Kdy OSVČ není povinna platit v roce 2017 zálohy na pojistné zdravotního pojištění

Zahájení podnikání u OSVČ - „státního pojištěnce“

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a mají při placení pojistného tato dvě základní zvýhodnění:

• v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti nemusejí (ale mohou) platit zálohy na pojistné a
• nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ, to znamená, že pojistné odvádějí stanovenou sazbou 13,5 % z 50 % příjmů dosažených po odpočtu výdajů.

Vykážou-li však tyto osoby za rok 2017 kladný hospodářský výsledek, zálohy již v příštím roce platit budou, a to podle výše dosažených příjmů, tedy bez povinnosti placení minimálních záloh OSVČ.

Nemoc

V případě nemoci OSVČ je ve zdravotním pojištění důležité, jak dlouho tato nemoc trvá. Jestliže nemoc trvá pouze po část kalendářního měsíce, nemá OSVČ v tomto směru žádnou úlevu, a pokud se jedná o hlavní zdroj (resp. jediný) příjmů, musí být i za tento měsíc zaplacena (alespoň minimální) záloha neboli musí být u OSVČ při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ.

Zálohy na pojistné se neplatí (není to povinností) za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů. Tuto skutečnost však musí OSVČ zdravotní pojišťovně průkazně doložit, zpravidla kopií neschopenky, protože následně dochází v informačním systému zdravotní pojišťovny k úpravě výše zálohy na nulovou hodnotu na období těch kalendářních měsíců, ve kterých nemoc trvá po celý měsíc.

Pro řešení případných nesrovnalostí se v dané souvislosti přikládá k podávanému Přehledu potvrzení OSSZ (viz například Poučení k formuláři VZP ČR Přehled OSVČ). Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se sice platí i za měsíce, kdy je OSVČ nemocná, nicméně zvýhodnění OSVČ spočívá ve skutečnosti, že pokud OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského (nebo peněžité pomoci v mateřství) po celý kalendářní měsíc, nemusí být za tento měsíc dodržen minimální vyměřovací základ.

Podnikání jako vedlejší zdroj příjmů

Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatila povinnost hrazení záloh, resp. neplatil pro ni minimální vyměřovací základ.

V měsících, ve kterých je OSVČ je současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinností platit zálohy na pojistné. Taková situace vychází z předpokladu, že zaměstnání je hlavním zdrojem příjmů pojištěnce neboli v zaměstnání je v roce 2017 odváděno pojistné nejméně z vyměřovacího základu 11 000 Kč a zaměstnání trvá po celý příslušný kalendářní měsíc. Pokud tato osoba současně se zaměstnáním začne podnikat, není povinna zálohy platit a pojistné (vypočtené na základě výsledků samostatné výdělečné činnosti za rozhodné období kalendářního roku) pak v dalším roce jednorázově doplatí do osmi dnů po podání Přehledu. Není-li povinností podnikatele podat daňové přiznání, doplácí se pojistné do 8. dubna následujícího roku. I v případě samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšího zdroje příjmů si může pojištěnec přiměřené zálohy platit. Naopak, pokud by se v průběhu roku stala samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů pojištěnce, nemusel by být v zaměstnání minimální vyměřovací základ dodržen.

Při podnikání jako vedlejším zdroji příjmů platí pro OSVČ ještě tyto zásady:

• i když je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce, musí být provedeno oznámení o jejím zahájení a ukončení,
• z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny,
• výše pojistného se vypočítá sazbou 13,5 % z 50 % skutečné výše příjmů po odpočtu výdajů, tedy bez nutnosti respektovat minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ.

Snížení zálohy

Jednou z možností OSVČ, jak řešit momentální nedostatek finančních prostředků v návaznosti na nutnost placení záloh vyšších, než je zákonné minimum (což je v roce 2017 částka 1 906 Kč), je obrátit se na zdravotní pojišťovnu se žádostí o snížení výše zálohy. Do konce listopadu 2011 mohla zdravotní pojišťovna povolit žadateli - OSVČ snížení záloh na dobu nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, přičemž o snížení záloh mohla OSVČ žádat i opakovaně. Od prosince 2011 již snížení zálohy placené OSVČ není časově omezeno na období nejdéle tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale bylo výrazně prodlouženo až do doby, kdy OSVČ podá, resp. měla podat zdravotní pojišťovně Přehled za předcházející kalendářní rok. Pokud OSVČ například podá Přehled za rok 2016 v měsíci dubnu 2017 a v tomto měsíci následně požádá o snížení zálohy, může jí být toto snížení zdravotní pojišťovnou povoleno až do konce kalendářního měsíce, předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž bude OSVČ povinna podat (resp. podá) tento Přehled v roce 2018.

U OSVČ s povinností placení alespoň minimálních záloh může být v roce 2017 záloha snížena na nejméně 1 906 Kč. U osob, pro které minimum dle § 3a odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. neplatí, může být snížená záloha i nižší než 1 906 Kč, případně nebude pro OSVČ v roce 2017 povinností platit žádné zálohy:

• od měsíce podání Přehledu v roce 2017 (při záporném výsledku podnikatelské činnosti v roce 2016),
• od měsíce, od kterého zdravotní pojišťovna povolí snížení zálohy na nulovou hodnotu (je-li podnikatel v roce 2017 „v mínusu“).