odměny

Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnankyní dohodou k 31. 10. 2024. V termínu ji řádně odhlásí. Protože částečně splnila nárok na kvartální odměny za 4.Q/2024, chtěl by jí v lednu 2025 poskytnout dodatečně jednorázovou odměnu ve výši 15 000 Kč. Bude nutné zaměstnankyni v lednu přihlásit a odhlásit? K jakému datu, jakými kódy na OSSZ a zdravotní pojištovnu?

Zaměstnanec v pracovním poměru může být za práci odměňován buď mzdou, nebo platem. Odměňování zaměstnanců platem má přitom svoje specifika. Na ně se zaměřujeme v následujících otázkách a odpovědích.

Zaměstnankyně v pracovním poměru nastoupila v březnu na mateřskou dovolenou a v srpnu jí chce ředitel školy poskytnout odměnu, která je za období, kdy ještě mateřskou nečerpala, tedy leden až únor. Tato odměna je účelově vyplacená všem zaměstnancům projektu a může být poskytnuta, až v srpnu. Tuto odměnu musí dostat všichni účastníci, kteří se na tom projektu podíleli. Mohu vyplatit tuto odměnu i zaměstnankyni, která je v srpnu na mateřské dovolené? 

Společnost s. r. o., soukromé zdravotnické zařízení, bude vyplácet odměny zdravotníkům na základě kompenzační vyhlášky. Kompenzační vyhláška kompenzuje dopady koronavirové pandemie na zdravotnická zařízení, určuje mimořádné odměny zdravotníkům za práci při druhé vlně pandemie COVID-19. Ve vyhlášce je, že pro získání plné kompenzace musí poskytovatel splnit produkční podmínku, která je stanovena tak, že musí za období čtvrtého kvartálu 2020 vykázat alespoň 75 % produkce v porovnání s čtvrtým kvartálem roku 2018, takže se to bude vztahovat asi k 4Q/2020. Naše otázka: Dalo by se na tyto odměny pohlížet jako na mimořádné, které by nevstupovaly do průměru? Případně, pokud mají odměny vstupovat do průměru, dá se ta celá odměna rozpustit do několika kvartálů kvůli průměrům?

Firmě byla přiznána odměna zdravotníkům. Částka je včetně odvodů. Můžete mi napsat způsob, jak tuto částku zaměstnancům vyplatit? Zadat ji jako hrubou mzdu včetně odvodů? Uvádí se, že částka je plus odvody, ale jen sociální a zdravotní. Znamená to, že 15% daň odvede zaměstnavatel víc, než obdržel odměny pro zaměstnance? Nebo se to nedaní? Zadávám to přece jako klasickou odměnu/prémii.

Jednatel pobírá odměnu dle smlouvy o výkonu funkce Kč 1 000 Kč/měsíčně. Zároveň má příjem z dohody o provedení práce ve výši Kč 10 000 Kč/měsíčně. Podepsal prohlášení k dani. Jaký je správný postup zdanění souběhu těchto příjmů v roce 2021?

Mám dotaz ohledně odměny za uplynulý hospodářský rok. Je možné tuto odměnu vyplatit zaměstnankyni, která je již druhý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti? Nebo v jejím případě až po ukončení DPN?

V kolektivní smlouvě uzavřené mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací nebo ve vnitřním předpisu vydaném zaměstnavatelem samotným lze nalézt řadu ujednání (ustanovení), na jejichž základě vzniká zaměstnanci nárok na specifický druh mzdové složky. Současně jsou ale upraveny podmínky, které musejí být splněny, aby ke vzniku takového nároku vůbec došlo. V této souvislosti se často objevuje podmínka trvání pracovního poměru zaměstnance v rozhodném období.

Fyzická osoba, trvale žijící v Itálii - nepodnikatel - poskytuje české firmě své služby v oblasti programování. Za tyto služby jsou vypláceny odměny. Podle italských zákonů jsou tyto služby do určité částky osvobozeny od daně z příjmů. Jak je to však z pohledu našich zákonů? Je povinna česká firma tyto příjmy zdaňovat a pokud ano, jaký je správný postup?

Jak zaměstnanci, který nastoupil až v srpnu a na konci roku byla vyplacena roční odměna (tento zaměstnanec samozřejmě obdržel nižší částku), rozpočítávat tuto odměnu do vyměřovacího základu pro výpočet průměru pro náhrady? Také na čtyři čtvrtletí jako ostatním, kteří pracovali po celý kalendářní rok? 

Je nějaká změna v odvodu sociálního a zdravotního pojištění u odměn jednatele? Od jaké částky je třeba platit sociální pojištění a kolik se platí zdravotní pojištění z odměny ve výši 2 500 Kč? Daň bude zálohová nebo srážková. 

Jednatel společnosti pobírá na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele měsíční odměnu ve výši 30 000 Kč. Tato odměna nepodléhá zákoníku práce, jen zákonu o obchodních korporacích. Nárok na odměnu je v dané smlouvě sjednán tak, že jednateli náleží, pokud společnost dosáhla v předcházejícím kalendářním roce kladného hospodářského výsledku. Jednatel se ocitne v pracovní neschopnosti po několik měsíců. Má jednatel i v této situaci nárok na odměnu jednatele, případě nějakou „náhradu“ odměny od „zaměstnavatele“? Jak je to v tomto případě s nárokem na nemocenské dávky?

Naše zaměstnankyně má několik nepřednostních exekuci. Pořadí: 1. - 10. 1. 2012; 2. - 2. 7. 2014; 3. – 26. 8. 2014; 4. - 20. 2. 2018. K 3. a 4. exekuci ještě dorazily exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky na daňový bonus (došlo 8. 10. 2019) a přeplatek povinného na dani (9. 10. 2019). Zaměstnankyně má u nás uzavřený hlavní pracovní poměr a zároveň dohodu o provedení práce. Čistá mzda činí celkem 17 174 Kč včetně odměny z dohody. Hrubý příjem z dohody je 913 Kč, z pracovního poměru - 20 801 Kč, vyživované osoby nejsou. Jak se bude počítat srážka na exekuci první v pořadí? Můj software mi vypočítal srážku ve výši 3 309 Kč. Bylo mi vysvětleno, že na odměnu z dohody exekuce z roku 2012 (do roku 2015) se nevztahuje. Je tento výpočet a postup správný? Exekuční příkazy k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, pokud mají konkretizováno „bonus“ a „přeplatek na dani“, se tedy se nevztahují na odměny z dohod?

Uskutečňuji streaming na streamovacím serveru: tj. hraji hry on line a dostávám odměny od fanoušků. Jakým způsobem se z těchto odměn platí daň? Musím na to mít živnostenské oprávnění?

Základní informace § 358 ZP Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než je kalendářní čtvrtletí (roční odměny, roční prémie, bonusy, 13. a 14. plat atd.), určí se pro účely zjištění průměrného výdělku její poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část (části) této mzdy nebo platu se zahrne do hrubé mzdy nebo platu při zjištění průměrného výdělku v dalším období (dalších obdobích). Počet dalších období se určí podle celkové doby, za kterou se mzda nebo plat poskytuje. Tzn. pololetní odměny se rozpočítávají do dvou čtvrtletí, roční odměny či prémie pak do čtyř čtvrtletí apod. Takto se nemusí postupovat, je-li poskytnuta čtvrtletní odměna bez ohledu na to, kterého čtvrtletí se týká, tato odměna se v plné výši zahrne do hrubé mzdy za rozhodné období, ve kterém je poskytnuta. Do hrubé mzdy nebo platu se pro účely zjištění průměrného výdělku zahrne v rozhodném období poměrná část mzdy nebo platu odpovídající odpracované době v daném čtvrtletí. Není tedy možné dát do každého čtvrtletí aritmetickou polovinu resp. čtvrtinu odměny, ale je třeba přihlédnout i k odpracované době. Např. pokud byl zaměstnanec 1 měsíc v daném čtvrtletí nemocný, do hrubé mzdy (platu) se zahrnou pouze 2/3 odměny připadající na rozhodné období – čtvrtletí. Příklad: Je třeba zjistit PHV zaměstnance platný pro 4. čtvrtletí 2023, rozhodným obdobím je 3. čtvrtletí 2023. Přitom již v dubnu 2023 tento zaměstnanec obdržel roční odměnu za rok 2022 ve výši 40 000 Kč. V červenci odpracoval z důvodu dovolené pouze 12 pracovních dnů, v září pak z důvodu nemoci pouze 10 pracovních dnů. Jeho mzda a odpracovaná doba v jednotlivých měsících rozhodného období byla následující: Období Hrubá mzda Pracovní fond Odpracováno 07/2023 34 000 Kč 184 hodin 184 hodin 08/2023 20 000 Kč 176 hodin 96 hodin 09/2023 18 000 Kč 168 hodin 80 hodin Celkem  72 000 Kč 528 hodin 360 hodin Roční odměna: 40 000 Kč     Výpočet PHV platného pro celé 4. čtvrtletí 2023 se může provádět mnoha způsoby, lze využít např. tyto postupy: 1. varianta Jednou z variant je stanovení PV podle poměru počtu hodin, za které se PV zjišťuje a průměrné odpracované doby za čtvrtletí v období, za které je odměna poskytována. V roce 2022, za který je roční odměna poskytnuta, zaměstnanec odpracoval např. 1 904 hodin. Průměr odpracovaných hodin za čtvrtletí v roce 2022: 1 904 : 4 = 476 hodin Poměr počtu hodin v rozhodném období a v roce 2022: 360 : 476 = 0,7563 část odměny připadající na 3. čtvrtletí 2023: 40 000 : 4 * 0, 7563= 7 563 Kč PHV = (72 000 + 7 563) : 360 = 221,01 Kč 2. varianta Další variantou je stanovení PV podle průměrné hodinové (denní) hodnoty roční odměny v období, za které je odměna poskytována. V jednotlivých rozhodných obdobích se pak do hrubé mzdy započte částka odpovídající násobku této průměrné hodnoty a počtu odpracovaných hodin v uvedeném kalendářním období. Průměrná hodinová hodnota roční odměny v roce 2022: 40 000 : 1 904 = 21,01 Kč část odměny připadající na 3. čtvrtletí 2023: 360 x 21,01 = 7 563 Kč PHV = (72 000 + 7 563) : 360 = 221,01 Kč Vyjde stejný výsledek jako u 1. varianty, do rozhodného období se totiž zahrne stejná část odměny, její výši však zjišťujeme trochu jiným způsobem. 3. varianta V praxi se často využívá zjednodušená varianta, kdy se nebere v úvahu odpracovaná doba za čtvrtletí v období, za které je odměna poskytována. Při tomto způsobu výpočtu pak zpravidla vychází nižší PV, odměna totiž není nikdy zahrnuta do výpočtu PV v plné výši, zaměstnanec je pak tímto poškozen. Odměna připadající na 3. čtvrtletí = (40 000 : 4) * (360 : 528) = 6 818,18 PHV = (72 000 + 6 818,18) : 360 = 218,94 Kč 4. varianta Je možné stanovit určitou míru tolerance neodpracované doby, která výpočet PV neovlivní (např. 5 či 10 dnů za čtvrtletí) a teprve nad tuto dobu provádět krácení. Pokračování pro všechny varianty Části odměny je třeba u všech variant výpočtu zahrnout do hrubé mzdy podle zvoleného způsobu výpočtu ve čtyřech rozhodných obdobích, tj. do 2. čtvrtletí 2023, 3. čtvrtletí 2023 a 4. čtvrtletí 2023 a 1. čtvrtletí 2024. V důsledku krácení v jednotlivých RO nemusí být v některých případech do hrubé mzdy za jednotlivá kalendářní čtvrtletí zahrnuta celá vyplacená odměna. Naopak, celkově může být započtena nejvýše částka ve výši vyplacené odměny (tj. 40 000 Kč). Způsob výpočtu je třeba stanovit v kolektivní smlouvě či ve vnitřním předpise. Vnitřní předpis upravující způsob zjišťování PV je nutné mít v souladu s výpočtem PV prováděným používaným mzdovým SW.

Příspěvková organizace, zřizovatelem je město, zaměstnanci dostávají měsíční plat, za svátky nedostávají náhrady, ale plat, jako kdyby pracovali. Dostávají pololetní odměny. Postupuji tedy při zápočtu odměny do průměrného výdělku podle § 358 zákoníku práce. Výši odměny vydělím počtem odpracovaných hodin za příslušné pololetí a potom započtu poměrnou část odměny do čtvrtletí podle počtu odpracovaných hodin. Mohou být v odpracovaných hodinách započteny i neodpracované svátky, za které je poskytován plat, jak výše uvedeno?

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Ve zřizovací listině máme kromě vymezení hlavního účelu činnosti uvedenou i vedlejší hospodářskou činnost (pronájem prostor, hostinskou činnost - praní a žehlení prádla pro cizí organizaci, stravování zaměstnanců zřizovatele, důchodců a zaměstnanců školských organizací ve městě). Podíl z tržeb z těchto činností je možno použít na výplatu odměn zaměstnancům školy, jejichž výši určuje ředitel organizace. Je možno část těchto mzdových prostředků použít i na odměnu řediteli organizace. Pokud ano, kdo stanoví její výši? Může tak učinit statutární zástupce ředitele a je její výše omezena (např. % z celkového ročního objemu takto získaných finančních prostředků)?

Závislá práce je prací úplatnou, vykonávanou zaměstnancem pro zaměstnavatele za mzdu, plat nebo odměnu (podle typu zaměstnavatele a druhu pracovněprávního vztahu). Pokud je práce konána v pracovním poměru a zaměstnavatel je subjekt, jenž není uveden ve výčtu dle ustanovení § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (v praxi se hovoří nejčastěji o tzv. podnikatelské sféře), je za ni zaměstnanci poskytována mzda. Zákoník práce ve svém ustanovení § 113 uvádí, jakými způsoby se mzda určuje (sjednává, či stanoví), nijak ale zaměstnavatele neovlivňuje v její formě a struktuře. U zaměstnavatelů se lze setkat s různými, více či méně propracovanými mzdovými systémy. A v té souvislosti se zpravidla objeví též pojem nároková a nenároková složka mzdy.

V rámci snahy stabilizovat personální zajištění svých činností může zaměstnavatel využít zvláštní typy odměn, jako jsou odměny při životních a pracovních výročích či odměny věrnostní a stabilizační povahy, v případě mimořádně obtížné životní situace pak může přikročit i k sociální výpomoci.

Jak by měla vypadat metodika pro výplatu stabilizačního bonusu? Např. že za každý odpracovaný měsíc náleží zaměstnanci bonus ve výši 1 000 Kč. Jaký rozdíl je mezi stabilizačním a docházkovým bonusem? Budou tyto bonusy zahrnuty do průměrného výdělku (pracovně právní průměr)? Budou se tyto bonusy evidovat v ostatních osobních nákladech: pro ISPV- údaje pravidelného statistického šetření a ve Výkaze o úplných nákladech práce pro Český statistický úřad? Jsme podnikatelský subjekt.