podpora v nezaměstnanosti

Zaměstnanec byl od 23. 3. 2023 do 24. 5. 2023 na dlouhodobém OČR hned 25. 5. 2023 – 22. 5. 2024 dlouhodobá nemoc. Dne 23. 5. 2024 ukončil pracovní poměr. Hlásí se na úřad práce. Z jakého období se uvádí příjem pro podporu v nezaměstnanosti, ze IV. čtvrtletí 2022? 

Člen výboru SVJ má schválenou měsíční odměnu, výplata je 4× za rok, za čtvrtletí se vyplácí 9 000 Kč brutto. Od června 2023 bude nezaměstnaný (pracoval jinde) a požádá si o podporu v nezaměstnanosti. Bude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti při zmíněném příjmu z vyplácených odměn v SVJ. Dle § 39 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, nemá nárok na podporu uchazeč o zaměstnání a nevíme, zda v uvedených bodech do této kategorie spadá. Pokud by bránilo výplatě podpory výše nastavené odměňování, bylo by pro něho výhodnější nastavení zúčtování měsíční odměny ve výši 3 000 Kč kvůli posouzení výše příjmu? 

Je možné, aby si člověk, který je v evidenci úřadu práce, přivydělal nějaké peníze v zákonem stanovené výši? A pokud je to možné, jakou formou a do jaké výše si může přivydělat (např. DPP, DPČ, pracovní smlouvou na zkrácený úvazek či nebo je to také závislé na tom, zda právě pobírá podporu v nezaměstnanosti?

Pokud se se zaměstnancem dohodneme na ukončení pracovního poměru dohodou - bez výplaty odstupného - jaký důvod napsat, aby neměl případně krácenou podporu v nezaměstnanosti, aby bral vyšší procenta?

Máme problémy s posíláním oznámení o hlášení skončení zaměstnání u pojištěných dohod o provedení práce. Mám DPP od 1.7. do 5.8. Kolegyně z personálního útvaru po mně chce, abych vypočítala fiktivně čistý příjem pro ÚP, ačkoliv ještě vůbec neznám odpracované směny za srpen a tím i dosaženou odměnu. Můžete mi, prosím, přesně napsat (jak se říká "pro méně" bystré) jaký postup je správný? Ve Všeobecných zásadách z webu ČSSZ to zrovna moc jasné není, resp. já jsem pochopila, že mohu posílat do 20.KD v kal.měsíci následujícím po kal.měsíci, v němž zaměstnanci vznikla účast na pojištění a tato lhůta je stejná i pro odhlášení, pokud nevyprší v době, kdy má být přihlášen. Přihlášen byl do 8mi dnů od vzniku DPP ( po odpracování 40 hod. bylo jasné, že to bude dohoda pojištěná), takže jsem si myslela, že max.do 20.9. musí být posláno odhlášení. Nehodlám posílat tak pozdě, již jsem kontaktovala mistra, aby mi přednostně udělal výkaz a příkaz k výplatě, ale dnes, tj. 5. prac.den po ukončení DPP ho ještě nemám. Předpokládám, že výpočet čistého příjmu u DPP mám provádět z celé délky období, nikoliv pravděpodobným průměrem, jako se dělá u nástupů do normálního prac.pom. 

Může si někdo, kdo je registrován na úřadu práce a pobírá podporu v nezaměstnanosti, přivydělat něco na DPP, aniž by o podporu přišel??

Do kolika dnů má zaměstnavatel povinnost vydat zaměstnanci potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti? Program nám potvrzení vystavuje až po spočítání posledních mezd, avšak zaměstnanec tlačí na vydání ihned při ukončení pracovního poměru.

Uchazeč o zaměstnání získal v rozhodném období alespoň rok zaměstnání s důchodovým pojištěním a nárok na podporu v nezaměstnanosti tak vznikl. Krátce před zařazením do evidence na ÚP však vykonával dohodu o provedení práce (bez jiného zaměstnání). Z čeho se bude počítat výše podpory v nezaměstnanosti? Z dohody nebo z předchozího klasického zaměstnání? Podle § 50 odst. 1 zákona o zaměstnanosti se počítá podpora z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů. Vyhoví podmínkách § 50 odst. 1 i dohoda o provedení práce? Je rozhodné, zda zakládala tato dohoda účasti na nemocenském pojištění? Pokud ano, proč?

Jaké se mají používat sazby daně a pojistného při zjišťování průměrného čistého měsíčního výdělku, který se uvádí na formulář pro Úřad práce, dle kterého ÚP vyplácí podporu v nezaměstnanosti? Dle § 356 odst. 3 zákoníku práce se použijí podmínky a sazby platné pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje. Jaký měsíc se tím myslí - je to měsíc, v němž skončil pracovní poměr zaměstnance? Má se v průměrném čistém měsíčním výdělku projevit i případný daňový bonus?

Nyní mám uzavřený pracovní poměr a pobírám rodičovský příspěvek na dítě a dále k tomu jsem uzavřela DPP na tři měsíce. K 31. 1. 2021 bych chtěla pracovní poměr ukončit z důvodu péče o dítě, neboť už to prostě nestíhám pracovat na plno, ale dále bych si pak chtěla najít nějaký zkráceny pracovní úvazek. Je možné ukončit pracovní poměr např. k 31. 1. a jít na pracovní úřad např. od května? Měla bych nárok podporu v nezaměstnanosti, budu-li hledat nějaký zkrácený úvazek? Pokud ano - počítala by se mi podpora z mého nynějšího zaměstnání, které ukončím k 31. 1. a na pracovní úřad půjdu např. až od května či dubna, kdy mi skončí DPP? Z čeho by se mi počítal případný výměr pro podporu z PP či i z DPP, kterou mám uzavřenou od ledna-března? Nebo bych nárok na podporu již neměla a pouze by mě úřad zaevidoval jako uchazeče o zaměstnání? 

Je možno, a pokud ano, co je k tomu zapotřebí, zaměstnat osobu na funkci pedagogického pracovníka, která by v rámci vlastního volna ráda pracovala na základní škole na základě uzavřené pracovní smlouvy nebo dohody po dobu jednoho měsíce bez nároku na plat. Podotýkám, že by tak činila z vlastní vůle, aby se seznámila s pedagogickou praxí na naší škole a současně by ušlou mzdu věnovala jako finanční dar škole. Jak by se na tuto skutečnost nahlíželo, kdyby šlo o osobu, která je vedena na Úřadu práce a pobírala by podporu v nezaměstnanosti? Byla by ohrožena výplata podpory v nezaměstnanosti? 

Podnikatel, 55 let, je několik let OSVČ, platí zákonem stanovený min. odvod SP, ZP. Bude muset na nějaký čas přerušit výdělečnou činnost z důvodů zdravotních problémů. Má tento podnikatel vůbec nárok na dávky podpory v nezaměstnanosti, případně nějaké jiné dávky, a pokud ano, z čeho se počítají? Jak dlouhou dobu může být registrován/pobírat dávky z Úřadu práce? Má nějaké další povinnosti? 

Stále se nejen mezi zaměstnavateli objevují různé názory, týkající se výkladu pojmu nekolidujícího zaměstnání. Je pravdou, že se tato forma zaměstnání návazně projevuje i ve zdravotním pojištění, proto by měli zaměstnavatelé při řešení vzniklé si-tuace důsledně postupovat v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění.

Jaký použiji průměrný výdělek pro výpočet čistého průměrného měsíčního příjmu ze kterého Úřad práce vychází pro výpočet podpory v nezaměstnanosti - průměrný výdělek za druhý kvartál nebo za třetí kvartál? Zaměstnanec končí 30. 9. 

Zaměstnanci platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím svého zaměstnavatele. Na rozdíl od zbývajících skupin plátců (osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů) se tak zaměstnanci nemusí starat o placení pojistného, neboť v celkové platbě hrazené zaměstnavatelem je zahrnuta i částka placená zaměstnancem odpovídající jedné třetině této platby. K jejímu sražení zaměstnavatel nepotřebuje souhlas zaměstnance.

Nejvyšší správní soud vydal v nedávné době rozsudek relevantní zejména pro zaměstnavatele, jehož bývalý zaměstnanec podá žádost o podporu v nezaměstnanosti, přičemž může být sporné, zda mu ze strany zaměstnavatele bylo vyplaceno odstupné. Druhý rozsudek se týká procesní aktivity účastníka řízení v případě řízení o žádosti, konkrétně opět žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

OSVČ má živnostenské oprávnění od 4/2017, do té doby byl v evidenci ÚP a pobíral podporu v nezaměstnanosti. Bude tato podpora zohledněna v DPFO za 2017 jako příjem?

Zbývající 4 rozsudky Nejvyššího správního soudu ve vztahu k podpoře v nezaměstnanosti se týkají pracovních smluv uzavíraných na obou stranách toutéž fyzickou osobou, vrácení neprávem poskytnuté podpory či zápočtu náhradní doby pojištění.

Návrh skupiny 54 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl podán k Ústavnímu soudu už před více než 5 lety, konkrétně dne 23. 3. 2012. Byl reakcí na některé změny v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „ZP“), a zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále též „ZOZ“), oba ve znění pozdějších předpisů, provedené s účinností od 1. 1. 2012 zákonem č. 365/2011 Sb., a směřoval k jejich zrušení.

Tento a následující článek mají za cíl přiblížit čtenářům aktuální rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu ve vztahu k podpoře v nezaměstnanosti, a to ať již k podmínce doby důchodového pojištění, k zápočtu náhradní doby pojištění, problematice pracovních smluv uzavíraných na obou stranách toutéž fyzickou osobou, či vracení neprávem poskytnuté podpory.