Mnoho zaměstnavatelů pravděpodobně řešilo otázku, jak z hlediska zpracování osobních údajů přistupovat ke zpracování fotografií jejich zaměstnanců pořízených a používaných v souvislosti s výkonem práce (např. používání a šíření fotografií zaměstnanců na vstupních kartách, na intranetu zaměstnavatele či internetu), k pořizování fotografií z firemních akcí a jejich případnému sdílení na sociálních sítích. Od účinnosti nové evropské legislativy upravující ochranu osobních údajů (GDPR) uplynul více než rok a půl, a za tuto dobu se již značně vyvinula praxe jak Evropského sboru pro ochranu osobních údajů („EDPB“), tak národních úřadů dohlížejících na ochranu osobních údajů na území členských států a potažmo celé Evropské unie. Nicméně i přes posun v interpretaci GDPR kompetentními orgány stále není zcela jasné, jaký právní důvod zpracování osobních údajů pro pořizování a zveřejňování fotografií zaměstnanců mohou zaměstnavatelé v jednotlivých případech legitimně použít.
Právní rámec zpracování fotografií
GDPR
Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů; dále jen „GDPR“) zpracování fotografií zachycujících podobiznu konkrétní osoby samostatně nevymezuje, a zmiňuje se o něm jen v recitále v bodě 51. Ve jmenovaném recitálu GDPR stanoví, že zpracování fotografií by nemělo být a priori považováno za zpracování zvláštních kategorií osobních údajů za předpokladu, že fotografie neobsahuje biometrický údaj, a to i přesto, že je možné z fotografií získat například údaje o rasovém či etnickém původu osoby.
Česká legislativa a přístup českého dozorového úřadu
Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje některé otázky jemu svěřené nařízením GDPR, se rovněž problematikou zpracování fotografií blíže nezabývá.
Problematikou se však zabývá český dozorový orgán. Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) ve svém nezávazném stanovisku dovodil, že nejde o zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, pokud jsou informace z fotografie používané pouze pro rozlišení podoby ve srovnání s jinými osobami a tyto informace nejsou dále zpracovávány.
Úřad k problematice zpracování fotografií v minulosti vydal stanovisko č. 12/201