bozp v praxi

Může být odmítnutí podepsání interní směrnice chápáno jako porušení pracovní kázně? Tato interní směrnice se týká pravidel zaměstnanců ve výrobě. Jsou v ní uvedena např. základní pravidla BOZP při obsluze strojů, úpravy účesů, zákaz dlouhých šperků, nehtů apod. Pravidla se většinou týkají ochrany před úrazem při obsluze strojů. Dále tam jsou uvedena pravidla ohledně stravování, že na výrobní halu nelze nosit jídlo, nesmí se kouřit, mimo stanovený prostor a čas apod. Všichni zaměstnanci musí podepsat, že směrnici četli. Někteří ji ale podepsat odmítli. Údajně je příliš omezuje. Stačí, při nějakém případném sporu, uvést místo podpisu, že byli seznámen, ale odmítli podepsat? Je toto odmítnutí zároveň porušením pracovní kázně? Můžeme dát zaměstnanci za toto napomenutí, že odmítl příkaz nadřízeného pracovníka (tím, že odmítl podepsat)?

Jednoznačný pohled na BOZP (bezpečnost a ochranu zdraví při práci), respektive podstatu BOZP, představuje v současnosti vysoce aktuální problém. Vyslovené názory Luboše Poka ale vyvolávají celou řadu vedlejších otázek a také vzbuzují vážná podezření.

V letošním roce došlo po dvou letech k novelizaci mezinárodních předpisů pro přepravu nebezpečných věcí, konkrétně Dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a Řádu pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID). Dohoda ADR byla zveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv jako předpis č. 15/2023 Sb.m.s, zatímco Řád RID jako předpis č. 14/2023 Sb.m.s.

Právní úprava pracovní doby je v nyní platném zákoníku práce č. 262/2006 Sb. obsažena v části čtvrté, tj. v 78 až 100 ZP . Je třeba podotknout, že tato právní úprava bezprostředně navazuje na právní úpravu obsaženou ještě ve starém zákoníku práce č. 65/1965 Sb. , která prošla v roce 2000 podstatnou změnou v souvislosti s harmonizací našeho práva s právem zemí Evropských společenství, neboť tzv. první euronovela v roce 2000 transponovala do našeho pracovního práva směrnici ES č. 93/104 /ES, o určitých aspektech stanovení pracovní doby, která je dá se říci základním předpisem evropského práva o pracovní době a dále i Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 1, která upravuje omezení pracovní doby v průmyslu. Směrnice ES č. 93/104 /ES byla v průběhu let několikrát novelizována a posléze byla v roce 2003 vydána jako směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby (dále jen „směrnice o pracovní době“), která je také základem naší současné právní úpravy.

Podle § 104 odst. 5 zákoníku práce č. 262/2006 Sb. , musí zaměstnavatel poskytovat ochranné pracovní prostředky podle vlastního seznamu zpracovaného na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště. Jde o vnitřní předpis (vnitrofiremní opatření), který musí vydávat každý zaměstnavatel, i kdyby zaměstnával třeba jen jednoho zaměstnance; v seznamu musí přihlédnout nejen ke konkrétním podmínkám pracoviště, ale i k vlastnostem jednotlivých OOPP.

Uznání rozmanitosti, včetně rozdílů mezi pohlavími, je zásadní pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví mužů i žen na pracovištích. Genderově citlivý přístup připouští, že z důvodu často odlišných zaměstnání, které ženy a muži vykonávají, jejich různým společenským rolím, očekáváním a povinnostem, které mají, mohou být ženy a muži na pracovišti vystaveni rozdílným fyzickým a psychosociálním rizikům, což vyžaduje zavedení jiných kontrolních opatření. Z toho vyplývá, že genderová problematika musí být rovněž zahrnuta do hodnocení rizik na pracovišti. Zohlednění otázek pohlaví a rozmanitosti při hodnocení rizik je tak klíčem ke zdravým a produktivním pracovištím.

Podle § 104 ZP platí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům kromě OOPP ještě mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády č. 361/2007 Sb. , též ochranné nápoje.

Elektronické cigarety jsou elektronické systémy (elektronické inhalátory), které napodobují funkci a v řadě případů též vzhled tabákových výrobků (cigaret, doutníků apod.) nebo tabákových potřeb (dýmek apod.). Zákoník práce výslovně stanoví povinnost zaměstnance „nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci“. Vztahuje se tento zákaz i na elektronické cigarety? Odpověď na tuto otázku bude předmětem následujících řádků.

Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?

Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů závažných, tj. vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů, a smrtelných. K nejvyššímu počtu smrtelných a závažných pracovních úrazů každoročně dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky, nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje. Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky se již několik let pohybují kolem 65 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví.

Třetí článek ze série navazuje na své předchůdce a zabývá se problematikou povinných přestávek u řidičů segmentu regionální dopravy. Obecně byly základní principy popsány již minule, souhrnně jak pro osobní, tak nákladní dopravu, dnes bude pozornost zaměřena výhradně na osobní dopravu vzhledem k jejím specifikům a také vzhledem k větší zodpovědnosti při převážení cestujících.

I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u manipulačních vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Považujeme tedy za vhodné a účelné, z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP, uvést například instruktorům, školitelům atd. vybrané příčiny pracovních úrazů u manipulačních vozíků a také i prezentovat vybrané příklady pracovních úrazů a sdělit i několik informací, které s danou problematikou velmi úzce souvisí.

V současnosti dochází k postupné digitalizaci pracovišť, která sebou přináší inteligentní digitální monitorovací systémy, jako jsou aplikace, kamery a nositelná zařízení, které umožňují nejenom monitorování pracovního prostředí, ale rovněž i monitorování osobních dat, například pomocí biosenzorů. Ať už je cílem jejich zavedení proaktivní (prevence) nebo reaktivní (zmírnění), jejich úspěch často závisí na přesnosti, způsobu a důvodu pro shromažďování a analyzování získaných dat.

Elektromagnetická kompatibilita je definována jako schopnost zařízení, systému či přístroje vykazovat správnou činnost nejen v prostředí, v němž působí jiné zdroje elektromagnetických signálů, ať přírodních nebo umělých, ale současně svou vlastní elektromagnetickou činností nepřípustně neovlivňovat své okolí, tj. nevyzařovat signály, jež by byly rušivé pro jiná zařízení. Název „elektromagnetická kompatibilita“ (z anglického „Electromagnetic Compatibility“, z něhož pochází i mezinárodně užívaná zkratka EMC). EMC tedy vyjadřuje schopnost současné správné funkce, tj. koexistence zařízení nebo systémů nacházejících se ve společném elektromagnetickém prostředí bez závažného ovlivňování jejich normálních funkcí.

Obecně platí, že právní ochrana mladistvých musí být stejná jak v případě, kdy mladiství se připravují na povolání (tedy jsou studenty střední odborné školy, středního odborného učiliště, nebo konzervatoře) nebo kdy již vstupují do skutečného pracovního poměru, lhostejno jestli na dobu neurčitou (tedy do pracovního poměru „natrvalo“) nebo jen do pracovního poměru na dobu určitou o prázdninách nebo jestli uzavírají některý mimo pracovněprávní vztah – dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Obsahem příspěvku je upozornit provozovatele, dále také i odborníky v oblasti zdvihacích zařízení na některé nové změny požadavků na zajištění bezpečnosti, a to v návaznosti na zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o VTZ) a nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti (nařízení vlády), které nabylo účinnosti dne 1. 7. 2022. V příspěvku také i uvedeme vybrané otázky a odpovědí, které k dané problematice obdržel Státní úřad inspekce práce (SÚIP).

Bezpečnost práce má řadu aspektů ve všech oblastech hospodářské činnosti, mimo jiné i v dopravě. Zde lze identifikovat celou řadu problémových okruhů počínaje ústrojovou kázní (promítající se především ve využívání vhodné bezpečné obuvi při řízení) a konče snížením rizika únavy a mikrospánku, což může vést ke kritickým situacím v dopravě, v extrémním případě k dopravním nehodám s různě závažnými následky.

Končí rok 2022. Rok, ve kterém v noci z 30. června na 1. července došlo k převratu v právních předpisech pro vyhrazená technická zařízení (VTZ). V jednom okamžiku přestala platit řada tradičních předpisů a v platnost vstoupily předpisy nové. Účastníci systému BOZP se ráno 1. 7. 2022 probudili do jiného světa, celí rozlámaní z vysilujícího vyhlížení oné přelomové noci. A ještě nyní, před koncem roku 2022, jim stále velmi pomalu dochází, k čemu vlastně v létě došlo. Proč? Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem VTZ, a navazující soubor nařízení vlády nelze chápat jen jako pouhé učesání právní úpravy do nové struktury. Zkusím s koncem roku trochu bilancovat své zkušenosti z praxe. Neubráním se rozmrzelosti, ale ani výzvě pro budoucnost zlepšit celý systém BOZP.

V praxi jsou nejčastějším předmětem zájmů zaměstnavatelů i zaměstnanců příplatky. Příplatků je však celá řada. Zákoník práce pro podnikatelskou sféru upravuje příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a neděli

Právní věta V situaci, kdy na pracovišti pracuje více zaměstnavatelů, jsou povinni mezi sebou uzavřít písemnou dohodu, na jejímž základě je koordinací a prováděním opatření v oblasti BOZP pověřen...