ztížení společenského uplatnění

Nařízením vlády č. 451/2022 Sb. byla k 1. lednu 2023 změněna výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Zároveň byla výše bodu stanovena obecně, aby se mohla měnit každý rok bez nutnosti novelizace nařízení vlády.

Ukázka z připravované publikace je redakčně krácena a upravena pro potřeby časopisu.

Zaměstnanec měl v srpnu 2018 uznaný pracovní úraz bez pracovní neschopnosti, při němž si přetrhl šlachu bicepsu. Nyní se na zaměstnavatele obrátil s tím, že následkem tohoto pracovní úrazu musí podstoupit operaci. Kromě náhrady za ztrátu na výdělku nárokuje také bolestné a ztížení společenského uplatnění. Kdo přesně posoudí přímou příčinnou souvislost s původním pracovním úrazem? Má se zaměstnanec obrátit na Kliniku pracovního lékařství a co je k tomu potřeba? Lékařské zprávy, které zaměstnanec předložil, nejsou jednoznačné a vyskytují se v nich různé diagnózy. Zaměstnavatel není schopen posoudit, zda se v tomto případě jedná o příčinnou souvislost, či nikoliv. 

Zaměstnanec dostal plnění od pojišťovny za ztížení spol. uplatnění, je toto plnění osvobozeno od daně z příjmů? Nemusí jej uvádět do daňového přiznání? 

V rámci právní úpravy odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění stále přetrvává dvoukolejný systém, kdy s ohledem na odlišná kritéria pro výpočet těchto nemajetkových újem nelze vyloučit různou výši vypočtené náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění, a to v závislosti na povaze újmy na zdraví spadající do právní úpravy občanského zákoníku či zákoníku práce.

Právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání se dlouhodobě koncepčně nemění, a to i když vezmeme v úvahu některé dílčí, byť významné změny, provedené s účinností od 1. října 2015 novelou zákoníku práce č. 205/2015 Sb. a na ni navazujícím nařízením vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Praxe podle zásady „šedivá je teorie, zelený je strom života“ přesto nabízí celou řadu aktuálních otázek, na které nelze dát vždy jednoznačnou odpověď.

Úvod Do 31. 12. 2013, tedy do nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, byla výše náhrady za bolest stejně jako náhrady za ztížení společenského uplatnění coby dílčích...

Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se stal zaměstnanci na dohodu o provedení práce pracovní úraz. Po ukončení neschopnosti přinesl zraněný od svého obvodního lékaře (ošetřující lékař byl ortoped - jednalo se o zlomeninu stehenní kosti) vyplněný formulář na bolestné a ztížené společenské uplatnění ve výši 1 500 bodů. Komisí, která pracovní úrazy likviduje, bylo rozhodnuto, že musí proběhnout revize bodového ohodnocení. Dostala jsem za úkol toto zajistit. Oslovila jsem Pojišťovnu Kooperativa s tím, že oni určitě mají své lékaře, kteří sporné případy řeší, ale nekomunikují přesto, že jim bylo nabídnuto, že Ministerstvo průmyslu a obchodu všechny výdaje uhradí. Kam se mohu obrátit kvůli novému posudku? Ministerstvo je rozhodné případné náklady s tím spojené uhradit.  

Vzhledem k právní úpravě nárůstu hodnoty 1 bodu v rámci bolestného za pracovní úraz na 250 Kč se ptám, zda se bolestné bude vyplácet i u pracovních úrazů bez pracovní neschopnosti. U některých zaměstnavatelů dochází ke zvýšené evidenci pracovních úrazů a žádostí o výplatu pouze bolestného, proto se ptají, zda by se nedalo argumentovat tím, že nedošlo k pracovní neschopnosti nebo že nebyla delší než 3 kalendářní dny, a tak bolestné nevyplatit.