sociální dávky

Studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi zřejmě budou moci získat od státu novou dávku na jejich hlídání v měsíční částce třetiny minimální mzdy. Vysokoškoláci z chudších rodin by mohli dostávat další novou státní podporu v podobě příspěvku na studium. Uzákonění těchto dávek schválila 26. března sněmovna podle návrhů koaličních poslanců v doprovodné novele k návrhu zákona o reformě sociálních podpor.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o ReVizi dávek, Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, dohodách o provedení práce nebo vracení přeplatku na daních z příjmů.

Významné zjednodušení a zefektivnění celého systému přináší reforma sociálních dávek, kterou dne 26. 3. 2025 schválili poslanci. Dali tak zelenou nové dávce státní sociální pomoci, prostřednictvím níž se čtyři současné dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) sloučí do jedné. Žadatel tak bude podávat pouze jednu žádost místo čtyř. Žádost bude možné vyřídit i online z pohodlí domova. Nové pojetí „superdávky“ ale také znamená lepší zacílení pomoci, zohlednění pracovní aktivity klienta nebo odstranění bodů zlomu.

Česká správa sociálního zabezpečení upozorňuje zaměstnavatele na časté chyby při využívání digitálních služeb a zasílání formulářů v rámci eDávek. Jejich správné používání pomůže urychlit vyřízení žádostí o dávky.

Novela zákona o sociálních službách, kterou podpořila Poslanecká sněmovna, předpokládá, že příspěvky na péči, dávky pro lidi se zdravotním postižením a jejich průkazy bude místo úřadu práce vyřizovat a vyplácet sociální správa. Žádosti by bylo možné podávat elektronicky přes aplikaci Jenda, což by mělo vést k rychlejšímu vyřizování podpor a posílení kontroly využívání příspěvku na péči.

V tomto vydání týdeníku se zmíním o samorozvrhování pracovní doby, paušální náhradě při práci na dálku, digitalizaci nemocenských dávek atd.

10. – 31. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o nekonečném příběhu změn v DPP, nové dávce státní sociální pomoci, výročí 100 let sociálního pojištění atd.

9. – 19. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se budu zabývat především záležitostmi týkajícími se povodní, tj. informacemi z ČSSZ, Finanční správy a SÚIP.

Jako zaměstnavatel, který vyplňuje svému zaměstnanci Doklad o výši čtvrtletního příjmu, jenž nyní zpracováváme na základě xml dožádání převážně elektronicky, žádáme o upřesnění, zda do čistého příjmu zaměstnance se v daném měsíci zahrnuje i vyplacený měsíční daňový bonus a zda vstupuje do příjmů i vyplacený přeplatek na zálohové dani a doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování. 

Zaměstnankyně mi donesla formulář z OSSZ pro přiznání přídavků na dítě za rozhodné období 3. Q 2023. V měsíci červenec a srpen byla na rodičovské dovolené, tudíž neměla žádné příjmy. Začala pracovat až v září. Výplatu za září obdržela 12. řijna. Mám do formuláře za 3. Q napsat příjem za září tu částku, která jí byla vyplacena 12. října?

Zaměstnanec chce požádat úřad práce o dávky státní sociální podpory a nyní mu musí zaměstnavatel vystavit potvrzení o rozhodném příjmu. Konkrétně v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jsme našli v § 5, že se mj. jedná o příjmy ze závislé činnosti po odpočtu daně z příjmů na tyto příjmy. Zaměstnanec má měsíční hrubý příjem ve výši 30 000 Kč, uplatňuje slevu na tři děti, a proto se mu sleva na děti přelije v daňový bonus ve výši 3 517 Kč. Tento zaměstnanec pak po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění dostane na účet 30 217 Kč. Jaká částka by měla figurovat v potvrzení pro úřad práce? Částka 30 217 Kč, tj. částka včetně přijatého daňového bonusu nebo částka bez daňového bonusu, tj. částka 26 700 nebo částka „bez celé slevy na děti“ a pak by jeho čistý příjem byl pouze 24 770 Kč? Z ustavení zákona o státní sociální podpoře toto není zcela jasné. 

V návaznosti na první část z předchozího čísla časopisu se bude druhá část věnovat dalším tématům, významným jak z hlediska samotných procesů posuzovaní zdravotního stavu v sociální oblasti, tak z hlediska osob, jejichž zdravotní stav má být posouzen (práva a povinnosti posuzovaných osob), anebo třeba i z hlediska poskytovatelů zdravotních služeb. Tato část je doplněna také o některé praktické příklady.

Činnost lékařské posudkové služby (LPS) se dotýká stále širšího okruhu osob. Je to způsobeno mimo jiné i zvyšováním průměrného věku obyvatel a s tím spojeným rostoucím zájmem o sociální dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem. LPS svými výstupy, zejména vydávanými posudky nebo kontrolní činnosti v nemocenském pojištění, ovlivňuje čerpání mandatorních výdajů státu v řádech mnoha desítek miliard korun ročně.

Pokud analyzujeme právní úpravu nemocenského a zdravotního pojištění, pak registrujeme jak společné znaky, tak určité odlišnosti.