platební neschopnost zaměstnavatele

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je upravena zejména zákonem č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Tento zákon poskytuje zaměstnancům, jejichž mzdové nároky nebyly zaměstnavatelem včas a řádně uspokojeny, právní prostředek ochrany, který jim umožňuje alespoň částečné uspokojení těchto nároků ze strany úřadu práce.

V současné době vzhledem k aktuální ekonomické situaci a související finanční situaci zaměstnavatelů se množí dotazy ze strany zaměstnanců týkající se problematiky platební neschopnosti zaměstnavatele, resp. jaká práva a nároky mají zaměstnanci v případě, že jejich zaměstnavatel se ocitl v platební neschopnosti.

Problematika tzv. souběhu funkcí je projednávána českými soudy více než 25 let, přičemž v různých obměnách se jednotlivé aspekty a dopady souběhu funkcí neustále vrací. Předmětem tohoto článku je shrnutí dosavadních závěrů o (ne)možnosti vzniku pracovněprávního vztahu z uvedeného důvodu (souběhu funkcí) v kontextu unijního rámce uspokojování mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele. Právě v dotčené oblasti totiž Nejvyšší správní soud předložil předběžnou otázku Soudnímu dvoru EU, přičemž její posouzení může mít závažný dopad především do oblasti veřejného práva.

Při nevyplacení mzdy či platu zaměstnavatelem má zaměstnanec možnost bránit se soudní cestou. Pokud je však zaměstnavatel v platební neschopnosti, rozšiřují se možnosti zaměstnance o další veřejnoprávní nástroje určené zákonem č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Jednou z důležitých povinností zdravotních pojišťoven je průběžně analyzovat platební morálku plátců pojistného, kterými jsou zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. Tato činnost zdravotních pojišťoven je důležitá zejména proto, aby byl zajištěn pravidelný přísun prostředků do systému veřejného zdravotního pojištění.

Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „Zvláštní senát“) v přelomovém usnesení ze dne 14. 12. 2017, Konf 44/2017, svěřil soudní přezkum rozhodnutí ve věci mzdových nároků podle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOchrZ“) do kompetence soudů ve správním soudnictví, když konstatoval, že tyto mzdové nároky mají veřejnoprávní povahu. Do doby vydání tohoto rozsudku totiž v této oblasti rozhodovaly civilní soudy podle části páté občanského soudního řádu, tedy v řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem. V následujícím textu si tak stručně shrneme vybranou dosavadní rozhodovací praxi správních soudů v této oblasti.

V prosinci loňského roku bylo vydáno zcela průlomové rozhodnutí zvláštního senátu zřizovaného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů1), a to ve věci sporu o věcnou příslušnost mezi soudy civilními a soudy správními při rozhodování žalob proti rozhodnutím vydávaným krajskými pobočkami Úřadu práce ČR v prvním stupni a Ministerstvem práce a sociálních věcí jako odvolacím orgánem2) v oblasti zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.3)

Dne 29. 7. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů1), na jejímž základě došlo k přímé novelizaci některých ustanovení zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOchrZ“).

V souvislosti s aktuální situací společnosti OKD, a.s. (dále jen „dlužník“ nebo také „zaměstnavatel“), jsou často zmiňovány sociální dopady její platební neschopnosti, včetně obavy zaměstnanců o výplatu jejich mezd. Určitou hmotnou pomoc v takových případech může dotčeným zaměstnancům nabídnout Úřad práce České republiky (dále jen „úřad práce“) prostřednictvím zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zaměstnanců či ZOchrZ“).