škoda

Dne 20.9.2020 vznik škodní události. Dne 10.11.2020 vyhodnocení MÚ zaměstnavatelem s konstatování kdo a jakým porušením předpisu událost způsobil ( zaměstnanec obdržel). Neobsahuje žádné informace o skutečné škodě ani o úhradě výši škody, kterou by zaměstnavatel po zaměstnanci požadoval. 11.9.2023 zaměstnavatel svým rozhodnutím prostřednictvím škodní komise předepisuje zaměstnanci konkrétní škodu ve výši……. . Zaměstnanec toto rozhodnutí neobdržel. 11.10.2023 zaměstnanec převzal písemnost zaměstnavatele k uznání závazku. 30.10.2023 pojišťovna sdělila zaměstnanci, že škoda je promlčená (§ 629 Oz). Je postup zaměstnavatele správný? Nejedná se ze strany zaměstnavatele o promlčení škody ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec? Do jaké doby může zaměstnavatel po zaměstnanci vyžadovat škodu? Je správné tvrzení pojišťovny, že je škoda (vztah zaměstnanec a pojišťovna) promlčen? Lhůta 3 roky pro možné promlčení pojišťovnou začíná plynout vznikem mimořádné události (20.9.2020) nebo dnem, kdy po zaměstnanci zaměstnavatel vyžaduje škodu (11.9.2023)?  

Vztah k právním předpisům § 255 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce související ustanovení: § 1725 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 256, § 259 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník...

Následující text si klade za cíl popsat charakter porušení pracovních povinností v podobě útoku na majetek zaměstnavatele jako důvod pro rozvázání pracovního poměru; zejména pak cílí na popis obsáhlé judikatury Nejvyššího soudu a jejích závěrů v této oblasti, čímž by měl poskytnout i určitý „návod“, jak v podobných případech jako zaměstnavatel postupovat, popřípadě co jako zaměstnanec očekávat.

Od 1. června letošního roku nabývá účinnosti novela zákoníku práce č. 366/2019 Sb. z 11. prosince 2019. Je významná zejména pro mateřské školy, neboť doplňuje § 391 odst. 2 zák. práce o právní úpravu odpovědnosti mateřských škol za úrazy dětí při pobytu v těchto zařízeních. Zákoník práce dosud takovou úpravu postrádal.

Popis situace - žáci v říjnu absolvovali pětidenní pobyt v Popradu. Na jednom pokoji se v penzionu vyskytly štěnice, které poštípaly naše dvě žákyně a ty skončily na pohotovosti s alergickou reakcí, kde byly ošetřeny. Vyučující okamžitě informovala smskou rodiče a po konzultaci s hygienou obě žákyně poučila, jak mají postupovat při desinsekci po návratu domů. Rodiče požádali školu o spolupráci při vymáhání kompenzace za způsobenou škodu a újmu na zdraví. Vše jsme konzultovali s naším pojišťovacím poradcem, který nám sdělil, že škola nenese vinu na vzniku události, a tím pádem ani povinnost na úhradu nákladů. Chtěli jsme rodičům alespoň trochu pomoct, a proto jsme oslovili i penzion a požádali jej o kompenzaci ve formě vrácení platby za ubytování a stravu, což se také stalo a rodiče dostali zpět celou platbu. Rodičům toto řešení ale nestačí a požadují, abychom jako zprostředkovatel zájezdu na penzionu vymáhali náhradu za majetkovou škodu a újmu na zdraví. Nejsme však schopni doložit, zda rodiče skutečně postupovali podle rad hygieny, jaké věci měly žákyně s sebou, jaké věci zničili a bylo-li to vůbec nutné apod. Můžete mi prosím poradit, jak správně postupovat?

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákoník práce") rozlišuje ve věci náhrady majetkové újmy (škody) způsobené zaměstnancem zaměstnavateli několik druhů a typů jeho povinnosti nahradit zaměstnavateli škodu.

Zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu ve výši 100 000 Kč. Je správný postup, pokud zaměstnanci necháme podepsat dohodu o náhradě škody a strhneme mu 4,5násobku průměrného měsíčního platu (4,348 x úvazek x hod. průměr před vznikem škody). Stáhnutí mzdy bude propočteno na čistou mzdu po odečtení sociálního a zdravotního, anebo stahujeme vypočtenou hrubou mzdu? 

Právní věta Nemá-li zaměstnavatel pro zaměstnance jinou práci, která je pro něho vhodná vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci, nebo není-li...

Našemu zaměstnanci spadl firemní mobilní telefon a rozbil se display telefonu. Zaměstnavatel za zaměstnance platí Pojištění za škodu způsobenou zaměstnavateli. Z této pojistky se uhradila oprava telefonu. Spoluúčast byla 1 000 Kč. Musí zaměstnavatel požadovat úhradu spoluúčasti po zaměstnanci? A pokud ne, může si spoluúčast zaúčtovat do daňových nákladů?

Může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci, aby měl zaměstnanec pojištění odpovědnosti vůči zaměstnavateli? Pokud ano, jakou formou (v pracovní smlouvě, vnitropodnikový předpis)? 

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – III. část 26. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH Na základě...

Právní věta Již pouhá účast jakéhokoli zaměstnance zadavatele v realizačním týmu uchazeče je důvodem pro pochybnosti o transparentnosti veřejné zakázky a představuje závažné porušení povinností vyplývajících z pracovního poměru....