(sledované období: 6. 11. 2018 - 3. 12. 2018)
Vyhlášené předpisy
Vyhláška o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2019
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 254/2018 Sb. dne 9. 11. 2018
Nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců
Vyhlášeno ve Sbírce zákonů pod číslem 263/2018 Sb. dne 23. 11. 2018
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se doplňuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 43/2018 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Japonska o vízech k pracovní dovolené
Vyhlášeno ve Sbírce mezinárodních smluv pod číslem 49/2018 Sb. m. s. dne 23. 11. 2018
Ministerstvo zahraničních věcí sdělilo, že na základě výměny nót ze dne 1. listopadu 2018 byl v souladu s Dohodou mezi vládou České republiky a vládou Japonska o vízech k pracovní dovolené, která umožňuje udělit vízum o délce jednoho roku mladým lidem ve věku 18 až 30 let s možností si v rámci svých poznávacích a studijních pobytů přivydělat na své výdaje prací, stanoven maximální počet víz vydávaných podle Dohody na 400 z každého státu v kalendářním roce. O této Dohodě se můžete více dočíst ve vydání časopisu Práce a mzda č. 7-8/2018.
Přehled stavu projednávaných předpisů
Návrh zákona o zpracování osobních údajů
Sněmovní tisk: 138
Stav projednávání: 3. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů
Sněmovní tisk: 139
Stav projednávání: 3. čtení
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (příplatek pedagogického pracovníka)
Sněmovní tisk: 159
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (zrušení minimálního vyměřovacího základu u zaměstnanců)
Sněmovní tisk: 162
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006, o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 182
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. ledna roku následujícího po roku jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, a další související zákony (dlouhodobý pobyt za účelem hledání zaměstnání)
Sněmovní tisk: 203
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (odložení zavedení elektronické neschopenky)
Sněmovní tisk: 204
Stav projednávání: 2. čtení
Předpokládaná účinnost: 31. 12. 2018
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (přejmenování mateřské a rodičovské dovolené)
Sněmovní tisk: 212
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (rodičovský příspěvek)
Sněmovní tisk: 224
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (sleva na pojistném pro zaměstnance žijící ve znevýhodněných lokalitách)
Sněmovní tisk: 246
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (zrušení superhrubé mzdy)
Sněmovní tisk: 254
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. následujícího roku po vydání ve Sbírce zákonů
Návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k informaci Doporučení Mezinárodní organizace práce č. 205 o zaměstnanosti a důstojné práci pro mír a odolnost
Sněmovní tisk: 277
Stav projednávání: 1. čtení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů (transpozice směrnice)
Sněmovní tisk: 297
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 13. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Sněmovní tisk: 298
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (prodloužení délky základní výměry dovolené)
Sněmovní tisk: 317
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona, kterým se mění zákon o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (etapy zavedení elektronické neschopenky)
Sněmovní tisk: 333
Stav projednávání: 1. čtení
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (zrušení karenční doby)
Senátní tisk: 11
Stav projednávání: Předloženo Senátu
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019
Poslanecká sněmovna schválila ve 3. čtení tento návrh zákona, kterým ruší institut tzv. karenční doby (tedy prvních tří dní, kdy se zaměstnanci v dočasné pracovní neschopnosti neposkytuje náhrada mzdy) a předložila jej Senátu ve znění pozměňovacích návrhů, na kterých se shodla vládní koalice, a které se liší od původního předkládaného znění zejména tím, že došlo ke změně v ustanovení týkajícího se účinnosti. V původním znění navrhovatelé počítali s účinností od prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Nově však je účinnost pevně stanovena na 1. 7. 2019. O postupu tohoto návrhu v legislativním procesu vás budeme informovat v některém z dalších vydání.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Senátní tisk: 4
Stav projednávání: Předloženo Senátu
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Senátní tisk: 2
Stav projednávání: Předloženo Senátu
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Senátní tisk: 7
Stav projednávání: Předloženo Senátu
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (zdravotní pojištění cizinců)
Stav projednávání: vláda
Původně navrhovaná účinnost: 1. 1. 2017 (s výjimkami)
Návrh nařízení vlády o úpravě podmínek pro uplatnění dlužných mzdových nároků zaměstnanců zaměstnavatele v platební neschopnosti
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 15. dnem po vyhlášení
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda schválila
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Jak jsme vás již informovali v minulém čísle (12/2018) časopisu Práce a mzda, ve vládní koalici a tripartitě došlo ke sporu, o jakou částku se bude minimální mzda zvyšovat. Tento spor se podařilo v průběhu listopadu vyřešit a vláda dne 20. 11. 2018 svým usnesením schválila tento návrh, přičemž s účinností od 1. 1. 2019 dochází ke zvýšení měsíční minimální mzdy ze stávajících 12 200 Kč na 13 350 Kč(původní návrh počítal s nárůstem na 13 700 Kč), což je v přepočtu na hodinovou mzdu nárůst ze současných 73,20 Kč na 79,80 Kč.
Nárůst se nicméně netýká pouze minimální mzdy, ale i minimální úrovně zaručené mzdy pro jednotlivé kategorie prací podle jejich složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se vyplácí v osmi stupních, přičemž nejnižší odpovídá minimální mzdě a nejvyšší potom jejímu dvojnásobku.
Nejnižší úrovně zaručené mzdy účinné od 1. 1. 2019 se mění následovně:
Skupina prací | Nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč | |
---|---|---|
za hodinu | za měsíc | |
1. | 79,80 | 13 350 |
2. | 88,10 | 14 740 |
3. | 97,30 | 16 280 |
4. | 107,40 | 17 970 |
5. | 118,60 | 19 850 |
6. | 130,90 | 21 900 |
7. | 144,50 | 24 180 |
8. | 159,60 | 26 700 |
Vedle úpravy samotných hodinových a měsíčních sazeb zaručené mzdy bude mít zvýšení minimální mzdy vliv i na jiné oblasti. Předně je potřeba upozornit, že se zvýšením minimální mzdy dojde také ke zvýšení minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění, jehož výše odpovídá minimální mzdě.
Dále pak má výše minimální mzdy vliv na výši příspěvku na zapracování, který může zaměstnavatel získat od Úřadu práce, pokud přijme uchazeče, kterému Úřad práce ČR věnuje zvýšenou péči a jehož maximální výše činí 1/2 minimální mzdy. Polovina minimální mzdy je navíc částka, kterou si může uchazeč o zaměstnání přivydělat, aniž by byl vyškrtnut ze seznamu uchazečů (nárok na podporu však ani při takto nízkém výdělku nenáleží).
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 7. 2019 (s výjimkami)
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995, o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (zvýšení rodičovského příspěvku)
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
O plánované novelizaci zákona o státní sociální podpoře jsme vás rovněž informovali ve vydání časopisu Práce a mzda č. 11/2018. Tato chystaná novela má přinést některé změny týkající se rodičovského příspěvku, z nichž nejpodstatnější změnou je jeho navýšení. Oproti původnímu návrhu došlo k dohodě mezi ministryní práce a sociálních věcí a ministryní financí, podle níž dojde k navýšení rodičovského příspěvku až od 1. 1. 2020(původně navrhováno od 1. 7. 2019). Nicméně samotné navýšení by mělo být vyšší, a to z 220 000 Kč na 300 000 Kč (původně navrhováno ve výši 260 000 Kč) a u dvou a více dětí narozených současně na 1,5násobek částky 300 000 Kč (tzn. na 450 000 Kč, původně navrhováno 390 000 Kč).
Návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů (zákon o vyhrazených technických zařízeních)
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh zákona o lobbování
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh nařízení vlády o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2020
Návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady)
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: vyhlášením
Návrh nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2019 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení ukončeno)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona, kterým se mění zákon, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2021
Návrh zákona předložený Ministerstvem zdravotnictví reaguje na dlouhodobou potřebu zakotvení automatické valorizace plateb státu za tzv. státní pojištěnce (cca 5,9 milionu osob). V současné době je výše vyměřovacího základu pro pojistné za státní pojištěnce stanovena ve výši 7 177 Kč (podle nařízení vlády), přičemž výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období.
Vláda podle současné právní úpravy může každoročně do 30. června změnit vyměřovací základ nařízením, a to s účinností k 1. lednu roku následujícího; přihlíží přitom k vývoji průměrné mzdy zveřejňované Českým statistickým úřadem, k možnostem státního rozpočtu a k vývoji finanční bilance veřejného zdravotního pojištění.
Jak vyplývá ze zkušenosti z posledních let, je současná právní úprava, která de facto znamená prakticky každoroční politická jednání o výši plateb státu za své pojištěnce, vysoce nepraktická, neboť nezajišťuje dostatečnou předvídatelnost příjmů systému veřejného zdravotního pojištění ve střednědobém horizontu.
Pro stanovení vyměřovacího základu pro platbu státu za státní pojištěnce by nově měl být stanoven valorizační mechanismus ve výši 25 % průměrné mzdy.Výhodou tohoto řešení, navázaného na všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, které jsou každoročně stanovovány prostřednictvím nařízení vlády, je především předvídatelnost vývoje výše platby za státní pojištěnce.
Návrh nařízení vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo vládě zvýšení částek životního a existenčního minima, které jsou určující pro výpočet některých dávek hmotné nouze a státní sociální podpory či výpočet nezabavitelné částky v exekuci, zhruba o 11 %. S účinností od 1. ledna 2019 tak má stoupnout částka životního minima jednotlivce z 3 410 Kč na 3 790 Kča částka existenčního minima z 2 200 Kč na 2 440 Kč.
Návrh vyhlášky o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad
Stav projednávání: vláda (připomínkové řízení)
Předpokládaná účinnost: 1. 1. 2019
Ministerstvo práce a sociálních věcí opět připravilo vyhlášku o stanovení sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, výši stravného v podnikatelské a nepodnikatelské sféře pro rok 2019 a stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.
Sazba základní náhrady za použití jednostopých vozidel a tříkolek i nadále činí 1,10 Kč za kilometra za použití osobních silničních motorových vozidel nově činí 4,10 Kč za kilometr (dosud 4,00 Kč).
Větší vzestup lze zaznamenat v oblasti stravného, jež je oproti předchozímu roku v závislosti na délce pracovní cesty navýšeno o 3 až 8 Kč. Při pracovní cestě, která trvá 5 až 12 hodin, se toto stravné zvyšuje na 82 Kč(v roce 2018 78 Kč), při pracovní cestě nad 12 hodin na 124 Kč(v roce 2018 119 Kč) a nad 18 hodin na 195 Kč(v roce 2018 186 Kč) za každý kalendářní den pracovní cesty.
Mění se rovněž vyhláškou stanovená průměrná cena pohonných hmot, která se ve srovnání s rokem 2018 mírně zvýší, a to na:
- 33,10 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
- 37,10 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
- 33,60 Kč u motorové nafty
za 1 litr pohonné hmoty.
Věcný záměr zákona o dobrovolnictví
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Stav projednávání: vláda
Věcný záměr zákona o sociálním podnikání
Stav projednávání: vláda
Mezinárodní smlouvy
Smlouva mezi Českou republikou a Běloruskou republikou o důchodovém zabezpečení
Sněmovní tisk: 165
Stav projednávání: 1. čtení
Změny z roku 2016 k Úmluvě Mezinárodní organizace práce o práci na moři
Sněmovní tisk: 177
Stav projednávání: 1. čtení
Úřad práce ČR
Pokles nezaměstnanosti pokračoval i v říjnu
Dne 8. 11. 2018 vydal Úřad práce ČR tiskovou zprávu, ve které na základě statistických údajů provedl zhodnocení nezaměstnanosti za měsíc říjen 2018. V evidenci Úřadu práce se k 31. 10. 2018 nacházelo celkem 215 622 uchazečů o zaměstnání, což je o 8 709 méně než v září a dokonce o 55 551 osob méně než v předešlém roce.
Důvodem pokračujícího poklesu nezaměstnanosti je i nadále masivní zájem zaměstnavatelů o nové zaměstnance.
Úřad práce ČR v další listopadové zprávě zmínil, že klesá počet dlouhodobě nezaměstnaných v evidenci Úřadu práce ČR, tedy osob, které jsou bez práce po dobu delší než 12 měsíců. Tyto osoby se podílely na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 29,9 %.
Aby se tito uchazeči o zaměstnání mohli opětovně zařadit do zaměstnání, pomáhají jim k tomu nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, především pak veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa (SÚPM), rekvalifikace, cílené kariérové a psychologické poradenství, motivační programy, projekty určené konkrétním skupinám uchazečů o zaměstnání nebo pravidelná a proaktivní komunikace se zaměstnavateli, kteří tak podle Úřadu práce ČR pomáhají zvýšit šance na jejich pracovní uplatnění.
Celý text tiskových zpráv Úřadu práce naleznete na adrese http://portal.mpsv.cz/upcrv sekci Pro média - Tiskové zprávy (Listopad).