vyměřovací základ

Zaměstnavatel hradí za své zaměstnance (lékaře a sestry) nepovinný členský příspěvek České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Tento příspěvek nedaní, neodvádí pojistné na sociální pojištění, nemá jej vedený na mzdových listech. V rekapitulacích mezd má vedeno na účtech: - - 538 = ostatní daně a poplatky - 379 = jiné závazky - 221 = bankovní účty - 321 = dodavatelé Je postup zaměstnavatele správný? Jedná se nám o odvod pojistného na sociální pojištění.

V oblasti důchodového pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý kalendářní rok. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Z jakého vyměřovacího základu se vypočítá PPM, pokud u nás zaměstnankyně pracuje od 01. 08. 2023 a 1. 10. 2023 by měla nastupovat na PPM (za dva měsíce má u nás hrubou mzdu 78 000 Kč na hlavní pracovní poměr). Dále pracovala od  1. 1. - 31. 7. 2023 jako OSVČ a nemocenské si nehradila. V roce 2022 má od jiného zaměstnavatele uvedenou částku na evidenčním listu důchodového pojištění 405 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu se jí bude počítat PPM, resp. jakou částku PPM naše zaměstnankyně obdrží (má-li nárok, ačkoliv byla v roce 2023 7 měsíců jako OSVČ bez placení nemocenského).

Zvýšený odvod na sociálníé zabezpečení u člena HZS v kategorii I (26,8 %) se má počítat z výkonu práce tzn. počítá se tedy i z přesčasové práce a příplatků? Nepočítá se z dovolené, překážek, pohotovosti? Nový formulář Potvrzení o počtu směn pro ČSSZ se vykazuje na počet směn (odpracované hodiny bez přesčasu ?/8 hod)?

Dobrý den, zaměstnanec (59 roků) pobírá invalidní důchod II.stupně a pracuje na zkrácený úvazek 40 hodin měsíčně. Hrubá mzda činí cca 4.000 Kč. Je držitelem průkazu ZTP. V jaké výši je vyměřovací základ pro odvod na zdravotní pojištění? Děkuji

Jak správně vyplnit ELDP? V lednu zaměstnankyni končila mateřská dovolená k 27. 1. a 28. 1. nastoupila na rodičovskou dovolenou. Počet vyloučených dob je 27 a vyměřovací základ 0. 

Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je stát plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, je plátcem pojistného stát. Jestliže pojištěnec není zaměstnán nebo nepodniká jako OSVČ, má vyřešen svůj pojistný vztah například pobíráním rodičovského příspěvku.

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízením vlády. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

K datu 1. ledna 2023 dochází ve zdravotním pojištění ke změnám důležitých parametrů ovlivňujících výši odváděného pojistného.

Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů, přičemž druhý jmenovaný byl novelizován s účinností od 31. 8. 2022.

Ve zdravotním pojištění platí u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr základní zásada, podle které plní zaměstnavatelé zákonné povinnosti s přihlédnutím k částce zúčtovaného příjmu (vyměřovacího základu) za rozhodné období kalendářního měsíce.

Zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance pojišťovně D.A.S. za právní ochranu zaměstnance. Je tato platba daňově uznatelná? A i když by ten zaměstnanec měl uzavřenu pouze dohodu o provedení práce?

OSVČ podala Přehled o příjmech a výdajích na OSSZ, kde omylem deklarovala, že SVČ je vedlejší činnost (má ještě zaměstnání). Je možné podat Opravný přehled, kde uvede, že podnikání je činnost hlavní? Je to pro ni výhodnější a příjmy ze zaměstnání jsou opravdu o více než polovinu nižší než příjmy z podnikání. 

Míra nezaměstnanosti se v posledních letech drží na úrovni dlouhodobého minima. Vysoká poptávka po zaměstnancích přitom nutí zaměstnavatele stále hledat nové možnosti, jak potenciální zaměstnance oslovit. Mění se však i pohled zaměstnanců – zaměstnání již nevnímají jen jako zdroj obživy, ale jako místo, kde tráví relativně velkou část svého času, a chtějí se v něm cítit dobře; zároveň více dbají i na sladění svého pracovního a soukromého života. Všechny tyto skutečnosti se promítají jak do procesu utváření pracovních podmínek, tak do nabízených zaměstnaneckých benefitů. Vhodně zvolené portfolio zaměstnaneckých benefitů přitom může zvýhodnit zaměstnavatele na trhu práce a napomoci ke spokojenosti zaměstnanců.

Zaměstnanec má svěřené služební vozidlo i pro soukromé účely, do vyměřovacího základu je mu zahrnováno 1 % z pořizovací ceny vozidla. Pokud nebude vozidlo používat z důvodu poruchy a bude mu od servisu poskytnuto náhradní vozidlo, musíme zjišťovat cenu i tohoto vozidla a uzavřít smlouvu na používání náhradního vozidla i pro soukromé účely?

Zaměstnavatel je ve většině případů povinen odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Případně může odvádět pojistné i z částky nižší, než je minimální vyměřovací základ, pak ale musí mít k dispozici doklad, kterým toto oprávnění prokáže. Jak tedy zaměstnavatel správně stanoví vyměřovací základ zaměstnance?

Jako každoročně uvádíme přehled parametrických údajů v oblasti mzdového účetnictví. Základem pro jejich výpočet jsou údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020. Nařízení vlády č. 356/2021 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2022, obsahuje i redukční hranice pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022, základní výměru důchodu pro rok 2022 a zvýšení důchodů v roce 2022.

Máme zaměstnance, který byl dosud pojištěný na Slovensku na základě koordinačních nařízení č. 883/2004 z důvodu souběhu zaměstnání ve více státech. Pojistné z jeho mzdy vydělané v ČR jsme tedy počítali a odváděli na Slovensku. Od 16. 9. 2021 však vykonává práci pouze na území ČR a od tohoto data se jeho příslušnost k právním předpisům změnila. Jakým způsobem bychom měli stanovit vyměřovací základy za září v ČR a na Slovensku?

Nejvyšší správní soud došel v nedávno posuzovaných případech k závěru, že do vyměřovacího základu pojištěnce se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu nezahrnuje náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vyplácená podle občanského zákoníku, a také k závěru, že podmínka osobní péče ve smyslu zákona o důchodovém pojištění je při výkonu zaměstnání splněna jen tehdy, je-li zaměstnání konáno při takovém zkrácení pracovní doby nebo za jiných obdobných podmínek, které nebrání řádnému výkonu osobní péče. Stejně tak stojí za pozornost závěr týkající se posuzování zdravotního stavu žadatele o invalidní důchod i dílčí závěr stran dob pobírání náhrady starobního důchodu.

Zaměstnavatel vyslal v roce 2020 zaměstnance dočasně do Norska na základě dohody o přidělení se zahraničním subjektem. Právně nadále trval pracovní poměr s českým zaměstnavatelem. Zaměstnanec a zaměstnavatel se písemně se dohodli, že zaměstnavatel bude platit za zaměstnance měsíční zálohy na norskou daň včetně doplatků při vyúčtování daně v norském daňovém přiznání za rok 2020, které by tam byl povinen platit ze svého příjmu ze zaměstnání, a tuto zálohu ani doplatek daně mi nebude strhávat ze mzdy. Dohoda obsahuje i ustanovení o tom, že případný přeplatek norské daně bude rovněž vrácen zaměstnavateli a nebude jej inkasovat zaměstnanec. Po dobu vyslání zaměstnanec nadále podléhal předpisům sociálního pojištění v ČR. V souladu s českými předpisy, představuje záloha na norskou daň, kterou platil zaměstnavatel místo zaměstnance a nestrhával mu ji ze mzdy, nepeněžní příjem zaměstnance, který podléhá zdanění a zpojistnění v ČR. Zaměstnavatel proto tento nepeněžní příjem také zpojistňoval. Otázka zdanění takového plnění není předmětem dotazu v tomto příspěvku. V dubnu 2021 podal zaměstnanec daňové přiznání v Norsku, ze kterého vyplynul přeplatek daně, který bude připsán na účet českého zaměstnavatele v souladu s podepsanou dohodou. Domníváme se správně, že částka vrácené norské daně představuje snížení nepeněžního příjmu zaměstnance zpojistněného v minulosti a o tento může český zaměstnavatel snížit vyměřovací základ pro sociální pojištění v měsíci, kdy k vrácení příjmu došlo?