstnance. Také platí, že pokud zaměstnavatel nemá příslušné doklady k dispozici, a tudíž nepostupuje v souladu s platnou právní úpravou, je kontrolní orgán nucen postupovat podle zákona, což ve svém důsledku zpravidla představuje vznik dlužného pojistného včetně penále.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele při odvodu pojistného na zdravotní pojištění je zabezpečit, aby byl v rozhodném období kalendářního měsíce dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Výjimku představují v tomto směru pouze osoby nebo situace taxativně vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, pro které minimum ve zdravotním pojištění neplatí - například se jedná o osoby, za které je současně plátcem pojistného stát.

Osoby pohybující se v rámci „evropského“ prostoru za účelem výkonu výdělečné činnosti postupují od 1. 5. 2010 při určení státu pojištění a bezprostředně souvisejících nároků na poskytování zdravotní péče podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen „Nařízení“). Tato Nařízení představují základní a závazné normy, které jsou postaveny nad národní právní předpisy jednotlivých států.

Při posuzování souběžných příjmů (ať už v případě více zaměstnání, nebo při souběhu zaměstnání s podnikáním) je ve zdravotním pojištění vždy zapotřebí velké obezřetnosti a důslednosti. Pokud se dané situaci nevěnuje patřičná pozornost, pak snadno může dojít k tomu, že vznikne nežádoucí stav a zaměstnavateli (mzdové účetní) s odstupem času nezbude nic jiného než existující chybný stav napravit, neboť uplatněný postup musí být vždy v souladu s platnou právní úpravou.

V domácnosti žije rozvedená žena s druhem. Z prvního manželství má žena 2 děti, společně druhem mají další dvě. Dosud uplatňoval druh na společné děti - pořadí 1. a 2. a žena na dvě děti z předchozího manželství v pořadí 3. Nyní žena nepracuje, nemá žádný příjem. Z toho důvodu nyní uplatňuje zvýhodnění na obě nezletilé děti ze 3. pořadí její matka, tj. babička všech 4 dětí. Uvede-li a podepíše-li babička v daňovém prohlášení, že všechny děti jsou vyživovány v její společně hospodařící domácnosti (pomáhá jim) a uvede všechny děti v prohlášení, budou mít děti pořadí "převzaté", tj. 3.?

Zaměstnanci bylo uznáno otcovství k 10. 5. 2017, dítě se narodilo 2. 4. 2016. Může si zaměstnanec podat dodatečné daňové přiznání, kde uplatní daňové zvýhodnění i v předešlých letech (2. 4. 2016 - 9. 5. 2017), kdy nebyl uznán otcem?

Zaměstnanec má s bývalou partnerkou dítě - dohodli se, že dcera bude 14 dní u matky a 14 dní u otce. Toto je domluva pouze mezi rodiči - u žádného soudu nebyli a nikdy nebyli manželé. Kdo má nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na dceru? Stačí doložit, že si matka neuplatňuje daňové zvýhodnění a mít podepsané prohlášení od otce, abych mu mohla dát do mzdy daňové zvýhodnění na vyživované dítě? Nebo jaký je správný postup?

V některých případech není právní úpravou zdravotního pojištění jednoznačně vymezeno, jak dokladovat určitý nárok nebo konkrétní skutečnost, mající přímý vliv na placení pojistného či evidenci pojištěnce u zdravotní pojišťovny. Proto se pro daný účel používá při praktické aplikaci forma čestného prohlášení.

Dítě je soudem svěřeno do střídavé péče, ale s otcem nežije (soudně zatím není ošetřeno), střídavá péče není realizována. Chci uplatňovat měsíční daňový bonus, stačí pro mzdovou účtárnu čestné prohlášení matky, že daňový bonus není uplatněn u jiných plátců? 

Jak je to s uplatněním daňové slevy na děti, pokud zaměstnanec je s manželkou rozvedený, žije s ní ale v jedné domácnosti, kde spolu vychovávají tři děti, manželka je na mateřské dovolené? Děti jsou svěřeny do péče manželky. Mohu uplatnit slevu na děti u manžela, když podmínka společné domácnosti je splněna? 

Zaměstnávání zahraničních zaměstnanců českými zaměstnavateli není v posledních letech jevem nijak mimořádným. Z hlediska postupu zaměstnavatele však musíme důsledně rozlišovat, odkud zaměstnanci pocházejí.

Jedním ze základních práv a zároveň úředních povinností zdravotních pojišťoven je jejich právo provádět u plátců kontroly placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností v oblasti zdravotního pojištění. Základním smyslem kontrolní činnosti je prověřit, zda jednotliví plátci, především zaměstnavatelé, postupují v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.