(sledované období: 4. 4. 2019 – 6. 5. 2019)
Vyhlášené předpisy
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, kterým se vyhlašuje částka odpovídající 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely životního a existenčního minima a částka 50 % a 25 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství pro účely státní sociální podpory
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 103/2019 Sb. dne 12. 4. 2019
Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2018 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 104/2019 Sb. dne 12. 4. 2019
Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů průměrnou hrubou roční mzdu v České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu následujících 12 kalendářních měsíců.
Na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2018 ve výši 31 885 Kč činí pro období od 1. května 2019 do 30. dubna 2020 průměrná hrubá roční mzda v České republice 382 620 Kč.
Zákon o zpracování osobních údajů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 110/2019 Sb. dne 24. 4. 2019
V souvislosti s „trestněprávní“ směrnicí (EU) 2016/680 o ochraně fyzických osob a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, známějším pod zkratkou GDPR, které je přímo účinné již od 25. května 2018, bylo nezbytné adaptovat tyto evropské normy do českého právního řádu. Český zákonodárce jako jeden z posledních členských států schválil prováděcí národní legislativu, a to bez jednoho dne o 11 měsíců později, než došlo k přímé účinnosti GDPR.
Mimo adaptace GDPR do českého právního řádu tento zákon ruší původní zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů. Z tohoto důvodu je vhodné z nově vytvořených dokumentů (v návaznosti na GDPR) odstranit odkaz na tento již zrušený právní předpis.
Více informací o daném předpisu naleznete v předchozích vydáních časopisu Práce a mzda.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 111/2019 Sb. dne 24. 4. 2019
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006, o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 85
Stav projednávání: 2. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 9. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)
Sněmovní tisk: 159
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců)
Sněmovní tisk: 162
Stav projednávání: 1. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006, o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 182
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (odložení zavedení elektronické neschopenky)
Sněmovní tisk: 204
Stav projednávání: 3. čtení
Původně navrhovaná účinnost: 31. 12. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)
Sněmovní tisk: 212
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)
Sněmovní tisk: 224
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)
Sněmovní tisk: 246
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení superhrubé mzdy)
Sněmovní tisk: 254
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. následujícího roku po vydání ve Sbírce zákonů
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)
Sněmovní tisk: 297
Stav projednávání: 3. čtení
Předpokládaná účinnost: Vyhlášením
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 298
Stav projednávání: 3. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (prodloužení délky základní výměry dovolené)
Sněmovní tisk: 317
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (etapy zavedení elektronické neschopenky)
Sněmovní tisk: 333
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 352
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon) a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 424
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po jeho vyhlášení
O poslaneckém návrhu zákona, který přináší za účelem odstranění systémové diskriminace možnost tzv. actio popularis, tj. možnost podat žalobu v diskriminačních záležitostech za větší nebo neurčitý počet osob, jsme vás informovali v minulém vydání časopisu Práce a mzda. Daný návrh vzbudil u odborné i laické veřejnosti poměrně velké debaty, zda je vhodné, aby nezisková organizace vznášela za konkrétní fyzickou osobu žalobu u soudu. Mnozí odborníci chápou ochranu před diskriminací spíše jako ryze osobní záležitost a podle nich by se každá osoba měla takového nároku před soudem domáhat sama.
I přes značnou nevoli veřejnosti vláda přijala k danému návrhu neutrální stanovisko, kde zejména vyzdvihuje potřebu potírat diskriminaci ve společnosti. Vláda nicméně ve svém stanovisku také upozorňuje na některé problematické body poslaneckého návrhu (např. problematiku souhlasu dotčené osoby).
Z výše uvedených důvodů bude jistě velmi zajímavé sledovat další průběh tohoto návrhu, o kterém vás budeme informovat v některém z dalších vydání.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 439
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (zvýšení základní výměry důchodu)
Sněmovní tisk: 452
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 30. 9. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 457
Stav projednávání: zaslán vládě k vyjádření stanoviska
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 7. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Dalším návrhem z řad poslanců je také novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, jehož cílem je posílení principu zásluhovosti pracujících rodičů na výchově dětí, posílení příjmové situace rodin s více dětmi a podpora zvyšování počtu dětí v rodině, které budou v budoucnu plátci daní a pojistného na důchodové pojištění.
Konkrétně se změna dotkne například snížení sazby pojistného u zaměstnanců, které má být odstupňováno podle toho, o kolik nezaopatřených dětí zaměstnanec pečuje – daná sazba má nově u těchto zaměstnanců činit:
- 5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance, u něhož se stanoví pojistné v této sazbě z důvodu péče o 2 nezaopatřené děti;
- 2,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance, u něhož se stanoví pojistné v této sazbě z důvodu péče o 3 nezaopatřené děti;
- 0 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance, u něhož se stanoví pojistné v této sazbě z důvodu péče o 4 a více nezaopatřených dětí.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Sněmovní tisk: 458
Stav projednávání: zaslán vládě k vyjádření stanoviska
Předpokládaná účinnost: 1. dnem 6. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Poslanci dále předložili další novelu zákoníku práce, která se týká odpovědnosti za škodu vzniklou žákům při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním podle § 391 odst. 2 zákoníku práce, kdy se bude dané ustanovení explicitně vztahovat nejen na žáky základních škol, ale i na děti v mateřských školách.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 463
Stav projednávání: zaslán vládě k vyjádření stanoviska
Předpokládaná účinnost: 1. dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení
Poslanci ve snaze motivovat zaměstnavatele k zaměstnávání osob se zdravotním postižením a za účelem zlepšení postavení a životní úrovně těchto osob, navrhují zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Tento příspěvek, který slouží k nahrazení skutečně vynaložených prostředků na mzdy v měsíční výši 75 % prostředků skutečně vynaložených na mzdy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, je možné v současnosti vyplatit do výše 12 000 Kč. Poslanci navrhují tuto hranici zvýšit, a to až do výše 12 800 Kč.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a další související zákony (dlouhodobý pobyt za účelem hledání zaměstnání)
Senátní tisk: 70
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna schválila
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (zvýšení rodičovského příspěvku)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona o lobbování
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona o sociálním podniku
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona o hromadných žalobách
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. dnem dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadných žalobách
Stav projednávání: vláda (v připomínkovém řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. dnem dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
V minulém vydání jsme vás informovali o návrhu zákona, který má zavést nový (leč v zahraničí hojně užívaný) institut tzv. hromadných žalob, které umožňují velké skupině osob s podobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom řízení. V souvislosti s tímto návrhem byl vypracován návrh, který mění a přizpůsobuje související právní předpisy v oblasti procesního práva pro zavedení komplexní a ucelené právní úpravy hromadných řízení.
Úprava se týká zejména občanského soudního řádu, zákona o soudních poplatcích či insolvenčního zákona. Jedná se spíše o úpravy technického rázu, kdy se např. navrhuje rozšíření možnosti nahlížet do spisu či doplňuje nový sazebník poplatků pro hromadné žaloby.
Návrh nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců
Stav projednávání: vláda (v připomínkovém řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019
Návrh nařízení vlády má realizovat přechod lékařů orgánu sociálního zabezpečení ze státní služby do pracovního poměru od 1. 7. 2019 (podle zákona č. 335/2018 Sb., o kterém jsme vás informovali v minulém roce) na úseku odměňování a provádí některé dílčí věcně související změny v katalogu správních činností v oblasti posudkové činnosti. Úpravy se dotýkají problematiky platových tarifů, titulů pro poskytování zvláštního příplatku, výčtu oborů služby pro služební místa, která je možné označit za klíčová, a též zařazení vybraných služebních činností do platových tříd v katalogu správních činností.
Mezinárodní smlouvy
Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení
Sněmovní tisk: 165
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna dala souhlas k ratifikaci
Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři
Sněmovní tisk: 177
Stav projednávání: Poslanecká sněmovna dala souhlas k ratifikaci
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Nový jednotný webový portál MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá novou podobu webových stránek, která bude moderním řešením pro komunikaci resortu s veřejností. Cílem projektu Jednotné portálové řešení práce a sociálních věcí je sjednocení stávající platformy postupně pro všechny resortní instituce, jako je např. Česká správa sociálního zabezpečení nebo Úřad práce ČR.
Největší výhodou pro zaměstnavatele bude rychlé vyhledávání informací k řešení různých životních situací a také možnost elektronického podávání žádostí. Na finální podobu a na to, zda se podaří dosáhnout větší přehlednosti a jednoduchosti komunikace s těmito správními orgány, si budeme muset počkat nejméně do 28. června 2019, kdy je plánováno oficiální spuštění tohoto modernizovaného webového portálu.
Celý text tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí naleznete na adrese www.mpsv.cz v sekci Média a veřejnost – Tiskové zprávy MPSV (Duben).
Úřad práce ČR
Nezaměstnanost v březnu opět klesla
Dne 8. 4. 2019 vydal Úřad práce ČR tiskovou zprávu, ve které na základě statistických údajů provedl zhodnocení nezaměstnanosti za měsíc březen 2019. V evidenci Úřadu práce se k 31. 3. 2019 nacházelo celkem 227 053 uchazečů o zaměstnání, což je o 14 364 méně než v únoru a dokonce o 36 555 osob méně než v předešlém roce. Zároveň jde o nejnižší březnovou hodnotu od roku 1997, kdy bylo bez práce 199 597 lidí.
Situace na pracovním trhu aktuálně odpovídá jak dlouhodobému vývoji, tak ročnímu období. Česká ekonomika je podle Úřadu práce ČR stále v dobré kondici a na vývoji se příznivě podepisuje i příchod jarního počasí, kdy se postupně rozjíždějí sezónní práce. Ze strany zaměstnavatelů však stále přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických oborech.
Celý text tiskové zprávy Úřadu práce naleznete na adrese portal.mpsv.cz/upcr v sekci Pro média – Tiskové zprávy (Duben)
Státní úřad inspekce práce
Kontroly nelegálního zaměstnávání
Státní úřad inspekce práce informoval o tom, že v minulém roce zaměřil pozornost na odhalování nelegálního zaměstnávání, kde probíhaly zvýšené kontroly i mimořádné akce v průběhu celého roku na celém území České republiky.
Z celkového počtu 8 339 kontrol zaměřených na odhalování nelegálního zaměstnávání byla oblastními inspektoráty zjištěna nelegální práce u 1 048 subjektů. Kontrolami bylo odhaleno 4 583 nelegálně zaměstnaných osob. V 763 případech se jednalo o občany ČR, ve 225 případech o občany EU (nejčastěji osoby se slovenskou, rumunskou a bulharskou státní příslušností) a v 3 595 případech o cizince, občany třetích zemí. V porovnání s rokem 2017 výrazně vzrostl počet cizinců, tedy občanů třetích zemí, zjištěných při výkonu nelegální práce (z 1 917 cizinců na 3 595 cizinců).
Vzhledem k tomu, že Státní úřad inspekce práce upozorňuje, že i v letošním roce budou probíhat zvýšené kontroly nelegálního zaměstnávání, lze určitě doporučit zaměřit se na danou problematiku a dodržovat veškeré právní předpisy v této oblasti.
Celé znění této tiskové zprávy naleznete na webových stránkách www.suip.cz.
Evropská unie
Odstupné u pracovních poměrů na dobu určitou a neurčitou
Soudní dvůr Evropské unie rozhodoval ve spojených věcech C-29/18, C-30/18 a C-44/18 o předběžné otázce předložené španělským soudem, zda představuje diskriminaci vyšší vyplacené odstupné pro zaměstnance s pracovním poměrem na dobu neurčitou než pro zaměstnance pracující na dobu určitou.
Soudní dvůr Evropské unie v této věci dospěl k závěru, že rozdílné zacházení při výplatě odstupného v daném případě nepředstavuje diskriminaci. Své rozhodnutí Soudní dvůr Evropské unie odůvodnil tím, že při pracovním poměru na dobu určitou je předem známa doba trvání pracovního poměru, a naopak u pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou zaměstnanec neočekává ukončení pracovního poměru.