hygiena práce

Věcný základ právní úpravy manipulace s břemeny odvozujeme od základní povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP – zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. To je obecná zásada primární ochrany zdraví a ta platí pro každého zaměstnance a pro výkon každé práce.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. v § 89 uvádí, že zaměstnanci mají právo na bezpečnostní přestávky v práci podle zvláštních právních předpisů. Započítávají se do pracovní doby. Mezi tyto právní předpisy patří nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , o ochraně zdraví při práci. Dne 18. října 2023 schválila vláda zásadní změny v tomto právním předpise. Jejich účinnost nastane 1. ledna 2024.

Podle § 104 ZP platí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům kromě OOPP ještě mycí, čisticí a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůže a oděvu a na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených nařízením vlády č. 361/2007 Sb. , též ochranné nápoje.

V souvislosti s postupným uvolňováním všech mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví a vlády týkajících se škol a školských zařízeních, podnikatelských a jiných činností dostáváme řadu dotazů ohledně toho, jak má být zajištěna hygiena na pracovišti a na co si dát pozor zejména s nadcházející dobou dovolených. V našem článku se společně nad tímto tématem zamyslíme.

Řada potřebných věcí v oblasti hygieny práce není upravena s ohledem na probíhající pandemii ani zákonem, ani nařízením vlády, a musí se řešit v návaznosti na časovou a místní situaci a na provedenou prevenci rizik na konkrétním pracovišti. Proto není možné obecně nařizovat zaměstnavatelům, že musí zajistit jednou, dvakrát či třikrát denně dezinfekci klik na pracovišti nebo mytí podlah nebo jaký konkrétní druh dezinfekčních prostředků mají používat. Zde se musíme spoléhat výhradně na odpovědnost zaměstnavatele za BOZP zaměstnanců a všech osob vstupujících na jeho pracoviště obecně.

Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti představuje závažný problém jak pro organizace, tak společnost. Šikana může negativně ovlivnit psychický, ale i fyzický stav zaměstnance. Duševní zdraví a pohoda při práci (wellbeing) zaměstnanců je stále více vnímána jako důležitý aspekt, který by se měl stát trvalou součástí bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Stres na pracovišti ovlivňuje nejen produktivitu, ale může také ovlivnit fyzické a emoční zdraví zaměstnanců. Pokud se tento stres stane „nepřekonatelným“, může způsobit syndrom vyhoření. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí ve své Mezinárodní klasifikaci nemocí (ICD) syndrom vyhoření jako „pracovní fenomén“.

Výrobní firma s třísměnným provozem by chtěla pořídit dezinfekční spreje, které by se aplikovali do pracovní obuvi zaměstnanců, protože zápach z regálů s pracovní obuví je téměř nesnesitelný. Zaměstnanci pracují v horkém provozu, v uzavřené obuvi, 7,5 hod denně. Za jakých podmínek by se jednalo o daňově uznatelný náklad?

Společnosti v průběhu svého vývoje procházejí krizovými obdobími. Pro zmírňování negativních následků těchto krizových období je na pracovištích budována osobní a organizační resilience. Resilience na pracovišti je o vytváření a podpoře odolnosti organizace a jejích zaměstnanců. Organizační resilience je schopnost přežít krizi a prosperovat ve světě nejistoty. Resilience nám pomáhá přežít, pomáhá nám také růst a rozvíjet se.

Článek obsahuje tři části. V první části jsou představeny hlavní výstupy i samotný projekt „Kvalita pracovního života“, ve druhé je v časovém horizontu deseti let prezentován jeden z aspektů práce, který je zaměřen na zjišťování přístupu ekonomicky aktivní populace v ČR k ochotě stále se učit novým věcem, vzdělávat se, zdokonalovat, rozšiřovat i získávat nové dovednosti. Třetí část je zaměřena na význam a důležitost sociální investice k získávání nových dovedností v měnícím se světě práce.

Přestože žijeme v moderní době plné robotických technologií, stále jsou činnosti a profese, které roboty nenahradíme. Jedná se o práce svářečů a montéru různých kovových konstrukcí, energetických zařízení, strojních...