dohoda o provedení práce

V tomto vydání týdeníku se zmíním o ReVizi dávek, Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, dohodách o provedení práce nebo vracení přeplatku na daních z příjmů.

V oblasti odměňování zaměstnanců pracujících na dohodu o provedení práce nastaly významné změny, které zásadně ovlivňují způsob, jakým jsou tito zaměstnanci odměňováni. Za jednu z důležitých změn lze považovat to, že zaměstnanci pracující na dohodu o provedení práce mají nárok na některé příplatky shodně jako zaměstnanci pracující v pracovním poměru. Změny také rozšiřují práva zaměstnanců na pracovní volno v případě překážek v práci a stanovují nové podmínky pro povinné platby pojistného. Tento článek se zaměřuje na shrnutí a vysvětlení podstatných změn, ke kterým došlo v důsledku několika novelizací zákoníku práce .

Zaměstnankyně cizinka, pracující na základě zaměstnanecké karty, HPP 40 hod. týdně, nyní na PPM, pobírá mateřskou. Koncem března jí končí a bude nastupovat na rodičovskou dovolenou. Chtěla by si při rodičovské přivydělat u původního zaměstnavatele. Za jakých podmínek může? Může nastoupit na stejnou pracovní smlouvu, kterou již u firmy má? Nebo musí mít DPČ (DPP u ní nejspíš nejde, nebyly by odvody)? Může vykonávat stejnou práci, kterou před mateřskou? Musí mít povolení z Ministerstva vnitra či úřadu práce? Případně hlásí se tato informace jako změna? Co případně ještě musíme ohlídat, aby mohla nastoupit? Jak je to prosím teď aktuálně a jak to bude po chystané novele? 

Pokud má zaměstnanec uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP) a jeho měsíční příjem je do 11 500 Kč, a není účasten na zdravotním a sociálním pojištění, musí zaměstnavatel provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu, i když zaměstnanec nechce, aby bylo za něj odváděno pojištění? Jaká je povinnost zaměstnavatele v tomto případě?

Zaměstnanec, německý občan, přijede vlakem do ČR, aby zde vykonal dvoudenní pracovní úkol. Na tento úkol má s českým spolkem uzavřenu DPP, v ní je sjednán nárok na cestovní náhrady, místo výkonu práce je v konkrétním městě v ČR, místo pravidelného pracoviště není sjednáno. Na základě § 155 odst. 2 zákoníku práce předloží zaměstnanec k proplacení jízdenku, zakoupenou v měně EUR. Můžeme mu tuto jízdenku proplatit v eurech? A dále, pokud tomuto zaměstnanci vznikne nárok i na stravné, můžeme mu ho proplatit v eurech? Pokud nebude možné proplacení v eurech, ale cestovní náhrady budou proplaceny v CZK, jaký kurz máme použít pro přepočet? 

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem je kalendářní měsíc. Zaměstnanec může mít souběžně více příjmů, ať už u jednoho zaměstnavatele, nebo u několika zaměstnavatelů. Pro zdravotní pojištění platí pravidlo, že se pro účel odvodu pojistného a současně dodržení zákonného minima jednotlivé příjmy sčítají. To však neplatí v absolutní rovině. Které příjmy se tedy berou v úvahu?

Vědět jakým způsobem správně odměňovat zaměstnance za práci konanou v noci nebo o víkendu (v sobotu a neděli) je podstatné pro každého zaměstnavatele, protože poskytování příplatků je v těchto případech povinné přímo ze zákona. Článek se zabývá podmínkami, které ovlivňují jeho výši a podobu a také rozsahem smluvní volnosti, který může tyto podmínky měnit. Zahrnuty jsou situace, kdy zaměstnanec pobírá mzdu, kdy pobírá plat i režim odměny z dohody. V neposlední řadě je čtenář upozorněn i na nejčastější chyby, které se na poskytování těchto dvou příplatků obvykle vztahují.

Mohu stanovit do Dohody o provedení práce - pozice tiskař nebo jiná výrobní profese, stanovit hodinovou sazbu 2000 Kč? Není zde nějaké omezení?

Může zaměstnanec na dohodu o provedení práce mít naplánovanou směnu (na měsíc) na 23,5 hodiny? A proplatí se mu 23,5 hodiny? Jde mi o tu 0,5 hodinu. A jak je to u DPČ? A pracovního poměru? 

Novelou zákoníku práce byly k 1. 10. 2023 stanoveny povinné náležitosti u DPP/DPČ jako dovolená, zkušební doba, pracovní doba, odpočinek apod. Mimo jiné „odborný rozvoj“, „orgán sociálního zabezpečení“. Musí být, zejména poslední dvě jmenované – vzdělávání a orgán sociálního zabezpečení –, uvedeny i v pracovní smlouvě? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o flexinovele zákoníku práce, limitech u zaměstnání malého rozsahu a DPP nebo ročním zúčtování.

Je pravda, že zaměstnanec na DOPP má nárok na „dovolenou z dovolené“? Pokud je vypočtena dovolená u jednoho zaměstnance na DOPP na 16 hodin a u druhého zaměstnance na 24 hodin, jak by se celkový nárok na dovolenou změnil? 

Společnost chce poskytovat zaměstnancům na DPP a DPČ příspěvek na stravování v peněžní formě („stravenkový paušál“) ve výši 123 Kč za kalendářní den při odpracování více než 3 hodin. Zaměstnanec pracující na DPP/DPČ má nárok na stravenkový paušál? Poskytovaní stravenkového paušálu se stanoví ve smlouvě se zaměstnancem na DPP / DPČ, nebo v dodatku ke smlouvě? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o úpravě dohody o provedení práce, srážkách ze mzdy a také připomenu možnost využití nezdanitelných částí základu daně.

Od 1. 1. 2025 došlo k zásadním změnám ve zdravotním pojištění týkajících se dohod o provedení práce a také dohod o pracovní činnosti. Přijetím zákona č. 470/2024 Sb. byl v návaznosti na změnu provedenou v ustanovení § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, stanoven mechanismus výpočtu výše rozhodné částky příjmu u dohod o provedení práce. Přijetím této změny je nyní stanovena u dohody o provedení práce rozhodná částka příjmu 11 500 Kč, zatímco u dohody o pracovní činnosti činí tato rozhodná částka příjmu 4 500 Kč. Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, že již dosažení příjmu 11 500 Kč, resp. 4 500 Kč zakládá účast na zdravotním pojištění, tedy s plněním povinností zaměstnavatelem. V těchto souvislostech je ještě zapotřebí poznamenat, že pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance se v rámci kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele. Je pravdou, žetyto změny kladou povinnosti jak na zaměstnavatele, tak i na zaměstnance, kteří musejí sledovat výši svého příjmu, aby jim u zdravotní pojišťovny nevznikl problém. Článek poskytuje detailní informace, včetně praktických příkladů pro plnění těchto povinností.

Od 12. 11. 2024 byla uzavřena s pracovníkem dohoda o provedení práce. Prozatím do konce roku 2024 má odpracováno 110 hod. Počítá se dodržení podmínky odpracovat max. 300 hodin za rok za období 12. 11. 2024 až 12. 11. 2025? 

ČSSZ rekapituluje právní úpravu, která se týká povinné účasti na nemocenském a důchodovém pojištění pracovníků na dohody o provedení práce (DPP). Povinná účast platí, jakmile má zaměstnanec z DPP měsíční příjmy ve výši 11 500 Kč a více. Pro všechny DPP budou platit jednotná pravidla, nebudou se rozlišovat DPP v režimu oznámené a neoznámené dohody. Pokračuje povinnost zaměstnavatelů hlásit všechny zaměstnance na DPP.

Na přelomu let se zaměstnavatelé setkávají (nejen) ve zdravotním pojištění s různými případy, kdy je nejdůležitějším úkolem především správně stanovit u zaměstnance vyměřovací základ a řádně splnit oznamovací povinnost. Na které změny se musí zaměstnavatelé i pojištěnci připravit od 1. 1. 2025 a jaké postupy platí ve zdravotním pojištění při řešení vybraných situací na přelomu let 2024/2025?

12. – 12. 12. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o minimální mzdě, důležitých limitech u dohod, zahraničním stravném, dalších legislativních změnách atd.

Jak se postupuje v případě výpočtu dovolené u dohody o provedení práce, která je uzavřena od 1/2024 a pokračuje také do roku 2025? Nárok na dovolenou za r. 2024 byl plně vyčerpán v r. 2024. Při výpočtu nároku na dovolenou za r. 2025 se postupuje stejně – po odpracovaných 80 hodinách vzniká nárok na dovolenou? Jak formulovat dodatek k dohodě o provedení práce, který měl definovanou platnost do 31. 12. 2024? Co musí takový dodatek obsahovat? Stačí pouze napsat: Zaměstnanec se zaměstnavatelem se dohodli na prodloužení dohody o provedení práce na dobu neurčitou nebo do konce roku 2025? Jaká je případně výpovědní lhůta?