Pokuta uložená zaměstnavateli orgánem inspekce práce za nedodržení této povinnosti může dosáhnout výše až 1 000 000 Kč. Na mysli mám povinnost zaměstnavatele dle ustanovení § 92 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu tak (lépe vyjádřeno „zajistit“), aby měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin (u mladistvého zaměstnance alespoň 48 hodin bez možnosti zkrácení), resp. nejméně 24 hodin s tím, že pak mu bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu za období 2 týdnů v celkové délce minimálně 70 hodin.
Předmětem rozhodovací praxe Nejvyššího správní soudu se stal nedávno případ, který pokutou za přestupek zaměstnavatele na úseku pracovní doby skutečně skončil, ale zaměstnavatel měl za to, že nic neporušil. Nejvyšší správní soud se v této souvislosti vyjádřil k některým aspektům nepřetržitého odpočinku v týdnu stejně jako k postupu orgánu inspekce práce při kontrole zaměstnavatele, a to ve svém rozsudku ze dne 21. 11. 2019, sp. zn. 1 Ads 272/2019.
Popis případu
U zaměstnavatele byla provedena kontrola dodržování povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů místně příslušným orgánem inspekce práce. Kontrolní orgán mj. dovodil, že u několika zaměstnanců nezaj