Podnikání a zaměstnávání ve zdravotním pojištění v roce 2016

1. Povinnosti OSVČ ve zdravotním pojištění

Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

V souvislosti s placením pojistného a plněním ostatních zákonných povinností OSVČ je především důležité, zda je v rozhodném období kalendářního roku samostatná výdělečná činnost pojištěnce hlavním, nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů.

Hlavní zdroj příjmů

Je-li pro pojištěnce samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem jeho příjmů, pak musí splnit zejména tyto povinnosti:

• platit pravidelné měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši, za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce;
• pokud OSVČ zahájila svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2015, případně v letech předcházejících, platí od měsíce podání Přehledu v roce 2016 zálohy na pojistné na základě výsledků svojí podnikatelské činnosti dosažených v roce 2015, od ledna 2016 však nejméně v částce 1 823 Kč;
• jestliže OSVČ začíná podnikat v roce 2016, přihlásí se do osmi dnů u zdravotní pojišťovny jako osoba samostatně výdělečně činná. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Od měsíce, ve kterém OSVČ tuto činnost zahájí, platí minimální zálohy 1 823 Kč, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší;
• zahajuje-li OSVČ svoji samostatnou výdělečnou činnost v roce 2016 a je-li současně osobou, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění z hlediska placení pojistného minimální vyměřovací základ (§ 3a odst. 3 zákona. č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů – například osoba, za kterou je plátcem pojistného i stát), není povinna platit v roce 2016 zálohy na pojistné. Pojistné doplatí jednorázovou úhradou do osmi dnů po dni, ve kterém v roce 2017 podá, resp. měla podat, Přehled za rok 2016. Vykáže-li však za rozhodné období kalendářního roku 2016 kladný hospodářský výsledek (zisk), bude v roce 2017 – od měsíce podání Přehledu – již zálohy platit.

Vedlejší zdroj příjmů

V tomto případě není povinností podnikatele platit zálohy na pojistné, a pojistné doplatí jednorázově v roce 2017 v termínu výše uvedeném, tedy do osmi dnů po podání Přehledu za rok 2016.

Pokud je OSVČ současně zaměstnána a zaměstnání je hlavním zdrojem jejích příjmů, neplatí zálohy na pojistné v případě, kdy je v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, tedy nejméně ve výši 13,5% z minimální mzdy platné v roce 2016 (9 900 Kč) – zaměstnání je v této situaci hlavním zdrojem příjmů.

Rozhodné období

Rozhodným obdobím pro placení pojistného OSVČ je kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nejkratším poměrným obdobím je jeden kalendářní měsíc. Pokud tedy OSVČ provozuje svoji samostatnou výdělečnou činnost alespoň jeden den v kalendářním měsíci, považuje se z hlediska zdravotního pojištění za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc.

Vyměřovací základ

Vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění je u OSVČ sazba 50% příjmů po odpočtu výdajů s povinností dodržet minimální vyměřovací základ u těch OSVČ, na které se tato povinnost vztahuje. Placením alespoň minimálních záloh 1 823 Kč (není-li podle výsledků předcházejícího kalendářního roku povinností platit vyšší zálohy) je v roce 2016 tato povinnost splněna. U spolupracující osoby se za příjem po odpočtu výdajů považuje její podíl na společných příjmech.

Podnikatel a nemoc

Trvá-li nemoc podnikatele pouze po část kalendářního měsíce, nemá v tomto směru žádnou úlevu, a pokud se jedná o hlavní zdroj příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena alespoň minimální záloha 1 823 Kč, jinými slovy musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ. Odlišně se postupuje v případě, kdy nemoc OSVČ trvá po dobu nejméně jednoho celého kalendářního měsíce. OSVČ není povinna platit zálohy za kalendářní měsíce, v nichž byla uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit (zpravidla kopií neschopenky), neboť za běžného stavu není zdravotní pojišťovně tato skutečnost známa, resp. ji nemůže předpokládat. Tuto okolnost lze sice dokladovat i se zpětnou platností, nicméně jejím opožděným oznámením vzniká problém jak na straně OSVČ, tak následně u zdravotní pojišťovny, kdy dodatečně dochází ke změně výše placené zálohy včetně navazujícího odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu platného pro OSVČ.

Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud měla nárok na výplatu nemocenského po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ. Jestliže tento celoměsíční nárok na nemocenské není, musí být i v těchto měsících minimum dodrženo.

Povinnost podat Přehled

OSVČ je povinna podat zdravotní pojišťovně (pojišťovnám – v případě změny zdravotní pojišťovny v průběhu kalendářního roku) Přehled nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za příslušný kalendářní rok. Zpracovává-li OSVČ daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit zdravotní pojišťovně do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předcházející kalendářní rok. V návaznosti na účinnost daňového řádu je možno podat Přehled za rok 2015 nejpozději k datům 2.5.2016 (bez daňového poradce), resp. 1.8.2016 (s daňovým poradcem).

Přeplatek na pojistném

Přeplatek OSVČ na pojistném za rok 2015, řešitelný zdravotní pojišťovnou v roce 2016 zpravidla po podání Přehledu, může vzniknout například tím způsobem, že OSVČ na základě příznivého vývoje ekonomických výsledků své samostatné výdělečné činnosti za rok 2014 platila v roce 2015 vysoké zálohy na pojistné, avšak v důsledku horších výsledků za tento rok jí vznikla povinnost zaplatit celkové pojistné v nižší částce, než je úhrn záloh zaplacených za rok 2015.

V případě řešení přeplatku pojistného lze postupovat dvojím způsobem. OSVČ buď může požádat zdravotní pojišťovnu o převedení přeplatku na úhradu záloh na pojistné pro příští období, anebo požádá o jeho vrácení, přičemž za podání žádosti se považuje i předložení Přehledu – zvolenou variantu zaškrtne na 1. straně Přehledu. Zdravotní pojišťovna je pak podle zákona povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce od jeho zjištění za předpokladu, že OSVČ nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek.

Výpočet výše zálohy na základě podaného Přehledu

Jak je výše uvedeno, je vyměřovacím základem OSVČ pro placení pojistného za rok 2015 (i za rok 2016) sazba 50% příjmů po odpočtu výdajů, případně s potřebou dodržení minimálního vyměřovacího základu. Výpočet výše zálohy OSVČ na rok 2016 se po podání Přehledu za rok 2015 provede dle následujícího příkladu.

Ukončení samostatné výdělečné činnosti

Rozhodne-li se OSVČ ukončit svoji samostatnou výdělečnou činnost, oznamuje tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna. Pro ohlášení této změny platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta, v rámci které je zapotřebí tuto povinnost splnit. Tato skutečnost (ukončení samostatné výdělečné činnosti) má pro OSVČ především dvojí důsledek: jednak přestává platit zálohy na pojistné (jedná-li se o samostatnou výdělečnou činnost, která je hlavním zdrojem jejích příjmů), jednak dochází ke změně v pojistném vztahu. Pokud dojde k situaci, že OSVČ ukončí svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu kalendářního měsíce a za tento měsíc tedy ještě zaplatí (je povinna zaplatit) stanovenou zálohu na pojistné, má svůj pojistný vztah vyřešen po dobu celého tohoto kalendářního měsíce. Odhlášením z podnikání je kategorie OSVČ tímto ukončena, což vyžaduje potřebu řešení pojistného vztahu pro další období, kdy reálně přicházejí v úvahu tyto varianty:

1. zaměstnání [s příjmy ze závislé činnosti podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.],
2. registrace pojištěnce v kategorii osob, za které platí pojistné stát,
3. placení pojistného jako osoba bez zdanitelných příjmů (od 1.1.2016 ve výši 1 337 Kč měsíčně),
4. odhlášení z českého systému veřejného zdravotního pojištění například z titulu výkonu výdělečné činnosti v rámci Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku nebo ve Švýcarsku ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie (883/2004 a 987/2009) nebo z důvodu dlouhodobého pobytu v zahraničí.

Rozhodne-li se OSVČ pouze přerušit svoji samostatnou výdělečnou činnost, měla by ve vlastním zájmu tuto skutečnost oznámit své zdravotní pojišťovně, třebaže to není její zákonnou povinností.

2. Povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

Základní povinností OSVČ – zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je platit pojistné za své zaměstnance včas a ve správné výši, mimoto plní tito plátci pojistného vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance spoustu dalších povinností, z nichž ty nejdůležitější (včetně souvisejících podmínek) jsou charakterizovány v následujícím textu.

Zaměstnavatel je plátcem pojistného za své zaměstnance. Osoby považované ve zdravotním pojištění za zaměstnance jsou uvedeny v ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., kde jsou rovněž taxativním výčtem vyjmenovány osoby, které se pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance nepovažují.

Pojistné placené za zaměstnance

Při výpočtu výše pojistného vychází zaměstnavatel ze zúčtované hrubé mzdy zaměstnance včetně případného započtení dalších složek příjmu podle zákona. Výše pojistného činí 13,5% z vyměřovacího základu za rozhodné období, kdy tímto rozhodným obdobím je u zaměstnance kalendářní měsíc. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Takto vypočtená výše pojistného představuje částku, kterou zaměstnavatel za zaměstnance odvádí. To znamená, že zdravotní pojišťovně musí být poukázáno pojistné ve výši 13,5% z úhrnu příjmů zaměstnance, započitatelných v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru. Jakýkoliv jiný výpočet není přesně v duchu zákona.

Je-li zaměstnanci v zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc zúčtován v roce 2016 příjem nižší než minimální vyměřovací základ 9 900 Kč, provádí zaměstnavatel dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části za předpokladu, že se na zaměstnance (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň ze zákonného minima.

Splatnost pojistného

Pojistné placené zaměstnavatelem za jednotlivé kalendářní měsíce je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce (připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny), ve stejné lhůtě podávají zaměstnavatelé i Přehled za své zaměstnance – viz dále. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. V této souvislosti upozorňuji zaměstnavatele na povinnost poukazovat správně vypočtené pojistné na příslušný účet (pro hromadné plátce) a pod správným variabilním symbolem (IČ zaměstnavatele).

Odpočty od dosaženého příjmu

Při splnění podmínek uvedených v ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 592/1992 Sb. mohou zaměstnavatelé zaměstnávající více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců odečítat v roce 2016 od dosaženého hrubého příjmu u zaměstnaných poživatelů invalidního důchodu měsíčně částku 6 444 Kč. Nárok na odpočet lze použít i v případě, kdy pobírání důchodu netrvá po celý kalendářní měsíc a současně i ve více zaměstnáních. Odpočet nemohou – kromě poživatelů invalidního důchodu – uplatnit žádní jiní zaměstnanci a ani OSVČ.

Oznamovací povinnost

Další povinnosti zaměstnavatele jsou spojeny s přihlašováním a odhlašováním jeho zaměstnanců. V tomto případě se vyplňuje formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele, kdy za použití příslušných kódů dává zaměstnavatel zdravotní pojišťovně na vědomí změnové informace o jejích pojištěncích. Ve smyslu zákona je zaměstnavatel povinen sdělit nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, zejména následující:

1. oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení,
2. oznámení o změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud zaměstnanec zaměstnavatele o této skutečnosti informoval,
3. oznámení o skutečnostech rozhodných pro vznik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy. Neoznámením zařazení zaměstnance do skupiny osob, za které platí pojistné stát (například poživatelé některého z důchodů, ženy na mateřské dovolené, studenti), přichází zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného (od 1.1.2016 ve výši 870 Kč) za tyto „státní pojištěnce“.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Za nesplnění oznamovací povinnosti může zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč. Při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může výše postihu činit až dvojnásobek uložené pokuty.

Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele

Podle zákona jsou zaměstnavatelé povinni měsíčně podávat Přehledy o platbě pojistného všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci. Tento Přehled obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5% z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. To znamená, že do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují všichni zaměstnanci, tedy i ti, kterým nebyl v rozhodném období, za které se pojistné platí, zúčtován žádný příjem (například nemoc, žena na mateřské dovolené stále vedená jako zaměstnanec apod.).

Maximální vyměřovací základ

V roce 2016 není „strop“ při odvodu pojistného určen, což mj. znamená, že v tomto roce – a ani v nejbližších letech – není omezena maximální výše zálohy (a pojistného) OSVČ a zaměstnavatelé odvádějí pojistné z jakkoli vysokých příjmů.

Penále

Neplacení pojistného, ať už OSVČ jako samoplátcem, nebo jako zaměstnavatelem, popřípadě jeho odvádění opožděně, nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, zakládá nárok zdravotní pojišťovny na penále, přičemž dle zákona je zdravotní pojišťovna povinna penále (jakož i dlužné pojistné) vymáhat. Aktuální sazba penále činí 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení a nesnižuje se ani v případě sjednání splátkového kalendáře.