vyměřovací základ

Jak správně u zaměstnance pracujícího v tzv. rizikovém zaměstnání rozdělit vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele pro vyšší sazbu (rizikové zaměstnání – 26,8 %) a standardní sazbu (24,8 %)? Příklad: Zaměstnanec odpracoval 168,67 hod, z toho 153 hod. v riziku a měl 7,33 hod. dovolené. Jednotlivé složky vyměřovacího základu jsou: základní mzda - celkem odpracováno 168,67 hod. 25 549 Kč, prémie 2 555 Kč, příplatky 3 232 Kč, dovolená - náhrada 7,33 hod. 1 738 Kč, jubilejní odměna 2 000 Kč, stravné nad rámec 105 Kč, vyměřovací základ SP celkem 35 179 Kč. 

Považuje se školení hasičů, které je prohloubením kvalifikace, a tedy odpracovanou dobou, za dobu výkonu práce, v níž je vykonávána činnost člena jednotky hasičského záchranného sboru, nebo je to výkon jiné činnosti (pro účely rozdělení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení za zaměstnavatele a zápočet odpracovaných hodin pro účely potvrzení směn v zaměstnání člena jednotky hasičského sboru)?

Na přelomu let se zaměstnavatelé setkávají (nejen) ve zdravotním pojištění s různými případy, kdy je nejdůležitějším úkolem především správně stanovit u zaměstnance vyměřovací základ a řádně splnit oznamovací povinnost. Na které změny se musí zaměstnavatelé i pojištěnci připravit od 1. 1. 2025 a jaké postupy platí ve zdravotním pojištění při řešení vybraných situací na přelomu let 2024/2025?

Pracovněprávní aktuality (sledované období: 4. 10. 2024 – 5. 11. 2024) JUDr. Nataša Randlová Ph.D. Mgr. Jakub Lejsek Vyhlášené předpisy Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o uložení kolektivní...

Zaměstnavatel hradí za své zaměstnance (lékaře a sestry) nepovinný členský příspěvek České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Tento příspěvek nedaní, neodvádí pojistné na sociální pojištění, nemá jej vedený na mzdových listech. V rekapitulacích mezd má vedeno na účtech: - - 538 = ostatní daně a poplatky - 379 = jiné závazky - 221 = bankovní účty - 321 = dodavatelé Je postup zaměstnavatele správný? Jedná se nám o odvod pojistného na sociální pojištění.

V oblasti důchodového pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů stanoví nařízení vlády pro každý kalendářní rok. Tyto parametry mají přitom širší význam, neboť se používají nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

Z jakého vyměřovacího základu se vypočítá PPM, pokud u nás zaměstnankyně pracuje od 01. 08. 2023 a 1. 10. 2023 by měla nastupovat na PPM (za dva měsíce má u nás hrubou mzdu 78 000 Kč na hlavní pracovní poměr). Dále pracovala od  1. 1. - 31. 7. 2023 jako OSVČ a nemocenské si nehradila. V roce 2022 má od jiného zaměstnavatele uvedenou částku na evidenčním listu důchodového pojištění 405 200 Kč. Z jakého vyměřovacího základu se jí bude počítat PPM, resp. jakou částku PPM naše zaměstnankyně obdrží (má-li nárok, ačkoliv byla v roce 2023 7 měsíců jako OSVČ bez placení nemocenského).

Zvýšený odvod na sociálníé zabezpečení u člena HZS v kategorii I (26,8 %) se má počítat z výkonu práce tzn. počítá se tedy i z přesčasové práce a příplatků? Nepočítá se z dovolené, překážek, pohotovosti? Nový formulář Potvrzení o počtu směn pro ČSSZ se vykazuje na počet směn (odpracované hodiny bez přesčasu ?/8 hod)?

Dobrý den, zaměstnanec (59 roků) pobírá invalidní důchod II.stupně a pracuje na zkrácený úvazek 40 hodin měsíčně. Hrubá mzda činí cca 4.000 Kč. Je držitelem průkazu ZTP. V jaké výši je vyměřovací základ pro odvod na zdravotní pojištění? Děkuji

Jak správně vyplnit ELDP? V lednu zaměstnankyni končila mateřská dovolená k 27. 1. a 28. 1. nastoupila na rodičovskou dovolenou. Počet vyloučených dob je 27 a vyměřovací základ 0. 

Ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je stát plátcem pojistného za příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění. Pokud je osoba (muž nebo žena) zařazena u své zdravotní pojišťovny alespoň po část kalendářního měsíce v některé z těchto kategorií, je plátcem pojistného stát. Jestliže pojištěnec není zaměstnán nebo nepodniká jako OSVČ, má vyřešen svůj pojistný vztah například pobíráním rodičovského příspěvku.

Ve všech oblastech sociálního pojištění mají zásadní význam hodnoty základních parametrů používaných v důchodovém pojištění, a to výše všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Hodnoty těchto parametrů se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok nařízením vlády. Tyto parametry mají význam nejen pro důchodové pojištění, ale také pro nemocenské pojištění a pro pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a používají se dále pro účely stanovení pojistného na zdravotní pojištění, pro účely pracovněprávní a též v oblasti daně z příjmů fyzických osob.

K datu 1. ledna 2023 dochází ve zdravotním pojištění ke změnám důležitých parametrů ovlivňujících výši odváděného pojistného.

Základní právní úpravu zdravotního pojištění představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů, přičemž druhý jmenovaný byl novelizován s účinností od 31. 8. 2022.

Ve zdravotním pojištění platí u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr základní zásada, podle které plní zaměstnavatelé zákonné povinnosti s přihlédnutím k částce zúčtovaného příjmu (vyměřovacího základu) za rozhodné období kalendářního měsíce.

Zaměstnavatel zaplatí za zaměstnance pojišťovně D.A.S. za právní ochranu zaměstnance. Je tato platba daňově uznatelná? A i když by ten zaměstnanec měl uzavřenu pouze dohodu o provedení práce?

OSVČ podala Přehled o příjmech a výdajích na OSSZ, kde omylem deklarovala, že SVČ je vedlejší činnost (má ještě zaměstnání). Je možné podat Opravný přehled, kde uvede, že podnikání je činnost hlavní? Je to pro ni výhodnější a příjmy ze zaměstnání jsou opravdu o více než polovinu nižší než příjmy z podnikání. 

Míra nezaměstnanosti se v posledních letech drží na úrovni dlouhodobého minima. Vysoká poptávka po zaměstnancích přitom nutí zaměstnavatele stále hledat nové možnosti, jak potenciální zaměstnance oslovit. Mění se však i pohled zaměstnanců – zaměstnání již nevnímají jen jako zdroj obživy, ale jako místo, kde tráví relativně velkou část svého času, a chtějí se v něm cítit dobře; zároveň více dbají i na sladění svého pracovního a soukromého života. Všechny tyto skutečnosti se promítají jak do procesu utváření pracovních podmínek, tak do nabízených zaměstnaneckých benefitů. Vhodně zvolené portfolio zaměstnaneckých benefitů přitom může zvýhodnit zaměstnavatele na trhu práce a napomoci ke spokojenosti zaměstnanců.

Zaměstnanec má svěřené služební vozidlo i pro soukromé účely, do vyměřovacího základu je mu zahrnováno 1 % z pořizovací ceny vozidla. Pokud nebude vozidlo používat z důvodu poruchy a bude mu od servisu poskytnuto náhradní vozidlo, musíme zjišťovat cenu i tohoto vozidla a uzavřít smlouvu na používání náhradního vozidla i pro soukromé účely?

Zaměstnavatel je ve většině případů povinen odvádět pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Případně může odvádět pojistné i z částky nižší, než je minimální vyměřovací základ, pak ale musí mít k dispozici doklad, kterým toto oprávnění prokáže. Jak tedy zaměstnavatel správně stanoví vyměřovací základ zaměstnance?