kratší pracovní doba

Po dalším rozsudku z dílny Soudního dvora EU si budou muset čeští zákonodárci i soudy znovu položit otázku, zda je možno za práci přesčas u kratších úvazků považovat až práci vykonanou nad plný úvazek. Bude nutno dosavadní vnitrostátní náhled na věc přehodnotit a za práci přesčas u kratších úvazků nově považovat jakoukoliv práci vykonanou nad sjednaný kratší úvazek? Tlak „z Evropy`` na legitimitu dosavadního posuzování této problematiky v ČR, a tedy i na možnou změnu současné právní úpravy v zákoníku práce , zdá se totiž sílí.

  Stanoviska AKV k problematice BOZP Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů Zaměstnanec pracující v nočních směnách U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná...

Zaměstnanec je zaměstnán na plný úvazek 42 hodin týdně, na pozici prodavače na jednu směnnu-pracovní doba rovnoměrně rozvržená. Od 12. 12. 2022 by chtěl pracovat na zkrácený pracovník úvazek z důvodu mimořádné rodinné události-péče o nemocnou osobu (matku), která bude trvat i v dalších měsících roku 2023. Lze toto z pohledu zaměstnavatele akceptovat a dodatkem smlouvy zkrátit pracovní úvazek již od 12. 12. 2022?

Ne každá práce, kterou vykoná zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele nad rámec své kratší pracovní doby, je prací přesčas. A ne každá činnost, kterou vykoná nad rámec své kratší pracovní doby, je práce, za kterou mu přísluší mzda nebo plat.

Jsme příspěvková organizace – divadlo. Jak postupovat, když máme několik umělců, kteří mají smlouvy na dobu neurčitou a vzhledem k uměleckému plánu tito umělci nehrají, nebo hrají pouze 1–2 x do měsíce. Jejich platy jsou již v nejvyšším stupni a vysoké třídě, což není zrovna zanedbatelná částka. Lze krátit plat? Nebo jak toto řešit, když se jedná řádově u některých o několik sezón po sobě, kdy nehrají, nezpívají a berou plné platy?

Žádosti běžného zaměstnance o kratší pracovní dobu či jinou vhodnou úpravu pracovní doby není zaměstnavatel povinen vyhovět. Pokud ale takovou žádost podá těhotná zaměstnankyně či zaměstnankyně/zaměstnanec pečující o dítě mladší 15 let nebo jinou závislou osobu, může ji zaměstnavatel odmítnout pouze v případě, že mu ve vyhovění brání vážné provozní důvody.

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 12. 3. 2019 – I. část 1. SJEDNÁNÍ KRATŠÍ PRACOVNÍ DOBY A JEJÍ ZMĚNA Někteří členové...

Základní informace Pokud nepracuje zaměstnanec v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu nebo po zkrácenou stanovenou týdenní pracovní dobu (v obou případech tedy na tzv. plný pracovní úvazek), pak jde u něho o kratší pracovní dobu (tzv. kratší pracovní úvazek) s dopadem do výše mzdy nebo platu.  Kratší pracovní dobu může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat (viz ustanovení § 80 zákoníku práce). V případě, že zaměstnavatel vyhoví písemné žádosti zaměstnance dle ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce (v rámci zvláštních pracovních podmínek některých kategorií zaměstnanců v oblasti pracovní doby), uzavření dohody o kratší pracovní době zákoník práce přímo předpokládá.

Základní informace Existují kategorie zaměstnanců, kterým zákoník práce přiznává zvýšenou ochranu v oblasti pracovní doby, a to tím, že jim dává možnost písemně požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní doby. Pokud tomu nebrání vážné provozní důvody, je zaměstnavatel povinen žádosti zaměstnance vyhovět. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti zaměstnance, musí své negativní rozhodnutí písemně zdůvodnit. Neučiní-li tak, hrozí mu pokuta od orgánu inspekce práce až do výše 200 000 Kč. Svého práva se může zaměstnanec domáhat žalobou k soudu. Účelem této právní úpravy je umožnit zmíněným zaměstnancům vykonávat závislou práci v pracovněprávním vztahu s ohledem na jejich (omluvitelné) jiné osobní a rodinné povinnosti, tj. skloubit pracovní a rodinný život.

Máme zaměstnance, který má měsíční mzdu 8 000 Kč a bude vykonávat práci vždy jeden den v týdnu - úterý 8 hod. (úvazek 0,20). Pokud bude chodit do práce pravidelně každé úterý po celý rok, tak bude mít stále měsíční mzdu 8 000 Kč? Žádné vyrovnávací období, je to tak? 

Počítám správně nárok na dovolenou pro zaměstnance, který má úvazek 0,10 - pracuje vždy jeden den v týdnu na 4 hod - jeho roční nárok činí 4 dny (ve společnosti činí základní výměra 4 týdny), ale protože zaměstnanec u nás v kalendářním roce neodpracuje 60 dnů, tak mu bude náležet za každých 21 dnů 1/12 z jeho celoročního nároku tj. 4 : 12 = 0,333 zaokrouhleno na 0,5 za každých 21 odpracovaných dnů? 

Jedním z hlavních průvodních jevů závislé práce je výkon práce za mzdu, plat či jinou formu odměny. Odměna za práci představuje pro zaměstnance důležitý, ne-li klíčový důvod, pro nějž závislou práci koná. Dosažená mzda mu totiž umožňuje uspokojovat životní potřeby sebe a své rodiny. I přes tento význam mzdy není v českém zákoníku práce zakotvena povinnost, aby byla mzda sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě (na rozdíl například od zákoníku slovenského).

Pracovní doba a s ní související otázky je kromě odměňování za práci nejfrekventovanějším tématem při diskuzích o pracovních podmínkách zaměstnanců v obchodě (maloobchod a velkoobchod). Především vstupem nadnárodních společností a řetězců na český trh po roce 1989 se tato problematika dostala do popředí zájmu jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Tento článek se zaměřuje na některé atributy pracovní doby typické pro sektor obchodu.