doba určitá

Máme zaměstnance, který má pracovní poměr na dobu určitou - do 31. 10. 2023 a nebude se mu prodlužovat. Od 24. 4. 2023 nastoupil do pracovní neschopnosti. Počítáme, že do zaměstnání už nenastoupí. O kolik hodin mu bude krácená dovolená z důvodu dlouhodobé nemoci? Máme 200 hodin na rok, zaměstnanci byla vypočtena dovolená na 166 hodin. O kolik mu bude dovolená krácená a kolik hodin mu budeme proplácet? 

Chtějí-li smluvní strany pracovního poměru omezit dobu jeho trvání, musí ho výslovně sjednat na dobu určitou. A v té souvislosti se řídit obecnými pravidly obsaženými v ustanovení § 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP“).

Vážné provozní důvody nebo zvláštní povaha vykonávané práce mohou být zaměstnavateli důvodem, aby po něm nebylo lze spravedlivě požadovat sjednání pracovního poměru jinak než jen na dobu určitou a nemusel v té souvislosti dodržet obecná omezující pravidla týkající se uzavření takového pracovního poměru. Důvod sám o sobě ale nestačí. Je potřeba postup zaměstnavatele formalizovat ještě písemnou dohodou s odborovou organizací, pokud u něho působí, popř. vnitřním předpisem, jestliže takových zástupců zaměstnanců není.

Uzavřeli jsme pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2017, pak byl podepsán dodatek na prodloužení do 31. 12. 2018 a poté dodatek na dobu neurčitou, nyní bychom chtěli podepsat opět dodatek na dobu určitou. Lze změnit pracovní poměr na dobu neurčitou dodatkem znovu na dobu určitou?

Zaměstnanec již 20 let pracuje u jedné společnosti, z toho 18 let má pracovní smlouvu na dobu neurčitou. Je možné s takovým zaměstnancem uzavřít dodatek k pracovní smlouvě, jímž se změní doba neurčitá na dobu určitou? 

Každý zaměstnavatel, který sjedná se zaměstnancem pracovní poměr na dobu určitou, ví, nebo aspoň tuší, že případný výkon práce zaměstnancem po uplynutí sjednané doby může za určitých okolností vést...

Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou nebo zaměstnanci dočasně přiděleni agenturou práce k výkonu práce u uživatele jsou podle evropských statistik více ohroženi rizikem vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Agenturní zaměstnávání se rovněž hojně využívá i v České republice.

Úvod O rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. II. ÚS 3323/14, jsem již v této rubrice referoval. Jmenovaný soud se v něm zabýval výkladem ustanovení...

V předešlém čísle byl čtenář obecně informován o zákonných omezeních pracovního poměru na dobu určitou. V navazujícím příspěvku bych se ráda zaměřila již na konkrétní úskalí tohoto druhu pracovního poměru, a to na problematiku změn pracovního poměru z doby určité na dobu neurčitou s poukázáním na současný velmi zajímavý přístup Ústavního soudu, který si zaslouží zajisté patřičnou pozornost.

Pracovní poměr je vedle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jedním ze základních a zároveň nejčastějších pracovněprávních vztahů. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou nebo ve stanovených případech jmenováním. Zákoník práce preferuje sjednávání pracovních poměrů na dobu neurčitou, což je vyjádřeno v ustanovení § 39 odst. 1 zákoníku práce tím, že pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání, a dále také zákonným omezením tohoto druhu pracovního poměru.