souběh příjmů

Problémovou oblastí zdravotního pojištění jsou nepochybně souběžné příjmy, kdy musí zaměstnavatel správně vyhodnotit charakter sjednaných pracovněprávních vztahů a rovněž výši zúčtovaného příjmu. Současně přihlíží k tomu, zda musí nebo naopak nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Situace, ve kterých zaměstnavatel povinné minimum dodržet nemusí, naleznete v dalším textu.

Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. ze dne 13. prosince 2023 se od 1. 1. 2024 zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč. Jak je všeobecně známo, má tato hodnota významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně poměrná část tohoto minima.

S účinností od 1. ledna 2023 se zvyšuje minimální mzda na částku 17 300 Kč. Jaké jsou důsledky tohoto opatření pro oblast zdravotního pojištění?

S blížícím se koncem roku se mohou zaměstnavatelé, resp. plátci ocitnout v situaci, které je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost. K 1. lednu se mění mnohé parametrické údaje důležité pro placení pojistného, k tomuto datu lze také změnit zdravotní pojišťovnu. Se závěrem roku končí pracovněprávní vztahy, které se následně obnovují, anebo také neobnovují. Zvláštní situace může nastat při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností. Na co by si proto měli dát plátci pozor na přelomu let 2021 a 2022?

Osoby samostatně výdělečně činné, jako jediná ze skupin plátců, hradí pojistné formou záloh, je-li to ze zákona povinností, a případného doplatku pojistného. Za osoby samostatně výdělečně činné se z pohledu zdravotního pojištění považují osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jaké podmínky platí pro OSVČ ve zdravotním pojištění od 1. ledna 2022?

Jednatel pobírá odměnu dle smlouvy o výkonu funkce Kč 1 000 Kč/měsíčně. Zároveň má příjem z dohody o provedení práce ve výši Kč 10 000 Kč/měsíčně. Podepsal prohlášení k dani. Jaký je správný postup zdanění souběhu těchto příjmů v roce 2021?

Firma má zaměstnance na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou vždy nižší než 10 000 Kč. Tento zaměstnanec učinil (podepsal) prohlášení poplatníka u této firmy. Na podzim v některých měsících podepsal u této firmy další dohodu na jinou činnost - tentokrát DPČ (Dohodu o pracovní činnosti) s příjmem nižším než 3 000 Kč. Zaměstnanec měl tedy souběh dvou dohod u jednoho zaměstnavatele. Zálohová daň byla celkově 0 Kč, protože byla vykrytá slevou na poplatníka. 1) Pokud si zaměstnanec nepožádá o roční zúčtování z důvodu, že se mu nemá co vracet, tak není povinen on sám podat daňové přiznání. Je to pravda? 2) Pokud by DPČ v jednom měsíci přesáhla 3 000 Kč, tak by opět nemusel zaměstnanec podat daňové přiznání. Je to pravda?

OSVČ má souběžně s podnikáním také hlavní pracovní poměr s tím, že HPP je hlavním zdrojem příjmů. Zároveň ale pobírá rodičovský příspěvek, takže z hlavního pracovního poměru žádné příjmy nemá. Na OSVČ má zavřenou provozovnu (kadeřnictví). Má OSVČ nárok na poskytnutí kompenzačního bonusu ve výše uvedeném případě? 

V souvislosti se zaměstnáním, samostatnou výdělečnou činností nebo registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát, vznikají ve zdravotním pojištění odlišné situace, včetně kombinace různých variant. Nejinak je tomu v právních podmínkách platných po 1. 1. 2020.

Je možné u zaměstnance, který je vedený v zaměstnaneckém poměru, sepsat dohodu o provedení práce, nebo musíme vše dát do mzdy za dané období? Jedná se o činnost provedenou mimo pracovní dobu a netýkající se jeho pracovní náplně práce. 

Souběh zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností není ve zdravotním pojištění nijak mimořádnou situací. Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj příjmů.

Zaměstnavatel odmítá známému vrátit přeplatek ze zdravotního pojištění. Známý měl souběh pracovních úvazků (jedná se pouze o 3 měsíce minulého roku - říjen, listopad, prosinec, protože po Novém roce se změnily odvody u malých úvazků). V jednom pracovním úvazku byl zaměstnán na plný zkrácený úvazek, ve druhém brigádně na DPČ. Zaměstnanec u plného zkráceného úvazku za měsíc říjen nedosáhl minimálního vyměřovacího základu (asi o 100 Kč), za měsíce listopad a prosinec lehce přesáhl minimální mzdu. Byť DPČ-zaměstnavatel o tom věděl (i z doporučeného dopisu), že tento zaměstnanec má souběh příjmů a platí zdravotní pojištění i jinde, nedokázal mu také poradit, jak situaci řešit. Zaměstnanec se snažil o přímý kontakt s účetní firmou, ale bylo mu v tom zamezeno. Tím zaměstnanec ztratil několik měsíců a dodal potřebné dokumenty až po Novém roce. Zaměstnavatel jako důvod nevrácení přeplatku uvedl, že nedodal externí účetní firmě potřebné dokumenty včas, to jest potvrzení o tom, že u druhého zaměstnavatele bylo odváděno zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy, resp. potvrzení o srážkách ze mzdy. DPČ-externí účetní firma k tomu přistupovala zcela mechanicky - provedla každý měsíc dopočet do minimálního vyměřovacího základu, jako by zaměstnanec žádný jiný příjem neměl. Došlo tedy k tomu, že zaměstnanec platil zdravotní pojištění hned dvakrát a zaměstnavatel mu odmítl poskytnout součinnost v jednání se zdravotní pojišťovnou o vrácení přeplatku. VZP pojišťovna také zaměstnanci sdělila, že žádost o vrácení přeplatku, resp. pokrácení dalších odvodů ze zdravotního pojištění, nemůže žádat sám, ale pouze přes svého zaměstnavatele. Je jednání DPČ-zaměstnavatele žalovatelné (byť jednal legálně, odmítá poskytnout součinnost v jednání s pojišťovnou), nebo je zaměstnanec v tomto případě rukojmí zaměstnavatele? Je zde další problém, a to časový. V momentě, když se příjmy u jednoho zaměstnavatele pohybují kolem minimální mzdy a není úplně jisté, jestli zaměstnanec dosáhne minimálního vyměřovacího základu u tohoto zaměstnavatele pro účely zdravotního pojištění, není ani technicky možné zajistit potvrzení včas, ale až po uplynutí měsíce. Takže se nestíhá a je možné to řešit pouze ex post. Otázka také zní, co termín včas znamená.

Fyzická osoba podnikající jako soukromá farmářka, vede daňovou evidenci, plátce DPH: je ještě zaměstnaná na dohodu o provedení práce u svého (nevlastního) otce, který provozuje penzion se svojí manželkou (matkou farmářky), která je spolupracující osobou. Může být dcera (souběžně s uzavřenou DPP) také spolupracující osobou v penzionu podle § 13 odst.1 písm. c)?

Společnost zaměstnává zaměstnankyni, která má s námi uzavřenou pracovní smlouvu, jedná se o poloviční úvazek, má hrubou mzdu 6 100 Kč. U nás podepsala růžové prohlášení (slevu na poplatníka) a současně (z neznalosti) podepsala růžové prohlášení i u druhého zaměstnavatele, kde pracuje na DPP. Musí zaměstnankyně podat sama DPFO za rok 2018? Pokud ano, tak bude mít dvě potvrzení o zdanitelných příjmech s uplatněnou slevou na poplatníka z obou zaměstnání? Jak máme vyřešit ten problém? Pokud nemusí podávat DPFO a zaměstnankyně požádá o roční vyúčtování, který zaměstnavatel to vyúčtování provede?

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele při odvodu pojistného na zdravotní pojištění je zabezpečit, aby byl v rozhodném období kalendářního měsíce dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Výjimku představují v tomto směru pouze osoby nebo situace taxativně vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, pro které minimum ve zdravotním pojištění neplatí - například se jedná o osoby, za které je současně plátcem pojistného stát.

Dobrý den, náš zaměstnanec, rezident s podepsaným prohlášením poplatníka daně, má v jedné organizaci dva souběžné příjmy: jeden příjem z pracovního poměru ve výši 30 000 Kč a druhý příjem jako odměnu za jednatelství ve výši 10 000 Kč. Dosud z obou těchto příjmů byla odváděna zálohová daň, tyto příjmy se sčítaly a danily ze společného základu daně. Zůstává tento způsob výpočtu daně zachován i nadále od 1. 1. 2018? 

Při posuzování souběžných příjmů (ať už v případě více zaměstnání, nebo při souběhu zaměstnání s podnikáním) je ve zdravotním pojištění vždy zapotřebí velké obezřetnosti a důslednosti. Pokud se dané situaci nevěnuje patřičná pozornost, pak snadno může dojít k tomu, že vznikne nežádoucí stav a zaměstnavateli (mzdové účetní) s odstupem času nezbude nic jiného než existující chybný stav napravit, neboť uplatněný postup musí být vždy v souladu s platnou právní úpravou.

Fungování systému veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na bázi jeho vyrovnanosti, což znamená, že příjmy systému by měly v dlouhodobém časovém horizontu pokrývat jeho výdaje. A v této souvislosti hraje nezanedbatelnou roli i institut minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů (zaměstnanců), tak u osob samostatně výdělečně činných.

V některých případech není právní úpravou zdravotního pojištění jednoznačně vymezeno, jak dokladovat určitý nárok nebo konkrétní skutečnost, mající přímý vliv na placení pojistného či evidenci pojištěnce u zdravotní pojišťovny. Proto se pro daný účel používá při praktické aplikaci forma čestného prohlášení.

Výkon více zaměstnání (pracovněprávních vztahů) u jednoho zaměstnavatele není jevem nijak mimořádným. Proto se nyní blíže podívejme na některé situace, které mohou v praxi nastat, a na postupy zaměstnavatele při jejich řešení z pohledu zdravotního pojištění.