sociální dávky

10. – 31. 10. 2024 V tomto vydání týdeníku se zmíním o nekonečném příběhu změn v DPP, nové dávce státní sociální pomoci, výročí 100 let sociálního pojištění atd.

9. – 19. 9. 2024 V tomto vydání týdeníku se budu zabývat především záležitostmi týkajícími se povodní, tj. informacemi z ČSSZ, Finanční správy a SÚIP.

Jako zaměstnavatel, který vyplňuje svému zaměstnanci Doklad o výši čtvrtletního příjmu, jenž nyní zpracováváme na základě xml dožádání převážně elektronicky, žádáme o upřesnění, zda do čistého příjmu zaměstnance se v daném měsíci zahrnuje i vyplacený měsíční daňový bonus a zda vstupuje do příjmů i vyplacený přeplatek na zálohové dani a doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování. 

Zaměstnankyně mi donesla formulář z OSSZ pro přiznání přídavků na dítě za rozhodné období 3. Q 2023. V měsíci červenec a srpen byla na rodičovské dovolené, tudíž neměla žádné příjmy. Začala pracovat až v září. Výplatu za září obdržela 12. řijna. Mám do formuláře za 3. Q napsat příjem za září tu částku, která jí byla vyplacena 12. října?

Zaměstnanec chce požádat úřad práce o dávky státní sociální podpory a nyní mu musí zaměstnavatel vystavit potvrzení o rozhodném příjmu. Konkrétně v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jsme našli v § 5, že se mj. jedná o příjmy ze závislé činnosti po odpočtu daně z příjmů na tyto příjmy. Zaměstnanec má měsíční hrubý příjem ve výši 30 000 Kč, uplatňuje slevu na tři děti, a proto se mu sleva na děti přelije v daňový bonus ve výši 3 517 Kč. Tento zaměstnanec pak po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění dostane na účet 30 217 Kč. Jaká částka by měla figurovat v potvrzení pro úřad práce? Částka 30 217 Kč, tj. částka včetně přijatého daňového bonusu nebo částka bez daňového bonusu, tj. částka 26 700 nebo částka „bez celé slevy na děti“ a pak by jeho čistý příjem byl pouze 24 770 Kč? Z ustavení zákona o státní sociální podpoře toto není zcela jasné. 

V návaznosti na první část z předchozího čísla časopisu se bude druhá část věnovat dalším tématům, významným jak z hlediska samotných procesů posuzovaní zdravotního stavu v sociální oblasti, tak z hlediska osob, jejichž zdravotní stav má být posouzen (práva a povinnosti posuzovaných osob), anebo třeba i z hlediska poskytovatelů zdravotních služeb. Tato část je doplněna také o některé praktické příklady.

Činnost lékařské posudkové služby (LPS) se dotýká stále širšího okruhu osob. Je to způsobeno mimo jiné i zvyšováním průměrného věku obyvatel a s tím spojeným rostoucím zájmem o sociální dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem. LPS svými výstupy, zejména vydávanými posudky nebo kontrolní činnosti v nemocenském pojištění, ovlivňuje čerpání mandatorních výdajů státu v řádech mnoha desítek miliard korun ročně.

Pokud analyzujeme právní úpravu nemocenského a zdravotního pojištění, pak registrujeme jak společné znaky, tak určité odlišnosti.