V souvislosti s mimořádnými opatřeními přijatými k ochraně obyvatelstva a prevenci vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené koronavirem, která mají negativní dopady také na podnikání občanů, byla přijata zvláštní opatření také pro osoby samostatně výdělečně činné v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění. Tato zvláštní opatření jsou obsažena v zákoně č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020; tento zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení, tj. dnem 27. března 2020.
Prominutí záloh
Základním opatřením je prominutí povinnosti OSVČ platit pravidelné měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v období březen až srpen 2020. To znamená, že OSVČ za měsíce březen až srpen nebudou odvádět tyto zálohy a z důvodu nezaplacení těchto záloh nebude běžet penále. Prominutí povinnosti platit zálohy v tomto období se týká všech záloh bez ohledu na jejich výši, tj. nejen záloh, které jsou OSVČ povinny platit aspoň v minimální výši; toto prominutí není vázáno na přerušení výkonu samostatné výdělečné činnosti nebo na prokazování poklesu příjmů.
Zálohy na pojistné jsou podle zákona č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Pro případ, že záloha na pojistné již byla na některý měsíc tohoto období zaplacena (v praxi se bude jednat nejčastěji o platbu zálohy za březen), je stanoveno, že takováto platba se použije na úhradu splatných závazků (například nedoplatku pojistného) a poté jako záloha na další kalendářní měsíce roku 2020. Například zaplatila-li OSVČ ještě zálohu na pojistné za březen 2020 a od dubna 2020 již zálohy přestala platit, použije se záloha na pojistné zaplacená v březnu na úhradu zálohy za září 2020, takže ještě za září 2020 se rovněž nemusí záloha na pojistné platit.
Toto prominutí záloh na pojistné se týká všech OSVČ, tj. jak OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost, tak OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Prominutí záloh nastává automaticky, tj. bez žádosti. Změna nenastala u pojistného na nemocenské pojištění, které OSVČ, pokud jsou dobrovolně nemocensky pojištěny, platí nadále beze změny.
Opatření týkající se prominutí záloh nemá vliv na odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku za zaměstnance. Pokud tedy je OSVČ zároveň zaměstnavatelem, neplatí zálohy na pojistné za sebe, avšak odvod pojistného jako zaměstnavatele není dotčen.
Snížení pojistného na důchodové pojištění za rok 2020
Dalším opatřením pro OSVČ je snížení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za rok 2020. Pojistné za kalendářní rok se stanoví z vyměřovacího základu za příslušný kalendářní rok v sazbě 29,2 % a provádí se zúčtování se zaplacenými zálohami. Pojistné za rok 2020 se bude stanovovat v roce 2021 na základě přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020 obecným postupem a takto vypočtené pojistné se sníží tak, že za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, se odečte částka 2 544 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, a částka 1 018 Kč, jde-li o OSVČ vykonávající vedlejší samostanou výdělečnou činnost. Tyto částky, které odpovídají výši minimálních záloh, se použijí i v případě, že OSVČ je povinna platit zálohy ve vyšší výměře na základě přehledu o příjmech a výdajích.
OSVČ, která se považovala v období březen až srpen 2020 za OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost, si tak sníží pojistné za rok 2020 celkem o 15 264 Kč. OSVČ, která se považovala v období březen až srpen 2020 za OSVČ vykonávající vedlejší samostanou výdělečnou činnost, si tak sníží pojistné za rok 2020 celkem o 6 108 Kč. Pokud například OSVČ vykonávala hlavní samostatnou výdělečnou činnost a od července 2020 se stala OSVČ vykonávající vedlejší samostanou výdělečnou činnost, sníží si pojistné za rok 2020 celkem o 12 212 Kč.
Opatření v důchodovém pojištění
Skutečnost, že v období březen až srpen 2020 nebyla povinnost platit zálohy na pojistné, nemá vliv na hodnocení samostatné výdělečné činnosti jako doby důchodového pojištění, neboť podle § 11 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, je podstatné zaplacení pojistného, nikoliv platba záloh na pojistné. Bude-li tedy v roce 2021 zaplaceno pojistné na důchodové pojištění (po uvedeném snížení), bude se za dobu důchodového pojištění považovat i období, v němž byla v roce 2020 prominuta povinnost platit zálohy na pojistné; skutečnost, že bylo prominuto placení záloh v období březen až srpen 2020, nemá tedy vliv na zápočet doby důchodového pojištění za rok 2020.
Zvláštní opatření však bylo přijato jen pro případ, že by byl přiznáván důchod v roce 2020. Podle § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění platí, že dobou důchodového pojištění je u OSVČ v kalendářním roce, do něhož spadá den, od něhož se přiznává důchod, též doba před tímto dnem, jestliže OSVČ zaplatila do dne podání žádosti o přiznání důchodu zálohy na pojistné splatné do konce měsíce předcházejícího měsíci, v němž byla podána žádost o přiznání důchodu. Podle tohoto zvláštního opatření platí, že se pro tento účel považují za zaplacené ty zálohy, jejichž zaplacení bylo prominuto.
Například žádá-li OSVČ o přiznání důchodu v červnu 2020 od dosažení důchodového věku v srpnu 2020, měla by povinnost zaplatit splatné zálohy za leden až květen 2020, aby se jí doba v roce 2020 hodnotila při přiznání důchodu jako doba důchodového pojištění; protože však došlo k prominutí záloh za období březen až srpen 2020, postačí, aby byly zaplaceny zálohy jen za leden a únor 2020, aby se doba od ledna 2020 do dne přiznání důchodu v roce 2020 hodnotila jako doba důchodového pojištění (zálohy za březen až květen 2020 se považují pro tento účel za zaplacené).
Vzhledem k předpokladu, že v důsledku řady omezujících opatření přijatých v rámci epidemie v roce 2020 budou OSVČ dosahovat nižších příjmů, což by negativně ovlivnilo jejich základ pro výpočet důchodů, bylo přijato ustanovení, podle něhož se pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu u OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, za které nebyla povinnost platit zálohy na pojistné, za tzv. vyloučenou dobu (toto opatření se netýká OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, neboť se předpokládá, že charakter této činnosti je jen doplňkový).