technické normy

Zejména v době své aktivní služby se autor pravidelně setkával se svými pracovními kolegy a spolupracovníky. Převážně se jednalo o bývalé bezpečnostní techniky, dnes většinou klasifikované jako osoby odborně způsobilé. V rámci takovýchto setkávání se většinou diskutovávala aktuální problematika předpisové základny celého našeho oboru, prováděné a připravované aktualizace a revize bezpečnostních předpisů apod. Poměrně často byly také diskutovány a hodnoceny problémy, jakož i nejasnosti, se kterými se jednotliví účastníci střetávali v průběhu své pracovní činnosti.

V tomto příspěvku, který navazuje na první část článku, se věnujeme, v souladu s jeho mottem, vyjadřující současně motto celého seriálu zaměřeného na bezpečnost regálového skladování, stanoveným hodnotám tolerancí, deformací a vůlí. Tyto je nutno respektovat nejen při návrhu regálových konstrukcí, ale také při jejich instalaci. Stanoveným tolerančním požadavkům na provedení podlah, podle jednotlivých tříd regálů, byla věnována pozornost v první části tohoto článku.

Způsob obsluhy skladovacích zařízení dnes tvoří, vedle úrovně jejich technického stavu, výrazný zdroj rezerv ve snaze o snižování pracovní úrazovosti a zvyšování celkové úrovně bezpečnosti práce při skladování.

V rámci regálového skladování nejrůznějších materiálů a výrobků, a to v nejširším slova smyslu, neustále dochází k celé řadě nežádoucích událostí, jejichž součástí jsou i nejzávažnější úrazy, jakož i havárie celých regálových systémů a souvisejících skladových objektů. Nutno dodat, že se vesměs jedná o události zcela zbytečné, při kterých současně dochází ke značným materiálovým a finančním ztrátám. Jejich základní příčinu tvoří nejčastěji porušování bezpečnostních předpisů.

Regálové skladování, jako nejmladší a v posledním období nejintenzivněji se rozvíjející způsob skladování, si vyžaduje zvýšenou pozornost - zejména pak u příslušných vedoucích a zodpovědných osob. Důvodem je i ta skutečnost, že zejména v průběhu první dekády tohoto století byly do naší soustavy technických norem přebírány evropské normy, řešící komplexně skladovací systémy (regály); od etapy jejich terminologie, specifikace, konstrukce, výroby, způsobu a přesnosti montáže, jakož i celé stavby apod. Zmíněná soustava evropských norem současně představuje pro uživatele, resp. provozovatele skladových objektů, návody k bezpečnému užívání příslušných skladovacích systémů, včetně jejich kontrol apod. Přitom lze důvodně předpokládat, že povědomí o uvedených bezpečnostních předpisech, ale zejména o jejich obsahu a znalostech, jsou stále značně omezené.

Článek se věnuje problematice českých technických norem a jejich závaznosti v kontextu právní úpravy a potenciálních změn připravovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Mezinárodní organizace pro standardizaci ISO (International Standartization Organization) vydala v roce 2018 normu ISO 31000. Následně k 1. 12. 2018 byla v České republice vydána norma ČSN ISO 31000 s účinností k 1. 1. 2019. Tato norma nahrazuje normu ČSN ISO 31000 z října 2010.

Článek je vnímán jako metodologický návod pro práci s ergonomickou normou, opírající se o bohatou poznatkovou základnu ergonomie, při respektování bezpečnostních normativů. Zde se organizace prováděné tvorby, řízení a užití ergonomických a bezpečnostních norem promítá v legislativním ošetření.

Text obsahuje stručné informace o nově vydaných a novelizovaných českých technických normách se vztahem k problematice BOZP.

Dne 29. 10. 2018 vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 246/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení vlády je účinné od 29. 10. 2018.

Mnoho organizací hovoří o „kultuře bezpečnosti“, když jejich zaměstnanci dodržují stanovená pravidla nebo se chovají bezpečně. Ne vždy je to však odrazem skutečné kultury BOZP v organizaci. Funkční kultury BOZP můžeme dosáhnout pouze změnou myšlení a chování všech osob v organizaci. Je to však v českém prostředí vůbec reálné, a kdo by měl být vůdčí silou v organizaci při zavádění těchto změn postojů a vnímání bezpečnosti a ochrany zdraví?

Text obsahuje stručné informace o nově vydaných a novelizovaných českých technických normách se vztahem k problematice BOZP.

Ačkoliv se předpokládá, že ergonomie má dostatečnou publicitu, včetně dostupných ergonomických norem a legislativy, je význam pojmu „ergonomie“ mezi lidmi velmi málo znám. Jiná situace je u odborníků znalých ergonomie, kteří z titulu své profese, se aktivně zapojují do osvěty a řešení ergonomické problematiky v podmínkách podnikatelské sféry, školství a dalších společenských odvětví. Článek se zabývá poznatky, v čem spočívá význam ergonomie a problematikou při jejím uplatňování v technické praxi.

Text obsahuje stručné informace o nově vydaných a novelizovaných českých technických normách se vztahem k problematice BOZP.

Řízení změn, neboli „Management of Change“ je osvědčený postup používaný k zajištění řízení bezpečnostních, zdravotních a environmentálních rizik v organizacích, ve kterých jsou prováděny změny v jejich zařízeních, dokumentaci, personálním obsazení nebo činnostech. Jsou-li změny provedeny příliš rychle, bez příslušného posouzení, může dojít k mimořádným událostem, jejichž příčina je často spojená s provedením poměrně jednoduchých změn na pracovišti.

Dlouho očekávaná norma ISO 45001 byla přijata a publikována v březnu 2018. Její překlad je již zadán, takže norma bude brzy k dispozici v české verzi. Nicméně, pro všechny uživatele, kteří mají systém zaveden podle dřívější normy OHSAS 18001 nastává období, ve kterém musí identifikovat rozdíly mezi normami a učinit kroky k úpravě svého systému ve smyslu nových nebo nově pojatých požadavků. Tuto identifikaci si přiblížíme na FDIS znění nové normy, tj. znění normy, které bylo předloženo ke schvalovacímu procesu.

Text obsahuje stručné informace o nově vydaných a novelizovaných českých technických normách se vztahem k problematice BOZP.

Ze souboru ergonomických norem je část, která se zabývá ergonomií tepelného prostředí. Jde o normy, které mohou být užívány integrujícím způsobem umožňujícím zkoumat expozici horkého, mírného a chladného prostředí v reakcích člověka.

Mezi rizikové faktory mikroklimatických podmínek, označované též jako tepelně vlhkostní podmínky, na nevenkovním (dříve vnitřním) prostředí se řadí zátěž teplem a chladem. Zjišťování a hodnocení mikroklimatických podmínek je ošetřováno legislativně podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších změn, a podle metodiky řady ergonomických norem pro horké, mírné a chladné tepelné prostředí. Neoddělitelnou součástí je fyziologický (ergonomický) popis reakcí člověka jako otevřeného systému v termoregulačních procesech.

Text obsahuje stručné informace o nově vydaných a novelizovaných českých technických normách se vztahem k problematice BOZP.