(sledované období: 6. 10. 2016 – 9. 11. 2016)
Vyhlášené předpisy
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2017
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 343/2016 Sb.
dne 26. 10. 2016
Účinnost: 26. 10. 2016
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění nařízení vlády č. 353/2008 Sb.
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 337/2016 Sb.
dne 18. 10. 2016
Účinnost: 1. 1. 2017 (s výjimkami)
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 336/2016 Sb.
dne 18. 10. 2016
Účinnost: 1. 1. 2017
Nařízení vlády, o jehož návrhu odeslaném do připomínkového řízení jsme informovali v PaM č. 10/2016, bylo v průběhu října schváleno a vyhlášeno ve Sbírce zákonů. S účinností od 1. 1. 2017 tak dojde ke zvýšení minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro jednotlivé kategorie prací podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Minimální mzda (která je zároveň nejnižší úrovní zaručené mzdy pro práce zařazené do 1. kategorie) bude namísto stávajících 9 900 Kč měsíčně činit od prvního ledna rovných 11 000 Kč. Zvýší se zároveň hodinová sazba pro 1. kategorii prací ze stávajících 58,70 Kč na 66 Kč.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy účinné od 1. 1. 2017 se mění následovně:
| Skupina prací | Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč | |
|---|---|---|
| za hodinu | za měsíc | |
| 1. | 66,00 | 11 000 |
| 2. | 72,90 | 12 200 |
| 3. | 80,50 | 13 400 |
| 4. | 88,80 | 14 800 |
| 5. | 98,10 | 16 400 |
| 6. | 108,30 | 18 100 |
| 7. | 119,60 | 19 900 |
| 8. | 132,00 | 22 000 |
Vedle úpravy samotných hodinových a měsíčních sazeb zaručené mzdy bude mít zvýšení minimální mzdy vliv i na jiné oblasti. Předně je potřeba upozornit, že se zvýšením minimální mzdy dojde také ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění, jehož výše odpovídá minimální mzdě.
Dále pak má výše minimální mzdy vliv na výši příspěvku na zapracování, který může zaměstnavatel získat od Úřadu práce, pokud přijme uchazeče, kterému ÚP věnuje zvýšenou péči a jehož maximální výše činí 1/2 minimální mzdy. Polovina minimální mzdy je navíc částka, kterou si může uchazeč o zaměstnání přivydělat, aniž by byl vyškrtnut ze seznamu uchazečů (nárok na podporu však ani při takto nízkém výdělku nenáleží).
Nařízení vlády, kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů pro rok 2017
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 330/2016 Sb.
dne 10. 10. 2016
Účinnost: 1. 1. 2017
Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb. o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 279/2015 Sb.
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 327/2016 Sb.
dne 7. 10. 2016
Účinnost: 1. 11. 2016 (s výjimkami)
Výše uvedeným nařízením byly s účinností od 1. listopadu 2016 navýšeny platové tarify státních zaměstnanců, a to celkem o 4 %. Předpis rovněž představil institut „klíčového služebního místa“, pro něž budou platit v rámci odměňování zvláštní pravidla.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí mají tyto změny zajistit, aby systém odměňování více podporoval platovou konkurenceschopnost státní služby, stejně jako dlouhodobou motivaci státních zaměstnanců pro její kvalitní výkon.
Nařízení vlády o zvýšení příplatků k důchodům v roce 2017
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 326/2016 Sb.
dne 7. 10. 2016
Účinnost: 1. 1. 2017
Nařízení vlády o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2017 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2017 a o zvýšení důchodů v roce 2017
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 325/2016 Sb. dne 7. 10. 2016
Účinnost: 1. 1. 2017
Oproti minulému roku, kdy výše uvedené informace zveřejňovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve formě vyhlášky, si tento úkol na sebe nyní převzala vláda a svým nařízením stanovila parametry, ze kterých se bude vycházet při výpočtu důchodů v roce 2017.
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2015 vzrostl na 27 156 Kč. Přepočítací koeficient pro jeho úpravu za rok 2015 činí 1,0396. První redukční hranice pro stanovení výpočtového základu bude v roce 2017 činit 12 423 Kč, druhá redukční hranice poté 112 928 Kč. Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu vzroste v roce 2017 na 2 550 Kč.
Základní výměra všech důchodů (tj. částka starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu, která náleží všem příjemcům ve stejné výši bez ohledu na příjmy) bude v roce 2017 činit 2 550 Kč měsíčně. Oproti roku 2016 se tedy zvýší o 110 Kč. Vedle toho dojde také ke zvýšení procentní výměry důchodů, a to o 2,2 %.
Vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 257/2016 Sb.
dne 14. 7. 2016
Účinnost: 1. 12. 2016
Dne 1. prosince 2016 nabude účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru (z července letošního roku), který se pravděpodobně dotkne i části zaměstnanců (zejména v bankách a dalších finančních institucích), kteří přestanou splňovat nově stanovené předpoklady. Zaměstnavatelům z tohoto sektoru poté zákon stanoví řadu povinností ohledně zajištění splnění podmínek v oblasti odborné způsobilosti, důvěryhodnosti, kontroly a odměňování všech osob, jejichž prostřednictvím je spotřebitelský úvěr poskytován.
Banky, nebankovní společnosti i další zaměstnavatelé v této oblasti tak budou muset proškolit své zaměstnance a splnit tím požadavek na odbornou způsobilost při prodeji spotřebitelských úvěrů. V praxi tak půjde zejména o zaměstnance, kteří přicházejí do styku se spotřebiteli, ale také o ty, kteří sice do styku se spotřebiteli nepřicházejí, ale v procesu sjednávání smlouvy o spotřebitelském úvěru určitým způsobem rozhodují nebo za něj odpovídají.
Naopak, výše uvedené se nebude vztahovat na zaměstnance, kteří vykonávají podpůrné funkce (mezi něž patří např. interní právníci), kteří připravují smluvní dokumentaci nebo fungují jako podpora pracovníkům prodeje, pokud nejsou součástí schvalovacího procesu.
K 1. 12. 2016 tak vznikne povinnost vykonat odbornou zkoušku všem finančním poradcům, zprostředkovatelům, prodejcům a distributorům úvěrových produktů, přičemž odbornou způsobilostí se podle tohoto zákona rozumí získání všeobecných a odborných znalostí a dovedností nezbytných pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Výše zmiňovanou podmínkou důvěryhodnosti se poté rozumí zejména čistý trestní rejstřík v oblasti majetkových a hospodářských trestných činů a skutečnost, že ohledně majetku posuzované osoby nebylo v posledních 5 letech vydáno rozhodnutí o úpadku.
Co se týče pravidel poskytovatele spotřebitelského úvěru (tedy např. banky) při odměňování zaměstnanců, ta musí být přiměřená povaze, rozsahu a složitosti činností a musí zajišťovat řádné a plynulé poskytování spotřebitelského úvěru. Nově tedy odměňování zaměstnanců nesmí být závislé na počtu nebo podílu schválených žádostí o spotřebitelský úvěr.
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony (zaměstnávání mladistvých)
Sněmovní tisk: 642
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 3. 11. 2015)
Stav projednávání: zapracování pozměňovacích návrhů přijatých ve 3. čtení
V rámci desítek pozměňovacích návrhů, které byly k původně navrhované strohé novele občanského zákoníku přilepeny v průběhu legislativního procesu, bylo např. zrušeno ustanovení o jednání kolektivního statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům (§ 164 odst. 3 byl označen za duplicitní k obecné úpravě jednání právnických osob), nebo byl zrušen limit 1/2 u srážek ze mzdy a započtení v pracovněprávních vztazích (bez dalšího vysvětlení).
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zastoupení zaměstnanců v dozorčí a správní radě)
Sněmovní tisk: 592
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 4. 9. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 3. čtení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 379
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 5. 1. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 3. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 783
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 19. 4. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 2. měsíce po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a další související zákony
Sněmovní tisk: 880
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 26. 7. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 9. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (otcovská poporodní péče)
Sněmovní tisk: 821
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 27. 5. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 9. měsíce po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (flexibilita čerpání rodičovského příspěvku)
Sněmovní tisk: 854
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 30. 6. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (posudková péče a pracovnělékařské služby)
Sněmovní tisk: 874
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 21. 7. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související předpisy (transpoziční novela)
Sněmovní tisk: 688
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 23. 12. 2015)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 5. 2016
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (změny redukčních hranic pro výpočet PPM)
Sněmovní tisk: 730
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 29. 2. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 9. 2016
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (karenční doba)
Sněmovní tisk: 744
Předkladatel: Senát (předložil PS dne 22. 3. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. měsíce po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 798
Předkladatel: Senát (předložil PS dne 28. 4. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh na vydání zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele a o změně dalších souvisejících zákonů
Sněmovní tisk: 799
Předkladatel: poslanec Andrej Babiš (předložil PS dne 29. 4. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 3. měsíce po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona o pobytu cizinců z nebezpečných zemí
Sněmovní tisk: 833
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 7. 6. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dozor ÚP nad stavem/střízlivostí uchazeče o zaměstnání)
Sněmovní tisk: 892
Předkladatel: skupina poslanců (předložila PS dne 19. 8. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (koncepční novela)
Sněmovní tisk: 903
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 9. 9. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2017 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (agenturní zaměstnávání)
Sněmovní tisk: 911
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 16. 9. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. den po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (maximální hranice důchodového věku)
Sněmovní tisk: 912
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 16. 9. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zjednodušení placení pojistného pro OSVČ)
Sněmovní tisk: 926
Předkladatel: vláda (předložila PS dne 3. 10. 2016)
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna – 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 6. měsíce po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona o evidenci odborových organizací a organizací zaměstnavatelů a o změně zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (transpoziční novela)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zdravotní pojištění cizinců)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů (transpoziční novela – přeshraniční vysílání zaměstnanců)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (valorizace pojistného placeného státem)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (diferenciace sazeb pojistného na SZ)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s ochranou oznamovatelů podezření na protiprávní jednání
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (zaměstnávání OZP/rekvalifikace)
Stav projednávání: připomínkové řízení ukončeno
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2017
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a další související zákony (dlouhodobé ošetřovné)
Stav projednávání: připomínkové řízení ukončeno
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 9. měsíce po vyhlášení
Věcný záměr zákona o dobrovolnictví
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (zamezení zneužívání dávek)
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr novely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení (slevy na pojistném na SZ pro zaměstnavatele)
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr novely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení (dovolenkové pokladny)
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o sociálních pracovnících
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Stav projednávání: vláda
Mezinárodní smlouvy
Protokol k Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 29 o nucené práci
Sněmovní tisk: 563
Stav projednávání: souhlas Parlamentu s ratifikací doručen prezidentovi
Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a Tuniskou republikou
Sněmovní tisk: 690
Stav projednávání: souhlas Parlamentu s ratifikací doručen prezidentovi
Smlouva mezi ČR a Albánskou republikou o sociálním zabezpečení
Sněmovní tisk: 691
Stav projednávání: souhlas Parlamentu s ratifikací doručen prezidentovi
Dohoda mezi ČR a Chilskou republikou o programu pracovní dovolené
Sněmovní tisk: 659
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna i Senát – souhlas s ratifikací
Evropská unie
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES („nařízení o ochraně osobních údajů“)
Od poloviny roku 2018 nabude účinnosti nové evropské nařízení o ochraně osobních údajů (dále jen „Nařízení“), které navíc bude doprovázet i trestněprávní směrnice v oblasti ochrany osobních údajů. Vzhledem k tomu, že Nařízení bude automaticky účinné i pro všechny české subjekty (tedy i české zaměstnavatele), a jelikož změn má být skutečně hodně, v několika bodech je už nyní stručně shrnujeme.
Nařízením se bude muset řídit správce nebo zpracovatel, který:
- bude mít provozovnu v EU a v souvislosti s ní bude zpracovávat osobní údaje nebo
- bude zpracovávat osobní údaje v souvislosti s nabídkou služeb, zboží či monitoringem fyzických osob nacházejících se v EU, aniž by ale musel mít v EU sídlo či pobočku.
V Nařízení zůstává základní pravidlo, že zpracování osobních údajů je možné jen na základě souhlasu fyzické osoby, o jejíž osobní údaje se jedná, nebo pokud je zde jiný zákonný důvod, např. plnění právní povinnosti či oprávněný zájem správce údajů s tím, že souhlas fyzické osoby tak bude muset být i nadále svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný.
Co podstatného se tedy změní?
- Předávání osobních údajů do třetích zemí
Předání se bude moci obecně uskutečnit jen tehdy, pokud Evropská komise rozhodne, že tato třetí země zajišťuje odpovídající úroveň ochrany. Pokud tomu tak nebude, bude do ní možné předat osobní údaje, jen pokud správce nebo zpracovatel poskytne vhodné záruky a splní-li další podmínky.
- Právo být zapomenut
Právo být zapomenut bude dle Nařízení náležet každé fyzické osobě, o které jsou zpracovávány/shromažďovány údaje, přičemž taková osoba bude mít právo nejen na to, aby její osobní údaje již dále nebyly zpracovávány, ale aby byly i přímo vymazány – tedy aby se na ni zapomnělo.
- Zpřísnění sankcí
Za porušení pravidel pro ochranu osobních údajů bude moci být uložena pokuta až do výše 20 mil. Kč, tedy dvojnásobek stávající pokuty, kterou umožňuje uložit současná česká úprava.
- Ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů
Správce bude nově povinen bez zbytečného odkladu (obecně nejpozději do 72 hod.) ohlásit ÚOOÚ, v některých případech i dotčeným fyzickým osobám (osobám, jejichž osobní údaje jsou ohroženy), že došlo k porušení zabezpečení osobních údajů.
- Pověřenec pro ochranu osobních údajů
Tato nová úprava má za cíl především vnitřní kontrolu činnosti správce/zpracovatele, zejména v tom ohledu, zda postupuje v souladu s Nařízením. Pověřence bude muset v obecné rovině jmenovat každý správce nebo zpracovatel, jehož hlavní činnost spočívá v rozsáhlém zpracování osobních údajů (takže by se mělo jednat zejména o velké zaměstnavatele).
- Povinnost vést záznamy
Stávající registrační povinnost zaměstnavatelů bude s účinností nařízení nahrazena povinností správce/zpracovatele vést záznamy o všech činnostech zpracování údajů, za které dotyčný správce/zpracovatel odpovídá.