úrazy pracovní

Zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu. Objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu je pro zaměstnavatele důležité proto, aby mohl na základě tohoto šetření přijmout opatření k zabránění opakování vzniku pracovního úrazu. Šetření příčin a okolností incidentu na pracovištích tak poskytuje zaměstnavatelům a pracovníkům příležitost identifikovat rizika v jejich činnostech a nedostatky v jejich programech bezpečnosti a ochrany zdraví. A co je nejdůležitější, umožňuje zaměstnavatelům a pracovníkům identifikovat a implementovat nápravná opatření nezbytná k prevenci budoucích incidentů. Cílem tohoto šetření by rovněž mělo být určení kořenových příčin incidentů a poučení se z nich.

Příspěvek navazuje na předcházejí prezentace pracovních úrazů u motorových manipulačních vozíků, zejména však reaguje na řadu dotazů, resp. na požadavky od školitelů motorových vozíků, kteří opět přivítají informace o pracovních úrazech v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků. Podstatou tohoto příspěvku je, mimo jiné, i poukázat na oblasti pracovních úrazů, ve kterých by měli být zaměstnavatelé, školitelé, dle mého názoru, více pozorní – důslednější. Pro informaci také i sděluji, že vývoj pracovní úrazovosti u tohoto zdroje, a to za sledované období leden až červenec 2024 se liší od předcházejícího období tím, že evidujeme v informačním systému o pracovních úrazech SÚIP narůst u pracovních úrazů ostatních cca o 18 %. Uvádím dále tedy pouze vybrané příklady pracovních úrazů v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků.

Jaký bude mít daňový dopad poskytnutí jednorázové náhrady nemajetkové újmy při pracovním úrazu pozůstalým ve vyšší částce, než je minimum stanovené zákoníkem práce (§ 271i zákoníku práce) z pohledu firmy a z pohledu příjemce (pozůstalého po zaměstnanci)?

V § 192 zákoníku práce jsou uvedeny případy, kdy v prvních 14ti dnech dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanci (ne)přísluší redukovaná náhrada mzdy nebo kdy mu tato náhrada musí být snížena o 50%. Pokud pracovní neschopnost vznikla následkem nepracovního úrazu, je třeba, aby pro účely výplaty nemocenského zaměstnanec doložil orgánu sociálního zabezpečení (SZ), za jakých okolností došlo ke vzniku pracovní neschopnosti a že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů, pro které nemocenské nenáleží vůbec (pojištěnec si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost) anebo částečně (např. jako bezprostřední následek opilosti). Tyto skutečnosti zaměstnanec uvádí ve formuláři Záznam o úrazu. Formulář však zaměstnanec předkládá příslušné správě SZ. Může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat předložení tohoto formuláře? Zaměstnavatel sice může od příslušné správy SZ získat informace, zda se jednalo o úraz nebo nemoc nebo zda úraz vznikl následkem opilosti nebo v důsledku rvačky, ale nikde není dostupná informace, zda si zaměstnanec nepřivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně nebo zda k ní nedošlo při spáchání úmyslného trestného činu. Zároveň v případě, kdy dočasná pracovní neschopnost trvá méně než 14 dní, zaměstnanec ani o nemocenské příslušnou správu SZ nežádá, a tudíž žádný formulář orgánu SZ nezasílá. Pokud nemůže zaměstnavatel od zaměstnance tento formulář vyžadovat, jak se dozví, že nepracovní úraz nevznikl z výše uvedených důvodů, při kterých se nemocenské (a tudíž redukovaná náhrada mzdy) nevyplácí nebo je krácena na polovinu?

Právní úprava náhrady škody v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce č. 262/2006 Sb. patří k nejsložitější problematice v pracovněprávních předpisech. Zejména ustanovení vztahující se k částečnému nebo úplnému zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za náhradu škody není jednoduchou záležitostí. V personální a advokátní praxi se tyto otázky objevují velmi často při vzniku pracovního úrazu v důsledku nesplnění nebo neplnění pokynů zaměstnavatele nebo v důsledku opilosti zaměstnance. Posuzování těchto problémů a jejich řešení nebývá jednoduché. Podívejme se na některé z nich prostřednictvím soudních rozhodnutí.

Opětovně se podceňuje riziko, kterým je například zachycení a následné vtažení horních končetin a dále také i riziko zachycení volně vlajících vlasů.

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Vše bylo řádně vyplněno, vše bylo řádně odesláno na příslušné úřady:  Kooperativa, VZP, Bezpečnost práce. Jedná se mi o postup při vyplácení nemocenských dávek-resp. náhrad za nemocenskou. Pokud je normální neschopenka, tak se vyplácí náhrada za nemocenskou po dobu 14 kalendářních dní. To samé bude i u pracovního úrazu. Ale má se tato náhrada hned rovnat 100 %? Jak se vypočítá, a nedodaňuje se? 

Podle § 105 ZP je zaměstnavatel povinen vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

Průměrná mzda neovlivňuje jen koupěschopnost obyvatel, ale zasahuje též do pracovněprávní sféry, zejména do oblasti zaměstnanosti. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2024 je to průměrná mzda za toto období v roce 2023. Byla vyhlášena sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí č. 365/2023 Sb. a je pro účely zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ve výši 42 427 Kč. Ve stejné výši je vyhlášena sdělením MPSV č. 366/2023 Sb. pro účely zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Jak se nová výše průměrné mzdy pro rok 2024 promítá do pracovněprávních předpisů, zejména v oblasti náhrady škody za pracovní úrazy?

Žebřík ve své podstatě umožňuje překonávat určitý výškový rozdíl tzn. umožňuje stoupat nebo sestupovat. Žebřík lze charakterizovat jako dvě dlouhé svisle postavené stojiny, mezi kterými jsou po celé jejich délce, v pravidelných vzdálenostech, umístěny vodorovné příčky – příčle, a to v rozsahu 25-30 cm. Při šplhání po žebříku osoba pokládá nohy na dolní příčle a po jednotlivých příčlích stoupá vzhůru. Rovnováhu udržuje tím, že se může držet buď příčlí nad sebou, nebo se může držet svislých stojen. Žebřík se opře o stěnu či jiný předmět pod ostrým úhlem, čímž vzniká nakloněná rovina, po které se dá šplhat nahoru. Provedení žebříků může být například jako jednodílný opěrný příčkový žebřík, dále nastavovací, výsuvný, několikadílný, teleskopický atd. Materiál žebříků je různorodý a může být vyroben například ze dřeva, což ustupuje. V současnosti se používají lehčí materiály jako např. hliníkové slitiny (vysoká odolnost, jsou lehké a mají dlouhou životnost), plastové – využívají se tam, kde se pracuje například s elektřinou, dále i v chemickém a farmaceutickém průmyslu.

Je nutné problematiku pracovních úrazů (PÚ), kde příčinou jsou pády z výšky, uklouznutí, zakopnutí a seskakování prezentovat? Dle mého názoru určitě ano, a to proto, že i v tomto případě jsou evidovány v informačním systému o pracovních úrazech nejen pracovní úrazy ostatní, závažné, ale i smrtelné (cca 8 % ze všech smrtelných PÚ), viz tabulky.

Pracovní cesta je časové omezení vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce (§ 42 zákoníku práce – dále ZP ). Protože jde o výkon práce na dobu nezbytné potřeby, musí s vysláním na pracovní cestu zaměstnanec souhlasit. Cestu pak vykoná podle pokynu zaměstnavatele na pracoviště, které je buď mimo obvod obce jeho pravidelného pracoviště nebo v obvodu obce jeho bydliště. Vždy tedy jde o plnění úkolů (podle pokynů zaměstnavatele) na jiném místě, než je místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Pravidelným pracovištěm je třeba chápat místo výkonu práce, které bylo sjednáno v pracovní smlouvě nebo na které byl zaměstnanec převeden nebo přeložen.

Příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu se ve většině případů jedná například o nedodržení pracovního postupu a návodu k obsluze, dále odstranění bezpečnostních prvků (krytů, vypínačů) a provádění úkonů za chodu stroje. Další významnou příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu jsou také i například nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu, chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, nedostatečná teoretická a praktická příprava k výkonu povolání.

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je mnohdy pro mzdové účetní a personalisty složitou záležitostí. Je nutno rozlišovat náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti. Obě náhrady patří do kategorie tzv. opětujících se nároků na náhradu škody z pracovního úrazu nebo z nemoci z povolání.

Zaměstnanci byla ukončena dočasná pracovní neschopnost po pracovním úrazu, zpětně mu byl přiznám plný invalidní důchod. Po absolvování mimořádné lékařské prohlídky byl shledán zdravotně nezpůsobilý vykonávat práci s tím, že po absolvování posudkové komise na podzim 2023, bude možná schopen vykonávat lehčí práci. Vzhledem k tomu, že nedošlo k rozvázání pracovní poměru ani ze strany zaměstnance ani zaměstnavatele, je tento zaměstnanec veden v evidenčním stavu zaměstnanců na překážkách v práci na straně zaměstnance. Jak je tomu se zdravotním pojištěním – má zaměstnavatel odhlásit tohoto zaměstnance ze zdravotního pojištění, jelikož pracovník pobírá invalidní důchod 3. stupně, nebo jak správně postupovat?

Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?

Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů závažných, tj. vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů, a smrtelných. K nejvyššímu počtu smrtelných a závažných pracovních úrazů každoročně dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky, nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje. Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky se již několik let pohybují kolem 65 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví.

Dobrý den, v naší společnosti se stal pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 dní externímu pracovníkovi. Je to Čech, zaměstnaný u německé firmy, která nám montuje novou linku. Jak se řeší jeho pracovní úraz. Stal se na našem pracovišti, ale on není naším zaměstnancem. Je můj názor správný, že úraz zapíšeme do knihy úrazů a informujeme jeho zahraničního zaměstnavatele. Vzhledem, k tomu, že není náš zaměstnanec, netýká se nás hlášení na OIP apod. Neradi bychom něco zanedbali, ale na druhou stranu se všude píše, že ohlašovací povinnost má zaměstnavatel.

Zaměstnanci se stal pracovní úraz. Má pracovní neschopnost. Prvních 14 dní platila nemocenské firma, po 14 dnech OSSZ. Zprávu o úrazu jsme zaslali na OSSZ, zdravotní pojišťovnu a inspektorát práce. Od bezpečáka mám informaci, že po ukončení pracovní neschopnosti budu zasílat zprávu opět na výše zmíněné instituce, navíc ještě budu zasílat dokument na pojišťovnu Kooperativa. Bude se počítat ušlá náhrada mzdy zaměstnance. Z čeho se prosím tato částka počítá? Bude se jednat o příjmy, které se zdaňují ZP, SP a daní? Bude se jednat o daňově účinný náklad zaměstnavatele?