smrt zaměstnance

Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zaniká účast na zdravotním pojištění smrtí pojištěnce. V případě smrti je důležité, v jaké kategorii je pojištěnec v daný den evidován u zdravotní pojišťovny, tedy zda se jedná o zaměstnance, OSVČ, "státního pojištěnce" nebo o osobu bez zdanitelných příjmů, přičemž je samozřejmě možný i přípustný souběh některých kategorií.

Slovensko v roku 2022 čaká v oblasti pracovného práva výzva, ktorá by sa mala prejaviť v podobe novely Zákonníka práce, ktorá mala podľa aktuálneho návrhu nadobudnúť účinnosť dňa 1. augusta 2022. Po ukončení medzirezortného pripomienkového konania a pred predložením návrhu zákona do Národnej rady Slovenskej republiky sa termín účinnosti posunul na 1. 10. 2022.

Po smrti zaměstnance se, ostatně jako u všech fyzických osob, rozbíhá řízení o pozůstalosti, s čímž se pojí určité, leckdy velmi dlouhé časové období, během kterého je třeba vypořádat peněžitá práva, na která měl zůstavitel ke dni smrti nárok. Lze však některá z těchto práv po smrti zaměstnance vypořádat i jinou cestou „mimo“ řízení o pozůstalosti?

U společnosti nám nečekaně zemřela zaměstnankyně, která neměla manžela a s nikým ve společné domácnosti nežila. Jak správně postupovat a komu odeslat vyrovnání mzdy a proplacení nároku na dovolenou? Je v takém případě vhodné počkat na uzavření pozůstalosti - určení dědice? Na co si dát pozor? 

Jakým způsobem je možné vyplatit poslední mzdu zemřelému zaměstnanci? Můžeme mu mzdu zúčtovat, a pokud se nepřihlásí nikdo z osob blízkých (děti, manžel/ka), ji odeslat celou na jeho poslední známý účet nebo máme povinnost ji ponechat u zaměstnavatele do doby, než bude vypořádáno dědické řízení? 

Mezi našimi zaměstnanci je manželský pár. Manžel zemřel a manželce a dítěti se bude vyplácet jednorázový finanční příspěvek - ovdovělé manželce (zaměstnankyni) 40 000 Kč; pro osiřelé dítě 30 000 Kč, a jednorázová finanční výpomoc pro osiřelé dítě po zesnulém zaměstnanci ve výši 30 000 Kč. I když se dávky nesčítají, tak pro upřesnění se manželce vyplatí celkem 100 000 Kč. Mohou být tyto výpomoci vyplacené mzdou nebo si musí zaměstnankyně podat daňové přiznání a uvést částky nad limit jako ostatní příjem? Jaký je vůbec limit pro danění a odvody 15 000 Kč nebo 30 000 Kč? Můžete přesně popsat, jak se budou provádět odvody výše uvedeného případu? Jak by se postupovalo a co by šlo do daňového přiznání, pokud by manželka zesnulého nebyla naším zaměstnancem?

V květnu 2018 zemřel náš zaměstnanec. Před úmrtím si zakoupil několik kusů zaměstnaneckých akcií s tím, že mu dle našich podmínek budou po uplynutí 3 let připsány další, tzv. prémiové podíly, které ale podléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění a záloze na daň z příjmu. Nyní se veškeré jeho podíly (zakoupené vlastní i prémiové) staly předmětem dědického řízení. Dědicem se stal jeho nezletilý syn, za kterého je ustanovena zástupcem matka (družka zesnulého). Nyní jsem dostala pokyn vyplatit jí jak jeho zakoupené podíly, tak i podíly prémiové. U těch ale nevím, jak postupovat. Mám je vyplatit "přes jeho mzdu", tj. odvést z nich daň, SP a ZP za něho, tj. za zesnulého nebo se v tomto případě postupuje jinak a vyplácí se dědici, popř. jeho ustanovenému zástupci a odvody hradí on, pokud ano, jakým způsobem?

Prosím o radu, jak lze pomoci zaměstnankyni, které zemřel manžel. Manžel byl také náš zaměstnanec, jeho žena má nyní finanční problémy, firma by ji ráda co nejrychleji pomohla jednorázovou výpomocí cca 50 000 Kč. Je nějaká možnost, abychom z toho my ani ona neodváděli daně, sociální pojištění, zdravotní pojištění. 

Základní informace Smrt zaměstnance i zaměstnavatele je událostí, která má dopady jak na samotnou existenci pracovněprávního vztahu, tak i na případné vypořádání nároků mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V souladu s § 48 odst. 4 zákoníku práce smrtí zaměstnance zaniká pracovní poměr, jako i pracovněprávní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ). Jelikož je zaměstnanec smlouvami a dohodami vázán k osobnímu výkonu práce, závazek zemřelého vykonávat práci na jeho dědice nepřechází. Pracovní poměr zaniká rovněž i smrtí zaměstnavatele – fyzické osoby, vyjma případů pokračování v živnosti. Nehodlá-li oprávněná osoba v živnosti pokračovat, zaniká pracovněprávní vztah marným uplynutím lhůty 3 měsíců ode dne smrti zaměstnavatele.