odvod pojistného

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto v následujícím textu upozorňujeme na jejich nejdůležitější zákonné povinnosti. Jedná se zejména o povinnost oznamovat změny ve zdravotním pojištění, především nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání, změnu zdravotní pojišťovny nebo skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále, nebo uložení pokuty.

Jednatel společnosti s ručením omezeným bude mít za vykonanou práci pro společnost pravidelnou měsíční odměnu ve výši 10 000 Kč. Odvádí se pojistné na zdravotní pojištění z této částky? Jak by to bylo s dopočtem do minimálního vyměřovacího základu? Kdyby současně i podnikal, postačí písemné prohlášení, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy? Pojištěnec má takto nízké příjmy ve více firmách, nicméně si údajně platí jako OSVČ alespoň minimální zálohy. Jak na takovou situaci nahlížet ve zdravotním pojištění? V dalším textu přinášíme odpovědi na otázky týkající se specifického postavení jednatelů ve zdravotním pojištění a nabízíme přehled klíčových principů a postupů, které pomohou zaměstnavatelům i pojištěncům se lépe orientovat v otázkách stanovení vyměřovacího základu a navazujícího výpočtu výše pojistného.

11. – 28. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách plynoucích z novely zákona o zaměstnanosti, tzv. Daňovém echu, aktualizovaných tiskopisech atd.

Jednou z nejproblémovějších oblastí zdravotního pojištění je odvod pojistného zaměstnavatelem v návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance. Za účelem správného postupu zaměstnavatele při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazujícího odvodu pojistného se budeme primárně zabývat situacemi, kdy je příjem zaměstnance nižší než zákonem stanovené minimum. Minimální vyměřovací základ představuje pro zdravotní pojištění v roce 2025 částka 20 800 Kč. Na straně jedné tak zaměstnavatel dle situace provádí při příjmu nižším než 20 800 Kč dopočet a doplatek pojistného do stanoveného minima, na straně druhé relevantně odvádí pojistné z příjmu nižšího než minimální mzda, anebo dokonce nemusí odvést za zaměstnance a za sebe žádné pojistné. V těchto souvislostech je v dalším textu obsažen návod, jak má zaměstnavatel komunikovat se zaměstnancem předtím, než bude provádět dopočet do minima.

11. – 21. 11. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o úpravě výše odvodu při neplnění podílu OZP, nových odvodech za zaměstnance rizikových profesí atd.

Zaměstnavatel je povinen potvrzovat zaměstnanci jeho sdělení ve věci příslušnosti ke zdravotní pojišťovně. Právní úprava zdravotního pojištění vymezuje i plnění zúčtované bývalému zaměstnanci, tedy po skončení zaměstnání, které nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. A proč je pro zaměstnavatele výhodné neprodleně uhradit zdravotní pojišťovnou evidovaný dluh na pojistném? Komentář k výše uvedenému se dozvíte v následujícím textu.

10. – 17. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o mzdových parametrech pro rok 2025, zvláště o limitech důležitých pro DPP, nejčastějších chybách pří podávání hlášení o DPP atd.

10. – 10. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o přijatých hlášeních o příjmu z DPP, upřesním změny ve srážkách z mezd atd.

9. – 12. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o růstu důchodového věku, zvýšení odvodů OSVČ na pojistné atd.

Minimální mzda jako důležitý parametr zdravotního pojištění určuje v souvislosti s placením pojistného zaměstnavatelem minimální vyměřovací základ zaměstnance, resp. jeho poměrnou část, a mimoto ještě stanovuje vyměřovací základ pro placení pojistného osobami bez zdanitelných příjmů. Jak má správně zaměstnavatel postupovat při řešení specifických situací, kterými jsou například trvání zaměstnání pouze jeden den v kalendářním měsíci, dovršení věku 26 let u zaměstnaného studenta, vykázaná neomluvená absence bez faktického výkonu práce nebo nástup osoby do funkce s tím, že první odměna bude zúčtována až za několik měsíců?

Vzhledem k tomu, že v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 3 a 5 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, je deklarována, v podstatě jako jediná přetrvávající, návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění, ovlivňují změny v oblasti nemocenského pojištění i postupy ve zdravotním pojištění. Zákonem č. 349/2023 Sb. se měly od 1. 7. 2024 sčítat příjmy z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele a u více zaměstnavatelů, kdy pro každou situaci byla stanovena rozhodná částka příjmu neboli limit, od kterého se mělo odvádět sociální pojištění. Tento právní stav změnilo přijetí zákona č. 163/2024 Sb. Jak se tato změna projeví v postupech zaměstnavatele ve zdravotním pojištění po datu 1. 7. 2024?

5. – 6. 6. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o odkladu změn u DPP, průměrné mzdě, novém daňovém informačním systému atd.

4. – 25. 4. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o změnách v osvobození příjmů při pořádání společenských akcí, volném přístupu na český trh práce atd.

Kromě mzdy nebo platu poskytují zaměstnavatelé zaměstnancům benefity a plnění různé povahy anebo nastávají situace, které je zapotřebí fundovaně vyhodnotit. Z tohoto důvodu je zásadní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění správně stanovit vyměřovací základ zaměstnance. Pokud mzdová/mzdový účetní nepostupuje v souladu s právní úpravou zdravotního pojištění, která je v některých případech dlouhodobě navázána na související právní předpisy, vznikne u zaměstnavatele dluh na pojistném včetně penále, opačnou alternativou je existence přeplatku na pojistném. Obojí je chybou vyžadující sjednání nápravy formou opravy tehdy, není-li hodnota pohledávky nebo závazku plátce či zdravotní pojišťovny promlčena. V dalším textu si přiblížíme postupy zaměstnavatele při řešení různých situací v právních podmínkách roku 2024.

Vláda tento týden obdržela z MPSV k projednání návrh důchodové reformy. Ten mimo jiné chce zavést 6,5% slevu na důchodovém pojištění pro pracující seniory, přičemž sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstane...

V tomto vydání týdeníku se zmíním o připravované novele zákona o daních z příjmů, návrhu na slevu na pojistném pro důchodce, průměrné mzdě atd.

Mzdové náklady zaměstnavatele a čistá mzda zaměstnance, kterou obdrží na bankovní účet, se výrazně liší. Hlavním důvodem jsou platby na povinném pojistném. Ve většině vyspělých zemí totiž odvádí povinné pojistné ze své hrubé mzdy nejenom zaměstnanec, ale navíc jej platí i zaměstnavatel za zaměstnance. Jak vysoká je souhrnná sazba povinného pojistného v členských zemích OECD?

Při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zdravotní pojišťovně musí zaměstnavatel vždy důsledně vyhodnotit, zda příjem zúčtovaný zaměstnanci podléhá povinnosti odvodu pojistného, či nikoli. Nesprávný postup zapříčiní v tomto směru vznik dluhu na pojistném včetně souvisejícího penále na straně jedné, anebo naopak přeplatek na pojistném na straně druhé. Aby byl zaměstnavatel povinen odvést pojistné na zdravotní pojištění z příjmu zúčtovaného zaměstnanci, musí být naplněna dikce ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde je upraveno stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.

Základem bezproblémového vztahu mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou je důsledné plnění oznamovací povinnosti, tedy přihlašování a odhlašování zaměstnanců a oznamování „státních kategorií“, jakož i řádné placení pojistného. V následujícím textu si ukážeme správné postupy zaměstnavatele a zároveň možnosti nebo povinnosti zdravotních pojišťoven v situaci, kdy zaměstnavatel poruší zákon.

Z pohledu zdravotního pojištění existují určité odlišnosti při sjednání pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti jednak z hlediska plnění oznamovací povinnosti, jednak při placení pojistného. Tyto odlišnosti nalezneme u obou pracovněprávních vztahů i v případě nemoci zaměstnance. V dalším textu se zaměříme na řešení situací zaměstnavatelem (případně pojištěncem) v souvislosti s nemocí zaměstnance pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti.