splatnost mzdy

Vody pracovního práva a personalistiky rozvířilo nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 138/2022, které mnozí zaměstnavatelé uvítali s otevřenou náručí. V praxi totiž čím dál tím víc docházelo k tomu, že inspekce práce jednání zaměstnavatelů obdobná tomu, které posuzoval Nejvyšší správní soud, považovala za porušení zákoníku práce a udělovala za ně pokuty.

Za vykonanou práci přesčas přísluší zaměstnanci ve mzdové sféře mzda, na kterou mu za tuto dobu vzniklo právo (tzv. dosažená mzda), a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku. Právní úprava současně ale umožňuje, aby se zaměstnavatel dohodl se zaměstnancem na tom, že místo příplatku mu bude poskytnuto náhradní volno v rozsahu práce přesčas. Lze připustit dohodu smluvních stran pracovního poměru i v tom smyslu, že dosažená mzda bude zaměstnanci poskytnuta až za měsíc, ve kterém čerpal náhradní volno, popř. za měsíc, ve kterém došlo k uplynutí doby, v níž mělo být náhradní volno k čerpání zaměstnavatelem určeno?

Portál Práce a mzda může čtenářům časopisu nabídnout mnohem víc než jen archiv článků. Průběžně připravujeme takzvané Pracovní situace, krátké přehledy povinností zaměstnavatelů v běžné praxi firem, základních informací z oblasti pracovního práva, sociálního zabezpečení i zdanění příjmů. Kromě bohatě zastoupené oblasti pracovněprávních vztahů stále přibývají další okruhy situací z oblasti mzdového účetnictví a důchodového pojištění.

Základní informace § 141 odst. 1 až 3 ZP Splatnosti a výplaty mzdy je upravena v § 141 až § 144a ZP: Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. V tomto období musí být sjednán, stanoven nebo určen pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu. § 141 odst. 4 a 5 ZP Zvláštní termín splatnosti mzdy nastává v těchto 2 případech: Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci mzdu (plat) splatný během dovolené před nastoupením dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd (platů), je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy (platu) je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy (platu) následujícím po dovolené. Obdobně se postupuje při skončení pracovního poměru, kdy je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu (plat) za měsíční období, na které mu vzniklo právo, již v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd (platů), je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu (plat) nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy (platu) následujícím po dni skončení pracovního poměru. Tyto 2 požadavky zákoníku práce se v praxi prakticky nedodržují, zaměstnavatelé se tak mohou dostat do prodlení při výplatě mzdy. Zpravidla však argumentují tím, že dřívější výplatu neumožňuje technika výpočtu mezd (platů).

Základní informace § 4 ZP, § 1968 a 1970 občanského zákoníku Jestliže zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci mzdu či jiné peněžité plnění řádně a včas, je v prodlení. Prvním dnem prodlení je kalendářní den následující po dni, kdy mělo být plnění vyplaceno a posledním dnem prodlení je den zaplacení dluhu. Zaměstnanec může požadovat úroky z prodlení, a to ve výši v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Takto se postupuje za předpokladu, že si zaměstnanec nesjednal se zaměstnavatelem jinou výši úroku z prodlení

Student cizinec a DPP Je možné bez povolení k zaměstnání zaměstnat cizince ze třetí země (Ukrajina), který v ČR studuje? Předložil vízum D/VC/24 a my bychom chtěli tohoto cizince...

Česká s. r. o., 100% vlastněná zahraniční společností vyžaduje (u některých měsíců), aby finanční prostředky na mzdy odešly z bankovních účtů společnosti poslední pracovní den v měsíci. Důvodem jsou interní předpisy, které požadují, aby jak náklady, tak pohyb finančních prostředků byly v interním uzávěrkovém měsíci vyrovnané. Je to šibeniční termín, ale uzavřít mzdy poslední den v měsíci se dá. Zaměstnanci jsou odměňováni měsíční mzdou a je jich málo, tak to jde. Všechny předpisy se zabývají tím, do kdy nejpozději mají být mzdy, pojištění a daně uhrazeny, ale nikde jsme nějak nezaznamenali, zdali to může být i dříve... Teoreticky nás napadlo, že když uzavřeme mzdy v poledne, a pošleme příkazy do banky, pak by ještě nějaký zaměstnanec mohl onemocnět nebo mít pracovní úraz v těch pár hodinách do konce pracovního dne. Dá se to takto praktikovat nebo existuje něco, o čem nevíme, a mzdy by se měly dle českých předpisů uzavírat až po skončení měsíce, nebo hrozí nějaké postihy?

V pracovní smlouvě je napsáno, že zaměstnavatel zaručuje výplatu odměny v červnovém výplatním termínu. Kdy má být odměna vyplacena? V červnu nebo v červenci?