psychická zátěž

Stres nesouvisí jen s naším okolím a nároky, které na nás naše práce klade. Velmi často je vyvolán spíše naším vlastním jednáním, tedy způsobem, kterým uvažujeme, či kterým na nejrůznější vnější okolnosti reagujeme. V některých případech si tak svůj stres sami navozujeme, přivoláváme či posilujeme, většinou zcela zbytečně. Ke snížení pracovního stresu tak často pomůže, zbavíme-li se některých pracovních či mentálních zvyklostí, které k němu přispívají. Článek se zabývá třemi pravidly, jak změnou svého jednání předcházet zbytečnému stresu, a to na pracovišti i mimo ně.

Podle Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA) přibližně polovina zaměstnanců pravidelně zažívá na svém pracovišti stres. Ten má negativní dopad na lidské zdraví a nemalou měrou zvyšuje pracovní neschopnost zaměstnanců. Tuto neblahou skutečnost potvrzuje průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, podle něhož je zaměstnání zdrojem stresu pro 39 % Čechů. Nespokojený a přetížený zaměstnanec má vyšší riziko pracovních úrazů a chyb, má i nižší pracovní výkonnost.

Smysl a těžiště příspěvku není v přísném vědeckém obsahu, jak by si poměrně závažný problém zasluhoval, ale má poskytnout základní poznatky o projevech a důsledcích psychické zátěže, včetně se zmínkou o stresu a násilí, týkající se zejména vlivu ohrožujícího pohodu a zdraví člověka na pracovištích. Jde o psychosociální procesy v pracovních podmínkách ovlivňující stav psychiky a chování člověka.

V článku jsou popisovány příznaky, které monotónní práce mohou vyvolat, příklady různých typů jednotvárných prací, okolnosti a faktory pracovních podmínek, jež pocity monotonie zhoršuje, prostředky a opatření ke snížení monotonie a způsoby jejího hodnocení, včetně uplatnění legislativních a normativních ustanovení.